Přehled ověřených výroků

Obchvat Jílového tvoří jižní část plánovaného dálničního úseku Praha-Jílové u Prahy dálnice D3. Obchvat Jílového bude mít severní a jižní etapu a bude napojen na mimoúrovňovou křižovatku Jílové (.pdf, str. 2).

Stavba severní etapy obchvatu Jílového u Prahy je financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je na ni vyčleněna částka ve výši 141 648 744 Kč. V rámci přípravy byly dokončeny geodetické podklady, zpracován geotechnický průzkum a hydrologické posouzení.

V srpnu 2020 byla v Registru smluv zveřejněna Prováděcí smlouva na realizaci stavby uzavřená mezi Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmami PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s., můžeme tedy konstatovat, že stavba je v procesu realizace.

Obchvat Netvořice bude součástí dálnice D3 na jejím úseku Hostěradice – Václavice.

Směrem k obci Netvořice má dálnici křížit přeložka silnice III/1057 (Chleby – Netvořice), kvůli čemuž bude vybudován most Netvořice a následně silnice III/1065, která však dálnici bude míjet nadjezdem (.pdf, s. 2).

V červnu 2017 byla ohledně stavby obchvatu Netvořice podepsána Prováděcí smlouva (.pdf) mezi Středočeským krajem a stavební firmou PRAGOPROJEKT, a.s. Dalším dokumentem k plánované stavbě je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z října 2018 o tom, že obchvat Netvořice nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle údajů ze začátku roku 2020 platilo, že pro stavbu byly vydány závěry zjišťovacího řízení, následně proběhlo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a je podána žádost o územní řízení. 

Stavba obchvatu Netvořice bude finančně uhrazena buď z rozpočtu kraje, nebo pomoci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jak dříve uvedla hejtmanka Pokorná Jermanová: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Vestecká spojka bude sloužit jako součást dálnice D3, kterou napojí na Pražský okruh (dálnice D0). Projekt má dvě etapy – první byla zprovozněna v roce 2010, druhá etapa včetně MÚK D1 - Exitu 4 se nachází ve fázi projektové přípravy. Součástí má být i mimoúrovňová křižovatka.

Plné zprovoznění Vestecké spojky je možné teprve po zprovoznění úseku D0 Běchovice – dálnice D1, do té doby není možné stavbu uvést ani do zkušebního provozu. Předpokládané zahájení výstavby tohoto úseku je v roce 2021, v roce 2025 poté předpokládané zprovoznění.

Středočeský kraj investorsky zajišťuje některé stavby náležící k dálnici D3. Finanční prostředky na Vesteckou spojku – II. etapu a MÚK D1 – Exit 4 jsou poskytnuty Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI). Mimo to SFDI podpoří také stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa a II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy. Celková výše finanční podpory má činit 3,136 mld. Kč.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje následující standardy dopravní obslužnosti:

• dostupnost zastávek (místní, časová),
• minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období),
• maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti).

Hejtmanka Pokorná Jermanová však má zjevně na mysli standardy dopravní obslužnosti, popř. plán dosud neschválený, tedy na roky 2021 a následující. Na vypracování Plánu dopravní obslužnosti Středočeského kraje pro období 2021–2025 byla v dubnu vypsána veřejná zakázka. Smlouva (.doc, str. 8) na vyhotovení plánu pak byla podepsána 20. května. První návrh plánu měl být vypracován do 30 dnů od uzavření smlouvy, finální návrh pak do 60 dnů (.doc, str. 3), tedy do poloviny července.

Na jednáních zastupitelstva v červenci (.doc), srpnu (.doc) a ani v září (.doc) přitom tento plán nebyl projednán.

Dopravní obslužností se dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, rozumí „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.“ 

V rozpočtu (.xlsx, Kapitola 04 – Doprava) Středočeského kraje na rok 2020 je vyčleněno 2 915 974 000 korun na základní dopravní obslužnost. Dále je v rozpočtu určen také příspěvek 90 750 000 korun na dopravní obslužnost příspěvkové organizaci Integrovaná doprava Středočeského kraje. Celkem tedy kraj dává na podporu veřejné dopravy lehce přes tři miliardy korun. V roce 2019 to přitom dle rozpočtu bylo o cca 300 milionů korun méně.

Nejdříve popišme kontext tohoto výroku. Těsně před ním totiž Zdeněk Štefek zmiňuje (video, čas 1:45:50) některé výdaje krajského rozpočtu: „V současné době se dává vlastně na podporu veřejné dopravy 3 miliardy korun z krajského rozpočtu.“ I v případě rozpočtu jako celku se tedy podíváme zejména na jeho výdaje. 

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.pdf, str. 3–5) na rok 2020 byl koncipovaný jako deficitní s výší výdajů 31,8 mld. Kč a výší příjmů 31,3 mld. Kč. Uvedená částka 30 miliard by se tedy dala považovat za povolené zaokrouhlení – liší se od skutečné výše o méně než 10 %, navíc Zdeněk Štefek sám uvádí, že nejde o přesný údaj.

Co se týče skladby rozpočtu, ta je následující:

• 10 417 500 000 Kč tvoří daňové příjmy (podíly na daních, správní poplatky, poplatky za znečišťování ovzduší)
• 1 828 668 000 Kč tvoří nedaňové příjmy (úroky na bankovních účtech, příjmy z pronájmů, vratky z předfinancovaných projektů, poplatky za odebrané množství spodní vody)
• 12 000 000 Kč tvoří příjmy z prodeje majetku
• 19 065 408 900 Kč tvoří transfery, které kraj dostává ze státního rozpočtu na výkon státní správy či na financování školství.

Termínem „průtokové finance“ zřejmě Zdeněk Štefek označuje právě transfery ze státního rozpočtu, které na začátku roku tvořily cca 20 miliard.

V případě krajských rozpočtů je však poměrně běžné, že výše rozpočtu dozná v průběhu roku značných změn. Výjimkou není ani kraj Středočeský, např. na rok 2019 byl schválen rozpočet s výdaji ve výši 27,1 mld. Kč, avšak v průběhu roku byly pomocí rozpočtových opatření tyto výdaje navýšeny až na 36,3 mld. Kč (skutečně vyčerpáno bylo však pouze 33,2 mld. Kč). V roce 2018 byl rozpočet z původních 23,1 mld. Kč, navýšen na 30,9 mld. Kč (skutečně vyčerpáno bylo jen 28,7 mld. Kč).

Nejinak tomu je i v roce 2020: i přesto, že data v Monitoru státních financí jsou pouze k červnu 2020, můžeme vidět, že výdaje byly navýšeny na 38,8 mld. Kč, přičemž neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům dosahují již 23,9 mld. Kč. Tato čísla přitom již podstatně převyšují naši 10% toleranci.

Mimo tuto toleranci jsou pak i příjmy krajského rozpočtu, které po úpravách dosahují 34,9 mld. Kč s tím, že neinvestiční transfery představují cca 22,1 mld. Kč.

Z dostupných zdrojů nebylo možné zjistit, jaká je očekávaná cena dopravní integrace. V červenci 2019 tehdejší ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Michal Štěpán oznámil, že se roční náklady na stávající integraci dopravy pohybují kolem 150 000 000 korun.

Z rozpočtu (.xlsx, Kapitola 04 – Doprava) Středočeského kraje na rok 2020 vyplývá, že se výdaje na dopravní obslužnost pohybují v celkové hodnotě 2 915 974 000 korun. Příspěvek na IDSK činí 90 750 000 korun.

Agenda digitalizace stavebního řízení spadá pod zeměměřičský zákon, jehož novela upravuje i podobu stavebního zákona. Novelu navrhla skupina poslanců včetně Martina Kupky. Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen 185 hlasy ze 188 přítomných. Proti se nevyslovil nikdo. Zákon byl vyhlášen v únoru 2020, účinný však bude (až na některé výjimky) až v roce 2023.

Stavební povolení dosud nebylo možné vyřídit kompletně digitální cestou, což zprostředkovává novela zákona. Kromě digitálního stavebního řízení novela zřizuje digitální technickou mapu pro katastrální účely.

V loňském roce slevy na jízdném vyšly státní rozpočet na 5,8 miliardy Kč. Letos bude částka kvůli omezení pohybu během pandemie nejspíš menší, a to kolem čtyř miliard, jak vyplývá z odhadů resortů dopravy a financí.

„Mohlo by to být mezi jednou až jednou a půl miliardou,“ odhaduje úsporu ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Levnějšímu jízdnému se přizpůsobují také města a jejich MHD, i když jim to stát nezaplatí. Stát dopravcům totiž kompenzuje pouze příměstské a dálkové spoje. Například dle odhadů bude muset každý rok Brno doplatit zhruba 20 milionů, Pardubice zhruba devět milionů a České Budějovice 15 milionů. Pražské slevy jízdného pak přijdou ročně na cca 210 milionů. Další, kdo poskytují slevy na jízdné, jsou i kraje. Celkem tyto slevy vyjdou na stovky milionů korun.

Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý, jelikož po součtu všech slev, které zaplatí jak stát, tak i samotná města a kraje, se částka přehoupne přes 6 miliard. Vzhledem k tomu, že Jan Jakob údaj 7 miliard sám relativizuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku je zásadní vymezení pojmu „opravy silnic“, které je nicméně poměrně problematické. Samotný Středočeský kraj totiž například v roce 2018 zveřejnil tabulku, v níž uvádí částky, které v jednotlivých letech směřovaly do „výstavby a rekonstrukce silnic a mostů“, „oprav silnic“ a na „běžné údržby“ silnic. Tyto položky však poté v tabulce sčítá (viz 3,5 mld. v roce 2018) a výslednou sumu v připojeném článku označuje jako „částku, která jde do oprav silnic“.

V poznámce k této tabulce Středočeský kraj „opravy silnic“ popisuje jako „velkoplošné práce, kdy je položen nový povrch“. „Běžná údržba“ podle kraje zahrnuje „například opravy po zimě, odstranění výmolů a podobně“.

V březnu 2020 Středočeský kraj uveřejnil na stránkách několika regionálních deníků článek, který doplnil grafem, v němž se objevují stejná čísla jako ve výše zmiňované tabulce (viz data za rok 2017 a 2018). Tentokrát však kraj tato čísla popisuje jako „celkové finance do silnic kraje“, tedy ne jen jako finance směřující do oprav těchto silnic.

K problematičnosti používání pojmu „opravy silnic“ pak můžeme také uvést, že ani v mediálním prostoru nebývá užíván vždy stejným způsobem. V roce 2018 regionální stanice PRAHA TV či Dopravní noviny o dříve uváděných 3,5 mld. Kč psaly jako o sumě, kterou Středočeský kraj plánoval „investovat do oprav silnic“. Naproti tomu Česká televize za „investice kraje do oprav silnic“ za rok 2018 považovala jen 1,54 mld. Kč.

Stanice PRAHA TV pak potvrzuje, že v roce 2020 by měly jít na opravy a budování nových silnic více než 4 miliardy korun.

Jestliže sečteme čísla v grafu, který vyjadřuje „celkové finance do silnic kraje“, za roky 2017–2020, dostali bychom sumu 14,4 mld. Kč. V případě součtu let 2016–2019 by tato částka činila 12,6 mld. Kč. Jedná se však o celkové finance, včetně výstavby silnic a mostů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že od roku 2016 nepřibyly (.xlsx) ve Středočeském kraji žádné kilometry silnic, je ale možné usuzovat, že naprostá většina těchto peněz byla použita na rozsáhlejší rekonstrukce i menší opravy krajských silnic. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Důležité je však poznamenat, že rozpočet Středočeského kraje na rok 2016 připravovalo ještě předchozí vedení kraje v čele s hejtmanem Milošem Peterou (ČSSD). Tedy nikoliv hnutí ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která byla zvolena hejtmankou (.pdf) 18. listopadu 2016.