Přehled ověřených výroků

Vláda se na konci července 2021 zavázala darovat 2,39 milionu vakcín proti covidu-19, ty by měly být do konce roku poslány do balkánských zemí, Afriky a Asie. Lídři EU se už dříve dohodli, že darují třetím zemím sto milionů dávek vakcíny, a tak vznikla například iniciativa Covax. Vlády jednotlivých států mohly zároveň určit země, do kterých si přejí vakcíny poslat prioritně. V případě Česka tak poputují např. do Mali, Severní Makedonie či na Ukrajinu.

„Před koronavirem budeme v bezpečí, jen pokud zajistíme vakcíny pro celý svět,“ napsala k rozhodnutí vlády státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Ministr zdravotnictví Vojtěch zároveň ujistil veřejnost o dostatku vakcín i na podzimní měsíce.

Dle mluvčího Ministerstva zdravotnictví (MZČR) mělo být v druhé polovině srpna odesláno čtvrt milionu dávek vakcín do Vietnamu, dalších třicet tisíc pak na Tchaj-wan.

Podle dostupných informací pravděpodobně nedošlo k darování všech vakcín, což je úkolem MZČR a Ministerstva zahraničních věcí (MZV). MZV nám na dotaz ohledně stavu darování odpovědělo, že vakcíny byly již odeslány do Vietnamu a na Tchaj-wan. MZČR nechalo obdobnou otázku bez odpovědi. 

Vzhledem k tomu, že darování již reálně probíhá a jedná se o mezivládní závazek, lze považovat samotný příslib a postupné odesílání vakcín za dostatečný znak naplňování závazku. Jelikož se navíc vláda zavázala zbývající vakcíny odeslat do konce roku, a je tak pochopitelné, že část z nich dosud odeslána nebyla, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Očkování proti chřipce probíhá každý rok kvůli tomu, že se virus chřipky neustále mění, a složení vakcíny se tak musí upravovat. Očkování probíhá vždy před chřipkovou sezonou, která začíná na podzim a zpomaluje na jaře. Podle informací zveřejněných Ministerstvem zdravotnictví 1. října 2020 byla proočkovanost proti chřipce v Česku kolem 6 %. To znamená, že se ročně spotřebuje zhruba 700 tisíc vakcín. V roce 2020 však bylo dodáno necelých 900 tisíc dávek vakcín, a to kvůli očekávanému zvýšenému zájmu, který se nakonec potvrdil. Praktičtí lékaři podali kolem 860 tisíc dávek.

Ministr zdravotnictví Vojtěch 22. září 2021 na tiskové konferenci uvedl: „Pro letošní rok jsme objednali 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce, tedy zhruba o 200 000 více než v roce loňském.“ Někteří praktičtí lékaři již část objednaných vakcín proti chřipce dostali a začali objednávat první zájemce. Server iRozhlas.cz následně vydal informaci, že některé ordinace již v letošním roce začaly proti chřipce očkovat. V článku také stojí: „Část z milionu objednaných vakcín proti chřipce už je k dispozici. Někteří lékaři tak začali očkovat, většina ale čeká do října až listopadu, kdy je na to ideální doba.“

V letošním roce je tedy objednáno 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Někteří praktičtí lékaři již vakcíny dokonce dostali, a mohou tak začít s očkováním zájemců.

Podle informací na webu Ministerstva zdravotnictví dostalo k 23. září ve věkové kategorii 60+ alespoň první dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 2 267 482 občanů. Podle dat Českého statistického úřadu z ledna letošního roku spadá do této skupiny 2 783 787 obyvatel. Pokud tato čísla srovnáme, dozvíme se, že alespoň jednu dávku vakcíny má již 81,45 % obyvatel nad 60 let. Pro úplnost uveďme, že Ministerstvo zdravotnictví uvádí data pro věkové kategorie 60–64, 65–69, 70–79 a 80+ let.

Pokud bychom jako směrodatná brali data z každodenních tiskových zpráv Ministerstva zdravotnictví, počet aplikovaných dávek je mírně odlišný. Z věkové kategorie 60+ bylo dle těchto čísel alespoň jednou dávkou naočkováno 81,82 % obyvatel. Na hodnocení výroku by se tedy nic nezměnilo, jelikož je v tomto případě odchylka jen minimální. Doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví samo upozorňuje, že jednotlivé výstupy, které k očkování zveřejňuje, nemusí být vždy totožné. Důvodem jsou podle něj například „odlišné časy exportů z různých centrálních systémů v rámci jednoho dne a následné dávkové předávání, zpracování a validace těchto dat“.

Na závěr uveďme, že ke dni 23. září 2021 bylo v České republice podáno celkem 11,76 milionu dávek očkování proti onemocnění covid-19. Plně naočkovaných osob pak bylo celkově 5,92 milionu.

Počty očkovaných osob starších 16 let je možné nalézt např. v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat vyplývá, že k 23. září 20:00 obdrželo alespoň jednu dávku 5 918 648 lidí nad 16 let. Pokud toto číslo srovnáme s počtem obyvatel starších 16 let k 1. lednu letošního roku (8 878 184), získáme informaci, že v této skupině první dávku vakcíny dostalo 66,67 % obyvatel. Doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví tento údaj zaokrouhluje na jedno desetinné číslo.

Očkování pak bylo dokončeno u 5 797 389 osob starších 16 let. Jedná se tedy o 65,30 % populace ve věkové kategorii nad 16 let.

Na závěr uveďme, že ke dni 23. září 2021 bylo v České republice podáno celkem 11,76 milionu dávek očkování proti onemocnění covid-19. Plně naočkovaných osob bylo celkově 5,92 milionu.

Už na konci března 2021 stanovil exministr zdravotnictví Jan Blatný, že by do konce srpna mohlo být naočkováno až 80 % dospělé populace, což je téměř sedm milionů lidí. Další cíl vymezil v červenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že chce dosáhnut 70% proočkovanosti celé populace do konce září.

Samotný premiér Babiš v dubnu na tiskové konferenci uvedl, že doufá, že do konce srpna budou naočkovaní všichni zájemci. O den později se v rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil, že 70% hranice proočkovanosti u dospělých bude dosaženo do konce července. V květnu v rozhovoru pro televizi Nova potom řekl, že by do konce června mohlo dojít k naočkování 6,5 milionu obyvatel první dávkou, jde zhruba o 73 % dospělé populace Česka. Andrej Babiš v rozhovoru také potvrzuje cíl 70 % naočkovaných, a to z dospělé populace. Termín, kdy ho má být dosaženo, však neupřesňuje. Redaktor se dále ptá, zda bude česká populace proočkovaná do konce léta, to však premiérem přímo potvrzené není.

Doplňme, že Ústav zdravotnictví a statistiky v červnu předpokládal, že do konce srpna bude naočkováno 72 % veškeré populace.

Vzhledem k premiérovu dubnovému vyjádření, že do konce července bude v dospělé populaci 70 % očkovaných, což znamená, že v srpnu by už této hodnoty mělo být dosaženo, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová 18. srpna 2021 v ČT24 uvedla (video, čas 4:28), že v České republice je „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Pro věkovou skupinu 60+ nemělo k 17. srpnu ani jednu dávku očkování 537 431 osob. Celkový počet osob zahrnutých do této věkové skupiny k 1. lednu 2021 činil 2 783 787.

Pro kontext uveďme, že v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat vyplývá, že k 23. září 20:00 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 2 277 751 lidí starších 60 let. Pokud vezmeme v potaz celkový počet osob v této věkové skupině (tedy 2 783 787), zjistíme, že ani jednu dávku k 23. září nemělo 506 036 lidí z této věkové kategorie.

Podobný výrok Ivana Bartoše jsme již ověřovali v rámci debaty Hlas lidu z vysílání CNN Prima News 1. září 2021. Tento výrok byl hodnocen jako pravdivý, jelikož se tehdejší čísla vešla do standardní 10% tolerance. Klíčovou pro současné nepravdivé hodnocení je záměna počtu osob ze 400 000 na 300 000 a změna zmiňované věkové skupiny z 65+ na 60+, v tomto případě je pak 10% odchylka výrazně překročena.

Ivan Bartoš poukazuje na vysoký počet dosud nenaočkovaných lidí ve věkové skupině nad 60 let, z nichž někteří se již registrovali k očkování proti covidu-19 v Centrální rezervačním systému, ale z různých důvodů dosud nebyli naočkováni, tedy jim nějakým způsobem „zapadl termín“.

Informace o počtu registrací k očkování proti covidu-19 pravidelně publikuje Ministerstvo zdravotnictví v rámci datové sady (.csv) s názvem Přehled registrací podle očkovacích míst ČR. Ta zahrnuje seznam všech více než 5 milionů registrací, které lidé provedli přes Centrální rezervační systém.

Z těchto dat (aktualizovaných k 30. září 2021) vyplývá, že na věkovou kategorii 60+ připadá celkem cca 1,66 milionu registrací, přičemž u více než 1,53 milionu lidí již očkování proběhlo. U zbývajících přibližně 129 tisíc případů k dokončení vakcinace prozatím z různých příčin nedošlo: zhruba 26 tisíc lidí již registraci provedlo a termín již získali nebo si jej ještě nevybrali a 103 tisíc registrací systém zablokoval.

Lidi se zablokovanou registrací se tedy do Centrálního rezervačního systému přihlásili, termín však stále k uvedenému datu nemají. Ministerstvo zdravotnictví ve svém přehledu registrací uvádí výčet důvodů, proč k blokaci dochází. Mezi ně patří například skutečnost, že lidé provedli registraci již dříve, a jejich současná registrace tedy není platná (v téměř 5 tisících případů).

Jako osoby, kterým „zapadl termín“, bychom pak mohli například označit registrované, kteří nevyužili tří možností k vyplnění druhého PIN kódu nutného pro rezervaci termínu a systém u nich vytvořil tzv. závoru. Uveďme, že tento důvod tvoří velkou část blokací, a to asi 46 tisíc. Dále bychom zde mohli zařadit osoby zablokované kvůli 5× špatně zadanému PIN2 (1,8 tisíce registrací) nebo špatně zadaným údajům o své totožnosti (3,3 tisíce registrací). Pokud bychom sečetli tyto tři skupiny, jednalo by se o více než 51 tisíc lidí, kterým „zapadl termín“ ze známých důvodů.

Datová sada Ministerstva zdravotnictví nicméně v přibližně 46 tisících případů uvádí u zablokování „důvod neznámý“, u 400 registrací pak důvod blokace neuvádí vůbec. Nelze tak například vyloučit, že i tyto blokace byly zapříčiněny již existující registrací nebo tím, že byl registrovaný člověk již naočkován v očkovacím centru bez registrace. Počet lidí, kteří takzvaně uvízli v systému očkování a nemají platný termín, proto z dat Ministerstva zdravotnictví nemůžeme přesně určit. Celkově proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Začátkem května tohoto roku byla zveřejněna zpráva z unijního průzkumu Eurobarometr (.pdf), který byl prováděn od 17. do 22. února 2021. Podle něj věřilo vládě 19 % obyvatel Česka, meziročně tak tato hodnota klesla o 21 procentních bodů. Pokud porovnáme důvěru obyvatel v národní vlády v Evropské unii, jsou výsledky vycházející v Česku podprůměrné. Průměrně 36 % občanů EU (str. 6) totiž vyjádřilo důvěru ve své národní vlády.

Vzhledem k datu, kdy byl výzkum prováděn, je možné uznat uvedené období jednoho roku. První případy covidu-19 se na našem území objevily na přelomu února a března 2020 a právě toto období je pro nás relevantní.

Koalice Piráti a Starostové v srpnu 2021 vypracovala koncepci „Strategie Pirátů a STAN v případě covid krize na podzim 2021“ pro oblast školství. V té prosazují užívání kloktacích, plivacích nebo lízátkových RT-PCR testů v případě nutnosti testování ve školách (.pdf, str. 2). Benefity tohoto způsobu testování oproti antigenním testům s odběrem z nosu nebo nosohltanu vidí ve vyšší spolehlivosti a uživatelské přívětivosti. Výhodou je dle Strategie také možnost testovat uzavřené kolektivy i s poměrně nízkou frekvencí, což má též ekonomický přínos.

Piráti se o využívání PCR testů zasazovali již dříve. Poslanec Lukáš Bartoň například ve svém komentáři v březnu 2021 uvedl: „Pokud má mít testování ve školách skutečně smysl, je nutné využít opravdu funkční testy, které umožňují samoodběr. Těmi jsou například neinvazivní PCR testy s frekvencí testování 1x za 10 nebo 14 dní. V dalších fázích můžeme využít neinvazivních kvalitních antigenních testů, které budou vybrány na základě nezávislých studií jejich parametrů, nikoliv na základě informací od výrobce, jak zatím činí naše vláda.“

V rámci screeningového testování žáků na začátku září 2021 nakoupil stát pro školy antigenní testy, nicméně školy měly také možnost zajistit si PCR testy, rozdíl v ceně jim pak stát měl kompenzovat dvěma sty korunami za test.

Na začátek uveďme, že zde Ivan Bartoš mluví o dětech ve spojitosti s testováním na covid-19 ve školách. Pojmem „děcka“ proto budeme rozumět kategorii 6–18 let, tedy věkovou skupinu dětí, která navštěvuje základní a střední školy.

Ministerstvo zdravotnictví přehled počtu aktivních případů na svých webových stránkách neuvádí. Teoreticky by bylo možné množství aktivních případů vypočítat jako rozdíl počtu nakažených a počtu a vyléčených a zemřelých. Ministerstvo nicméně tento postup používat nedoporučuje. Důvodem je podle něj skutečnost, že „vykazování vyléčených osob a úmrtí má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajských hygienických stanic“. Kvůli zpětnému dohlašování vyléčených pacientů jsou také u některých věkových skupin počty nakažených nižší než počty vyléčených a množství aktivních případů vychází v záporných hodnotách.

Z dat Ministerstva zdravotnictví tedy nelze celkový počet nakažených k danému dni přesně určit, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Doplňme, že dle dat MZČR (.csv) se v týdnu před konáním námi ověřované debaty (v týdnu od 17. do 23. září 2021) covidem-19 nakazilo celkem 897 dětí ve věkové skupině 6–18 let. Pokud bychom počítali všechny děti do 18 let, jednalo by se o 977 dětí. Ne u všech dětí je nicméně doba trvání onemocnění stejně dlouhá, a přesný počet aktuálně nakažených dětí proto není možné určit ani z této statistiky.