Přehled ověřených výroků

24. listopadu 2020 byly Ministerstvem zemědělství zveřejněny Zásady první výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství (.pdf). O podporu mohly žádat podnikatelské subjekty působící v „oblasti výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“, aby zmírnily negativní ekonomické dopady krizových opatření v souvislosti s pandemií koronaviru. Žadatelé tohoto programu mohli získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance (.pdf, str. 8).

Zásady aktuální druhé výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství II byly schváleny vládou České republiky 1. února 2021. Žadatelé podle těchto zásad (.pdf, str. 8) mohou opět získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance, a to za rozhodné období, tj. od 1. prosince 2020 do 28. února 2021.  

Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v programu AGRICOVID potravinářství II mohou žadatelé obdržet až 200 000 Kč na firmu a až 20 000 korun na zaměstnance. Zmiňované částky jsou navíc v obou dotačních výzvách programu AGRICOVID potravinářství totožné.

Kompenzační program AGRICOVID potravinářství II byl schválen vládou České republiky 1. února 2021. Podpora má pomoci subjektům dodávajícím potraviny do stravovacích služeb, u nichž došlo vlivem koronavirových opatření k poklesu příjmů o více než 25 %. To byl také předpoklad první výzvy programu, kdy byl podmínkou pokles příjmů o 25 % za rozhodující období od 1. března do 30. listopadu 2020. 

1. února 2021 byla vyhlášena druhá výzva dotačního plánu AGRICOVID. Za rozhodné se považuje období od 1. prosince 2020 do 28. února 2021. Podporu získají podniky, kterým celkové příjmy klesly o 25 %, dotační program tak navazuje na podporu za předchozí období. Pravidla první i druhé výzvy byla před definitivním zveřejněním notifikována Evropskou komisí.

Podmínky druhé (.pdf) výzvy jsou prakticky stejné jako té první (.pdf), mění se rozhodné období a maximální výše dotace. Ta v první výzvě mohla být maximálně 800 tisíc eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce. Nyní je maximální výše dotace stanovena (.pdf, str. 8) na 1,8 milionu eur (zhruba 46,7 milionu korun) pro potravináře a 225 tisíc eur (5,8 milionu korun) pro zemědělce. Rozdíl podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého nevymyslelo Ministerstvo, o zvýšení rozhodla Evropská komise ve zprávě, kterou uvedla 28. ledna 2021.

13. října 2020 byl Evropskou komisí schválen pozměňovací návrh, což následně vedlo k úpravám tzv. Dočasného rámce, který reguluje (.pdf) poskytování veřejné podpory v době koronakrize. Nově tak byl mimo jiné zaveden bod 3.12 (.pdf, str. 33–34). Ten upravuje podporu nekrytých fixních nákladů podniků, u kterých šíření nákazy covidu-19 vedlo k pozastavení nebo omezení podnikatelské činnosti. Podpora se týká firem, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během způsobilého období nejméně o 30 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se jedná také o případ programu AGRICOVID. Uveďme, že v notifikaci první a druhé výzvy programu se o výše zmíněném bodu 3.12, který podporu nekrytých fixních nákladů v Dočasném rámci upravuje, nepíše.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám tedy nepodařilo zjistit, zda byla Evropskou komisí skutečně stanovena podmínka, která by umožnila dotační podporu pouze subjektům, u nichž došlo k poklesu obratu o více než 30 % příjmu v rozhodném období, a zda si z této podmínky Ministerstvo zemědělství dokázalo vyjednat výjimku.

Pomoc výrobcům potravin je realizována pomocí programů Ministerstva zemědělství AGRICOVID Potravinářství. U tohoto programu zaměřeného na pomoc subjektům v oblasti výroby potravin, které dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, je podmínka poklesu příjmů o minimálně 25 % (.pdf, str. 8) za rozhodné období.

Programů pro pomoc podnikům v průmyslu nebo službách je vícero. Například program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (.docx), který byl určený pro podnikatele v oboru stravování a podnikatelům, kterým byly vládními nařízeními uzavřeny provozovny. V jeho podmínkách nalezneme: „Vzhledem k omezení podnikatelské činnosti žadateli poklesly tržby, a to za období 4. čtvrtletí roku 2020 oproti 4. čtvrtletí roku 2019 s tím, že pokles tržeb byl alespoň o 30 %. (…)“ V takovém případě dostane žadatel 400 Kč za zaměstnance a den v rozhodném období (9. říjen 2020 až 10. leden 2021), po které omezil z důvodů vládních nařízení svoji činnost. Žádosti do tohoto programu bylo možné podávat až do 15. března 2021.

Pro maloobchod a poskytovatele služeb je vyhlášena také již třetí výzva v programu COVID – Nájemné (.pdf). Ta se týká především provozoven, které musely být uzavřeny. U tohoto programu není žádná podmínka týkající se snížení příjmů. Nově mohou však žádat také podnikatelé, kteří prokáží, že jim u provozoven omezených vládními opatřeními klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za 4. čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 alespoň o 50 % (.pdf, str. 2).

Vláda 8. března 2021 schválila vznik nového kompenzačního programu COVID – Nepokryté náklady. Tento program bude určen pro všechny firmy bez ohledu na sektor podnikání, formu vlastnictví nebo počet zaměstnanců. Podmínkou získání této podpory bude pokles obratu firmy v lednu a v únoru 2021 alespoň o 50 % ve srovnání se stejným období v roce 2019, bude potřeba také doložit účetní ztrátu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl: „Výše podpory bude činit 60 % nepokrytých fixních nákladů, limit na jednoho žadatele bude 40 milionů korun.“

Další nově schválený vládní program COVID 2021 se bude týkat opět podnikatelů, kterým v letošním lednu a únoru ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesly tržby alespoň o 50 %.

Tyto dva nově přijaté programy mají nahradit dosavadní specifické programy. Žadatelé si budou moci vybrat, který z nich upřednostní.

Některé podpůrné programy v průmyslu a ve službách, které vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy opravdu mají nastavenou hranici minimálního poklesu tržeb na 50 %. Pro hodnocení výroku, který ministr zemědělství řekl v souvislosti s programem AGRICOVID potravinářství, jsme se zaměřili na ty programy MPO, které jsou s programem Ministerstva zemědělství nejvíce srovnatelné. Jelikož pokles příjmů žadatelů o podporu v rámci programu AGRICOVID Potravinářství pramení především z poklesu odbytu a nikoliv z přímého omezení výroby či poskytování služeb, jako tomu je například u zavřených restaurací, je třeba tento program srovnávat s programy zaměřenými na obdobně zasažené podnikatele v jiných odvětvích.

Takovými programy jsou mimo jiných výše zmíněné COVID 2021 a COVID – Nepokryté náklady, které jsou určeny těm podnikatelům, jejichž podnikání bylo v souvislosti s koronavirovou krizí nějakým způsobem zasaženo, ne nutně v souvislosti s uzavřením provozovny. Podobným typem podpory je také pomoc podnikatelům, jejichž provozovna byla určitým způsobem omezena (ne uzavřena) v rámci programu COVID – Nájemné. Jelikož všechny uvedené programy podmiňují poskytnutí pomoci poklesem tržeb o 50 %, hodnotíme výrok ministra Tomana jako pravdivý.

Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého obdrželo Ministerstvo v rámci první výzvy k programu Agricovid potravinářství celkem 191 žádostí. Podle zásad (str. 8) platných během první výzvy nebylo možné, aby si jedna firma podala žádost vícekrát. Počet žádostí tedy odpovídá počtu firem, které si o kompenzace požádaly. Nejčastěji si podle Bílého o kompenzaci požádaly malé firmy, zejména pekárny, zpracovatelé brambor a výrobci piva a vína.

Celková hodnota prostředků v programu Agricovid potravinářství odpovídá třem miliardám korun. V první výzvě bylo podle mluvčího Bílého zažádáno o 73,4 milionu korun, což odpovídá zhruba 2,4 % celkových prostředků tohoto dotačního programu.

Program Agricovid potravinářství cílí zejména na firmy v oblasti výroby potravin, které běžně dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, jež jsou však nyní v důsledku protiepidemických opatření uzavřená. Uzavření jídelen a restaurací tak má přímý vliv i na některé potravinářské firmy. Podle odhadů Ministerstva zemědělství může být takových subjektů až 10 tisíc.

Zásady prvního kola tohoto dotačního programu byly vládou schváleny 2. listopadu 2020, Evropská komise program notifikovala 11. listopadu a samotné zásady pak byly zveřejněny Ministerstvem zemědělství koncem listopadu. Žádosti mohly být původně podávány od 1. prosince 2020 do 15. ledna 2021, termín byl ale později prodloužen do konce ledna. Během tohoto období Ministerstvo zemědělství průběžný počet zájemců nezveřejňovalo. 

Pro úplnost dodejme, že Ministerstvo zemědělství na začátku února oznámilo, že vyhlásí druhou výzvu Agricovid potravinářství. Zásady (.pdf) této druhé výzvy byly schváleny vládou 1. února 2021. Příjem žádostí o dotace začal 15. března (.pdf, str. 9).

Ministerstvo zdravotnictví vydalo 22. prosince 2020 aktualizovanou verzi Strategie očkování proti covid-19 v České republice (.pdf). Dokument popisuje také organizaci a průběh očkovací kampaně (.pdf, str. 11–18), kterou dělí do několika fází. Dodatek prioritizace cílových skupin (.pdf) pak specifikuje, že „osoby s chronickým onemocněním s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19“ (.pdf, str. 1) patří do tzv. fáze I. B.

Ve Strategii očkování jsou tyto rizikové faktory vyjmenovány (.pdf, str. 16). Jedná se např. o pacienty se závažným, farmakologicky řešeným diabetem, pacienty s obezitou či o pacienty s chronickým respiračním onemocněním.

Dodejme, že očkování v České republice začalo 27. prosince 2020. Nejprve se očkovali zdravotníci. Centrální rezervační systém na očkování proti covidu-19 byl spuštěn 15. ledna 2021, kdy se k očkování mohli přihlašovat lidé starší 80 let a také všichni zdravotničtí pracovníci.

27. února se následně k očkování mohli začít přihlašovat pedagogičtí pracovníci a další zaměstnanci škol. Pro lidi starší 70 let se rezervační systém spustil 1. března 2021. Pro chronicky nemocné pacienty, kteří jsou mladší než 70 let, by se měly registrace otevřít od 24. března. Již 1. března se však do očkování zapojili (.pdf, str. 1) také praktičtí lékaři, kteří mohli v závislosti na dostupnosti vakcín očkovat i mladší pacienty s diagnózami, které jsou spojené s vysokým rizikem vážného průběhu nemoci. Ministerstvo zdravotnictví mezi pacienty s těmito diagnózami řadí (.pdf, str. 2) např. onkologické a hematoonkologické pacienty, pacienty se závažnými onemocněními plic či srdce, pacienty s diabetem léčeným inzulinem nebo také pacienty s obezitou.

Dodejme, že Miroslav Toman, který má teprve 61 let, dostal první dávku vakcíny proti covidu-19 na konci druhého březnového týdne. Dle tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství se tak stalo „na základě doporučení ošetřujícího lékaře s ohledem na svůj zdravotní stav“.

11. března 2021 zveřejnil neziskový ústav STEM výsledky výzkumu, jehož tématem bylo dodržování a hodnocení protipandemických opatření a důvěra lidí ve schopnost vlády zvládat pandemii covidu-19. Výzkum vychází z dat nasbíraných během února 2021 a ukazuje, že důvěra lidí ve vládu v současné situaci dosahuje 25 % (součet kategorií „určitě ano“ a „spíše ano“).

Od loňského jara, kdy vládě důvěřovalo dle dat STEM 83 % lidí, došlo k poklesu o 58 %. K poklesu důvěry došlo rovněž ve všech sledovaných zemích, v Česku se však jedná o největší propad. Důvěra ve vládu v České republice výrazně klesla i od předchozího měření v listopadu 2020, kdy dosahovala 38 %.

Ve výroku zmiňovaných 11 % s největší pravděpodobností vychází z výzkumu (.pdf) agentury Kantar CZ, který byl vytvořen pro Českou televizi na začátku března (.pdf, str. 3). Tento výzkum mimo jiné sleduje spokojenost s politickou situací obecně, nikoliv však důvěru ve vládu. Zde data ukazují (.pdf, str. 22), že na jaře loňského roku (při první vlně covidu-19) se spokojenost s politickou situací vyšplhala až na 61 %. Následně pak probíhal postupný pokles až na současných 11 %.

„Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. (…) aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 % občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ komentuje tento vývoj agentura Kantar CZ (.pdf, str. 22).

Boris Johnson představil plán pro postupné rozvolňování protiepidemických opatření ve Velké Británii 22. února 2021. Rozvolňování by podle plánu mělo probíhat ve čtyřech etapách, a to vždy s rozestupem pěti týdnů. Boris Johnson však uvedl, že pokud dojde ke zhoršení epidemické situace, rozvolňování může být pozastaveno.

První fáze březnového rozvolňování má dle plánu probíhat ve dvou krocích. Nejprve bylo na 8. března naplánováno otevření školských zařízení a byla zrušena či zmírněna některá omezení, která se týkají setkávání osob. Tohoto okruhu restrikcí se týká i rozvolňování 29. března, kdy by mělo být povoleno například setkávání šesti osob ve venkovních prostorách nebo otevření venkovních sportovišť.

Druhá etapa uvolňování restrikcí by měla přijít nejdříve 12. dubna a týkala by se podstatné části britské ekonomiky. Otevřít by se měl například maloobchod, kadeřnictví, salony, bazény, fitness centra či zoologické zahrady. Zároveň by mohl být povolen provoz v rámci venkovních prostor a zahrádek u restauračních zařízení a barů.

Třetí fáze rozvolňování je plánována nejdříve na 17. května. V rámci ní by došlo například k dalšímu uvolňování setkávání osob a také k navýšení počtu osob, které se smí účastnit například svateb, pohřbů či sportovních událostí. Otevřena by mohla byla také kina, hotely či muzea. 

Poslední fáze je plánována na 21. června a předpokládá otevření zbývajících sektorů ekonomiky a odstranění zbývajících omezení, která se týkají setkávání a kontaktu osob, avšak pouze za příznivé epidemické situace. Budou tak otevřeny například noční kluby a povoleny zbývající hromadné akce.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť k rozvolňování jednotlivých restrikcí nedochází každý týden. Plán však předpokládá uvolňování opatření v rámci pravidelných intervalů. Od začátku druhé etapy jsou mezi intervaly také pravidelné rozestupy, a to v délce pěti týdnů. 

Lubomír Zaorálek hovoří o plánu na rozvolňování restrikcí ve Velké Británii, který premiér Boris Johnson představil 22. února tohoto roku. Plán počítá s uvolňováním omezení a opatření ve čtyřech fázích, a to v průběhu března až června. Uvedl však, že se podle plánu bude postupovat pouze za předpokladu příznivé epidemické situace.

Na počátku ledna 2021 docházelo ve Velké Británii ke zpřísňování opatření a novému lockdownu. O tom, že některá omezení mohou trvat měsíce, se britský premiér zmínil už tehdy. Koncem lockdownu se však předpokládal v polovině února. Johnson byl mimo jiné skeptický ohledně návratu žáků a studentů do škol, který byl původně plánován na druhou polovinu února. Nakonec však byl odložen.

Britský premiér poté 21. ledna uvedl, že je stále příliš brzy na to říct, která omezení budou ukončena v průběhu jara a která budou trvat i nadále. Nebylo tedy vyloučeno ani to, že některá omezení mohou zůstat v platnosti až do léta. Johnson zároveň zmínil, že situaci mohou komplikovat nové mutace koronaviru.

Na konci ledna, tedy stejně jako na počátku měsíce, britský premiér řekl, že v danou chvíli stále nelze o epidemické situaci a souvisejících restrikcích rozhodovat. Uvedl však, že by postupné rozvolňování mohlo nastat od března a zmínil taktéž záměr sestavit plán pro takové rozvolňování. Už tehdy například uvedl datum 8. března jako nejbližší možný termín návratu žáků do škol. Tento termín se nakonec pro část škol podařilo dodržet. 

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož záměr sestavit plán Boris Johnson sice zmínil konci ledna, avšak v té době nebyl známý jeho kompletní a finální obsah. V průběhu měsíce ledna naopak britský premiér zdůrazňoval, že je brzy na to rozhodovat o tom, které restrikce by měly být zrušeny a kdy. S plánem samotným přišel premiér až v posledním únorovém týdnu.

V pátek 12. března otevřel oblastní spolek Českého červeného kříže Kolín ve spolupráci s městem už druhé odběrové místo pro antigenní testování na onemocnění covid-19. Pro veřejnost je otevřené od pondělí do pátku od 12:00 do 19:30 a v sobotu pak od 9:00 do 19:30.

Starostou města Kolín se v roce 2019 stal Michael Kašpar. Nahradil právě Víta Rakušana, který dal přednost poslaneckému mandátu a pozici předsedy hnutí Starostové a nezávislí před starostováním ve středočeském městě. V komunálních volbách v roce 2018 získala strana Změna pro Kolín, za kterou kandidovali oba politici a která sdružuje nezávislé kandidáty a členy STAN, 62,81 procent hlasů a z 27 mandátů jich obsadila 21.

Závěrem dodejme, že Vít Rakušan poněkud nepřesně v pondělí 15. března uvedl, že k otevření testovacího centra došlo „tento týden“. K otevření však došlo o tři dny dříve v pátek 12. března, tedy v minulém týdnu. I přes tuto drobnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Návrh na omezení pohybu na 1 kilometr od místa bydliště se poprvé objevil 26. února 2021 na jednání zástupců vlády s opozicí, které předcházelo 88. schůzi Poslanecké sněmovny. Informace, že vláda plánuje tímto způsobem omezit volný pohyb, se hned po jednání dostala do médií. Podle Jana Hamáčka se jednalo o pracovní verzi Ministerstva vnitra. „My jsme jednu z těch verzí představili dneska ráno na té poradě a už je v médiích, že Ministerstvo vnitra chce omezit pohyb na kilometr od bydliště. Ano, byla to jedna z pracovních verzí," uvedl.

Na samotné schůzi pak takovéto omezení označil ministr Hamáček za „velmi razantní a velmi tvrdé“ a po debatě s opozicí představil místo něj návrh na omezení pohybu v rámci katastrů jednotlivých obcí.

Ministr Hamáček označil původní pracovní návrh za návrh Ministerstva vnitra a Jan Blatný se k němu na schůzi nevyjádřil. Výrok Víta Rakušana nicméně hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo vyloučit ani potvrdit, že by na poradě předcházející schůzi Poslanecké sněmovny návrh představil právě ministr Blatný.