Přehled ověřených výroků

Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR jsou obvykle zveřejňovány čtyřikrát ročně. Od roku 2005 pravidelně vychází v lednu, dubnu, červenci a říjnu nebo listopadu, tedy na začátku každého čtvrtletí. Pouze v roce 2020 zveřejnilo ministerstvo jen tři predikce.

Poslední dostupná predikce je z 16. dubna 2021. Podle pravidelného schématu by měla další makroekonomická predikce, jak správně uvádí ministr obrany Metnar, vyjít v červenci letošního roku. V informacích k samotné predikci je také uvedeno: „Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).“

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh rozpočtu na přístí rok 31. května 2021, tedy již po zveřejnění poslední makroekonomické predikce. Ministerstvo navrhlo rozpočet se schodkem ve výši 390 miliard korun. Příprava státního rozpočtu na rok 2022 byla zařazena jako první bod na program (.pdf, str. 1) jednání vlády, které se uskutečnilo 7. června 2021. Vláda na tomto jednání schválila (.pdf, str. 1) předběžný návrh příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol státního rozpočtu.

Výrok Lubomíra Metnara hodnotíme jako pravdivý, jelikož Ministerstvo finančí předložilo návrh státního rozpočtu na následující rok až po vydání poslední makroekonomické predikce. Má pravdu také v tom, že další pravidelnou predikci Ministerstvo financí uveřejní v létě, konkrétně v červenci 2021. 

Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2006 zavázaly vynakládat alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Česká republika však tento závazek naposledy splnila v roce 2005, kdy podle dat Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu celkem 2,00 % HDP. 

V následujícím grafu ale můžeme vidět mírný vzestup výdajů na obranu po roce 2014, kdy bylo vydáno 0,96 % HDP. Tento růst byl přerušen již v roce 2016, kdy podíl výdajů na HDP klesl na hodnotu jen o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2014, 0,97 %. Mezi lety 2014 a 2016 každopádně nezanedbatelně vzrostla absolutní hodnota výdajů, a to i při srovnání (.pdf, str. 7) v cenách stejného roku. Až na toto přerušení podíl výdajů na obranu setrvale roste od roku 2015 dodnes, tedy již osmým rokem.

Pro rok 2021 Ministerstvo předpokládá výdaj 1,45 % HDP, tedy částku 85,4 miliardy korun. Do této částky je započítáno i navrácených 10 miliard korun, o které byl rozpočet zkrácen před svým schválením. Dle ministryně Schillerové však Česko nesplní závazek vydávat v roce 2024 2 % HDP na obranný rozpočet.

16. března 2021 pak NATO uveřejnilo svou výroční zprávu pro rok 2020, kde uvádí, že státy Severoatlantické aliance v předcházejících letech zvýšily své výdaje na obranu. A to i přesto, že se země potýkaly s krizí způsobenou covidem-19. Členské země financovaly (.pdf, str. 48) za loňský rok své armády celkovou částkou přes 1 bilion dolarů (tedy více než 20 bilionů korun). Většina zemí se však přes nárůst výdajů zatím nepřiblížila závazku vyčlenit na obranu dvě procenta HDP. „Rok 2020 byl šestým rokem po sobě v růstu výdajů na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady. Přičemž mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu o 3,9 %. Kromě toho 11 spojenců splnilo v roce 2020 hranici výdajů na obranu 2 % svého hrubého domácího produktu, oproti roku 2014, kdy se jednalo jen o tři státy,“ (překlad Demagog.cz) jak je uvedeno ve výroční zprávě (.pdf, str. 48).

Přehlednější shrnutí pak poskytuje následující graf, který byl uveřejněn v tiskové zprávě (.pdf) NATO dne 11. června 2021. Graf vyobrazuje porovnání výdajů na obranu jednotlivých členských států v porovnání mezi rokem 2014 a předpokládanými výdaji v roce 2021. Zelená linie ukazuje již zmíněná 2 %, která se členské státy zavázaly vynakládat. Výrazně se podílejí USA, jejichž obranný rozpočet podle výroční zprávy tvoří (.pdf, str. 49) 71 % celkových vojenských výdajů aliančních zemí. V roce 2020 se hranici 2 % podařilo splnit (.pdf, str. 50) také Řecku, Estonsku, Velké Británii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Francii, Norsku a Slovensku. V roce 2021 však podle předpokládaného vývoje Norsko již 2% hranici nepřekročí, avšak na druhé straně u Řecka je očekáván velmi výrazný růst.

Další graf naznačuje celkový přehled výdajů na obranu evropských členských států a Kanady od roku 2012. Růst výdajů lze tedy jasně vidět od roku 2015, kdy dosahoval 1,6 %. Nejvyšší růst pak nastal v roce 2017, kdy dosáhl 5,9 %. Pro úplnost uveďme, že data pro roky 2020 a 2021 jsou jen odhady.

Vývoj později komentoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který vyjádřil očekávání růstu i v dalších letech: „(…) potřebujeme spravedlivěji sdílet zátěž, a tedy ti spojenci, kteří nevynakládají 2 % HDP na obranu, musí rozpočet navýšit. A dobrá zpráva je, že to je přesně to, co se děje, a také na základě plánů, které nám spojenci předložili, očekávám, že toto zvyšování bude pokračovat i nadále" (překlad Demagog.cz).

Výdaje aliančních států jako celku (bez USA) tedy skutečně rostou posledních sedm let, od roku 2015. Byť v roce 2016 došlo k poklesu obranných výdajů České republiky, je pravdou, že až na tento výkyv mají české výdaje posledních sedm let rostoucí trend. Dodejme, že i v následujících letech by měl podíl na HDP, ale i nominální výše obranných výdajů, dále růst.

Severoatlantická aliance (NATO) vydává každoroční souhrn finančních, personálních a ekonomických údajů týkající se všech členských zemí. Poslední data k finančním výdajům členských zemí aliance byla zveřejněna 11. června 2021 v tiskové zprávě NATO (.pdf). Tabulka, kterou připojujeme níže, porovnává výdaje na obranu jednotlivých členských zemí NATO v milionech dolarů v letech 2014 až 2021. Pro hodnocení daného výroku jsou nejdůležitější hodnoty ve třetím sloupci. Ty popisují, o kolik procent narostly výdaje na obranu v členských zemích za uvedených 7 let.

Z tabulky je patrné, že od roku 2014 má Česká republika skutečně sedmý nejvyšší nárůst výdajů na obranu mezi 30 členskými zeměmi aliance. Samotný nárůst činil 75,70 %. Vyšší tempa růstu vykazují jen Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Lucembursko.

Pro úplnost uveďme, že údaje popisují platby (.pdf, str. 1), které byly skutečně v minulosti provedeny, nebo které mají být provedeny v průběhu letošního fiskálního roku. Konečné výdaje za letošní rok se mohou proti plánovaným výdajům uvedeným v tabulce níže ještě mírně změnit. Doplňme také, že srovnání neobsahuje data pro Island, jelikož tato země nemá armádu (.pdf, str. 15).

Lubomír Metnar se stal ministrem obrany 27. června 2018, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce současnou vládu Andreje Babiše. Na postu ministra obrany tehdy Lubomír Metnar nahradil ministryni Karlu Šlechtovou. Dle dat Ministerstva financí (.pdf, str. 41) činil rozpočet Ministerstva obrany v roce 2018 celkem 58,9 miliardy Kč. 

V případě rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021 vláda nejdříve navrhovala výdaje ve výši 85,4 miliardy Kč (.pdf, str. 14). KSČM však podporu návrhu státního rozpočtu ve Sněmovně podmiňovala snížením výdajů na obranu o 10 miliard, k čemuž také následně došlo. Podle schváleného zákona o státním rozpočtu tak měly výdaje Ministerstva obrany v roce 2021 odpovídat celkem 75,4 miliardám Kč (.pdf, str. 32). Rozhodnutím vlády se nakonec nicméně rozpočet o 10 miliard opět navýšil, a dosahuje tedy 85,4 miliard Kč. Výrok Lubomíra Metnara proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, mluvil (video, čas 8:36) o výdajích státu na 75% slevu na jízdné pro děti, studenty a seniory. Z výroku však není zcela zřejmé, jakou částku měl přesně na mysli. Výrok mohl být myšlen jako 6–8 miliard, 6,8 nebo také 6 miliard s následnou opravou na 8 miliard.

Na čtvrtinu zlevněné jízdné užívají od září roku 2018 děti a mladiství ve věku od 6 do 18 let, studenti do 26 let a lidé starší 65 let. Od začátku roku 2020 jsou slevy zastropovány, respektive je limitována cena jízdného, ze které se slevy počítají, dle počtu ujetých kilometrů.

Tyto slevy platí pouze na vnitrostátních dálkových a regionálních linkách a v prostředcích městské hromadné dopravy, které zajíždějí až za hranice měst. Podle Ministerstva dopravy měla tato sleva pomoci sociálně slabším skupinám lidí, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jim umožnit častější cestování vlaky a autobusy.

V roce 2019 vyšlo stát proplacení slev na jízdné na 5,78 miliardy korun. V roce 2020 stát k jízdnému doplatil 3,47 miliardy korun. Více než dvoumiliardové snížení oproti roku 2019 má na svědomí omezení pohybu v důsledku pandemie covidu-19.

Pokud bychom vzali v potaz standardní výdaje v nepandemickém roce, je vhodné vyjít z údajů týkajících se roku 2019. Za tento rok stát na jízdném zaplatil 5,78 miliardy korun. Jelikož není jasné, jaké přesně číslo měl poslanec Bartošek na mysli, volíme nejširší interpretaci, tedy 6–8 miliard korun. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož se daný interval vejde do naší stanovené odchylky 10 %.

Ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2019 smlouvu na nákup armádních vrtulníků s americkou společností Bell. Konkurenční italský výrobce Leonardo, který se tendru také účastnil, však následně podal žádost, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal zákaz plnění této smlouvy. Ministerstvo obrany totiž uvedenou smlouvu uzavřelo ještě dříve, než rozhodlo o námitkách, které předtím podala tato italská firma.

Žádost společnosti Leonardo však byla antimonopolním úřadem zamítnuta, jelikož „(…) uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu“. Ministerstvo obrany tedy od ÚOHS dostalo povolení k nákupu amerických vrtulníků za 17 miliard, a to navzdory přiznaným chybám.

Zakázkou na vrtulníky se začala v listopadu 2020 zaobírat také Evropská komise. 5. února 2021 ÚOHS za chyby při zakázce nepravomocně uložil Ministerstvu pokutu ve výši 550 milionů korun. Ministerstvo obrany s rozhodnutím nesouhlasilo a podalo proti němu rozklad (.docx, str. 2).

Dne 7. dubna 2021 byl tento rozklad předsedou ÚOHS v plné míře zamítnut a potvrzeno bylo prvoinstanční rozhodnutí o uložení sankce. Ministerstvo obrany podle jeho mluvčího Jana Pejška tuto pokutu již zaplatilo, 3. června 2021 však proti ní podalo správní žalobu.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (.pdf, str. 157) předpokládal výdaje na obranu v roce 2022 v hodnotě 95,2 miliard, v roce 2023 pak 101,7 miliard korun. Ministerstvo obrany počítalo (.pdf, str. 4) pro rok 2022 s částkou přibližně 95 miliard korun již v průběhu roku 2020. Nicméně vláda 7. června 2021 schválila základní parametry rozpočtu na rok 2022, dle kterého mělo Ministerstvo obrany dostat pouze 90,7 miliard korun.

Mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl: „Oproti výhledu, na který jsou vázané naše plány, je aktuální návrh ministerstva financí nižší o téměř 4,5 miliardy. Doufáme, že i přes složitou ekonomickou situaci bude ještě prostor pro jednání o navýšení." 

Dle údajů Ministerstva financí bude rozpočet na obranu navýšen oproti letošnímu roku o 15,4 miliard. Nicméně do rozpočtu pro rok 2021 Ministerstvo financí nezapočítává 10 miliard korun, které byly v prosinci 2020 při schvalování státního rozpočtu odebrány z armádního rozpočtu. Stalo se tak na nátlak poslanců za KSČM, kteří tímto požadavkem podmínili hlasování o podpoře státního rozpočtu. Tyto peníze nicméně vláda lednu a březnu 2021 postupně do rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany vrátila.

Následující tabulka zachycuje pokles výdajů na obranu oproti původnímu vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (.pdf). Ačkoliv tento návrh nehovoří o plánech na rok 2024, vzhledem k závazku, který dala Česká republika NATO, tedy dát v roce 2024 na obranu 2 % HDP, počítáme právě s tímto podílem. Ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci z dubna 2021 pro rok 2024 počítá s HDP ve výši 5 530 miliard korun (.pdf, str. 26). Z toho vyplývá, že rozpočet na obranu by měl v roce 2024 dosáhnout v souladu se spojeneckými závazky přibližně 110,6 miliard korun.

Návrh rozpočtu na příští rok však pro rok 2024 počítá s částkou o 11,1 mld. nižší. Ministerstvo snížilo plánované výdaje i pro rok 2023, a to o 6,7 miliard korun.

Ministr obrany Lubomír Metnar nesplnění spojeneckého závazku omlouval koronavirovou krizí a zavázal se k tomu, že rozpočet na obranu poroste co nejrychleji, aby byly závazky brzy naplněny. Ačkoliv tomuto úsilí odpovídal původní plán, vládou schválená příprava státního rozpočtu pro rok 2022 výrazný nárůst podílu financí pro obranu nenaznačuje.

Vzhledem k tomu, že plán výdajů pro rok 2025 doposud neexistuje, předpokládáme, že Jan Bartošek měl na mysli horizont dalších dvou let, tedy roků 2023 a 2024. Oproti původnímu plánu pokles za rok 2023 činí 6,7 miliard a za rok 2024 dokonce 11,1 miliard korun. Dohromady se tedy jedná o pokles rozpočtu Ministerstva obrany zhruba 17,8 miliard. Jelikož Jan Bartošek mluví o částce převyšující 15 miliard korun, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Výše výdajů na obranu v jednotlivých zemích Severoatlantické aliance je uvedena mimo jiné ve výroční zprávě (.pdf, str. 48) NATO za rok 2020. Ta poukazuje na šest let trvající nárůst obranných rozpočtů aliance: „Rok 2020 byl šestým rokem v řadě, kdy rostly výdaje na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady, přičemž mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu o 3,9 %. Kromě toho splnilo v roce 2020 11 spojenců hranici 2 % hrubého domácího produktu na výdaje na obranu. V roce 2014 se jednalo jen o tři státy (překlad Demagog.cz).“ 

Na celkových výdajích se výrazným způsobem podílejí USA, jejichž obranný rozpočet podle výroční zprávy tvoří (.pdf, str. 49) 71 % celkových vojenských výdajů aliančních zemí. V roce 2020 se hranici 2 % podařilo splnit (.pdf, str. 50) také Řecku, Estonsku, Velké Británii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Francii, Norsku a Slovensku. Jedná se tedy přibližně o třetinu z celkových 30 spojeneckých zemí.

Graf níže zachycuje plánované výdaje na rok 2021 v poměru ku HDP a porovnává je s výdaji v roce 2014. V letošním roce by podle tiskové zprávy (.pdf) NATO mělo 2% hranici překonat 10 států, tedy právě třetina všech členů aliance. Pod 2 % HDP by se mělo propadnout Slovensko a Norsko, opačným směrem se pak posune Chorvatsko.

Výdaje na obranu jednotlivých členských států NATO v % HDP. Data za rok 2014 i 2021 jsou založena na cenách z roku 2015. Není vyobrazen Island, jelikož nedisponuje obrannými silami. Údaje pro rok 2021 jsou odhady. Zdroj: Tisková zpráva NATO pro rok 2020 (.pdf, str. 3).

Česká republika dle údajů NATO vydala na obranu v roce 2020 1,34 % HDP (.pdf, str. 50), v letošním roce by to mělo být 1,42 %. Ani v následujících letech by se Česko k 2% hranici nemělo přiblížit, a to i navzdory předchozím slibům.

Celé řízení zkoumající potenciální střet zájmů Andreje Babiše probíhá už od roku 2018, kdy organizace Transparency International na možný střet zájmů poukazovala a podala také podnět k Evropské komisi. První předběžná auditní zpráva dorazila do České republiky v červnu 2019.

Auditní šetření, které zprávě předcházelo, se mimo jiné dotýkalo také Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), respektive Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož roli (.doc, str. 1) vykonává právě MMR. Již tehdy měli odpověď české strany na starosti úředníci, ministryně by tedy na ni neměla mít vliv, alespoň ne přímý. Sama ovšem uvedla: „Nyní ale rozporujeme každou větu na každé stránce. Cítíme se velmi dotčeni, protože spousta věcí není pravda.“ Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by se ministryně Dostálová v průběhu auditu nebo někdy později setkala s unijními auditory, nebo že by s nimi byla ohledně zprávy o střetu zájmů Andreje Babiše v přímém kontaktu.

V případě odpovědi na druhou auditní zprávu, která byla do ČR doručena v prosinci 2019 a měla obsahovat konečné závěry prověrky a zmiňovala i střet zájmů, trvalo sepsání reakce déle. Ministryně Dostálová v té době sama uváděla, že odpovědi na auditní zprávy jsou zpracovávány úředníky. Přesněji jmenovala právě úředníky Národního orgánu pro koordinaci a také jejich „kolegy z dotčených resortů“. Jak se můžeme dozvědět z informací serveru iROZHLAS, jednat se mělo hlavně o Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jejichž kompetencí spadá právě čerpání dotací ze zmíněných strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Ministryně pro místní rozvoj obzvláště v době krátce po příchodu této druhé auditní zprávy zdůrazňovala (video, 0:48), že jsou dokumenty tzv. confidential, tedy v důvěrném režimu, a že k nim tak nemají přístup ani ministři a jedná se čistě o záležitost úředníků. Sama tedy údajně zprávu nečetla a ani ji „nezajímá“. Dříve však také dodávala: „Určitě budeme chtít o některých věcech hovořit tváří v tvář.“

Jediný dokument, který je v současnosti zveřejněn, je závěrečná auditní zpráva (.pdf) Evropské komise. Zpráva například uvádí, že dalšími subjekty podrobenými auditu (.pdf, str. 1–2) jsou ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí. Kromě zmíněných ministerstev byly kontrolovány také agentury a fondy, například Agentura pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agentura pro podporu a podnikání a investic CzechInvest, Rada pro ESI fondy, Rada pro fondy Společného strategického rámce, Národní orgán pro koordinaci, Řídící a kontrolní výbor nebo hlavní město Praha.

V reakci na tuto závěrečnou zprávu ministryně konstatovala, že české orgány „zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo“. Trvala také na existenci dvou právních výkladů, mezi kterými může rozhodnout teprve soud. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě uvádí, že české orgány ve svých odpovědích Evropské komisi „opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá“.

Na závěr tedy shrňme, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, jestli Klára Dostálová zasahovala úředníkům Národního orgánu pro koordinaci do formulace odpovědí Evropské komisi, případně do jaké míry se tak dělo. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V souvislosti s formulováním odpovědi na předběžný audit Evropské komise, který oznamoval existenci střetu zájmů premiéra Babiše, i na jeho konečnou verzi z prosince 2019, hovořila ministryně Dostálová vždy o tom, že dokument zpracovávají úředníci. Konkrétně uvádí úředníky Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož funkci (.doc, str. 1) plní Ministerstvo pro místní rozvoj, a jejich „kolegy z dotčených resortů“.

V tomto ohledu zmiňuje server iRozhlas součást předběžné auditní zprávy z června 2019, kdy uvádí, že se jedná o „čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jde tedy o peníze, které přerozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí.“

V závěrečné verzi auditní zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila (.pdf, str. 1–2) letos v dubnu, si však můžeme přečíst i seznam institucí „zapojených do procesu řízení a rozdělování dotací“, které byly předmětem auditu, a které jsou tedy výše jmenovanými „dotčenými resorty“. Právě tyto instituce tedy komunikovaly s Evropskou komisí.

Kromě nadresortní Rady pro fondy Společného strategického rámce, Rady pro ESI fondy a Řídícího a koordinačního výboru se jedná o již zmíněný Národní orgán pro koordinaci. Jsou zde také uvedena tři ministerstva: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí. Mimo ně zpráva uvádí také Agenturu pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest a hlavní město Prahu. 

Celkem auditní zpráva vyjmenovává (.pdf, str. 1–2) 7 „řídících a zprostředkujících institucí“, mezi něž spadají právě uvedená ministerstva a agentury, a 4 „horizontální instituce“, kam patří Národní orgán pro koordinaci a další nadresortní instituce.

Ministryně Dostálová má pravdu také v tom, že se nejedná pouze o ministerstva pod vedením ministrů za hnutí ANO. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede Jana Maláčová z ČSSD a primátorem Prahy je Zdeněk Hřib z Pirátské strany.