Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš

Já jsem jasně prokázal jako jediný politik v historii této země všechny moje daňové příjmy od 1996.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Andrej Babiš zveřejnil v roce 2017 závěry auditorských firem, z kterých plynulo, že od roku 1996 do roku 2017 vydělal 2,4 miliard korun. Avšak zprávy neobsahovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EYPWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.

Vít Rakušan

600 žurnalistů na tom (Pandora Papers, pozn. Demagog.cz) pracovalo.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Právní stát
Pravda
Na projektu Pandora Papers pracovalo přes 600 investigativních novinářů z více než stovky zemí.

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

Petr Fiala

Ten hlavní vliv (inflace, pozn. Demagog.cz) a říkají to i ekonomové, je to, jaká je tu politika vlády.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Ekonomika
Nepravda
Ekonomové sice mluví o politice vlády jako o jedné z možných příčin růstu inflace, ne ale jako o hlavní příčině.

Politika vlády je jedním z faktorů, které inflaci ovlivňují, ku příkladu ekonom Štěpán Jurajda vliv vlády na růst inflace připustil, ale větší dopad na zdražování přisoudil (video, čas: 8:57) celosvětovým vlivům. Ekonom Jan Švejnar mluví (video, čas: 0:46) o zpřetrhání dovozních řetězců či nedostatku některých vstupů jakožto hlavním důvodu vysoké inflace. Globálně zdražují například stavební materiály nebo energie. O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská, i ta však nepokládá politiku vlády za hlavní příčinu. Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

Je také nutné říci, že dle poslední zprávy Eurostatu je v České republice nižší inflace, než kolik je průměr Evropské unie. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl pak označil tvrzení, že za inflaci může vláda, za nesmysl.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Přestože ekonomové o vlivu vlády na ztrátu kupní síly české koruny mluví, nehovoří o ní jako o hlavním vlivu.

Jan Hamáček

Ta energie rapidně zdražuje.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Pravda
Velkoobchodní cena elektřiny se v průběhu roku 2021 zvýšila o 208,12 %. Zemní plyn na burze zdražil o 157,4 %.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a.s.) skutečně v průběhu letošního roku vzrostla. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 5. října byla cena již 163,83 eur za 1 MWh. Vidíme tedy nárůst o 208,12 %.

Obdobně vzrostla na burze i cena zemního plynu. Na začátku ledna odpovídala velkoobchodní cena zemního plynu za 1 MWh částce 7,2 eur. Oproti tomu nyní 1 MWh zemního plynu na burze stojí 18,6 eur. Velkoobchodní cena tedy vzrostla o 157,4 %.

Velkoobchodní cena elektřiny i zemního plynu se tedy během roku 2021 mnohonásobně zvýšila. Výrok Jana Hamáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Kvůli zelenému údělu Evropské unie se zdražují energie.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Evropská unie
Pravda
Jedním z hlavních faktorů zvyšování cen energií je růst cen emisních povolenek, jejichž cílem je dosažení závazků v Zelené dohodě.

Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, je plán Evropské unie, jak transformovat hospodářství za účelem dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. 

Evropská komise v plánu navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 50–55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by poté mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy státy „odstraňují z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), a vyzvala k urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021.

V oblasti energetiky komise navrhuje zvýšit podíl obnovitelné energie v energetickém mixu EU na 40 % do roku 2030. Pro kontext dodejme, že v roce 2019 to bylo 19,7 % celkové vyrobené energie.

Růst cen energií je podle expertů způsoben mimo jiné i zvyšováním cen emisních povolenek. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu CO2. Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena téměř zdvojnásobila na přibližně 60 EUR. To je podle expertů zčásti také zapříčiněno novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hrají ale také investoři, které přilákal vytrvalý růst cen v posledních měsících.

Od začátku roku stoupla cena elektřiny a zemního plynu na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) o 208,12 % na 163,83 EUR (k 5. říjnu). Cena elektřiny pro domácnosti byla v lednu 4,6481 Kč za kWh, na začátku října pak 7,1828 za kWh. Jedná se o průměrné republikové ceny za jednotarifovou sazbu a střední spotřebu.

Pro kontext ale dodejme, že cenu energií ovlivňují v současné době i další faktory. Šéf komise Green Deal Frans Timmermans řekl, že pouze „pětinu“ vyšších nákladů na energii lze přičíst rostoucí ceně emisních povolenek (ETS, pozn. Demagog.cz), zbytek je způsoben prudce stoupajícími cenami plynu a uhlí a nízkou produkcí větrných elektráren. Cena zemního plynu vyskočila v září poté, co si ruská společnost Gazprom, jakožto největší dodavatel na evropský trh, rezervovala pouze zlomek tranzitní kapacity. Podle dat z roku 2018 tvoří Gazprom až 36,7 % evropského trhu s plynem.

Tomio Okamura

Hlavní faktory zdražování jsou tři. Ceny bydlení, ceny energií, ceny potravin.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Ekonomika
Pravda
Ceny bytů, potravin a energií jsou skutečně jedny z hlavních faktorů ovlivňujících inflaci, společně s nimi jsou výrazné i ceny pohonných hmot.

Podle ČSÚ se na zvyšování inflace podílely téměř všechny oddíly spotřebního koše. Vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá uvedla, že největší vliv na meziroční cenový růst mají ceny v dopravě, tedy ceny automobilů a ceny pohonných hmot. Dalšími výrazně dražšími položkami spotřebního koše jsou některé potraviny, alkohol a bydlení.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy inflaci nahoru nejvíce táhnou ceny energií, energie jen za poslední rok vzrostly o 274 %.

Eurostat, tedy Statistický úřad Evropské unie, každý měsíc vydává studii ohledně komodit, které zaznamenaly největší růst cen. Na prvním místě jsou ceny energií, a až daleko za nimi jsou potraviny a další výrobky.

Jan Hamáček

Sociální demokracie, jsme jediná politická strana, která přišla s tím zákonem, ten leží ve Sněmovně, zákon o dostupném bydlení.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Nepravda
Předkladatelem zákona o výstavbě dostupného bydlení je skupina poslanců z ČSSD. Komplexní pozměňovací návrh, který měl být původně samostatným zákonem, však podala i Klára Dostálová z hnutí ANO.

Skupina poslanců z ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má zákon navrhovaný ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese. 

Vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne. Zmiňme, že pozměňovací návrh (.pdf) k této novele předložili také poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO.

Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) podala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to spolu s poslanci ČSSD. Návrh mění kompletně celý původně předložený text. Dodejme, že pokud by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, stal by se tento návrh základním textem pro další projednávání.

Ministryně Dostálová přitom na tomto zákoně (resp. pozměňovacím návrhu) pracovala již v první polovině roku 2020. Následně, místo aby byl její text předložen jako samostatný návrh zákona, byl předložen pouze jako již zmíněný pozměňovací návrh.

Jelikož je Klára Dostálová ministryní i poslankyní za hnutí ANO, není pravdou, že by ČSSD byla jedinou stranou, která by předložila zákon o dostupném bydlení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

KSČM předložila plán na obnovení obecního bydlení.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Pravda
KSČM mezi svými programovými tezemi uvádí také krátký bodový plán na podporu obecního bydlení.

Mezi tematickými a koncepčními materiály na webu KSČM se nenachází žádný materiál, který by se týkal obecního bydlení. Mezi programovými tezemi KSČM se nicméně nachází část věnovaná podpoře bydlení, v níž se komunisté zavazují prosazovat „státní program výstavby státního, obecního a družstevního bydlení“. KSČM zde také uvádí další body, které popisují program komunistů, co se týče „dostupného a kvalitního bydlení pro všechny,“ kde navrhují vyvlastnění nevyužívaných a dlouhodobě chátrajících budov ve prospěch obcí či omezení „diktátu bank a developerů“ v oblasti bydlení.

Vojtěch Filip

Máme tady zákon o cenách, věcně usměrňované ceny (...) rozhodnout podle § 8 o tom, že se limituje ta cena dodávky.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Pravda
Dle § 6 zákona o cenách je možné regulovat zvyšování cen, či způsoby určování ceny. § 8 tohoto zákona je již 12 let zrušen.

Věcné usměrňování cen je zakotveno v § 6 zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Podle tohoto ustanovení je možné, aby stát, resp. cenové orgány, určily maximální rozsah zvyšování cen za určité období. Uvedený paragraf rovněž stanovuje možnost omezit prodejcům zvyšování ceny zboží či služby z důvodu zvyšování cen vstupů (materiálu apod.), či stanovit závazný postup při určování ceny včetně omezení výše marže. § 8 daného zákona, který se týkal časového usměrňování cen, je zrušený zákonem č. 403/2009 Sb., tedy již 12 let. Protože se však v zákoně Vojtěchem Filipem zmíněná regulace skutečně nachází, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

My jsme snižovali daně. My jsme snížili daň na 15 %. Celkově jsme snížili daně o 507 miliard.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Hnutí ANO skutečně prosadilo zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení reálné sazby daně z příjmu fyzických osob na 15 %. Pokud však sečteme negativní efekty daňových změn přijatých od roku 2014, dostáváme se jen k číslu cca 350 miliard korun.

Snížením daně na 15 % myslí premiér Babiš pravděpodobně zrušení superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného placeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože však byl daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo efektivní zdanění hrubé mzdy logicky větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu a základ daně je nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali především poslanci hnutí ANO, ale i poslanci za ODS, SPD a KSČM.

Samotné zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak cca 100 miliard.

Dalším významným zásahem pak bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Co se týče dalších, spíše dílčích daňových změn od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, zmiňme výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech však byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme nedohledali žádné významné daňové změny. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Dílčí změny pro rok 2020 pak znamenaly snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se na cca 350 miliard korun, tedy podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš slova o 507 miliardách nepoužil v debatě poprvé, obrátili jsme se s žádosti o vysvětlení původu tohoto čísla na Úřad vlády i hnutí ANO. Dosud jsme však žádnou odpověď neobdrželi, což je ale vzhledem k časovému presu před volbami pochopitelné.