Přehled ověřených výroků

V souvislosti s připravovanými dopravními stavbami ve Středočeském kraji projednala 13. ledna 2020 krajská rada plán příprav na 37 nových obchvatů. Na zasedání zastupitelstva 22. ledna 2020 pak o připravovaných projektech informoval radní pro dopravu František Petrtýl, jenž k projednávání mj. uvedl (.doc, str. 73): „V příloze máte zhruba 40 připravovaných projektů. Já bych vás poprosil, abyste tento materiál skutečně brali jako informační materiál s tím, abychom se zbytečně tady nepouštěli do nějakých detailů.” Zastupitelstvo následně přijalo (.pdf) usnesení, ve kterém stav příprav vzalo na vědomí a odsouhlasilo jej.

Podrobný seznam všech 37 staveb zveřejnil Středočeský kraj na svém webu. Zahrnuty jsou v něm i stavby, jejichž realizace je už v plném proudu, takřka všechny se však nachází teprve ve fázi příprav a budou vybudovány až v průběhu následujících let. Údajná hodnota jejich připravovaného rozpočtu ve výši 8,5 miliard Kč nicméně zveřejněna nebyla. Hejtmanka Pokorná Jermanová se kupříkladu zmiňovala o „hodnotě několika miliard korun”.

V samotném seznamu chystaných staveb pak u 17 z nich byly zveřejněny jejich předpokládané náklady, přičemž jenom jejich součet činí 5,4 miliard Kč.

Jelikož se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, zda Středočeský kraj zahájil přípravu dalších 7 obchvatů, které Robin Povšík nad rámec uvedených 37 zmiňuje, obrátili jsme se na krajský úřad s žádostí o vyjasnění aktuálního stavu rozpracovaných projektů obchvatů. Z odboru dopravy nám bylo řečeno, že „aktuální počet krajem právě realizovaných či do budoucna naplánovaných staveb dopravních obchvatů je 46“ bohužel ale stále neznáme hodnotu něchto staveb, a tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Náklady na vybudování dopravních staveb typu záchytných parkovišť (P+R) či parkovacích domů se různí. Tyto projekty záchytných parkovišť přitom zároveň mohou využívat financí z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a jeho dotačního nástroje Integrované územní investice (ITI). 

Co se týče staveb parkovacích domů realizovaných či v poslední době připravovaných ve Středočeském kraji, náklady se pohybují v širším rozsahu. U projektů spolufinancovaných pomocí IROP jsou kupříkladu náklady u parkovacího domu v Benešově vyčísleny na 111 milionů Kč, v Cerhenicích naopak na 59,7 milionů Kč. Náklady nově vybudovaného parkovacího domu v Mladé Boleslavi pak vyšly na 174 milionů Kč (bez DPH). Nutno ale říci, že zatímco parkovací dům v Cerhenicích má parkovacích míst pouze 59, ten v Mladé Boleslavi jich má 647 a v Benešově 181.

Z dalších připravovaných staveb je například u parkovacího domu v Příbrami odhadována cena na 50 milionů Kč (140 míst), v Neratovicích (350 míst) na 90 milionů Kč, avšak v Brandýse nad Labem (300 míst) se náklady mají vyšplhat až na 130 milionů Kč. Podobná suma, 140 milionů Kč, se očekává i v Kralupech nad Vltavou (350 míst). V Dolních Břežanech (200 míst) počítají s parkovacím domem za 71,7 milionů Kč.

To výše nákladů za vybudovaná P+R parkoviště se liší v závislosti na jejich velikosti. Například v případě města Pečky (60 míst [.pdf, str. 12]) činí celkové náklady sumu 7 milionů Kč, podobně i v případě Mnichovic (10 milionů Kč, 36 míst), Milovic (5 milionů Kč, 46 míst), Neratovic (3,9 milionů Kč, 36 míst), případně Příbrami (19,9 milionů Kč, 187 míst), o pár desítek milionů výše je to pak v Sázavě (34,4 milionů Kč), součástí tohoto projektu je však i rekonstrukce nádraží. V Lysé nad Labem (157 míst) pak staví parkoviště za 40,2 milionů Kč.

Vybudovat záchytná parkoviště nicméně skutečně plánuje také samotné vedení Středočeského kraje. Výstavba krajských záchytných parkovišť P+R přitom počítá (.pdf) s částkou 488 milionů Kč (s DPH). V tomto záměru je naplánováno (pdf, str. 4–9) 11 velkokapacitních parkovišť i parkovacích domů, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno pomocí dotačních programů IROP/ITI a 10 % krajem.

Že jsou silniční komunikace Středočeského kraje přetížené, je obecně známo. Podle ČSÚ má Středočeský kraj nejvyšší čísla v porovnání s jinými kraji v oblasti dopravy. Středočeským krajem projde až 100 milionů tun nákladu ročně (.xlsx). Druhý nejvytíženější je přitom Jihomoravský kraj s méně než 60 miliony tun ročně. Denně projede krajem obklopujícím hlavní město až osm milionů aut a kamionů. Mapa vytíženosti komunikací vykazuje velikou intenzitu.

Středočeský kraj stavbu logistických hal povoluje. Naposledy třeba plánovaný a do té doby největší sklad automobilových náhradních dílů v Úžici u Prahy. Vystavět ho chtěla firma Daimler. Ministerstvo životního prostřední však dostalo od sousední obce podnět k přezkumu záležitosti. Ministerstvo stavbu nakonec zamítlo a pozemky pro stavbu ze zemědělského půdního fondu nevyňalo.

V roce 2014 kraj zamítl dvě odvolání od dobrovízského občanského sdružení a samotné obce Uhříněvěs, na jejichž pozemcích později vyrostla hala společnosti Amazon. Hejtman Řihák tehdy krok hájil až 3 tisíci pracovních míst, které sklad nabízí. Haly tak nakonec postaveny byly.

Čtyři nové logistické haly se měly stavět i pro firmu ŠKODA v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. Kosmonosy se odvolaly na Ministerstvo životního prostřední poté, co kraj uvedl, že „stavba nemá významný vliv na životní prostředí“. Ministerstvo ale označilo zemědělskou půdu na pozemcích za významnou a hodnotnou. Stavba hal se na začátku roku 2020 nakonec zrušila.

Další stavbou, která povolena byla a kvůli jejíž realizaci byly vyjmuty pozemky ze zemědělského fondu, je obchodní a logistické centrum Ptáček v Jinočanech (.pdf, str. 12). Stavba logistických hal je přitom ve Středočeském kraji dlouhodobým problémem.

Robin Povšík stavbu hal kritizuje, konkrétně se dle jeho názoru „rozlézají krajinou jak rakovina“. Zamezení stavby logistických hal nabízí i svém volebním programu do krajského zastupitelstva.

David Rath byl hejtmanem Středočeského kraje mezi lety 2008–2012. Robin Povšík byl náměstkem pro oblast dopravy.

Ve druhé polovině Rathova hejtmanského mandátu ředitel Agentury ochrany krajiny a přírody František Pelc o stavbě velkých hal ve Středočeském kraji uvedl: „Ročně ukrojí tyto stavby v kraji kolem pěti tisíc metrů čtverečních zemědělské plochy. Je to alarmující číslo. Pokud to půjde tímhle tempem, za pět deset let hmatatelně pocítíme, jak velké dopady má takový nárůst výrobních hal a skladů“. Zákon, který stanovuje, kdo ze zemědělského fondu pozemky vyjímá, ve znění účinném právě v letech 2008–2012 říkal, že krajský úřad schvaluje vyjímání ze zemědělského fondu u pozemků nad 1 ha, tedy 10 000 m². Pozemky o menší výměře schvalovali obce s rozšířenou působností. V podstatě stejná je i současná úprava.

Pokud se tedy podle ředitele Agentury ochrany krajiny a přírody v době hejtmanství Davida Ratha ročně vyjmulo ze zemědělského fondu v průměru 5 000 m². Krajský úřad nebyl tím, kdo primárně vyjímal pozemky ze zemědělského půdního fondu.

Přesto se však na záboru zemědělské půdy krajský úřad také podílel, za zmínku stojí např. výstavba biomedicinského centra ve Vestci u Prahy, která byla schválena v době Rathova funkčního období. Hala má rozlohu až 28 000 m², zemědělská plocha však byla zabrána na rozloze až 34 000 m² (.pdf, str. 11). Biomedicinské centrum v současnosti využívá Univerzita Karlova a Akademie věd ČR. 

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve funkčním období Davida Ratha byl zábor zemědělské půdy způsobován především projekty, které schvalují obce s rozšířenou působností, nikoliv kraje. V případě větších projektů se však krajský úřad na záboru zemědělské půdy také podílel.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

V uplynulém volebním období souhlasilo zastupitelstvo Středočeského kraje s uzavřením hned několika memorand, která souvisejí s navázáním mezikrajské spolupráce v oblasti dopravy. První tohoto typu bylo schváleno (.pdf) 27. srpna 2018, kdy se jednalo o navázání spolupráce mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Jak vyplývá (.doc, str. 148) ze stenozáznamu jednání zastupitelstva, spolupráce mezi kraji se týkala více oblastí a šlo hlavně o prvotní obecnou vůli deklarovat spolupráci. Konkrétně u dopravy pak oba kraje spojují „společné zájmy na D3 a D4”. Tím byl myšlen zájem obou krajů dostavět obě dálnice a s nimi také další potřebné stavby.

Další memorandum bylo zastupitelstvem kraje odsouhlaseno (.pdf) 24. června 2019, týkalo se spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje, hl. m. Prahy a Libereckého kraje. Jednalo se (.doc, str. 88) o implementaci Multikanálového odbavovacího systému za účelem mj. pomoci vybudovat společné integrované dopravní systémy.

Další dvě memoranda pak byla krajským zastupitelstvem odsouhlasena v tomto roce. První bylo schváleno (.pdf) 1. června 2020 a pojednávalo o společné spolupráci na urychlení přípravy a realizace významných dopravních staveb na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Snahou bylo projevit zájem (.doc, str. 118–119) na dokončení „významných stavebních dopravních akcí” typu „okruh kolem Prahy a železnice Praha – Kladno”. 

Poslední memorandum, přijaté (.pdf) 3. srpna 2020, se týkalo spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti, a to mezi Středočeským, Jihočeským a Libereckým krajem, k nimž se přidalo také hl. m. Praha. Deklarovaným zájmem bylo (.doc, str. 105–106) „zajištění a zvýšení komfortu hromadné dopravy, kdy v každém kraji platí jiný odbavovací systém, a toto memorandum má sjednotit tento postup tak, aby kterýkoliv pasažér, kterýkoliv cestující z těchto jmenovaných krajů byl schopen se odbavit přes tento jednotný systém”.

Středočeský kraj se tak v rámci spolupráce s dalšími kraji zabývá jak propojením integrované dopravy, na což narážel výrok hejtmanky Pokorné Jermanové, tak i dobudováním samotných dopravních staveb. S Krajem Vysočina nicméně v uplynulém volebním období žádné memorandum, které by řešilo dopravu, uzavřeno nebylo. Přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť první dvě věty výroku se dají interpretovat i odděleně, tedy, že vedle probíhající komunikace s Libereckým krajem, Vysočinou atd. jsou (s jinými kraji) podepisována i memoranda. Existence těchto memorand má pak být zjistitelná ze zápisů zastupitelstva kraje. Tato interpretace přitom odpovídá informacím dostupným z veřejných zdrojů.

Zda pak probíhá komunikace ohledně integrace veřejné dopravy i s Krajem Vysočina, se nám bohužel nepodařilo dohledat; vzhledem k tomu, že komunikace i memorandum (.doc) s Krajem Vysočina v jiné věci existuje, není to vyloučené. Protože komunikace s Vysočinou tvoří jen malou část ověřovaného výroku, nemá tato absence veřejných zdrojů na výsledné hodnocení vliv.

Z doposud poslední Ročenky dopravy České republiky, kterou vypracovává Ministerstvo dopravy, vyplývá (.pdf, str. 109), že k takto velkému nárůstu počtu obyvatel využívajících hromadnou dopravu nedošlo.

Zatímco v roce 2016 se pomocí MHD ve Středočeském kraji přepravilo 16,9 milionů osob, v následujícím roce se jejich počet zvýšil o rovný milion. V roce 2018 se pak počet lidí cestujících MHD zvýšil na 20,1 milionů, jenže v roce 2019, z něhož jsou zatím poslední dostupné údaje, došlo k poklesu na 18,6 milionů cestujících.

Při porovnání let 2016 a 2019 tak celkový nárůst činil 1,7 milionů cestujících, což představuje 10,1 %.

V případě veřejné dopravy, tj. dopravy vlaky a autobusy napříč krajem, byl v roce 2016 počet uskutečněných přeprav (.pdf, str. 109) v rámci Středočeského kraje 62,7 milionů, v roce 2019 to pak bylo 72,4 milionů přeprav. Teoreticky bychom do této statistiky mohli započítat i přepravu cestujících mezi kraji, avšak vzhledem k tomu, že tyto počty nijak závratně nerostou, nemělo by to na výsledek vliv.

Celkem tedy počet cestujících v městské či veřejné hromadné dopravě narostl z 79,6 milionů v roce 2016 na 91 milionů v roce 2019 a nárůst tak činí 14,3 %.

Nárůst počtu cestujících byl tedy v průběhu posledních 4 let menší než 46 %. Přesto však výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť hejtmanka Pokorná Jermanová zmiňuje nárůst nikoliv ve veřejné dopravě obecně, ale v integrované dopravě, kde nárůst může být způsoben např. integrováním nových oblastí či linek. Bohužel jsme ale nenašli data ohledně využívání integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji. 

Hejtmanka Pokorná Jermanová /ANO/ reaguje na dotaz moderátora, jestli je možná debata o výstavbě silnic prvních tříd.

Podle posledních údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu) k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 657 km silnic I. třídy.

Správa silnic I. tříd je vymezena § 40 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Ten určuje jako správce těchto silnic Ministerstvo dopravy:

§ 40

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,

h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,

k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury.

Podle  § 9 téhož zákona je navíc vlastníkem silnic I. třídy stát. Kraje (přesněji krajské úřady) mají v kompetenci správu silnic II. a III. třídy.

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V sobotu 19. září 2020 byla otevřena (.pdf, str. 1) tzv. Cyklostezka do Prahy na kole. Tento projekt byl rozdělen na 4 části, o které se staraly obce Říčany, Všestary a Mnichovice. Tato cyklostezka je podle žádosti o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj cca 14 km dlouhá. Otevřeno by mělo být také 1,8 kilometru cyklostezky v Kosmonosech, 1,9 km v Rakovníku, 3,5 km v Kutné Hoře, 150 m v Bašti, 300 m v Debři, 970 m v Klenicích, 2,7 km mezi Lhotou a Zbraslaví, 1 km v ulici Havlíčkova v Mladé Boleslavi, 330 m ve stejném městě na Náměstí Míru a 1,15 km v ulici Jičínská, 1,5 km ve Slaném, 1 km mezi Buštěhradem a Lidicemi, 1,1 km mezi Bakovem a Dřínovem. Bohužel se nám nepodařilo dohledat délku cyklostezky mezi Kosmonosy a Bradlecem, i tak však z těchto dat vyplývá, že obce postavily minimálně 31,5 km cyklostezky.

V případě kraje byly otevřeny 2 úseky Labské cyklostezky, a to úsek Čelákovice – Lázně Toušeň a úsek Mělník–Kly, v celkové délce 3,7 km. Petra Pecková si zřejmě pamatovala otevření 3 km cyklostezek, které ovšem proběhlo 14. dubna 2016. O tomto otevření kraj informoval i na svých stránkách. Za poslední 4 roky (tedy minulé volební období) kraj otevřel pouze 1,43 km dlouhý úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, a to 26. července 2017. Kraj tyto informace zveřejnil na svých stránkách i v sekci Projekty.

Je dobré upozornit, že informace o postavených cyklostezkách jsme čerpali z portálu IROP, a náš přehled tedy obsahuje pouze cyklostezky spolufinancované evropskými dotacemi. Je tedy možné, že obce či kraj postavily i další cyklostezky, na jejichž stavbu nevyužily evropské peníze. Takové jsme však ve veřejných zdrojích nedohledali. Celkově tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přesto, že v případě kraje je celková postavená délka cyklostezek delší než tvrzené 3 km, Petra Pecková svůj odhad značně zrelativizovala slovy „zhruba asi“.