Žádná vláda od listopadu 89 nepodala návrh na rozpuštění KSČM.
Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.
Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.
Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.
Bankovní unie bude povinná pouze pro země, které jsou členy eurozóny. Takže my se nemusíme podřídit pravidlům bankovní unie až do doby, než přijmeme euro.
Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.
Tak my máme ve volebním programu jeden z bodů, a to je vyslání velvyslance do Šanghaje.
Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."
Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů.
Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.
Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
Já jenom bych chtěla říci, že vlastně to rozhodnutí Ústavního soudu (o zrušení veřejné služby pro nezaměstnané, pozn.) nabývá účinnosti až dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:
"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."
...tak jak je u nás rozvinutá plynofikace, například v Polsku ani náhodou.
Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.
Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).
Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.
Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.
Pro rok 2013 ještě platí ta solární daň, tedy daň, řekněme, kterou platí majitelé fotovoltaických elektráren.
Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.
Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.
S Národní radou osob se zdravotním postižením jednáme velmi intenzivně. Já jsem už několik jednání s panem předsedou Krásou absolvovala.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.
Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.
Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
