Přehled ověřených výroků

Ministerstvo zdravotnictví původně počítalo s návratem žáků celého prvního stupně do škol na začátku února 2021. Při hlasování o prodloužení nouzového stavu to 21. ledna zmínil sám ministr zdravotnictví Blatný (za ANO): „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Vláda počítala také s návratem žáků závěrečných ročníků základních a středních škol i při pátém stupni protiepidemického systému PES. Na twitteru o tom 22. ledna informoval ministr školství Plaga (ANO).

Nicméně 27. ledna již vláda návrat do škol od 1. února vyloučila s tím, že další možné otevírání škol bude záležet na tom, jak vývoj epidemie posoudí Ministerstvo zdravotnictví.

Nepodařilo se nám dohledat přesné scénáře Ministerstva zdravotnictví, o kterých ministr Plaga v rozhovoru pro Českou televizi mluvil. Podle výše zmíněných výroků se ale dá předpokládat, že vláda na konci ledna počítala s návratem žáků do škol v těchto termínech, proto je výrok označen jako pravdivý.

Jak už Demagog.cz dříve ověřoval, Ministerstvo školství v lednu skutečně předložilo návrh změn maturitních zkoušek kvůli epidemii koronaviru. O návrhu Ministerstvo informovalo už 28. ledna. Hlavními úpravami zavedenými kvůli epidemii covidu-19 bylo zrušení slohových prací z českého jazyka a cizích jazyků (.pdf, str. 3), prodloužení času na didaktické testy (.pdf, str. 2, 6, 8) a posunutí či prodloužení termínů zkoušek (.pdf, str. 3), které mělo podle vyhlášky spadat do kompetencí ředitelů škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) první úpravy (.pdf, str. 1–5) letošních maturitních zkoušek zveřejnilo v lednu 2021. Došlo například k prodloužení doby trvání didaktických testů či ke zrušení slohové práce (str. 6). Dodejme, že během ledna a února 2021 byl také několikrát projednáván možný návrat žáků posledních ročníků do škol, tedy i maturantů. Prezenční výuka poté měla být podle plánů Ministerstva školství obnovena 1. března 2021. Právě návrat žáků závěrečných ročníků do škol pak byl jednou z podmínek hejtmanů při žádosti vlády o únorové vyhlášení nouzového stavu.

Lednové změny maturitních zkoušek předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií zhodnotila jako „rozumný kompromis“. S úpravami nicméně nebyli spokojeni někteří maturanti, kteří zorganizovali protesty před budovou Ministerstva školství. Zástupci iniciativy NE:BRZO, která spolu se studentskou iniciativou Spravedlivá Maturita akci pořádala, nesouhlasili především se zachováním ústních zkoušek, a to hlavně jejich praktické části.

Poté, co byl kvůli nelepšící se epidemické situaci březnový návrat maturantů do škol opět odložen, navrhl 3. března 2021 předseda vlády Andrej Babiš zavedení tzv. úřední maturity. Známky na maturitním vysvědčení podle tohoto návrhu měly být udělovány na základě průměru známek za všechny ročníky studia. Studenti, kteří by s úřední maturitou nesouhlasili nebo by nebyli spokojeni s výslednou známkou, by nicméně podle premiéra Babiše mohli maturitní zkoušku absolvovat v upravené verzi MŠMT z ledna 2021.

S udělením plošné úřední maturity však nesouhlasil ministr školství Robert Plaga. Stejný názor pak vyjádřili například zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací – CZESHA, Svaz průmyslu a dopravy či Česká konference rektorů. Uveďme, že již 3. března 2021 Robert Plaga na svém twitterovém účtu například napsal, že o možných úpravách maturit s řediteli škol a zástupci asociací průběžně jedná.

MŠMT a zmíněné asociace zdůrazňovaly, že nahrazení maturitní zkoušky formálním uznáním představuje devalvaci role maturitní zkoušky. Ta podle nich totiž nejen dokládá absolvování středoškolského vzdělání, ale také schopnosti osvojit si potřebné znalosti a dovednosti. Ministerstvo zavedení úřední maturity také označilo jako postup, který je „nezodpovědný jak vůči žákům samotným, tak vůči jejich budoucím zaměstnavatelům“.

Ministerstvo školství následně „ve spolupráci se zástupci školských asociací“ vypracovalo další úpravy maturitní zkoušky pro rok 2021, které byly zveřejněny 10. března. V této úpravě MŠMT např. zohledňuje situaci žáků, kteří plní či plnili nařízenou pracovní povinnost. Dále tato úprava obsahuje posunutí termínů zkoušek a stanovuje, že ústní část z českého a cizího jazyka bude postavena na bázi dobrovolnosti. 15. března 2021 pak MŠMT skutečně vydalo (.pdf) opatření obecné povahy upravující tento nový model maturitní zkoušky.

Doplňme, že předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová k výsledné podobě maturit 10. března uvedla: „Je to kompromis, který jsme projednávali, se kterým souhlasíme a se kterým jsme schopni pracovat.” Podobně se poté dle serveru iROZHLAS.cz vyjádřil také šéf Unie školských asociací – CZESHA Jiří Zajíček.

5. října 2020 vláda na jednání rozhodla (.pdf, str. 1) o uvolnění 2,9 milionů respirátorů ze státních rezerv pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Dále vláda upřesnila, že je „prostřednictvím Hasičského záchranného sboru (…) pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení“. Každý pedagogický i nepedagogický zaměstnanec tak měl obdržet 10 kusů těchto ochranných prostředků. Respirátory byly distribuovány krajům následující den z policejního skladu v Opočínku na Pardubicku, přičemž další distribuce školským zařízením už záležela na jednotlivých krajích.

22. února 2021 poté vláda rozhodla o dalším bezplatném poskytnutí respirátorů do škol: „Ze skladů Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno také 3 467 312 kusů respirátorů (…), které vláda pošle bezplatně do škol a dalších školských zařízení. Jejich zaměstnanci dostanou v období od 1. března 2021 do 31. března 2021 po třech respirátorech na týden. Jedná se o školy a školská zařízení, ve kterých bude povolena prezenční výuka od 1. března 2021 (otevření škol bylo nakonec odloženo, pozn. Demagog.cz) a následně podle harmonogramu schváleného vládou 15. února.“

Dle zpráv z 8. března následně některé školy část z téměř 3,5 milionu respirátorů ze státních zásob již obdržely, další poté na dodávku teprve čekaly. O zaslání respirátorů do škol také na začátku března informoval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Je tedy pravdou, že celkem stát rozdělil školám cca 6,4 milionu respirátorů.

Doplňme, že většinu škol a školských zařízení v České republice nezřizuje přímo stát, ale kraje a obce, případně soukromé subjekty či církve. Zřizovatelem nicméně mohou být podle školského zákona například také jednotlivá ministerstva.

Zaměstnanci škol však nebyli jedinou skupinou, která od státu obdržela respirátory. V listopadu 2020 vláda totiž uvolnila 3 miliony respirátorů pro zaměstnance sociálních služeb. Ty jsou přitom provozovány především soukromými subjekty nebo subjekty zřízenými církvemi, obcemi či kraji.

Co se týče zodpovědnosti zřizovatele (zaměstnavatele) zajistit ochranné pomůcky (tedy respirátory nebo obdobné prostředky), tu od 1. března 2021 nařizuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 4) z 26. února. Pro úplnost dodejme, že tato povinnost pro zaměstnavatele dříve neplatila (.pdf) a na vybavení respirátory se například nevztahovala povinnost zaměstnavatelů „poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky“ podle § 104 odst. 1 zákoníku práce.

Robert Plaga tedy poněkud nepřesně uvádí, že zajištění respirátorů je zodpovědností zřizovatele školy. Tato povinnost však platí až od března 2021 a v době, kdy vláda rozhodla o distribuci respirátorů do škol, tato povinnost neexistovala. Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že zaměstnanci škol nejsou jedinou profesní skupinou, které stát rozdělil respirátory, ačkoliv není přímým zaměstnavatelem. 3 miliony respirátorů byly rozděleny také mezi zaměstnance sociálních služeb.

Úprava období pro konání maturitních a závěrečných zkoušek vychází z opatření obecné povahy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) ze dne 15. března 2021 (.pdf, str. 6, bod XIII.). 

Konání profilové části maturitních zkoušek je zde stanoveno na období od 1. června do 23. července. Praktické zkoušky lze konat až do 27. srpna. Pro rok 2021 jsou hlavní prázdniny stanoveny dokumentem MŠMT (.pdf, str. 2) s trváním od čtvrtka 1. července 2021 do úterý 31. srpna 2021.

Stejné informace o konání maturitních a závěrečných zkoušek jsou k dispozici i na webových stránkách společnosti CERMAT, na kterých lze získat oficiální informace o maturitní zkoušce – k tomu viz sekce o webu.

Na úvod uveďme, že různé ročníky škol v České republice (i v jiných evropských zemích) jsou v průběhu pandemie covidu-19 zavřené různě dlouho. Nejdéle v Česku chodili do škol žáci prvních a druhých tříd, nejkratší čas naopak vysokoškoláci.

Graf serveru iROZHLAS zobrazuje režim v různých typech škol a jejich ročnících v jednotlivých týdnech od března 2020 do března 2021.

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k opatřením ve školách odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku, a data jsou tedy porovnatelná. Podíváme se na dva ukazatele: uzavřené základní školy (str. 1) a uzavřené základní školy s částečně uvolněnými opatřeními, tedy částečně uzavřené školy (str. 3). Dodejme, že data ECDC se liší například od výše uvedené tabulky opatření v Česku, a jejich vypovídací hodnota tak není ideální. Vzhledem k jednotné metodice však jsou ideální pro mezinárodní srovnání.

Podle dat (.csv) ECDC (k 11. březnu 2021) byly základní školy v České republice zatím uzavřeny úplně od 11. března 2020 do 10. května, od 14. října do 17. listopadu, od 21. prosince do současnosti (přestože žáci 1. a 2. tříd do škol chodili také v lednu a únoru 2021, ECDC tento režim zahrnuje mezi uzavřené školy). 

Částečně uzavřeny byly české školy od 11. května 2020 do 31. srpna a od 18. listopadu do 29. listopadu. Pokud z těchto dat spočítáme počet dnů uzavření škol, dostaneme 177 dní úplného uzavření a 125 dní částečného uzavření. Dohromady byly tedy základní školy v České republice k 11. březnu uzavřeny 302 dní.

Srovnání s jinými evropskými státy ukazuje, že v žádné jiné zemi nebyly základní školy (alespoň částečně) uzavřeny déle. Jen o čtyři dny kratší dobu trvalo uzavření škol v Lotyšsku, třetí nejdelší uzavření škol bylo v Rumunsku.

Dodejme však, že ačkoliv měla Česká republika uzavřené školy úplně nebo částečně nejdéle ze všech zemí, Portugalsko, Bulharsko, Irsko, Itálie a Slovinsko měly školy úplně uzavřené po delší dobu než Česká republika.

Stát ve věci očkování proti onemocnění covid-19 na konci února 2021 rozhodl o upřednostnění (.pdf, str. 2) pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Ministerstvo školství v rámci aktualizace uvedlo, že do datové schránky zašle všem školám, bez ohledu na druh činnosti či zřizovatele, také podrobné informace k dalšímu postupu, vzory souvisejících dokumentů, atd.

V sobotu 27. února 2021 byla Ministerstvem zdravotnictví ČR spuštěna registrace k přednostnímu očkování pedagogických i nepedagogických pracovníků škol. V první etapě realizace (.pdf) očkování těchto osob byli prioritizováni zaměstnanci (.pdf, str. 5) ve věku 55 let a výše a zaměstnanci zajišťující provoz škol a školských zařízení, které byly v té době souladu s vládními opatřeními v provozu, tedy zejména mateřských škol a 1. a 2. tříd základních škol.

Ministr zemědělství Toman hovoří o kvótách na závazný podíl vybraných českých základních potravin na našem trhu, který schválila Poslanecká sněmovna 20. ledna 2021. Původní návrh (.pdf) novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, který předložilo Ministerstvo zemědělství 5. června 2019, žádné kvóty na potraviny neobsahuje.

Kvóty zavádí pozměňovací návrh (.docx, str. 2–3) poslaneckého klubu hnutí SPD, který byl přijat hlasy poslanců ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Dodejme, že ministr Toman poslance vyzval, aby tento pozměňovací návrh podpořili, nakonec však zaujal neutrální stanovisko.

Na závěr uveďme, že novelu vrátil zpět do Poslanecké sněmovny Senát a že ministr Toman vyřazení kvót podpořil. Vládní strany ANO a ČSSD dříve avizovaly, že povinné kvóty na potraviny znovu nepodpoří.

Ministr zemědělství Miroslav Toman se ve výroku vyjadřuje o zavedení povinných kvót na množství českých potravin v obchodech. Uveďme, že dne 20. ledna 2021 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta se zabývá například zákazem prodeje potravin dvojí kvality (.pdf, str. 9, 47). Kromě toho se však poslanci v hlasování vyjádřili i pro pozměňovací návrh (.docx) SPD, který obsahoval zavedení povinného podílu některých potravin z České republiky v prodejnách nad 400 metrů čtverečních. Od roku 2022 to má být nejméně 55 %. Postupně by měl poměr růst až na 73 % v roce 2028 (str. 2–3). 

Schválený návrh novely zákona, který zavedení kvót obsahuje (.docx, str. 10), pak 18. března 2021 projednal Senát a následně jej do Sněmovny vrátil s pozměňovacími návrhy.

K návrhu SPD na zavedení kvót na české potraviny ve Sněmovně připojil Zemědělský výbor kladné stanovisko (.pdf, str. 3), naopak ministr Toman při projednávání ve Sněmovně zaujal neutrální stanovisko.

Miroslav Toman se v dřívějších projevech (tedy ještě před schválením novely zákona ve Sněmovně), které pronesl na půdě Poslanecké sněmovny, ke kvótám vyjadřoval několikrát. Konkrétně například na 49. schůzi v červnu 2020, kdy v souvislosti s pozměňovacím návrhem (.docx) Margity Balaštíkové (ANO) a Zdeňka Podala (SPD) na zavedení kvót uvedl: „(…) jestliže nebudeme mít jablka do supermarketu, nemáme sady. Jestliže nebudeme mít zeleninu v supermarketu a obchodech, nemáme zeleninu na poli. Jestliže nebudeme mít chmelnice, nebudeme produkovat pivo. Jestliže nebudeme pěstovat brambory, nevím, co tam místo toho budeme dělat. Takže to je ta rozmanitost krajiny, po které všichni voláte, ale nechcete dovolit zemědělcům, aby ty produkty uměli prodat. Takže já bych si přál, aby zemědělci to mohli prodávat a ne pouze produkovat.“ 

Obdobně se ministr Toman vyjadřoval i v prosinci 2020 na 72. schůzi Sněmovny. V reakci na poslance Válka (TOP 09), který podpořil pomoc českým zemědělcům a upřednostnění českých potravin v případě nadprodukce, ale také poukázal na nedostatek konkurence, k němuž by podle něj uváděný návrh mohl vést, ministr Toman uvedl: „Co se týká pana poslance Válka, já s ním souhlasím, naprosto jasně, protože Ministerstvo zemědělství podporuje kvalitní regionální potraviny, cechovní normy, vzdělávání a další věci. Ale přijdou okamžiky, kdy do toho stát bude muset vstoupit.“ Ani na této schůzi pak kvóty ministr Toman nekritizoval.

Miroslav Toman se později v rozhovoru pro deník Právo a server Novinky.cz vyjádřil, že preference českých potravin v obchodech dává smysl. Na druhé straně ale připustil, že zákon schválený Sněmovnou potřebuje přepracovat. „Předpokládám, že Senát novelu vrátí poslancům k přepracování. (…) i když jde o dobrou myšlenku, technické provedení je podle nás špatné,“ uvedl například. Zdůrazněme, že tato vyjádření ministra Tomana pocházejí z konce ledna 2021.

Podobně se ministr Toman vyjadřoval (video, čas 24:00) i v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi 21. února 2021: „Myšlenka co nejvyššího zastoupení pro nakupující na regálech je dobrá, ale to provedení je velmi špatné.“

V obou rozhovorech ministr zmínil neutrální postavení Ministerstva zemědělství k dané novele. „Bohužel technicky není návrh napsaný příliš dobře, proto jsme měli k návrhu neutrální stanovisko,“ řekl například pro deník Právo a Novinky.cz.

Neutrální stanovisko, které ministr Toman zaujal, podle něj mělo být jen pozitivním signálem pro zemědělce (video, čas 24:12). Dle jeho vyjádření se Ministerstvo snaží novelou zákona tlačit na konec dvojí kvality potravin a na upřednostnění lokálních výrobců u veřejných zadavatelů. Kvóty na potraviny jsou podle Miroslava Tomana nešťastné, ale větší zastoupení českých potravin je výhodné, jak dodal (video, čas 24:35) v OVM.

Ministr zemědělství Toman tedy o tom, že myšlenka kvót na české potraviny je dobrá, ale provedení je špatné, poprvé mluvil až 27. ledna 2021 v rozhovoru pro deník Právo. Uveďme, že Miroslav Toman nebyl ke kvótám nijak kritický při projednávání novely zákona v červnu a v prosinci 2020 ani při schvalování kvót v lednu 2021. Své neutrální stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslanců SPD tehdy nijak nezdůvodnil. O tom, že považuje provedení Sněmovnou schválené novely za špatné, začal mluvit až o týden později. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok byl uveden jako odpověď na otázku moderátorky týkající se uzavření tržnic, „kde ten počet lidí lze regulovat“. Ministr Toman tedy zřejmě mluví o uzavření tržnic typicky ve vnitřních prostorech, ne například o farmářských trzích, kde není počet návštěvníků nijak regulován.

Uzavření trhů a tržnic vyplývá z usnesení vlády č. 78 (.pdf, str. 4) z 28. ledna 2021, které bylo původně vyhlášeno na období od 30. ledna do 14. února 2021. Tento krok byl součástí krizového opatření o zákazu maloobchodního prodeje a služeb, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví. V rámci stejného jednání vláda schválila i další krizová opatření Ministerstva zdravotnictví – o omezení volného pohybu osob (.pdf) a o omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zákaz prodeje v tržnicích a na trzích byl poté prodloužen do 28. února usnesením vlády č. 126 (.pdf, str. 5) a dále do 21. března usnesením vlády č. 217 (.pdf, str. 4).

Pro úplnost ještě uveďme, že zákaz prodeje na tržištích platil už od 27. prosince 2020 podle usnesení vlády z 23. prosince 2020 (.pdf, str. 4). Tento zákaz se ovšem nevztahoval na prodej ovoce a zeleniny, mléčných a masných výrobků, pečiva, medu apod. Tržnice s potravinami tedy mohly až do konce ledna fungovat.

Ministr zemědělství Toman hovoří o kompenzačním programu AGRICOVID Potravinářství II, který je určen podnikatelům v oblasti „výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“.

Jedinou reálnou podmínkou pro poskytnutí dotace je pokles celkových příjmů z prodeje potravin a/nebo z produkce zemědělské výroby minimálně o 25 % v období od prosince 2020 do konce února 2021, a to ve srovnání s obdobím prosinec 2019 až únor 2020 (.pdf, str. 8). Žadatelé mohou získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance. Podávání žádostí o dotace probíhá (.doc, str. 1) od 15. března do 30. dubna na portálu eAGRI, do kterého se lze přihlásit i přes datovou schránku.

Dodejme, že ukončený program AGRICOVID I za stejných podmínek kompenzoval příjmové ztráty za období od 1. března do 30. listopadu 2020.