Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných informací o zdravotnických zařízeních zřizovaných Pardubickým krajem hodnotíme výrok Martina Netolického jako pravdivý.

Webové stránky Pardubického kraje popisují zdravotnická zařízení, která jsou krajem zřizována. Jde celkem o 15 zařízení, 5 z nich jsou pak akciové společnosti. Konkrétně to jsou nemocnice v Chrudimi, Litomyšli, Ústí nad orlicí, Pardubicích a Svitavách. Výrok Martina Netolického je tak přesný, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.

Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Deník.cz takřka doslova potvrzuje slova Lenky Kadlecové. Informuje, že podle Krajské správy silnic Libereckého kraje (na jejichž stránkách se nám ale tyto informace nepodařilo dohledat), bylo povodněmi zásadně poškozeno 15 úseků silnic, z nichž osm se silničářům podařilo opravit už loni. Letos na podzim mají začít práce na dalších čtyřech úsecích. Stejné informace lze nalézt i na serveru Aktuálně.cz, oba servery se shodují i v celkové částce nákladů na opravy, a to 660 milionech korun.

Analýza stavu dopravy v Libereckém kraji zveřejněná na serveru Libereckého kraje ale informuje, že povodněmi bylo v roce 2010 poškozeno celkem 38 úseků silnic II. a III. třídy, tedy krajských silnic.

Na základě informací uvedených na serverech ihned.cz, aktuálně.cz a businessinfo.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na podzim roku 2008 se Island propadl do hluboké finanční a ekonomické krize v důsledku krachu svých tří největších komerčních bank (Landsbanki, Kaupthing a Glitnir). Ve zkrachovalých islandských bankách mělo peníze asi 400 tisíc Britů a Nizozemců, přičemž nejvíce peněz bylo vázáno zejména v internetové bance Icesave, která patřila společnosti Landsbanki. Občany Velké Británie a Nizozemska však Island odmítl odškodnit, což z jejich strany vyvolalo bouřlivé reakce. Vklady těmto lidem nakonec vyplatily jejich domácí vlády, ty však následně začaly peníze vymáhat po Islandu zpět. Otázka toho, zda a kdy Island vyplatí Britům a Nizozemcům peníze, o které přišli při krachu islandských bank, se následně stala stěžejním bodem jejich vzájemných vztahů a jako taková se promítla i do přístupu Velké Británie a Nizozemska k žádosti Islandu o vstup do EU (2009). Britský ministr pro veřejné finance a ekonomickou politiku Paul Myners se v souvislosti s touto otázkou mimo jiné vyjádřil tak, že: „Islandským představitelům musí být nepochybně jasné, že pokud nebudou vklady všech britských občanů vyplaceny, vstup do Evropské unie je ohrožen.“ (zdroj: ihned.cz, aktuálně.cz, a opět ihned.cz)

28. srpna 2011 přijala Výkonná rada MMF poslední, šestou, zprávu hodnotící islandskou ekonomickou obnovu. Tato zpráva hodnotí obnovu islandské ekonomiky jako mimořádně úspěšnou: „Island je na cestě ekonomické obnovy, finanční systém byl kompletně restrukturalizován a země postupně získává přístup na světové trhy.“ Islandská ekonomika v závěru roku 2011 potvrdila, že po období dramatického poklesu HDP v letech 2009 (-6,7 %) a 2010 (-4,0 %) byl rok 2011 ve znamení obnovy růstu. HDP rostlo čtyři čtvrtletí v řadě (1/2011 3,6 %, 2/2011 1,4 %, 3/2011 4,7 % a 4/2011 1,9 %) a za celý rok 2011 tak růst HDP dosáhl 3,1 %. Tento vývoj se odrazil i v hodnocení ratingových agentur. Agentura Fitch zvýšila rating Islandu z BB+ na BBB- (Moody´s ponechalo na Baa3, S&P´s dokonce na BBB+) s výhledem stabilní. Island se tak dostal ze spekulativních pásem do pásem vhodných k investicím a ve srovnání s problematickými evropskými zeměmi na tom již není nejhůře, naopak mnohé z nich nechává za sebou. (zdroj: Island: Ekonomická charakteristika země)

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Pro oblast Šluknovska bylo 23.8.2011 vyčleněno na posílení místních policejních jednotek celkem 50 policistů převedených ze speciálních pořádkových jednotek krajského ředitelství hlavního města Prahy. Tito policisté zde mají sloužit až do odvolání, což by podle vyjádření rumsburského zastupitelstva pro ČTK mělo být v červnu. Speciální pořádkové jednotky mají podle ministerstva sloužit provizorně, než bude vycvičena jednotka sestávající z nových lidí, která naplní požadovaný stav až 180 policistů. Ve fázi jednání je zatím budování této nové jednotky, podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho je možné, že nebudou finační prostředky na vytvoření této jednotky z důvodu škrtů na ministerstvu.

Výrok je pravdivý, protože v současnosti na Šluknovsku skutečně působí zvláštní jednotka 50 policistů.

Rozsudek nic takového nepotvrzuje.

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Odůvodění rozsudku tedy sice nevylučuje, ale rozhodně nepotvrzuje to, že koaliční partneři VV usilovali o rozštěpení strany skrze rebelující poslance natož pak, že šlo o Bártou zmiňovanou "dražbu poslanců". Výrok poslance Bárty je tedy nepravdivý.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Výrok hodnotíme jako pravdivý , a to na základě informací ze stránek Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy jsou vlastnictvím kraje.