Přehled ověřených výroků

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu.

Rok 2012

Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012.

Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství

Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu.

Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních.

Závěr

Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se v rozhovoru ptá ministra spravedlnosti Pavla Blažka, proč do funkce nejvyššího státního zástupce v souvislosti s rezignací Igora Stříže vybral Lenku Bradáčovou, která chtěla zůstat vrchní státní zástupkyní. Blažek odpovídá, že Bradáčovou do její současné funkce jmenoval už v roce 2012 a že podle něj není zdravé, aby byl člověk v jedné funkci tak dlouho. V tomto kontextu podotýká, že před přijetím novely zákona o státním zastupitelství měli vedoucí státní zástupci ve srovnání s ostatními funkcionáři na vedoucích pozicích nejdelší funkční období.

Novela zákona o státním zastupitelství

Podle předchozí úpravy zákona jmenovala nejvyššího státního zástupce vláda a ostatní vedoucí státní zástupce (tedy vrchní, krajské a okresní) ministr spravedlnosti, a to na dobu časově neomezenou. V roce 2024 vstoupila v účinnost novela, která funkční období vedoucích státních zástupců omezila.

Nejvyšší státní zástupce může být nyní jmenován na sedm let a pouze na jedno funkční období. Novela stanovila i jasnější pravidla pro jeho jmenování i odvolání. Také funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce bylo omezeno na sedm let. Vrchní a krajský státní zástupce přitom mohou u jednoho státního zastupitelství vykonávat svou funkci nanejvýš dvě po sobě jdoucí funkční období. 

Srovnání s dalšími funkcemi

Ačkoliv jsou řadoví soudci (stejně jako řadoví státní zástupci) do funkce jmenování na časově neomezenou dobu, předsedové soudů mají délku svého funkčního období určenou zákonem o soudech a soudcích. Jak před účinností zmiňované novely, tak v současnosti má nejdelší funkční období předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, a to deset let. Vedoucí funkcionáři na ostatních článcích soudní sestavy jsou ve své funkci na dobu sedmi let. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenování na deset let. Opakování mandátu je přitom možné.

Co se týče ústavních činitelů, nikdo z nich nemá časově neomezenou funkci. Dlouholetý mandát mají prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří slouží devět let. Členové bankovní rady České národní banky jsou jmenováni na šest let. Senátoři jsou voleni na šest let, prezident na pět a poslanci na čtyři roky. Předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají stejně dlouhý mandát jako řadoví členové komor Parlamentu.

Závěr

Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají délku svého mandátu určenou zákonem, popřípadě ústavou. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou ve funkci na deset let, funkční období předsedů a místopředsedů ostatních článků soudní sestavy trvá sedm let. Předseda Ústavního soudu je jmenován deset let. Ani další ústavní činitelé nemají dobu svého mandátu neomezenou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru komentuje jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, které vláda schválila na jeho návrh. Moderátor konstatuje, že Blažek a Bradáčová mají blízký profesní vztah a ptá se, zda je možné, že by se tak státní zastupitelství mohlo vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Ministr spravedlnosti odpovídá, že o žádném takovém případu neví.

Brněnská bytová kauza

Jméno Pavla Blažka figuruje v tzv. brněnské bytové kauze, která se týká manipulací s obecními byty v Brně. Na zapojení Blažka a dalších členů ODS upozornil obviněný bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který u soudu vypověděl, že byl součástí organizované skupiny, která podle něj dlouhodobě manipulovala s majetkem města Brna. S policií přitom Hubálek spolupracuje od roku 2018.

O prověřování Pavla Blažka policí informovaly Hospodářské noviny už v listopadu 2021. Stejný závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Později informaci převzala i Česká televize. V březnu 2023 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn, nevěděl však, jestli byl prověřován nebo vyslýchán.

Sám Blažek odmítl, že by byl v kauze vyšetřován. Vyšetřování však patří do jiné fáze trestního řízení. Pro osobu, která je prověřovaná nemá trestní řád specifický termín, typicky se však používá označení podezřelý, podezíraný či prověřovaný (.pdf, str. 32).

Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fáze trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu.

Podezření ze střetu zájmů

Pochybnosti vzbuzují i kroky samotného Blažka ve funkci ministra spravedlnosti. Protikorupční organizace Transparency International (TI) upozornila na to, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje, když od kandidáta na vrchního státního zástupce požadoval návrh reorganizace úřadu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Závěr

Pavel Blažek je spojený s tzv. brněnskou bytovou kauzou na základě výpovědi stíhaného Pavla Hubálka, který je obviněný z manipulace s městskými byty v Brně. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž však potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn. Novináři Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz nicméně informovali, že policie Blažka prověřovala. Jedná se o fázi trestního řízení, kdy daná osoba ještě není trestně stíhaná, ale je podezřelá. Blažek však v rozhovoru mluví o současném stavu, z dostupných informací není zřejmé, zda bylo jeho prověřování ukončeno, nebo ne. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje výběr Lenky Bradáčové jako nové nejvyšší státní zástupkyně a mluví o svých očekáváních od jejího působení. Podle jeho slov Bradáčová dlouhodobě tvrdí, že je soustava státního zastupitelství příliš široká a měla by se zúžit. Dále uvádí, že s touto myšlenkou souhlasí a podotýká, že se v roce 2012 spolu s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou o tento krok pokusili.

Debaty o státním zastupitelství

Soustava státního zastupitelství se skládá ze čtyř stupňů – Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství, krajských a okresních státních zastupitelství. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus.

Debata o změně soustavy státního zastupitelství probíhala už za vlády Petra Nečase. V roce 2011 chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) zrušit obě vrchní státní zastupitelství a nahradit je speciálním týmem žalobců, který měl zajišťovat boj s korupcí, terorismem a závažnými finančními zločiny. Návrh Pospíšil podle serveru iDNES.cz zaslal do meziresortního připomínkového řízení v lednu 2012. Už v červnu ale na postu ministra skončil, když ho odvolal tehdejší prezident Václav Klaus na návrh Nečase, podle kterého Pospíšil svůj resort nezvládl manažersky ani rozpočtově.

Blažkovy plány na zrušení vrchních státních zastupitelství

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, plánoval zrušit vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Ještě před tím, v červenci roku 2012, jmenoval Lenku Bradáčovou na post vrchní státní zástupkyně v Praze. Jmenování předcházela Blažkova setkání s Bradáčovou a tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Po schůzkách Blažek řekl, že se trojice shodla na některých úpravách připravovaného nového zákona o státním zastupitelství. Jak Pavel Zeman, tak Lenka Bradáčová tehdy souhlasili se zrušením vrchních státních zastupitelství.

Na podzim roku 2012 Pavel Blažek předložil vládě věcný záměr připravovaného zákona. Po výhradách Nečasova kabinetu právě vůči zrušení státních zastupitelství se ale samotný návrh zákona rozhodl předložit až po nalezení shody napříč politickým spektrem. Návrh, který začal vznikat už za Jiřího Pospíšila, měl být připraven do konce března 2013.

Nový návrh zákona o státním zastupitelství, který Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem předložilo, vláda nakonec schválila a předložila Sněmovně koncem května 2013. Na podobě zákona pracovalo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman a Lenka Bradáčová s ministerstvem spolupracovali na jeho paragrafovém znění a oba se projednávání návrhu účastnili.

12. června 2013 návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Hned následující den došlo k policejnímu zásahu na Úřadu vlády kvůli podezření na ovlivňování veřejných zakázek a dosazování vybraných osob na důležité posty u policie. V důsledku těchto událostí podal tehdejší premiér Petr Nečas demisi a rozpadla se celá jeho vláda. Nahradil ji nový úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, ve kterém se novou ministryní spravedlnosti stala Marie Benešová. Ta se rozhodla návrh přepracovat a vláda jej nakonec stáhla.

Závěr

Návrh nového zákona o státním zastupitelství, který by rušil vrchní státní zastupitelství, připravilo během Nečasovy vlády Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem ve spolupráci s tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. K předložení návrhu vládě a Sněmovně došlo nakonec až v roce 2013, ve kterém prošel prvním čtením. Po pádu Nečasovy vlády se moci ujal Rusnokův kabinet, který návrh stáhl. Kvůli nepřesnému roku, který Blažek ve výroku zmiňuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje odchod Igora Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce a výběr Lenky Bradáčové jako jeho nástupkyně. V souvislosti se změnou vedení Blažek říká, že soustava státního zastupitelství je podle něj v dobrém stavu a nechystá se žádná organizační změna. Uvádí sice, že Lenka Bradáčová dlouhodobě mluví o zeštíhlení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou, dodává ale, že takový krok by musela řešit až s příští vládou, protože vyžaduje změnu zákona.

Státní zastupitelství

Státní zastupitelství je úřad, který zastupuje stát při ochraně veřejného zájmu a je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení. Jeho správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nejvyššího státního zástupce. Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová a tvoří ji Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která v dubnu nahradí současného nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, v minulosti několikrát mluvila o zúžení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Vrchní stupeň kritizovala již v roce 2011 v rozhovoru pro Epravo.cz, kde uvedla, že by třístupňová soustava byla efektivnější. Svůj názor zopakovala i o rok později po jmenování do funkce vrchní státní zástupkyně.

V roce 2019 zase řekla, že si dokáže představit reorganizaci státních zastupitelství tak, že by došlo ke zrušení okresního stupně. V lednu 2025 Bradáčová potvrdila, že zúžení soustavy státního zastupitelství bude chtít prosadit poté, co nastoupí do nové funkce nejvyšší státní zástupkyně. Zároveň ale uvedla, že konkrétní plány z respektu k dosavadnímu šéfovi žalobců Střížovi představí až v dubnu.

Změna soustavy státního zastupitelství

Struktura soustavy státního zastupitelství je zakotvena v zákonu o státním zastupitelství, k její změně je tedy potřeba novela tohoto zákona, která musí projít legislativním procesem. Už v roce 2011 se o to neúspěšně snažil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS), který navrhoval zrušení vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci a jejich nahrazení speciálním týmem žalobců.

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával i v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, se o zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství v minulosti pokoušel. Plánoval zrušit obě vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Návrh úplně nového zákona o státním zastupitelství (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila tehdejší Nečasova vláda v květnu 2013. Návrh ale v dolní komoře stihl projít pouze prvním čtením než Nečasův kabinet padl. Následná vláda jej poté stáhla.

Na snahy o zrušení vrchního státního zastupitelství navázala také někdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Kordová Marvanová, která nový návrh zákona o státním zastupitelství začala v roce 2014 znovu připravovat. Vrchní zastupitelství v tomto případě mělo nahradit jedno celorepublikové Speciální státní zastupitelství (.pdf, str. 63). Vláda Bohuslava Sobotky návrh schválila až na jaře 2016, opět se ale nakonec zasekl v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Soustava státního zastupitelství je zakotvena v zákoně, zúžení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou by tedy vyžadovalo jeho změnu. Ministerstvo spravedlnosti se v minulosti opakovaně pokoušelo prosadit úpravy zákona o státním zastupitelství, které by vrchní stupeň státního zastupitelství zrušily. Návrh ani jednou neprošel Sněmovnou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku komentuje dlouhodobý názor budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, že by se současná čtyřstupňová soustava státních zastupitelství měla zúžit na třístupňovou. Blažek ujišťuje, že se taková změna zatím v současnosti nechystá, protože by vyžadovala změnu zákona. Dodává také, že ke změně soudní soustavy by byla potřeba změna ústavy, což však v současnosti nikdo neplánuje.

Soustava soudů

Soudní soustavou se zabývá čtvrtá hlava ústavy, podle článku 91 ji tvoří Nejvyšší soud (NS), Nejvyšší správní soud (NSS), vrchní, krajské a okresní soudy. NS i NSS patří oba do nejvyššího stupně soudní soustavy. NSS je však specifický tím, že jako jediný rozhoduje mj. ve věcech volebních nebo o rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a hnutí. Soudní systém je tedy čtyřčlánkový a pro jeho změnu by bylo zapotřebí změnit ústavu. Zákonem lze upravit pouze označení těchto soudů nebo jejich působnost a organizaci. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož hlavní rolí je ochrana ústavnosti.

Ve veřejném prostoru se dlouhodobě objevují úvahy o zjednodušení současné soudní soustavy ze čtyřčlánkové na tříčlánkovou. V roce 2016 o této možnosti ve svém článku psal tehdejší předseda Nejvyššího soudu a nynější ústavní soudce Pavel Šámal v souvislosti se zvýšením efektivity justice. Ve stejném roce bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán mluvil o tom, že by zrušil okresní soudy, které by se staly pobočkami krajských soudů. Marie Benešová zase v roce 2019 uvažovala o zrušení vrchních soudů. Někdejší předseda Ústavní soudu Pavel Rychetský v témže roce vyzval k zahájení diskuze o úpravě soudní sestavy a k přechodu na třístupňový systém, ve kterém by soudy druhého stupně řešily výhradně odvolání.

Závěr

Ústava popisuje složení soudní soustavy a stanovuje, že zákonem je možné změnit pouze názvy nebo působnost soudů. K reorganizaci soustavy, ať už kompletní, nebo jen ke zrušení určitého článku, je ale skutečně potřeba změna samotné ústavy. Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně.

Kauza CASA

Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč.

Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu.

V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal.

Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání.

Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze

Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne.

Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti.

Závěr

Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2).

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Výběr vedoucích státních zástupců

Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce.

Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi.

Závěr

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku odpovídal na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství po Lence Bradáčové, jejíž nominaci na nejvyšší státní zástupkyni schválila vláda v první polovině ledna. Ministr Blažek řekl, že se ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, a přiblížil, že proces výběru bude probíhat podle nových pravidel, která zavádějí výběrová řízení, ve kterých o kandidátech rozhodují výběrové komise.

Výběr státních zástupců

Soustava státního zastupitelství se skládá z Nejvyššího státního zastupitelství, dvou vrchních, osmi krajských a 86 okresních státních zastupitelství. Je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny stupni vyššímu. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni.

Pavel Blažek mluví o změnách, které přinesla novela (.pdf) zákona o státním zastupitelství, kterou Poslanecká sněmovna schválila v únoru 2024. Návrh novely následně úspěšně prošel legislativním procesem a novela vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Nejvyššího státního zástupce podle zmíněného zákona jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Tento postup se s přijatou novelou nezměnil, novinkou je pouze např. to, že vláda tohoto zástupce jmenuje na omezenou dobu sedmi let. Ostatní vedoucí státní zástupce před prosazením novely jmenoval ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného zástupce (tzn. okresního státního zástupce navrhoval krajský, krajského vrchní a vrchního nejvyšší státní zástupce). Nejvyšší státní zástupce přitom mohl navrhovat jmenování i odvolání všech zástupců.

Stav, kdy „vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství (…) nebo na návrh nejvyššího státního zástupce,“ novela zachovala. Nově ale musí nominovaní kandidáti projít výběrovým řízením a návrh na jejich jmenování lze ministrovi podat až po provedení výběrového řízení.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které se skládají z pěti členů. Jednoho z nich jmenuje ministr spravedlnosti a po dvou členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován.

Zákon zároveň stanovuje, že i přes větší vliv státního zastupitelství v komisi může ministr spravedlnosti návrh na jmenování vedoucího státního zástupce odmítnout, pokud navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě ministr musí své rozhodnutí odůvodnit a písemně o něm vyrozumět jak navrhovatele, tak kandidáta.

Závěr

Novela zákona o státním zastupitelství, účinná od července 2024, zavedla pro výběr vedoucích státních zástupců výběrová řízení. V nich o kandidátech rozhodují pětičlenné výběrové komise. Jednoho ze členů jmenuje ministr spravedlnosti a čtyři jmenují představitelé státního zastupitelství (konkrétně nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího stupně). Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v kontextu výroku kritizuje zdlouhavé soudní procesy. Zmiňuje, že tyto procesy často mají velký dopad na osobní životy obžalovaných, a to i v případě, že nakonec dojde ke zproštění viny. V souvislosti s tím poznamenává, že chce v chystané novele trestního práva omezit praxi tzv. „v pochybnostech žaluj“. Nově by podle něj mohli státní zástupci sami zastavit trestní řízení, pokud by prokázání viny u soudu bylo nepravděpodobné.

Zastavení trestního stíhání podle zákona

Trestní řád uvádí řadu scénářů, při kterých státní zástupce zastavuje trestní stíhání. Podle aktuálně platné legislativy k tomu přistupuje v případě, že si je jistý, že se trestný čin nestal, že skutek není trestným činem, že není prokázáno, že jej spáchal obviněný, že je trestní stíhání nepřípustné, že obviněný nebyl v době spáchání pro nepříčetnost trestně odpovědný nebo že zanikla trestnost činu.

Státní zástupce může rovněž zastavit trestní stíhání, pokud už byl pachatel odsouzen v jiné zemi či pokud je souzen za jiný trestný čin a další trest by pro něj byl zanedbatelný. Dále tak může také postupovat, pokud bylo účelu trestního řízení již dosaženo vzhledem k okolnostem trestného činu.

Komise pro nový trestní řád

O zefektivnění trestního řízení se mluvilo už v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (tehdy nestranička za ANO) pověřila nově vzniklou Komisi pro nový trestní řád vypracováním příslušné legislativní úpravy. Přípravu rekodifikace zdůvodnila přílišnou „komplikovaností a zdlouhavostí“ trestního řízení. Ačkoliv původně predikovala, že nový trestní řád by mohl platit už od roku 2017, její nástupce Robert Pelikán později oznámil, že vláda Bohuslava Sobotky návrh během svého působení nepředloží.

Už za působení ministryně Válkové nicméně Komise pro nový trestní řád vypracovala věcný záměr legislativní úpravy. Předseda komise Jiří Říha pak v roce 2019 představil opatření, která měla omezit praxi „v pochybnostech žaluj“, kterou se státní zástupci dosud řídili (.pdf, str. 11 ze 62).

Novela vlády Petra Fialy

Nový trestní řád tedy vláda Bohuslava Sobotky nepřipravila, stejně tak jej nevypracovala ani vláda Andreje Babiše a dle slov Pavla Blažka se k tomuto kroku nechystá ani kabinet Petra Fialy. Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem nicméně připravilo návrh novely, která má modernizovat trestní právo (.pdf). Úpravu trestního zákoníku a trestního řádu (.docx) v listopadu 2024 schválila vláda (.pdf). Cílem novely je podle vlády mimo jiné zefektivnit trestní řízení či snížit recidivitu a počet vězněných osob.

Součástí novely trestního zákoníku a trestního řádu je i rozšíření možností státního zástupce zastavit trestní stíhání. Nově může státní zástupce zastavit trestní stíhání, pokud „po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku“ (.docx, str. 93).

Návrh ovšem počítá s tím, že proti zastavení trestního stíhání by se i nadále mohli poškozený i obviněný odvolat (.docx, str. 93). Vládní úprava zákona (.pdf) doputovala do Poslanecké sněmovny v listopadu 2024, na schůzi 19. prosince 2024 pak prošla prvním čtením. V době, kdy Pavel Blažek pronesl ověřovaný výrok, návrh čekal na vyjádření Ústavně právního výboru.

Závěr

Vláda v listopadu 2024 schválila návrh novely trestního řádu, na základě kterého mají mít státní zástupci možnost zastavit trestní stíhání, pokud předpokládají neúspěch obžaloby. Tím by mělo dojít k omezení zavedené praxe „v pochybnostech žaluj“. K datu pronesení Blažkova výroku prošel vládní návrh prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.