Přehled ověřených výroků

Dne 23. září 2021 oznámil portugalský premiér António Costa, že se od 1. října zruší téměř všechna protiepidemická opatření. Důvodem je vysoká proočkovanost obyvatelstva, která dosáhla hodnoty 85 %. Od jara 2020 tak poprvé nebudou omezeny obchodní služby, kulturní akce nebo počet osob v barech. Zůstává však povinnost nosit roušky v uzavřených veřejných prostorech. Vláda tak postupuje podle plánu zveřejněného v červenci, kde bylo při 85% hranici proočkovanosti slíbeno uvolnění opatření.

Současně je v Portugalsku nejméně lidí nakažených covidem-19 i hospitalizovaných s touto nemocí za posledních 18 měsíců.

Pro úplnost doplňme, že Portugalsko není „další zemí“, která dosáhla 85% proočkovanosti, ale vůbec první zemí na světě, které se to podařilo. Druhou nejvyšší míru plné proočkovanosti má (k 24. září) Malta (81,6 %), následují pak Spojené arabské emiráty (81,5 %). V Česku je plně naočkováno 55,3 % obyvatel.

Od 12. dubna 2021 odstartovala kampaň Udělejme tečku, která se zaměřuje přímo na očkování, respektive na cíl naočkovat nejméně 70 % populace. Představila ji iniciativa Cesta ven, která návrh vyvinula za symbolickou cenu 1 Kč. Nákup mediálního prostoru však vyšel Ministerstvo zdravotnictví na 50 mil. Kč. Kampaň se měla šířit jak skrze média, tak i „prostřednictvím firem, profesních svazů, zájmových sdružení, regionálních samospráv či influencerů“.

Spoty určené pro televizi i rádio namluvil herec Miroslav Táborský. Klipy jsou zaměřeny na aspekty života, které má očkování pomoci vrátit do stavu před pandemií covidu-19, například na školní docházku nebo kulturní akce. Ve spotech rovněž vystupují odborníci vysvětlující funkci a výhody vakcinace.

Vládní web dále uvádí, že polovina z 50milionového rozpočtu půjde na nákup mediálního prostoru pro televizní spoty, 21 % na tisk, 16 % na kampaň v online prostoru, 8 % na rozhlas a 5 % na venkovní reklamu. V rámci této kampaně byl také spuštěn web ceskoockuje.cz. Dodejme, že od září jsou televizní spoty z této kampaně vysílány také na TV Nova a v regionálních rádiích.

V září 2021 se však začala zmiňovat nová očkovací kampaň, která byla spuštěna 30. září a je vysílaná na televizi Prima. V novém spotu vystupují právě Jakub Kohák a Adéla Elbel, které pak doplňuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Nová kampaň by měla být založena na analýze, kterou provedla společnost Semantic Visions. Společnost se zabývá především dezinformacemi, jejich vyhledáváním a analýzou. S vládou již tato firma v minulosti spolupracovala, přesněji od října 2020 do února 2021, kdy smluvní vztah neprodloužila. Šéf společnosti tehdy uvedl, že se jejich analýzami dezinformací o onemocnění covid-19 na českém internetu vláda příliš neřídí. 

Web Seznam zprávy k nové kampani také uvádí: V závěrech analýzy, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odborníci například doporučují, aby se v kampani pracovalo s přehledně zasazenými fakty a lidé tak nemuseli důležité informace sami vyhledávat. Kampaň by také měla využívat příběhy a umisťovat je do online prostoru, kde tráví více časů ženy. Ty podle analýzy často spojují vakcínu proti covidu s neplodností. Uveďme, že speciální roli by v této kampani měly mít televize v regionech s nižší proočkovaností, například televize Polar Ostrava nebo ZAK TV vysílající v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Pro úplnost doplňme, že kampaně týkající se onemocnění covid-19 probíhají už od 19. března 2020, kdy započala kampaň Spolu proti koronaviru. Tento projekt byl zaměřen především na dodržování vládních nařízení a prevenci, tedy například nošení roušek, omezení pobytu ve společnosti nebo používání dezinfekce. Spoty, které byly v rámci této kampaně vytvořeny, vysílaly také komerční televize (TV Nova a Prima), které svůj reklamní prostor nabídly zadarmo. Ve videích vystupovali především odborníci pohybující se v akademické sféře, ředitel Státního zdravotního ústavu nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (video, čas 0:34). Kromě televizních spotů byly součástí kampaně také grafiky.

Kampaň, která má přesvědčit občany k očkování proti covidu-19, tedy běží na TV Nova a spoty jsou rovněž vysílané v některých rádiích. Na televizi Prima se kampaň zahájila na konci září 2021. Do této kampaně jsou zapojeny i celebrity, jak správně uvádí premiér Babiš. Konkrétně se jedná o Jakuba Koháka a Adélu Elbel. Přestože se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat informace ohledně natáčení pro ČT, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Premiér Babiš uvádí tento výrok v kontextu debaty o míře proočkovanosti v Česku. Poukazuje tak na skutečnost, že celková imunita proti onemocnění covid-19 je vysoká také díky vysoké míře promořenosti, respektive imunizace společnosti proděláním nemoci covid-19. Budeme tedy v tomto odůvodnění porovnávat, kolik lidí v jednotlivých zemích již covid-19 prodělalo v přepočtu na jeden milion obyvatel.

Pro informaci uveďme, že podle dat Ministerstva zdravotnictví k 23. září 2021 došlo v Česku k celkem 1 688 455 potvrzeným případům nákazy covid-19. Počet lidí, kteří zde nemoc prodělali, je tak velmi vysoký.

Podle serveru Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse, je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi světa na předních příčkách tabulky celkového počtu nakažených osob na jeden milion obyvatel. Podle tohoto serveru je v Česku na jeden milion obyvatel 157 393 osob, které covid-19 již prodělaly. Před Českem se nachází San Marino, Andorra, Černá Hora a Seychelly. Tato data jsou z 23. září 2021, přičemž se jedná o zachycené případy covidu-19. Vzhledem k opakovaným nákazám je celkový počet nakažených osob nižší, v celkovém objemu však jen zanedbatelně. Následující graf zachycuje 20 nejvíce promořených zemí na světě včetně vývoje kumulativního počtu případů nákazy.

Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Pokud bychom v souladu s kontextem výroku zahrnuli do míry imunizace společnosti kromě promořenosti také proočkovanost, na první místo se Česká republika nedostane. V Česku bylo 23. září plně naočkováno 55,3 % lidí, zatímco na Seychellách to bylo 71,9 %, v San Marinu 71,8 % a v Andoře 55,6 %. Jen Černá Hora má ze skupiny nejvíce promořených zemí nižší proočkovanost než Česká republika – 32,9 %.

Česká republika se tedy v celkovém počtu případů covidu-19 na počet obyvatel umístila na 5. místě, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují hranici 100 000 obyvatel, Černá Hora má jen přibližně 620 000 obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „pozitivních v přepočtu na 1 000 000 lidí“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš pronesl výrok v návaznosti na debatu o kampani, která má za cíl podpořit očkování a zvýšit tak celkovou proočkovanost populace. Když mluví o barvách, chce doložit, že v České republice, Maďarsku a Dánsku je epidemická situace celkově dobrá.

Map, které přisuzují zemím různé barvy podle aktuální situace, existuje více. Českou republiku zahrnuje například často používaná mapa Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která v době konání debaty (24. září 2021) přisuzovala České republice, Maďarsku, Dánsku, ale například také některým severoitalským regionům zelenou barvu, epidemická situace tedy v těchto oblastech byla nejlepší v Evropě.

Pro kontext uveďme, že barvy jsou zemím přisuzovány na základě několika indikátorů – celkového počtu případů v uplynulých 14 dnech, četnosti testů a jejich celkové pozitivity. Množství pozitivních testů je přepočítáváno na 100 000 obyvatel.

Poslanec za ODS Karel Krejza zde naráží na Interview ČT24, kde byl hostem epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jedním z témat tohoto rozhovoru byla promořenost České republiky a rozklíčování počtu úmrtí s onemocněním covid-19. Roman Prymula mluvil o tom, kolik jich bylo zapříčiněno skutečně tímto onemocněním a také kolik jich bylo zbytečných (čas cca 9:20). Celkový počet úmrtí s tímto onemocněním dosáhl čísla 30 423 ke dni 6. září 2021, kdy rozhovor proběhl.

Podle Romana Prymuly (čas 9:40) „bude provedena analýza, která definitivně a jistě řekne, kolik bylo přesně na covid (pozn. red. úmrtí), kolik bylo s covidem“.

Na otázku, zda umí odhadnout, kolik z celkového počtu úmrtí bylo zbytečných, a to zejména kvůli špatným politickým rozhodnutím, uvedl (čas cca 10:08): „To se nedá říct úplně přesně, ale když si vytipujeme nějaké země, které jsou kolem nás, tak podle mě takových až 15 000 zemřít nemuselo, pokud by v tu chvíli tady byla restriktivnější opatření.“

Bývalý ministr Roman Prymula tedy skutečně odhaduje, že zemřelo až 15 000 lidí zbytečně, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k protiepidemickým opatřením odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku (.pdf), a data jsou tedy porovnatelná.

Pojem lockdown nemá žádnou obecnou definici, budeme s ním tedy pracovat jako s určitým plošným omezením pohybu, setkávání osob apod. Z dat ECDC (.csv) jsme tak vybrali ty ukazatele, které nejvíce odpovídají obvyklému významu slova lockdown (.pdf): omezení pohybu (Stay-at-Home Order), který ECDC přímo označuje jako lockdown (str. 1), částečné omezení pohybu (str. 2), omezení soukromého setkávání (Restrictions on private gatherings, str. 1) a uzávěru většiny obchodů a služeb (Closure of public spaces of any kind, str. 2). Regionální lockdowny (zavedené jen na části daného státu) nesrovnáváme, protože ty nebyly v Česku až na výjimky zaváděny.

Následující graf pak zobrazuje počty dní, po které byly jednotlivé typy lockdownů uplatňovány v zemích Evropy, které ECDC monitoruje. Nejdéle byl pohyb omezen v Irsku, kde se jednalo o 195 dní, v České republice to bylo 53 dní. Částečně omezený pohyb byl nejdéle v Lucembursku (248 dní), Česko je v tomto ukazateli až desáté. Data o částečném omezení pohybu jsou nicméně nekompletní, a je tak možné, že i některé další státy měly pohyb částečně omezený déle. Soukromé setkávání lidí bylo nejdéle zakázáno v Portugalsku (422 dní), v Česku se jednalo o 254 dní. Obchody, restaurace a další služby byly nejdéle uzavřeny v Dánsku, a to 138 dní, v Česku byla tato doba téměř poloviční. K omezení setkávání pak uveďme, že u některých opatření má ECDC chybějící údaj ukončení těchto opatření. To může znamenat, že tato opatření stále platí, nebo že není známé datum ukončení. Taková opatření jsme proto do grafu nezanesli. Je však důležité uvést, že tento problém se netýká českých opatření, a hodnocení výroku to tedy nijak neovlivní. Doba českého lockdownu je totiž pevně dána a u lockdownů ostatních zemí by při zanesení těchto dat mohlo dojít maximálně k jejich prodloužení.

Pro zjištění nejdelšího lockdownu pak délku jednotlivých lockdownových opatření nestačí pouze sečíst, neboť jejich účinnost se velmi často překrývala. Délku celkového lockdownu v jednotlivých státech tedy zjistíme tak, že vezmeme datum začátku platnosti prvního vydaného opaření a datum konce platnosti opatření, které zůstalo v platnosti jako poslední. Ani při tomto postupu však není Česko rekordmanem. Zimní lockdown zde trval 217 dní, pokud připočteme i lockdown jarní, je to 278 dní. Nejhůře je na tom Portugalsko, kde opatření trvala nepřetržitě od 3. května 2020 do 28. června 2021, tedy 422 dní. Hůře než Česko je na tom i Belgie s 331 dny zimního lockownu a 441 dny lockdownu celkem, dále i Dánsko (253/342 dní), Francie (236/328 dní), Kypr (230/300 dní) či například Itálie (229/285 dní).

Výrok Karla Krejzy tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože ať si ke slovu lockdown přiřadíme různé ukazatele protiepidemických opatření, v žádném z nich ani v jejich souhrnu není Česká republika na prvním místě v Evropě.

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k opatřením ve školách odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku (.pdf), a data jsou tedy porovnatelná. V rámci odůvodnění se podíváme na dva ukazatele: uzavřené základní školy (str. 1) a uzavřené základní školy s částečně uvolněnými opatřeními, tedy částečně uzavřené školy (str. 3).

Podle dat (.csv) ECDC byly základní školy v České republice kvůli epidemii covidu-19 uzavřeny úplně od 11. března 2020 do 10. května 2020, od 14. října 2020 do 17. listopadu 2020 a od 21. prosince 2020 do 11. dubna 2021. Částečně uzavřeny byly školy od 11. května 2020 do 31. srpna 2020, od 18. listopadu 2020 do 29. listopadu 2020 a od 12. dubna 2021 do 16. května 2021. Pokud z těchto dat spočítáme počet dnů uzavření škol, dostaneme 208 dní úplného uzavření a 160 dní částečného uzavření. Dohromady byly tedy základní školy v České republice uzavřeny 368 dní. Pro úplnost dodejme, že ECDC od doby uzavření škol neodečítá dny prázdnin.

Srovnání s jinými evropskými státy ukazuje, že nejdéle byly školy uzavřeny úplně v Litvě, a to 239 dnů. Nejdéle byly nějakým způsobem školy dohromady uzavřeny v Lotyšsku, a to 471 dnů. Úplně zde byly školy uzavřeny 185 dnů a částečně uzavřeny 286 dnů. Uveďme, že údaj o konci uzavření škol v Lotyšsku v datech ECDC chybí, museli jsme si jej proto vyhledat sami. Lotyšské školy byly uzavřeny úplně od 17. března 2020 do 31. srpna 2020 (.csv) a od 9. ledna 2021 do 25. ledna 2021. Částečně uzavřeny pak byly od 2. listopadu 2020 (.csv) do 8. ledna 2021 a od 26. ledna 2021 do 31. srpna 2021 (konec prázdnin v Lotyšsku).

Zmiňme také, že přehled ECDC neuvádí datum ukončení částečného uzavření škol v Německu. Plně uzavřeny zde byly školy celkem 52 dnů (.csv), částečně uzavřeny poté byly od 4. května do 29. června 2020 a od 16. prosince 2020 do 11. dubna 2021, tedy 174 dnů. Určit přesný počet dnů však v tomto případě není zcela jednoduché, protože se provoz škol řídil počtem nakažených osob v oblasti.

Dodejme, že stejný výrok jsme ověřovali k 21. březnu 2021 u Roberta Plagy a tehdy jsme jej vyhodnotili jako pravdivý. Od té doby nicméně Lotyšsko v délce uzavřených škol Českou republiku předběhlo.

Výrok Karla Krejzy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k tomu, že Česká republika patří na druhé místo mezi evropskými zeměmi, co se týče délky uzávěry základních škol. Není tedy první, jak Krejza uvádí. Na druhou stranu oproti Lotyšsku byly české školy déle uzavřeny úplně, a dopad opatření na školství tak byl větší.

Švédsko bylo od počátku pandemie známé svým liberálním přístupem založeným především na odpovědnosti jednotlivce. Na jaře 2020 zavedlo jen několik opatření, která omezovala hromadné akce nejprve do pěti set a později do padesáti osob. Téměř od začátku byly také zakázány návštěvy v domovech pro seniory.

Školství fungovalo v běžném režimu na úrovni prvního stupně základních škol. Na druhém stupni se potom školy mohly rozhodnout, zda zůstanou u prezenční výuky, nebo přejdou na distanční. Podle průzkumu švédské Národní agentury pro vzdělávání z 20. ledna 2021 (.pdf, str. 4–5) pak na distanční výuku zcela nebo částečně přešly téměř dvě třetiny druhých stupňů základních škol. Dále byly uzavřeny střední školy a univerzity.

Naopak po celou dobu pandemie zůstaly otevřené kavárny a restaurace, obchodní služby nebo sportovní centra, i když s jistými omezeními. Lidem bylo také doporučeno pracovat z domova. Například nošení roušek v hromadné dopravě bylo pak doporučeno až v prosinci 2020. Úplně zavřeny však byly například plovárny, posilovny, muzea a knihovny.

Vzhledem k vysokému procentu proočkovanosti u osob nad 16 let (76,8 % oběma dávkami) a relativně nízkému počtu nově nakažených zrušilo Švédsko 29. září veškerá protikoronavirová opatření.

Ve Švédsku tak skutečně většina oblastí života nebyla zasažena plošným uzavíráním, jednalo se spíše o částečná omezení či doporučení. Významnější „uzávěrou“ je zejména zavření středních a vysokých škol, muzeí, knihoven a některých sportovišť. Není tedy pravda, že by neměli ve Švédsku žádné plošné uzávěry.

Zemřelých na covid-19 je podle tamějších úřadů 14 850, což je zhruba polovina zemřelých u nás, kde máme k 29. září 30 474 mrtvých. Pro úplnost dodejme, že má Švédsko (stejně jako Česká republika) kolem 10 milionů obyvatel. Jejich strategie byla hodnocena jako ekonomicky výhodná. Švédské HDP kleslo o 2,8 %, tato hodnota patří v kontextu dalších evropských států k poměrně nízkým.

K 23. září 2021 bylo dle dat serveru Our World in Data ve Švédsku alespoň částečně naočkováno proti covidu-19 70,03 % lidí a 63,51 % bylo již očkováno plně. Pro srovnání v České republice bylo alespoň částečně naočkováno 57 % populace, plně pak 55 %.

Nejprve zasaďme výrok Jaroslava Komínka do kontextu jeho dalších slov. Jaroslav Komínek konkrétně říká: „Tak my jsme v době pandemie se chovali jako státotvorná strana. My jsme podpořili v Poslanecké jsme nouzový stav a dali jsme možnost vládě, aby předložila nějaká opatření, myslím si, že některé ty opatření nezabrala (…)“. Výrok se tedy týká začátku druhé vlny epidemie covidu-19, během níž docházelo opakovaně k prodlužování nouzového stavu. Komínek tvrdí, že komunisté na začátku dali svým hlasem pro prodloužení nouzového stavu vládě možnost udělat taková protiepidemická opatření, která by bez vyhlášeného nouzového stavu jinak udělat nemohla.

Nouzový stav v České republice platil nepřetržitě od podzimní, tzv. druhé vlny epidemie covidu-19, kdy byl vyhlášen vládou od 5. října. Od té doby se osmkrát hlasovalo o jeho prodloužení.

Poprvé poslanci hlasovali o prodloužení nouzového stavu 30. října, ten měl trvat do 20. listopadu. Pro hlasovali, kromě vládního hnutí ANO, ČSSD a vládu tolerující KSČM, i přítomní poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP09 a STAN. Proti hlasovali pouze zástupci SPD a nezařazení poslanci.

Podruhé členové dolní komory Parlamentu ČR hlasovali o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu 19. listopadu. Návrh prošel a nouzový stav se prodloužil do 12. prosince. Pro prodloužení hlasovali pouze strany vládní koalice podpořené komunisty.

Třetí hlasování se konalo 9. prosince. Ani v tomto hlasování se žádný opoziční poslanec nevyjádřil pro návrh, a prodloužení tak prošlo díky hlasům poslanců z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince.

Před vánočními svátky se o nouzovém stavu počtvrté hlasovalo 22. prosince. Nouzový stav byl prodloužen o 30 dnů do 22. ledna, opět zásluhou ANO, ČSSD a KSČM.

V pořadí páté hlasování se uskutečnilo 21. ledna. Souhlas s prodloužením vyslovili pouze poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Následující, v pořadí šesté, hlasování měla Sněmovna na programu 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hlasování č. 25 a 26). Tentokrát nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů obratem vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Posedmé poslanci o prodloužení nouzového stavu hlasovali 26. února. Pro ale hlasovali pouze přítomní poslanci ANO a ČSSD. Nouzový stav prodloužen nebyl. Po nevyslovení souhlasu Sněmovny s prodloužením vláda vyhlásila nový nouzový stav do 28. března.

Osmé hlasování měla Sněmovna na pořadu 26. března. Pro návrh se vyslovili poslanci ANO, ČSSD a znovu také KSČM a nouzový stav byl prodloužen do 11. dubna. Vláda poté už nežádala o jeho prodloužení.

Komunistická strana Čech a Moravy tedy opakovaně hlasovala pro prodloužení nouzového stavu, kromě hlasování z 11. února a 26. února, 26. března pak už poslanci KSČM opět hlasovali pro prodloužení. 

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož komunisté opakovanou podporou prodlužováním nouzového stavu vládě skutečně dali možnost opatření předložit.