Přehled ověřených výroků

Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.

Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).

V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.

Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.

Je pravda, že KSČM v některých volbách získala dokonce více než 20 % hlasů, ale ve volbách do sněmovny jich nikdy nedosáhla. Nejvyšší výsledek 18,5 % zaznamenala v roce 2002.

Výsledky KSČM ve všech druzích voleb v letech 1992 - 2012:

Sněmovna% hlasů 1992 - koalice Levý Blok14,05 1996 10,33 1998 11,03 2002 18,51 2006 12,81 2010 11,27

Senátmandáty 1996 2 1998 2 2000 0 2002 1 2004 1 2006 0 2007 1 2008 1 2010 0 2012 1

Komunální volby% hlasů 1994 13,59 1998 13,65 2002 14,49 2006 10,79 2010 9,56

Krajské volby% hlasů 2000 21,14 2004 19,68 2008 15,03 2012 20,43

Evropský parlament% hlasů 2004 20,26 2009 14,18

Dle serverů PanInvestor, Osobnosti.cz, Aktuálně.cz a FXstreet.cz sice George Soros na spekulaci pro britské libře vydělal (podle různých zdrojů 1-2 miliardy USD), nicméně základem jeho bohatství je investiční fond Quantum (dnes největší na světě), který založil v roce 1970 s Jimem Rogersem a během deseti let se podařilo vklad zhodnotit o celých 3256 %. Nicméně ze znění výroků není zcela jasné, klade-li Miloš Zeman důraz na osobní finance Sorose, resp. na zmíněný fond. Není tak zcela jasné, kdy přesně se stal oním miliardářem, zda již před touto spekulací, či až na jejím základě

Na základě umístění Miroslava Kalouska v žebříčku ministrů financí EU, který každoročně sestavuje Financial Times, a žebříčku časopisu Emerging Markets, který hodnotí ministry financí rozvíjejících se evropských zemí hodnotíme výrok jako zavádějící.

Karel Schwarzenberg hovoří o pozici Miroslava Kalouska mezi ministry financí EU. Takový žebříček každoročně sestavuje Financial Times a letos se v něm Miroslav Kalousek celkově umístil na 11. místě (z 19 ministrů), což je kolem poloviny, nikoli jako jeden z nejlepších. Vloni se umístil na místě 8., což ho ale pořád neřadí na špici ministrů financí. Je pravda, že letos dosáhl dílčího primátu v jedné z podkategorií, to je však jen částí celkového hodnocení.

První místo získal Miroslav Kalousek v hodnocení časopisu Emerging Markets, tahle tabulka ale zahrnuje pouze ministry financí z oblasti střední a východní Evropy, ministry rozvíjejících se ekonomik, rozhodně ovšem nezahrnuje celou Evropskou unii.

Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.

Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.

Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen.

Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky.

Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci.

Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."

Výrok Petra Skokana hodnotíme jako neověřitelný, neboť na oficiálních webových stránek Poslanecké sněmovny ještě nění dostupný harmonogram akcí pro týden 4.-10. února.

Článek 41 Ústavy, bod 2, přesně zní: " Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku."

KDU-ČSL poprvé kandidovala do České národní rady v roce 1992. V prvních polistopadových volbách do ČNR v roce 1990 kandidovala pouze Křesťanská a demokratická unie (KDU). V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL v koalici s US-DEU (tzv. Koalice). Do Poslanecké sněmovny PČR se KDU, resp. KDU-ČSL dostala v každých volbách od roku 1989 kromě těch posledních v roce 2010.

Přehled volebních zisků KDU-ČSL ve volbách do ČNR, resp. PS PČR:

RokZisk hlasů (v %)19908,4219926,2819968,0819989,00200214,2720067,2220104,39 Zdroj: Volby.cz

Jelikož strana KDU-ČSL překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli a získala tak parlamentní zastoupení ve všech volbách vyjma voleb v roce 2010, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.

Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.

Dle údajů (.pdf) o skutečném plnění státního rozpočtu v roce 2002 na stránkách Ministerstva financí ČR činily celkové kapitálové výdaje za tento rok 49 733 237,93 tis. Kč (viz. str. 5). Celkové výdaje státního rozpočtu pak 750 682 696,75 tis. Kč (tamtéž). Poměrně šlo tedy o pouhých 6,6 %. V roce 2003 to pak bylo 7 %.

Státní závěrečný účet za rok 2012 bohužel ještě v současnosti není znám. Pokud se však podíváme na státní závěrečný účet roku 2011, v tabulkové části (.pdf) se na str. 5 objevují kapitálové výdaje ve výši 118 871 756,61 tis. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu ve výši 1 155 526 204,73 tis. Kč. Kapitálové výdaje v roce 2011 tedy činily skutečně 10 % (přesně 10,3 %).

Pro rok 2012 zatím Ministerstvo financí zveřejnilo pouze informace o plnění rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí. K 30.9. 2012 činily celkové výdaje 828 557 mil. Kč, z toho kapitálové výdaje dosahovaly 72 982 mil. Kč (viz. Tabulka č. 2), což představuje 8,8 % výdajů.

Na základě dat, zveřejněných ministerstvem financí, hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý.