Přehled ověřených výroků

Jaroslav Foldyna

(...) se posunula ta situace z hlediska léčebných prostředků na covid, že jsou dneska minimálně 4 léky, které dokáží zastavit ten špatný, ten těžký průběh u těch lidí, (...) kteří mají predikci (těžkého průběhu covidu-19, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
V členských zemích EU se k léčbě pacientů s onemocněním covid-19 může použít dokonce 5 různých léčivých prostředků, které mají primárně zabránit zhoršení nemoci a chránit před závažným průběhem, případně předejít hospitalizaci.

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) ze vzorků pacientů na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. V současné době na něj neexistuje univerzální lék, který by účinkoval stejně spolehlivě v jakékoli fázi nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků.

Jedním z nich je lék Bamlanivimab americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Ten funguje na principu tzv. monoklonálních protilátek IgG1, které blokují a brání vstupu viru do buněk lidského těla a replikaci viru (.pdf, str. 9). Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory (.pdf, str. 4) covidu-19 (např. cukrovka, obezita, věk nad 65 let). V kombinaci s etesevimabem, který je také monoklonálním lékem, „má veliký efekt v účinnosti proti tzv. mutaci delta“, jak uvádí Fakultní Thomayerova nemocnice na svém webu.

Na stejném principu monoklonálních protilátek, v tomto případě protilátek kasirivimab a imdevimab, je založen lék REGN-COV2 americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals. Také tyto protilátky pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění (.pdf, str. 2), REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve po propuknutí covidu-19, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci.

Dalším léčivým přípravkem, který funguje na principu monoklonálních protilátek, je regdanvimab korejské společnosti Celltrion. Přípravek lze použít k léčbě pacientů s onemocněním covid-19, kteří nepotřebují doplňkový kyslík, nicméně je u nich vysoké riziko zhoršení nemoci. Podobně je tomu i u další monoklonální protilátky sotrovimab, za jejímž vývojem stojí britská korporace GSK a americká společnost Vir Biotechnology.

Jiným typem léku je poté antivirotikum (.pdf) americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk. Použití léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v Evropské unii, prozatím schválila pro používání v EU pouze výše uvedený lék Veklury, došlo k tomu v červenci 2020. V případě čtyř léčivých přípravků na principu monoklonálních protilátek, tedy bamlanivimabuetesevimabu, REGN-COV2regdanvimabusotrovimabu, nyní probíhá průběžné hodnocení (tzv. rolling review). EMA tak k používání těchto léků vydala doporučení, na jehož základě mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací.

Doplňme, že v České republice bylo Ministerstvem zdravotnictví kromě používání remdesiviru schváleno také používání bamlanivimabu (.pdf. str. 1) a léku REGN-COV2 (.pdf, str. 1). Povolení regdanvimabu a sotrovimabu ministerstvo prozatím nevydalo.

Andrej Babiš

Tak ten souboj (před volbami v Německu, pozn. Demagog.cz) je velice těsný a podle posledních předpokladů stále vede SPD o 1 %.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
V den debaty vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Andrej Babiš

Německo je pro nás nejdůležitější ekonomický partner, vyvážíme tam více než 33 %.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Ekonomika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Německo je skutečně naším nejdůležitějším obchodním partnerem. Směřuje tam 32,3 % českého exportu.

Podle posledních dat (.xlsx) tvoří vývoz do Německa 32,3 % celkového českého exportu, a skutečně se tak jedná o zemi, do které Česká republika vyváží nejvíce. Pro ilustraci zmiňme, že dovoz z Německa činí 23,1 % celkového importu. Druhou zemí, kam Česko nejvíce vyváží, je Slovensko (7,5 % celkového exportu). Dodejme, že tato data zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vychází z dat Českého statistického úřadu.

Zdroje: 2016 (.pdf), 2017–2018 (.pdf), 2019–2020 (.xlsx), 1–7/2021 (.xlsx).

Ačkoli podíl vývozu není větší než 33 %, jak uvádí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý. Rozdíl je totiž těsný a splňuje naši toleranční odchylku, kterou pro hodnocení používáme. Kvůli vysokému podílu exportu do Německa a importu z Německa lze zároveň říct, že je tento stát pro ČR „nejdůležitější ekonomický partner“, jak prohlásil předseda vlády Babiš.

Ivan Bartoš

(...) sociální demokrati a CDU/CSU, je to velmi těsné. Teď vedou trochu sociální demokrati.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Před debatou i v den debaty vedla SPD dle souhrnu volebních modelů před německými volbami o nízké jednotky procentních bodů před CDU/CSU.

Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Jaroslav Foldyna

To je mladý člověk (Kevin Kühnert, pozn. Demagog.cz), který chce udělat koalici s Die Linke a se Zelenými.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Zahraniční politika
Pravda
Místopředseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Kevin Kühnert v srpnu 2020 skutečně uvedl, že si koalici SPD a Die Linke dokáže představit. V březnu 2021 poté hovořil o možnosti koalice SPD spolu s Die Linke a Zelenými.

Dvaatřicetiletý Kevin Kühnert, který od konce roku 2019 zastává funkci místopředsedy Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a dříve působil jako předseda její mládežnické organizace, v srpnu 2020 uvedl, že je pro něj představitelná vládní koalice s levicovou stranou Die Linke. „Netajím se tím, že si toto spojení dokážu představit,“ uvedl tehdy Kühnert v diskusním pořadu televize ZDF.

Kühnert také zmínil, že SPD s Die Linke již vládne ve třech spolkových zemích. Moderátor se Kühnerta dále ptal i na kontroverzního poslance z Die Linke, Andreje Hunka, který v minulosti například navštívil venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, odsoudil sankce proti běloruskému režimu nebo usiloval o užší spolupráci s Ruskem. Kühnert odvětil, že SPD tvořila koalici také s Křesťanskodemokratickou unií (CDU), ačkoliv její členkou byla kontroverzní politička Erika Steinbach, a že podle něj není důležité zkoumat všech 70 tisíc členů Die Linke.

březnu 2021 také Kühnert hovořil o tom, že by po německých parlamentních volbách mohlo dojít buď k sestavení vládní koalice SPD, strany Zelených a Svobodné demokratické strany (FDP), nebo koalice SPD, strany Zelených a Die Linke.

Zdeněk Matouš

Olaf Scholz vlastně vytáhl sociální demokracii na výsluní, dneska vede volby, byť o 1 nebo 2 procentní body.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Před debatou i v den debaty vedla SPD dle souhrnu volebních modelů o 2–3 p. b. před CDU/CSU. 24. září však vyšel průzkum institutu Allensbach s rozdílem jen 1 p. b. Od jmenování Olafa Scholze kandidátem na kancléře se SPD dostala ze třetího místa až na čelo volebních modelů.

Zdeněk Matouš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se uskutečnily 2 dny po debatě, tedy 26. září. Hlavními favority na vítěze voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD. Volebním lídrem SPD byl Olaf Scholz, do této role byl jmenován v srpnu roku 2020.

Zdroj: POLITICO Poll of Polls, úprava: Česká televize

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový, který můžete vidět v upraveném grafu výše, vytvořil zpravodajský web Politico. Do jaké míry to byl právě Olaf Scholz, kdo SPD „vytáhl na výsluní“, lze jen stěží určit, nicméně SPD v průzkumech mírně poskočila v době jmenování Scholze kandidátem na kancléře. Největší nárůst zaznamenala až těsně před volbami, v létě 2021. Za dobu, kdy do voleb vedl stranu Olaf Scholz, se tak SPD skutečně dostala ze třetího místa až na čelo volebních modelů.

V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních průzkumů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvořil rozdíl 2 procentní body. Právě 24. září ale vyšel průzkum institutu Allensbach, který uváděl rozdíl v preferencích o velikosti jednoho procentního bodu.

Doplňme, že nakonec vyhrála volby v souladu s odhady Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Zdeněk Matouš

30 000 pendlerů a dělníků (z Ústeckého kraje, pozn. Demagog.cz) jezdí do Německa za prací.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Regiony
Ekonomika
Pravda
Podle odhadu Asociaci pendlerů České republiky jezdí z Ústeckého kraje za prací do Německa 30 000 pracovníků.

Z veřejně dostupných informací se nám nepodařilo zjistit počet pendlerů v Ústeckém kraji, obrátili jsme se proto s dotazem na Asociaci pendlerů České republiky. Z odpovědi předsedkyně asociace Zuzany Vintrové vyplývá, že přesná data nejsou známa, protože je neshromažďuje ani Hospodářská komora v České republice, ani v Německu, a ani Český statistický úřad. Podle asociace není získávání přesných dat možné z důvodu rozdílných profesí. Konkrétně OSVČ a drobné úvazky (do měsíčního výdělku 450 €) nejsou nikde evidovány.

Podle odhadu asociace však do Německa za prací dojíždí 30 000 pendlerů z Ústeckého kraje, včetně výše uvedených typů zaměstnání. Odhad vychází z dat, které Asociace shromáždila v době zavřených hraničních přechodů.

Andrej Babiš

Ten počet hospitalizovaných se nenavyšuje, tak 80 % z těchto pacientů a z těch pozitivních nejsou naočkováni.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
V období 10 dnů před výrokem počet hospitalizovaných stagnoval. V týdnu před 11. září bylo 72 % hospitalizovaných neočkovaných. Přibližně 80% podíl neočkovaných je pak i u všech nových případů covidu-19 a hospitalizací na JIP.

V období 10 dnů před konáním debaty, tedy od 13. do 22. září 2021, skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných s covidem-19. Jejich počet pouze kolísal v rozmezí 156 až 179 osob. Před 12. zářím se pak počty hospitalizovaných pohybovaly od 100 do 126.

Aktuální podíl očkovaných mezi hospitalizovanými se nám bohužel nepodařilo dohledat. Můžeme však vycházet z údajů zveřejněných na twitterovém účtu Chytrá karanténa, na němž spolupracuje Ministerstvo zdravotnictví i Armáda ČR. Tam bylo 11. září uvedeno, že 72 % hospitalizovaných za předešlý týden není očkovaných. V polovině září přinesl další informace ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Například mezi lidmi s těžkým průběhem je podíl neočkovaných 76,03 % a podíl osob po dokončené vakcinaci 21,49 %.

Podobná čísla potvrzuje i mimořádné opatření (.pdf, str. 5) MZČR z 27. září, kde je uvedeno, že většinu hospitalizovaných s těžkým průběhem tvoří nenaočkované osoby a mezi nově diagnostikovanými případy je 80 % neočkovaných. O dva dny později Chytrá karanténa zveřejnila aktuální podíl neočkovaných a hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče dle dat ÚZIS. K tomuto dni bylo na JIP s covidem-19 hospitalizováno 51 lidí, z nichž 78 % bylo nenaočkovaných.

S žádostí o poskytnutí přesných dat jsme se obrátili na ÚZIS, bohužel nám dosud neodpověděl. I přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť v období před konáním debaty skutečně nedocházelo k nárůstu počtu hospitalizovaných, přičemž cca 80 % z hospitalizovaných pacientů byly osoby nenaočkované.

Andrej Babiš

Teď je ta tzv. posilovací dávka. Od 20. září posíláme esemesky.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
Třetí posilující dávka je v Česku dostupná od 20. září. Od tohoto data také osobám, u kterých již uběhla osmiměsíční lhůta od dokončeného očkování proti covidu-19, začaly chodit zvací SMS zprávy s dalšími instrukcemi.

Premiér Babiš mluví o tzv. posilovací dávce očkování proti onemocnění covid-19. O té se diskutuje již delší dobu, zmiňme například již probíhající přeočkování v Izraeli nebo jiných evropských státech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hovořil v červnu 2021 o pravděpodobné nutnosti přeočkování posilující dávkou. Pro Lidové noviny tehdy na dotaz, zda je zavedení třetí dávky jisté, odpověděl takto: „Velmi pravděpodobně ano. Otázkou teď spíše je její načasování. Prvotní data zatím stanovují jako nejvhodnější časový odstup od druhé dávky na devět měsíců, někteří odborníci prosazují až dvanáctiměsíční odstup.

Podle vládního Covid Portálu je přeočkování dostupné od 20. září 2021. Od tohoto data také začaly přicházet zvací SMS zprávy s dalšími instrukcemi osobám, u nichž již uplynulo 8 měsíců od podání druhé dávky vakcín Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca či od aplikování jednodávkové vakcíny Janssen. V některých případech se lidé mohli nechat přeočkovat už o pár dnů dříve, například očkovací centrum na pražském Chodově přeočkovávalo osoby s velmi oslabenou imunitou již 14. září 2021.

Přeočkování posilující dávkou vakcíny v Česku tedy skutečně již začalo a primárně se týká občanů, kteří byli naočkovaní v lednu a únoru, což znamená asi 250 tisíc lidí. Doplňme, že k přeočkování se může člověk dostavit i bez předchozí registrace do očkovacích center, jak uvedl ministr Vojtěch pro server iRozhlas.cz.

Andrej Babiš

Jsme darovali 2 390 000 vakcín do celého světa.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
Vláda se na v červenci zavázala do konce roku darovat 2,39 mil. vakcín proti covidu-19 na Balkán, Afriky a Asie, a to na základě dohody lídrů EU. Jedná se tedy o mezivládní závazek, k jehož splnění zbývá několik měsíců. Podle slov MZV už darování do některých zemí proběhlo.

Vláda se na konci července 2021 zavázala darovat 2,39 milionu vakcín proti covidu-19, ty by měly být do konce roku poslány do balkánských zemí, Afriky a Asie. Lídři EU se už dříve dohodli, že darují třetím zemím sto milionů dávek vakcíny, a tak vznikla například iniciativa Covax. Vlády jednotlivých států mohly zároveň určit země, do kterých si přejí vakcíny poslat prioritně. V případě Česka tak poputují např. do Mali, Severní Makedonie či na Ukrajinu.

„Před koronavirem budeme v bezpečí, jen pokud zajistíme vakcíny pro celý svět,“ napsala k rozhodnutí vlády státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Ministr zdravotnictví Vojtěch zároveň ujistil veřejnost o dostatku vakcín i na podzimní měsíce.

Dle mluvčího Ministerstva zdravotnictví (MZČR) mělo být v druhé polovině srpna odesláno čtvrt milionu dávek vakcín do Vietnamu, dalších třicet tisíc pak na Tchaj-wan.

Podle dostupných informací pravděpodobně nedošlo k darování všech vakcín, což je úkolem MZČR a Ministerstva zahraničních věcí (MZV). MZV nám na dotaz ohledně stavu darování odpovědělo, že vakcíny byly již odeslány do Vietnamu a na Tchaj-wan. MZČR nechalo obdobnou otázku bez odpovědi. 

Vzhledem k tomu, že darování již reálně probíhá a jedná se o mezivládní závazek, lze považovat samotný příslib a postupné odesílání vakcín za dostatečný znak naplňování závazku. Jelikož se navíc vláda zavázala zbývající vakcíny odeslat do konce roku, a je tak pochopitelné, že část z nich dosud odeslána nebyla, hodnotíme výrok jako pravdivý.