Přehled ověřených výroků

Ministr financí Zbyněk Stanjura informoval o hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 ve čtvrtek 6. ledna 2022. Díky daňovým příjmům, které byly vyšší, než se očekávalo, dosáhl státní deficit 419,7 miliardy korun. Schválený státní rozpočet počítal se schodkem rozpočtu až ve výši 500 miliard korun. I tak se ale jedná o rekordní částku. Dodejme, že v prvním roce pandemie dosáhl schodek 367,4 miliardy korun.

Úvěrový program Ministerstva pro místní rozvoj Vlastní bydlení zajišťuje Státní fond podpory investic (SFPI). Program mohou využít manželé nebo registrovaní partneři mladší 40 let či lidé, kteří pečují o dítě do 15 let, na modernizaci obydlí či jeho koupi.

Předchozí obdobný program, který byl původně pojmenovaný jako Program pro mladé a trval mezi lety 2018 (.pdf, str. 16) a 2020, měl trochu jiné podmínky (např. určený pro lidi do 36 let, zvýšení limitu úvěrů) a v jeho rámci bylo uzavřeno celkem 841 smluv v hodnotě 892 milionů Kč. Zájem o státní půjčky postupně klesal, v průběhu celého roku 2020 bylo uzavřeno jen www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=187801">171 smluv (.pdf, str. 17) a z celkově vyčleněných 730 milionů Kč bylo využito pouze 207 milionů Kč (str. 54).

Navazující program Vlastní bydlení byl schválen vládou 21. prosince 2020 a k 5. říjnu loňského roku bylo v rámci tohoto programu uzavřeno 304 smluv za 433 milionů Kč.

David Eim ze společnosti Gepard Finance pro porovnání uvádí, že ve srovnání s komerčními hypotékami představuje objem úvěrů v rámci státního programu jen 0,17 % objemu poskytnutých hypoték.

Návrh nového stavebního zákona byl předložen vládou Andreje Babiše 10. září 2020 a po schválení Parlamentem vyhlášen ve Sbírce zákonů 29. července 2021.

Nejvyšší stavební úřad má být dle § 16 odst. 1  zákona „ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.“ Formálně vznikl https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283#p335-1-b">1. ledna 2022, nicméně činnost úřadu je vázána na návrh státního rozpočtu na rok 2022, který počítá s novou rozpočtovou kapitolou (.pdf, str. 35 části B). Dočasně je tak pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Návrh státního rozpočtu nebyl do konce roku schválen, jelikož ho chce nová vláda přepracovat, a stát tak v roce 2022 zatím hospodaří v tzv. rozpočtovém provizoriu podle loňského rozpočtu. Proto nyní není možné, aby úřad prakticky vznikl.

Doplňme ještě, že Nejvyšší stavební úřad sídlící v Ostravě počítal se 400 zaměstnanci a v jeho čele měl být předseda https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283/zneni-20220101#p16-3">jmenovaný vládou. 

Nástroj pro oživení a odolnost EU má zejména dvojí cíl. Poskytnutí financí členským státům má v první řadě pomoci zmírnit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru, zároveň má ale pomoci jednotlivým státům lépe se připravit na výzvy týkající se zelené a digitální transformace. Na podporu bude celkem uvolněno až 723,8 mld. eur.

Tyto peníze mohou čerpat členské státy EU poté, co připraví svůj národní plán obnovy. V každém plánu musí uvést reformy a investice, které hodlají realizovat a které by zároveň měly vést k urychlení ekologické a digitální transformace a zvýšit odolnost ekonomiky státu.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo Evropskou Komisí stanoveno jedenáct pravidel, které musí členské státy následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů. Zároveň Komise stanovila 7 klíčových oblastí, do kterých by členské státy měly prostředky směřovat. Jedna z nich je zaměřená právě na energeticky efektivní renovaci budov (Renovate).

Jelikož prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou určeny pro projekty financované státem, podíváme se na příkladu Belgie především na tu výstavbu, kterou běžně realizuje stát, nikoliv soukromou výstavbu. Ivan Bartoš zároveň mluví v kontextu dostupnosti bydlení, zateplení a energetické šetrnosti budov. Zaměříme se tedy na výstavbu budov, nikoliv například dopravní infrastruktury.

Belgie na svůj Národní plán obnovy (.pdf) získala v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 5,9 miliardy eur. Asi 50 % získaných peněz Belgie použije na tzv. zelenou tranzici, kam spadá i rekonstrukce budov – zhruba 750 milionů eur podle plánu použijí na renovaci budov za účelem zvýšit jejich energetickou účinnost. Zmiňovány jsou především renovace (.pdf, str. 35, 43) budov sociálního bydlení či veřejných budov. Tyto plánované investice spadají do kategorie stavebnictví a celkový podíl peněz je ve srovnání s ostatními členskými státy nadstandardní, jedná se ale zejména o rekonstrukce (.pdf, str. 1–5), nikoliv novou výstavbu.

Kromě toho má ale Belgie ve svém plánu také položku (.pdf, str. 399–402) týkající se infrastruktury bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Zde je vyhrazeno 166 milionů eur na ekologickou renovaci, ale také na výstavbu bydlení, což by mělo zajistit (.pdf, str. 7) více sociálních bytů v regionu Valonska. Dalšími body jsou plány na výstavbu či rekonstrukci zařízení péče o děti (str. 8) nebo výstavba či rekonstrukce tréninkových a rekvalifikačních center ve Valonsku.

Jiné položky, které by naznačovaly, že Belgie plánuje z unijních peněz stavět nové budovy, ale v Národním plánu obnovy nejsou, přestože obsahuje (.pdf, str. 4) konkrétní plány na 6 let. Nemůžeme však vyloučit, že projekty uvedené v předchozím odstavci skutečně zahrnují všechny stavby nových budov, které stát plánuje v dalších letech postavit s tím, že ostatní projekty budou probíhat formou rekonstrukce. Seznam všech projektů výstavby budov, které Belgie plánuje či v minulosti plánovala, se nám totiž ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že Česká republika v rámci Národního plánu obnovy také počítá s ekologickou renovací budov a výstavbou nových budov pro bydlení v pasivním standardu. Ani v Česku ale podíl peněz určených na ekologickou renovaci a výstavbu není v evropském srovnání (.zip → .xlsx, list Flagship) nijak výjimečný.

Ivan Bartoš mluví o potřebě zajištění dostupného bydlení a jako argument používá počet lidí, kteří každý rok hledají nové bydlení. Vyjmenovává více skupin obyvatel, a tak jsme se i my v našem odůvodnění zaměřili na mladé rodiny, mladé lidi po studiu, seniory i další, kteří se v určité fázi svého života chtějí přestěhovat.

Data o tom, kolik lidí ročně hledá nové bydlení, jsme hledali například ve Zprávě o vyloučení z bydlení z roku 2021 (.pdf), která se však zaměřuje především na skupiny obyvatel ohrožených bytovou nouzí či ztrátou bydlení a informace o ostatních skupinách hledajících bydlení neobsahuje. Hledali jsme také data z realitních serverů, která sice ilustrují obecný zájem o bydlení, ale mají omezený rozsah – data pochází pouze z daného serveru a nepokrývají tak celý trh.

Existují také agregovaná data (.pdf, str. 7, 10) o počtu prodaných bytů či nabízených nájmů. Tyto ukazatele ale reflektují jen ty, kteří bydlení našli, což je logicky menší skupina než lidé bydlení hledající.

Při pátrání po počtu lidí, kteří hledají každý rok nové bydlení, jsme zohlednili, že v současnosti dospívá generace, která se narodila kolem roku 2000. V uvedeném období se v České republice narodilo (.pdf, str. 1–2) kolem 90 až 100 tisíc dětí ročně a logicky tito lidé na prahu dospělosti hledají, kde budou bydlet. Nadále je třeba připočíst také ty, kteří chtějí své bydlení z nejrůznějších důvodů změnit (z finančních důvodů, rozvody, stěhování, atd.). Zdroje, které by alespoň přibližně uváděly počet takových lidí, se nám najít nepodařilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme tedy nenašli najít žádnou ucelenou informaci o tom, kolik lidí v Česku ročně hledá nové bydlení. Obrátili jsme se tak s dotazem na mediální odbor Pirátské strany. Podle Pirátů Ivan Bartoš ve svém výroku vycházel právě z výše zmíněné Zprávy o vyloučení z bydlení, podle mediálního odboru ale použil „špatnou formulaci“. Zpráva informaci o 150 tisících lidech hledajících bydlení totiž neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít zdroj, který by Ivanem Bartošem uvedené číslo potvrzoval, či vyvracel, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Vládní návrh nového stavebního zákona byl schválen 13. července 2021, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu. Pro vládní návrh hlasovali poslanci ANO, SPD a část klubu KSČM, ČSSD a tři nezařazení poslanci.

Návrh nového stavebního zákona se od začátku potýkal s kritikou ze strany části odborníků i většiny opozice. ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN představili už 28. ledna 2021 komplexní pozměňovací návrh (.pdf) k vládnímu návrhu nového stavebního zákona. Opoziční politici v něm kladli důraz na digitalizaci, jež by ušetřila i část výdajů. Kromě digitalizace opozice prosazovala posílení samospráv v oblasti územního plánování. Vláda ale návrhy tehdejší opozice soustavně zamítala.

Už před volbami do Poslanecké sněmovny koalice Pirátů a Starostů (.pdf, str. 623–626) i koalice SPOLU (.pdf, str. 26) ve svých programech uváděly, že chtějí vládní návrh stavebního zákona změnit. Dalo by se tedy hovořit o jakémsi slibu voličům. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k výše zmiňovanému komplexnímu pozměňovacímu návrhu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pirátská strana je aktuálně součástí vládnoucích koalic v 9 krajích. Konkrétně jde o kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Vysočinu. 

Počet přihlášek do Pirátské strany není veřejně dostupnou informací, proto jsme se s dotazem obrátili na tiskovou mluvčí strany Veroniku Šmídovou. Z mediálního odboru nám přišla následující odpověď: „Od říjnových voleb (9. října) zaznamenala Pirátská strana 292 nových přihlášek. Z nich bylo 56 přijato. Od voleb registrujeme nárůst o 52 členů, k 10. lednu to činí celkem 1232 členů. Rozdíl v uvedených číslech způsobil odchod několika členů, případně pozastavení členství z důvodu nezaplacení členského příspěvku."  

Česká pirátská strana je tedy opravdu součástí zastupitelstev v devíti krajích a od sněmovních voleb 2021 přijala téměř 300 členských přihlášek. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Ovšem po přepočtu na mandáty obsadila Pirátská strana – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. „kroužkováním“) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům za STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb však zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. Dne 8. listopadu 2021 předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic uzavřeli koaliční smlouvu.

Co se týče situace v Pirátské straně, již 7. listopadu republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy, což se následující den stalo. Tento akt byl však poté ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Koaliční smlouvu a vznik nové vlády v tomto hlasování podpořilo 82,1 % členek a členů strany, kteří se aktivně zúčastnili internetového hlasování.

Premiér Petr Fiala se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil k českému předsednictví Rady EU. Předsednictví se Česká republika ujme historicky podruhé, a to od 1. července 2022. V této pozici pak ČR setrvá následujících šest měsíců. Trojici předsedajících států tvoří opět společně s Francií a Švédskem, stejně jako v minulém případě.

Podle webu vlády představuje předsednictví Rady EU „jeden z nejdůležitějších nástrojů, jakým může členský stát ovlivnit každodenní chod, dlouhodobé směřování i vnější tvář EU“. Přípravy na české předsednictví byly zahájeny v roce 2018, standardně probíhají pod vedením předsedy vlády, jehož prostřednictvím se na přípravách podílí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Petr Fiala ve svém výroku zmiňuje bývalého tajemníka pro evropské záležitosti, ekonoma a úřadujícího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu. Jeho výroky týkající se českého předsednictví zmiňují například Deník N, Seznam zprávy či Hospodářské noviny.

Tomáš Prouza se podle serveru Seznam zprávy negativně vyjádřil především vůči původnímu rozpočtu (1,24 mld.), komentoval jej takto: „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít.“ Dále uvedl, že šetřit se dá vždy. Narážel tím na některé zbytečné provozní náklady z roku 2009, vzápětí však dodal: „Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“ 

Obdobnou reakci Tomáše Prouzy ohledně původně plánovaného rozpočtu uvádějí také Hospodářské noviny: „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká.“

V souvislosti s českým předsednictvím se Tomáš Prouza vyjadřoval také na svém twitterovém účtu. Upozorňoval například na jazykovou nepřipravenost nových ministrů a na to, jak Českou republiku vnímá zahraniční web POLITICO s ohledem na názory prezidenta Zemana a střety zájmů bývalého premiéra Babiše. 

Co se týče organizace českého předsednictví Rady EU uveďme, že již v roce 2019 se média a veřejnost začali detailněji zajímat o to, jakým způsobem se na něj bývalá vláda Andreje Babiše připravuje. Kritické hlasy nejen ze strany opozice, ale i vládní ČSSD tehdy upozorňovaly především na nízký rozpočet, ten totiž v té době představoval 1,24 miliard korun. Oproti roku 2009, kdy rozpočet uvolněný na předsednictví Rady EU činil přibližně 3,75 miliardy Kč, byl tedy i bez započtení inflace přibližně o třetinu nižší.

Za nedostatečný považovali rozpočet například tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo bývalý lídr ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Výhrady však měli také ministři z řad hnutí ANO. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek konstatoval, že předsednictví je „prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě“.

Jeden z bývalých tajemníků pro evropské záležitosti Aleš Chmelař pro server Seznam zprávy uvedl, že podle současného trendu se rozpočty předsednictví pohybují mezi 1,64 a 3,4 miliardami korun. To potvrdil také Tomáš Prouza. Pro tentýž server Prouza uvedl: „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.” 

Proti návrhu rozpočtu se vyjádřil také bývalý velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr, který podle serveru iROZHLAS uvedl, že „za tak málo peněz předsednictví zkrátka nejde uspořádat“. Podle názoru Alexandra Vondry, který připravoval předsednictví v roce 2009, Andrej Babiš přípravy podceňuje, ke zdařilé organizaci bude totiž zapotřebí více prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků.

9. července 2021 odeslali ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku otevřený dopis vládě s výzvou „Máme na to řídit EU“, ve kterém apelovali na politické představitele, aby plně využili všech možností, které předsednictví nabízí, a zefektivnili jeho přípravu i propagaci. Tento dopis podepsali například ekonomka a tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek, diplomatka a politička Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a další. 

Vláda nakonec 23. srpna 2021 v reakci na rozsáhlou kritiku navýšila rozpočet na české předsednictví o 200 milionů, tedy na 1,4 miliardy korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš od začátku jakoukoliv kritiku odmítal. Na otevřený dopis reagoval těmito slovy: „Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost.“ Proti „nesmyslné“ kritice se ohradila také Thünde Bartha, pověřená řízením úřadu vlády.

Výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka v článku pro iDNES uvádí: „Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.“

Vzhledem k tomu, že se ekonom Tomáš Prouza skutečně k přípravě českého předsednictví Rady EU ve většině případů vyjadřoval spíše kriticky a značná část odborné veřejnosti (viz otevřený dopis) také, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Policejní prezident Jan Švejdar zveřejnil 16. prosince 2021 na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž oznámil, že 3. ledna 2022 odešle žádost o propuštění z pracovního poměru k datu 31. března 2022. Podle svých slov nechce komplikovat „věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“, a tak se rozhodl z funkce odejít.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy včetně Víta Rakušana 17. prosince 2021. Jan Švejdar oznámil, že plánuje rezignovat na funkci policejního prezidenta, již o den dříve. Lze tedy nadneseně říci, že ministr Rakušan měl na stole jeho výpověď dříve, než se oficiálně stal ministrem vnitra. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.