Přehled ověřených výroků

Termín konání praktických maturitních zkoušek je upraven vyhláškou o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Konkrétně § 2 odst. 4 této vyhlášky uvádí, že „zkoušky konané a formou praktické zkoušky (…) se konají nejdříve 1. dubna“.

Podobu letošních maturitních zkoušek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo 28. ledna 2021. Na základě opatření MŠMT (.pdf) lze praktickou zkoušku v jarním zkušebním období konat do 27. srpna 2021 (str. 3).

K tomuto prodloužení přistoupilo MŠMT v souvislosti s aktuální pandemickou situací a přetrvávající distanční výukou. V odůvodnění stojí, že „uvedené prodloužení umožní žákům lepší přípravu na konání maturitní zkoušky a realizaci praktické výuky, která se z časových důvodů nemohla v době distanční výuky uskutečnit“ (.pdf, str. 6).

V podzimním zkušebním období se pak praktické maturitní zkoušky mohou konat do 30. září 2021 (.pdf, str. 4).

Doplňme, že začátek praktických maturitních zkoušek opatření MŠMT z ledna nespecifikuje. Opatření jen uvádí, že „konkrétní termíny konání jednotlivých zkoušek stanoví ředitel školy“ (.pdf, str. 3). Platí tedy obecné pravidlo konání těchto zkoušek nejdříve 1. dubna, konkrétní termín je ale na řediteli školy.

Dodejme také, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané 10. března oznámil, že praktické maturitní zkoušky se budou moci konat od 19. dubna 2021. Tato informace se však do veřejného prostoru dostala až dva dny po výroku Kateřiny Valachové, a nemá tedy na hodnocení vliv.

Na začátek pro kontext uveďme, že místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová mluví o vlivu pandemie covidu-19 na vzdělávání v souvislosti s úpravami maturit, které je třeba podle ní důkladně připravit a co nejdříve se změnami obeznámit studenty. Dále také v rozhovoru uvedla, že není nutné v rámci maturitních zkoušek rušit didaktické testy.

Skupina představitelů školských asociací, včetně Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů hotelových škol či Unie školských asociací CZESHA, napsala 6. března 2021 otevřený dopis (.pdf) předsedovi vlády Andreji Babišovi, ve kterém odmítají zavedení tzv. úřední maturity. Připomeňme, že tento návrh Andreje Babiše počítá s tím, že by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku.

Zástupci školských asociací v otevřeném dopise uznávají (.pdf), že současná situace měla vliv na kvalitu vzdělávání. „Jsme si vědomi, že situace letošních závěrečných ročníků je složitá, proto jim na našich školách poskytujeme maximální podporu,“ uvádějí například.

Dále také doplňují, že stávající situace podle nich neznamená, že by se mělo od maturity upustit. „Vámi navrženou cestu nepovažujeme za správnou. Velmi se nás, ředitelů škol, dotýká vyjádření žáků, kteří v letošním školním roce usilují o nahrazení maturitní zkoušky administrativním zápočtem, že na školách neprobíhá výuka a že se nemohli k maturitní zkoušce připravit. Tato prohlášení vyvolávají ve veřejnosti domněnku, že učitelé řádně nepracují a neplní své povinnosti, proti čemuž se důrazně ohrazujeme. (…) Jsme přesvědčeni, že jedinou správnou cestou je maturitní a závěrečné zkoušky v letošním roce konat s určitými úpravami.“ 

Také Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou, již dříve v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že pandemie covidu-19 nejvíce zasáhla odborné školy, kde již rok neprobíhá praktická výuka. Problém vidí i v procvičení a upevnění probrané látky, na což při distanční výuce podle ní není dostatečný prostor. Za další problém považuje například i skutečnost, že se neorganizují různé školní a mimoškolní činnosti, které studenty baví a rozvíjejí.

O prvním návrhu podoby maturitních zkoušek v roce 2021 informovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 28. ledna. Hlavními úpravami zavedenými kvůli epidemii covidu-19 bylo zrušení slohových prací z českého jazyka a cizích jazyků (.pdf, str. 3), prodloužení času na didaktické testy (.pdf, str. 2, 6, 8) a posunutí či prodloužení termínů zkoušek (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš 3. března pro MF DNES uvedl, že chce navrhnout zavedení tzv. úřední maturity. V takovém případě by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku. S tímto návrhem však nesouhlasil ministr školství Robert Plaga.

Doplňme, že 9. března (tedy až po konání námi ověřované debaty) Andrej Babiš na svém twitterovém účtu zveřejnil video, v němž informoval o návrhu tří typů maturit – klasické maturity pro studenty mířící na vysoké školy, lehčí pro studenty nepokračující na vysoké školy a úřední pro studenty, které doloží, že se nemohli plnohodnotně účastnit distanční výuky. Později nicméně Andrej Babiš o tomto svém návrhu uvedl, že není dobrý.

Pro úplnost také dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci 10. března představil finální podobu maturit, kdy dalšími změnami jsou dobrovolné ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka, nepovinné didaktické testy pro studenty pomáhající kvůli pandemii covidu-19 v nemocnicích či domovech seniorů a další posunutí termínů zkoušek.

Podle výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020 byl podíl učitelů starších 50 let na základních školách 36,2 % (.pdf, str. 56). Co se týče středních škol, počet pedagogů nad 50 let věku dosáhl podílu téměř 45 % (.pdf, str. 92) a u vyšších odborných škol se pak jedná o 41,6 % (.pdf, str. 144). U mateřských škol, které doplňují strukturu regionálního vzdělávání, kategorie učitelů nad 50 let dosahovala podílu 34,5 % (.pdf, str. 23). 

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (.pdf) za rok 2019, uvádějí mírně jiná čísla. Podíl učitelů ve věku 50 let a více představoval u mateřských škol 42,4 %, u základních škol 41,4 %, u středních škol a konzervatoří 53,1 % a u vyšších odborných škol 50,3 %.

Uveďme, že například šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2019 zmiňuje podíl necelých 60 % (.pdf, str. 8) ve spojitosti se zastoupením učitelů starších 45 let. Tedy nikoli učitelů starších 50 let, o nichž ve výroku hovoří Ivo Vondrák.

Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je poté průměrný věk učitelů v českém regionálním školství poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let. Pokud se podíváme na nejnovější data MŠMT, která zobrazují i proměnu podílu výše zmiňované věkové kategorie učitelů v čase, vidíme jeho nárůst. V roce 2012 se jednalo o 39,1 % a v roce 2020 o 45,2 % (.xlsx, list 2a). Celkový vývoj podílu shrnuje následující graf. 

Pokud tedy budeme vycházet z nejnovějších údajů MŠMT, podíl učitelů nad 50 let se v regionálním školství pohybuje kolem 45 %. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož podíl této kategorie nedosahuje 60 %, byť srovnání v čase naznačuje trend postupného nárůstu. 

Předně uveďme, že se Mikuláš Bek vyjadřuje k tématu otevření škol a k informacím, které vláda opozičním stranám v této souvislosti veřejnosti podává. Svým výrokem se snaží poukázat na to, že bavorské školy byly uzavřené i v době, kdy tato spolková země zaznamenávala výrazně menší denní přírůstky nakažených covidem-19, než je tomu v České republice nyní – tedy v době, kdy je otázka návratu žáků a studentů do škol často skloňována.

V Německu o uzavření škol rozhodují jednotlivé spolkové vlády nezávisle na federální vládě, a nemusí tedy nutně probíhat podle jednotných pravidel. Poprvé byly školy v Německu uzavřeny v polovině března 2020, a to včetně těch v Bavorsku. Část německých škol byla následně otevřena ještě před letními prázdninami, avšak pouze v omezeném režimu. 

Po letních prázdninách pak byly německé školy otevřeny plošně, byť s odlišným termínem začátku školního roku. Jejich znovuuzavření pak přišlo v polovině prosince. V únoru se začaly školy v některých spolkových zemích postupně otevírat. Od 1. února se tak v Bavorsku do škol vrátili žáci posledních ročníků některých středních škol, celkově zhruba 39 tisíc studentů. 22. února poté následovalo rozsáhlejší otevření školských zařízení. Do lavic se vrátili například žáci prvního stupně či posledních ročníků základních škol, přičemž se zde žáci střídají po skupinách. Uveďme, že v Bavorsku by za dodržení určitých podmínek mělo k otevření všech ročníků středních škol dojít 15. března.

Následující graf ukazuje vývoj průměrných denních přírůstků v České republice a Bavorsku přepočítaných na 100 tisíc obyvatel od začátku prosince 2020 do dne rozhovoru. Pro úplnost doplňme, že populace České republiky je se svými 10,7 miliony obyvatel menší než populace Bavorska, která čítá přibližně 13,1 milionů obyvatel.

Z uvedeného grafu je patrné, že se od první poloviny ledna tohoto roku průměrné denní přírůstky nakažených v Bavorsku snižovaly, od konce února poté začaly mírně růst. Na začátku ledna se tak nejdříve pohybovaly kolem 24 nových případů na 100 tisíc obyvatel, na konci ledna – tedy před únorovým návratem prvních bavorských žáků zpět do škol – to poté bylo 13,4 nových případů na 100 tisíc obyvatel.

V České republice data za 7. březen (tedy data dostupná v době konání rozhovoru) ukazují 113,7 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Jedná se tak o číslo 8,5× vyšší, než tomu bylo v případě Bavorska před opětovným otevřením některých tříd.

V grafu jsme pracovali s ukazatelem 7denních průměrů, který eliminuje vliv výkyvů v datech, které jsou způsobeny nižším počtem provedených testů o víkendech. V rámci ověření jsme se podívali také na neprůměrované denní přírůstky, 14denní průměry či 3denní průměry při srovnání stejných dnů v týdnu. Žádný z těchto ukazatelů však nepotvrzuje slova Mikuláše Beka, a to ani při započítání naší 10% tolerance. Při použití prostých 3denních průměrů, jejichž vypovídací hodnota má určitá omezení, se nicméně slova Mikuláše Beka v rámci tolerance potvrzují.

Uveďme, že o 10× nižší nárůsty, které ve výroku zmiňuje Mikuláš Bek, by se jednalo, pokud bychom srovnali současnou situaci v ČR (k 7. březnu) až s pozdějšími únorovými daty v Bavorsku. V té době však byly již vybrané třídy některých bavorských škol otevřené.

Výrok Mikuláše Beka i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k ukazateli 3denních průměrů a také k minimální odchylce od hranice našeho 10% tolerančního pásma při použití 7denních průměrů.

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) skutečně vyplývá, že školy představují riziko nákazy covidem-19. Graf, který ředitel ÚZIS Ladislav Dušek představil poslancům školského výboru v polovině února 2021, ukazuje (.pptx, str. 22) školská zařízení jako nejčastější ohniska nákazy podle hlášení krajských hygienických stanic. K datu 14. února 2021 jich od května 2020 uvádí 1 410. Tato ohniska však bývají relativně malá, v průměru přibližně 5 nakažených osob.

Zároveň však Ladislav Dušek upozorňuje (video, část 10:30, čas 2:50), že ve školách, podobně jako v zařízeních sociálních služeb či zdravotnických zařízeních, se nákaza identifikuje a trasuje mnohem snadněji než v jiných provozech. Nelze tedy říci, že školy jsou z hlediska nákazy jednoznačně nejrizikovější, ale je zřejmé, že poměrně významné riziko v nich je.

Průzkum, který nechala zpracovat Pedagogická komora, rovněž potvrzuje výrazný nárůst nákazy ve školách. Z něj vyplývá, že v průběhu února 2021 výrazně vzrostl počet pozitivně testovaných dětí ve věku 4–8 let. Právě tato věková kategorie ještě v únoru chodila do škol a školek. U dětí nad 9 let, které v této době už měly distanční výuku, se počet nakažených vyvíjel podobně jako ve zbytku populace.

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společné a profilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.