Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Eurostatu, zveřejněných v tiskové zprávě (.pdf) z 2. dubna 2012, byla míra nezaměstnanosti zpracovaná pro mezinárodní srovnání v únoru v ČR 6,8 %, v celé EU27 pak 10,2 %. Nižší než v ČR byla pouze v Rakousku (4,2 %), Nizozemsko (4,9 %), Lucembursku (5,2 %) a Německu (5,7 %), což z ČR opravdu činí zemi s pátou nejnižší nezaměstnaností v rámci Evropské unie pro daný měsíc.

Írán lze po právu považovat za klíčového importéra ropy do Řecka. Podíl Teheránu na dovážené ropě měl až do současnosti, i přes vzrůstající kritiku Teheránu ze strany Evropské unie, stoupající tendenci. Zatímco v roce 2009 byl podíl iranské ropy podle Mezinárodní energetické agentury 24%, v roce 2011 to podle zprávy agentury AFP bylo již 34,2%. Írán tudíž je nejvýznamnějším importérem ropy do Řecka a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

K budoucí předpovědi pouze doplňující komentář: S ohledem na rozhodnutí o uvalení embarga řecká společnost Hellenic Petroleum zajišťující dodávky ropy oznámila, že je schopna tuto surovinu zajistit z alternativních zdrojů, a tudíž je pravděpodobnost eskalace ekonomických problémů s ohledem na ukončení spolupráce s Íránem nepravděpodobná.

Bohuslav Sobotka pravdivě tvrdí, že strana ČSSD vyzvala k odtajnění části svazků BIS. Došlo k tomu i prostřednictvím mediálních rozhovorů jeho stranických kolegů. V rozhovoru deníku.cz s Richardem Dolejšem, který předsedá sněmovní komisi pro kontrolu činnosti BIS, se tento požadavek objevuje poprvé. Snahu o vysvětlení dění na pražském magistrátu a unikání odposlechů by stejným způsobem řešil i předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc, který toto uvedl v rozhovoru s deníkem Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý , a to na základě informací ze stránek Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy jsou vlastnictvím kraje.

Výrok ministra Kalouska hodnotíme podle údajů portálu Euroskop.cz za pravdivý.

Podmínky vyjednané před vstupem do Evropské unie přiznávaly zemědělcům z tzv. nových členských států nižší přímé platby oproti stávajícím členům. V prvním roce členství obdrželi 25 % přímých plateb, přičemž výše dotací byla postupně zvyšována, a to do roku 2007 o 5 % meziročně, následně o 10 %. Výše plateb tedy bude skutečně do roku 2013 srovnaná. Mezitím nové členské státy mohou tyto rozdíly dorovnávat z vlastních zdrojů prostřednictvím tzv. národních doplňkových plateb (top-up plateb) až do výše 30 % nad stanovenou hodnotu, nemohou ale převýšit 100 %.

GRAF - Podíl přímých plateb a doplňkových plateb v ČR 2004-2013 (zdroj: Evropská komise podle Euroskop.cz)

Výrok je pravdivý, jelikož uvedená procenta souhlasí s údaji z oficiálních statistik.

Podle údajů z komoditní karty (.doc) pro skot, které jsou dostupné na stránkách eAGRI, bylo v uplynulém roce vyrobeno 170 300 tun hovězího masa, přičemž domácí spotřeba činila 143 800 tun. Z těchto údajů vychází, že soběstačnost v produkci hovězího masa činila v tomto roce 118,4 %. Ve stejné tabulce je přitom uveden i odhad pro rok 2012, kde je uvedena hodnota 120%. Toto číslo odpovídá výroku Petra Bendla, a proto si dovolujeme označit výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o činnosti a funkcích Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice finacované ze strukturálních fondů.

Rizika vystupujicí z kontrolní činnosti příslušných autorit zohledňuje NOK vydávaním metodických dokumentů, které slouží jako návod k řízení rizik při čerpání ze strukturálních fondů.

Role Národního orgánu pro koordinaci byla schválen usnesením (.doc) vlády 198/2006 z 22. února 2006.

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“

Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.

Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".

Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.

Na základě platné legislativy a informací ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsme označili výrok za nepravdivý.

V zákonu o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ani v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích není zmíněna povinnost nahlášení kontroly předem.

V zákonu o státní kontrole se sice o nahlášení kontroly píše, ale spíše okrajově. V ustanovení § 12 citovaného zákona se uvádí, že jsou kontrolní pracovníci povinni "oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly".

I přesto, že slova poslance Kováčika potvrdil také ministr zemědělství Bendl, který se s ním v dané relaci shodl, že je třeba zjednodušit proces kontroly například tak, aby nemusely být nahlášeny dopředu, oba politici neříkají pravdu.

Ing. Romana Kadaňková z oddělení komunikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v emailové komunikaci uvedla následující: "Standardně prováděná úřední kontrola typu inspekce se hlásit dopředu nemusí, vlastně ani nesmí, aby měla vůbec význam. Pokud je prováděn typ úřední kontroly, který se jmenuje audit, tak pak je ohlášení dopředu nutné. Naprostá většina úředních kontrol prováděných SZPI je charakteru inspekce, tudíž kontrolu dopředu nenahlašujeme."