Přehled ověřených výroků

Vladimír Franz se rozhodl ve druhém kole volby volit Miloše Zemana, jeho rozhodnutí potvrdil zakladatel iniciativy Vladimír Franz prezidentem Jakub Hussar. Jedná se o Franzovo osobní rozhodnutí, doporučení svým voličům, jak volit ve druhém kole, nedal. Server iDnes.cz píše, že “(...) Svým voličům však nedal ohledně volby žádné doporučení.” Podle stejného zdroje se Franz vyjádřil také na svém facebookovém profilu: “Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. ...Vybral jsem si tedy chřipku prasečí. Jde ovšem o mou ryze osobní volbu, nikoho tím nechci k čemukolivnabádat.Jan Fischer podle serveru iDnes.cz sice ocenil Miloše Zemana (a zároveň kritizoval Karla Schwarzenberga), pokyn koho volit ale svým voličům také nedal. Konkrétně řekl: "Vážím si mých voličů. Věřím, že to jsou nezávislí, svobodní a přemýšliví lidé, kteří volí dle svého názoru a ne podle toho, jak jim kdo zavelí. Nepotřebují tedy ani mé rady. Řeknu jen tolik, že sám volit půjdu, a to z pocitu odpovědnosti za budoucnost země." Podle serveru Lidovky.cz vyjádřil Fischer Zemanovi nepřímou podporu.

Oba jmenovaní tedy vyjádřili svou osobní podporu, respektive sympatie Miloši Zemanovi, ani jeden však své příznivce přímo neinstruoval k volbě jednoho z kandidátů.

Otázka amnestie byla skutečně projednávána na zasedání vlády z 9. ledna 2013 jako bod 32, kde – jak prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskovce – "vláda schválila zprávu ministra spravedlnosti o dosavadním průběhu provádění amnestie."

O nutnosti zařazení této otázky na jednání vlády hovořil Karel Schwarzenberg již v úterý 8. ledna po schůzce K9.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.

Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."

Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."

Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."

Porovnaním štvrťrokov za sebou alebo medziročného vývoja, je zrejmé, že sa jedná sa o postupný pokles HDP v celej EÚ ako aj v eurozóne. Je preto pravdou, že EÚ ako aj eurozóna je v recesii.

Hoci neexistuje jednotný ukazovateľ toho kedy nastáva recesia a kedy konjunktúra, ekonómovia väčšinou vyhlasujú recesiu ak za sebou v dvoch nasledujúcich kvartáloch nastáva pokles rastu HDP prípadne negatívny rast. Ďalším ukazovateľom je aj vzrastajúca nezamestnanosť, prípadne kombinácia ďalších ukazovateľov (viac viď tu).

Odhad výkonu ekonomík (Eurostat) EU 27 a eurozóny hovorí poklese HDP za rok 2012.

V prípade EU 27 sa jedná o pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,5% HDP na - 0,3% HDP v roku 2012. V prípade eurozóny je to pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,4% HDP na -0,4% HDP v roku 2012.

Ak sa pozrieme bližšie na štvrťroky, vývoj HDP (Eurostat) potvrdzuje z tohto hľadiska, že sa jedná o recesiu. Eurostat vychádzajúc zo štvrťročných údajoch vývoja HDP v novembri 2012 vyhlásil, že eurozóna je späť v recesii, pretože dosiahla negatívny ekonomický rast v druhom štvrťroku po sebe.

Jana Bobošíková úspěšně kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2004. Byla zvolena za hnutí NEZÁVISLÍ spolu s Vladimírem Železným.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.

Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)

32. Informace o rušení zastupitelských úřadů
č.j. 0126/97
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala
u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).

Čl. 64 odst. 2 Ústavy ČR stanoví, že “prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti”. Přestože se tento článek vztahuje výslovně pouze na vládu a její členy, je zvykem již od první republiky, že si prezident může pozvat k rozhovoru de facto kohokoliv. I zvyky/obyčeje mají v českém ústavním pořádku své místo, a přestože zpravidla nemohou být vynuceny, jsou všeobecně dodržovány.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož české právo skutečně není založeno na precedentech a judikáty nepředstavují autoritativní prameny práva, výjimku tvoří pouze publikovaná judikatura Ústavního soudu.

Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Švýcarská konfederace je specifickým státním útvarem. Podle stránek CIA World Factbook (anglicky) je to formálně konfederace, ovšem podobná struktuře federálního státu. Dělí se na 26 kantonů (anglicky, 6 z nich jinak také nazývány tzv. polokantony), nejmenší Basel-Stadt měří rozlohou pouze 37 km2. Největší – Graubünden - 7 105 km2. 15 z nich nedosahuje ani rozlohy 1000 km2 (např. Liberecký kraj, který je po hlavním městě druhým nejmenším krajem zabírá rozlohu 3 163 km2).

Co se týče samostatnosti obcí, tyto například vybírají daně z příjmu, starosta je volen přímo a v menších obcích hraje hlavní roli shromáždění občanů.

Systém přímé demokracie má pak ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.