Přehled ověřených výroků

V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).

Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.

Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.

Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.

Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).

Že je Miloš Zeman dlouhodobý zastánce referend, si můžeme připomenout jeho projevem k poslancům v březnu roku 2016 při příležitosti projednávání návrhu zákona o celostátním referendu. Miloš Zeman tehdy mimo jiné uvedl: „A dnes jsme se tady sešli, abychom probírali jeden ze zákonů, který alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.“

V roce 2018, kdy byly prezidentské volby, v Prezidentském duelu ČT prezident Miloš Zeman řekl: „Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu.“ Dále pak Česká televize připomíná, že již v minulosti prezident Zeman několikrát zopakoval, že by referendum o vystoupení z Evropské unie podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání. To potvrzuje i článek na Novinky.cz z roku 2016, kde se Miloš Zeman vyjadřuje nejen k referendu o EU, ale i o NATO. V obou případech by referendum o vystoupení podpořil, ale hlasoval by proti.

Hned na úvod je dobré zdůraznit kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. Prezident Zeman zde odpovídá na otázku jednoho z posluchačů: „Dobrý den, uvažujete, že bychom po Čínské republice požadovali odškodnění za škody vzniklé virem z Wu-chanu? Že pochází virus z Číny je nezpochybnitelné.“ Tento dotaz tedy dává do souvislosti pouze geografický původ nemoci a případné odškodnění, Jinak se však v médiích mluví o odškodnění spíše z důvodu, že zejména z počátku Čína situaci podcenila a uváděla nepřesné informace.

Protože ale dotaz, na který Miloš Zeman přímo odpovídá dává do souvislostí pouze geografický původ nemoci, omezíme naše ověření taktéž na geografický původ nemoci šílených krav či eboly. Zda i Velká Británie či africké státy něco podcenili není pro výrok, vzhledem k jeho kontextu, relevantní.

Bovinní spongiformní encefalopatie, lidově nazývaná jako nemoc šílených krav, byla skutečně poprvé zaznamenán ve Velké Británii v 80. letech. Tato nemoc napadá centrální nervový systém skotu. Vrchol epidemie nemoci šílených krav nastal v Británii v roce 1993, od té doby počty nakažených zvířat soustavně klesají. Nemocí šílených krav se nemůže nakazit člověk, ale je vysoce pravděpodobné, že po požívání infikovaného zvířete se u člověka může projevit varianta fatální neurodegenerativní Creutzfeldtovy–Jakobovy nemoci. Nemoc šílených krav se v pozdějších letech rozšířila i do dalších států - do USA, Japonska, Belgie, Dánska, Irska, Švýcarska apod.

Ebola, která je jednou z nejvíce nebezpečných nemocí současnosti s až 90% smrtností, se poprvé objevila v tehdejším Zairu, dnešní Demokratické republice Kongo, v roce 1976. Od té doby v několika státech Afriky proběhlo více epidemických vln, jedna z největších pak mezi lety 2014 a 2016. Mezi nejvíce zasažené země patřila Guinea, Libérie a Sierra Leone. Rozšířila se ale také do Spojených států a několika evropských zemí - například do Španělska, Německa, Francie či Velké Británie. V žádných z těchto států ale nepropukla epidemie nemoci, jednalo se pouze o jednotky případů. K nakažení došlo ve většinou v afrických epicentrech nákazy. Podle WHO probíhá od roku 2018 další vlna šíření eboly v Demokratické republice Kongo.

Rozšíření Eboly mimo africké státy v průběhu epidemické vlny 2014-2016

Hlavní město Praha uzavřelo 13. ledna 2020 s hlavním městem Tchaj-wanu Tchaj-pejí sesterskou smlouvu a další memoranda o vzájemné spolupráci, například o spolupráci mezi zoologickými zahradami. Za Prahu podepsal smlouvu primátor Zdeněk Hřib a za Tchaj-pej starosta Wen-je KO.

Primátor Zdeněk Hřib následně v ČT prohlásil, že je od tchaj-pejské ZOO přislíben pár luskounů. „Chceme také řešit spolupráci v oblasti zoologických zahrad, kde tedy máme příslib toho, že do Prahy přijede pár luskounů, což je velice vzácné a také velice velice ohrožené zvíře, jehož ochraně se věnuje zoologická zahrada i dlouhodobě, přestože je nechová.“

Prezident Miloš Zeman luskouny zmiňuje, jelikož jsou tato zvířata považována za možné mezihostitele při přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka.

Dopis adresovaný starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi a následná odpověď, které zmiňuje prezident ve výroku, nejsou veřejné. Samotný Ondřej Kolář nám Zemanův zájem o chátrající vily nacházející se na třídě Milady Horákové a existenci jemu adresovaného dopisu a odpovědi na něj potvrdil. Poskytl nám také kopie obou diskutovaných dopisů.

V Zemanově původním dopisu z dubna 2017 se nachází žádost o vyjádření postoje starosty Prahy 6 ke zchátralým vilám podél ulice Milady Horákové. V dopise prezident Zeman argumentuje špatným stavem objektů, který vrhá špatné světlo na místní část v očích návštěvníků a vybízí k řešení, které ovšem nijak blíže nespecifikuje.

V odpovědi z května 2017 Ondřej Kolář uvádí, že na situaci má stejný názor jako prezident, ovšem věc se vymyká pravomocím samosprávy a problém leží v rukou místně příslušných správních úřadů, které vyzval k činnosti. Řešení situace je pak blokováno vlastníkem, jenž navrhuje, že vily nahradí zástavbou, která neodpovídá vypracované urbanistické studii pro místní část.

Vily, o kterých obsah dopisů pojednává, byly v roce 2017 předmětem zájmu developerů, kteří v otevřeném dopise vyzvali k jejich zbourání z důvodu špatného technického stavu. Vily se však nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice a Národní památkový ústav jejich odstranění prohlásil za vyloučené.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv k odeslání dopisu nedošlo před dvěma, ale třemi roky, protože tato informace nemění význam výroku.

Nemůžeme hodnotit, zda se v případě dotací na solární elektrárny jedná o vyhozené peníze. Můžeme pouze zhodnotit, zda se skutečně jedná o dotaci ve výši 30 mld. Kč.

„Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl René Neděla, náměstek pro energetiku. Již z tohoto výroku jednoznačně vyplývá, že ze státního rozpočtu nemůže každoročně odcházet 30 mld. Kč pouze na solární elektrárny. Prezident Zeman však ve svém výroku neuvádí, že se jedná o „vyhazování“ peněz jen ze státního rozpočtu, a tak předpokládáme, že hovoří o penězích, které jsou placeny jak státem, tak i soukromými subjekty.

Z celkové částky více než 45 mld. Kč bylo v roce 2018 na obnovitelné zdroje vyhrazeno 43,7 mld. Kč. Zbytek částky byl vyhrazen na podporu kogeneračních elektráren. Solárním elektrárnám pak byla z těchto zdrojů poskytnuta podpora ve výši 29,2 mld. Kč, v roce 2017 se jednalo o 27 mld. Kč. Tyto částky ovšem zahrnují nejen finance zprostředkované státním rozpočtem, ale i spotřebiteli, jak již bylo zmíněno výše. Kolik pak dodává finančních prostředků na podporu solárních elektráren samostatný stát není zjistitelné. Jedná se totiž o podporu programu týkajícího se obnovitelných zdrojů jako celku. Z předchozích čísel ovšem jednoznačně vyplývá, že dotace státu na solární elektrárny nemohou dosahovat částky 30 mld. Kč ročně.

Miloš Zeman je kritikem solárních elektráren již několik let. Jedna z jeho prvních kritik pochází již z roku 2013, proto můžeme konstatovat, že prezident na toto téma upozorňuje déle než tři roky. Se zvyšující se částkou, určenou na podporu solární energie, se také zvyšuje částka, kterou prezident disponuje ve svých argumentacích. V posledních třech letech, o kterých prezident hovoří, však kritizoval především částky v rozmezí 26 až 27 mld. Kč.

Přestože předpokládáme, že Miloš Zeman nehovoří pouze o prostředcích státního rozpočtu, ale souhrnně o všech zdrojích dotací pro solární elektrárny, je třeba poukázat na to, že v minulosti opakovaně zaměňoval výši dotací na všechny obnovitelné zdroje s dotacemi pouze na solární energetiku.

Podobný výrok pak pronesl i minulý týden. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 30 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti, a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,“ řekl Zeman již v pořadu televize Prima Partie 12. dubna 2020. 

Je ale třeba upozornit, že zatímco v minulých výrocích přičítal celých 30 miliard výdajům státního rozpočtu, nynější výrok je již přesnější, když se dá chápat i tak, že oněch zmiňovaných 30 miliard jsou celkové výdaje na podporu fotovoltaických elektráren, nikoliv pouze výdaje státního rozpočtu.

V souladu s výrokem obsahuje teletext ČT na straně 132 (k 22. 4. 2020) tabulku s počty obětí pandemie (COVID-19) na jeden milion obyvatel. 

Tabulka momentálně obsahuje údaje o 30 zemích, což je o 2 víc než ve výroku Miloše Zemana. Tato malá nepřesnost může být způsobena aktualizací tabulky (poslední aktualizace 21. 4. 2020 v 16:30). Bohužel se nám nepovedlo dohledat archiv teletextu ČT, z tohoto důvodu nelze tato část výroku spolehlivě ověřit.

Tabulka potvrzuje slova Miloše Zemana, jelikož jako zemi s nejmenším počtem úmrtí na milion obyvatel skutečně uvádí Českou republiku, kterou následuje stát Izrael.

Miloš Zeman zde zřejmě mluví o vyjádření Miroslava Kalouska na Twitteru, které napsal v reakci na návrh Ministerstva obrany zvýšit pravomoce premiéra a vlády v období krize.

Mám pouze tři revolvery. V takové situaci mi bude ctí stát s nimi vedle Vás. Doufám ale, že k tomu nedojde. Nicméně jsem připraven.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

A o tweetu zveřejněném o pár minut dříve.

Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

Miroslav Kalousek tedy občanskou válku nevyhlašoval a k ozbrojenému odporu přímo nevyzýval. Pouze upozornil na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané v případě odstraňování demokratického řádu lidských práv právo na odpor.

Pro lepší porozumění výroku prezidenta Zemana uvádíme širší kontext, ve kterém byl pronesen. Miloš Zeman na dotaz týkající se potřeby sociálního smíru odpověděl takto: „Já si myslím, že pokud jde o sociální smír, tak lidé se chovali skvěle a zodpovědně. Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Tady už ten sociální smír prostě je.“ Miloš Zeman tedy naznačuje, že Pavel Fischer, obdobně jako Miroslav Kalousek, vnesl do veřejného prostoru určitý jev, který by měl narušit sociální smír.

Právě v kontextu předcházejícího výroku, kdy podle prezidenta Zemana měl Miroslav Kalousek vyhlásit občanskou válku, nelze slovo „vyhlásit“ ani v tomto výroku interpretovat jinak, než že měl Pavel Fišer buď deklarovat, že sám vlastizradu spáchá, či k tomuto činu nabádat ostatní.

Senátor Pavel Fischer však na svém twitterovém účtu kritizoval pouze vládní představitele, kteří byli na ruzyňském letišti převzít dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Tento čin označil za „hraničící s vlastizradou“. 

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Pavel Fišer vlastizradu nevyhlásil. Pouze popsal chování premiéra a dalších členů vlády v minulosti jako „hraničící s vlastizradou“.

Ačkoliv je pozice opozičních stran v době nouzového stavu a stavu legislativní nouze oslabena a aktivity vlády jsou viditelnější, nelze opozici považovat za neaktivní. Opozice vystupuje především prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které se týkají vládních návrhů zákonů, nebo jiných návrhů na změnu současné situace.

Opoziční strany (TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti a STAN) společně představily již 6. dubna návrhy na pomoc firmám a OSVČ. Tyto návrhy byly představeny jako pozměňovací návrhy k vládním zákonům. 

Další návrhy představují jednotlivé opoziční strany samostatně. Mezi ně patří například ekonomický balíček ODS, ekonomická opatření TOP 09 nebo balíček legislativních opatření KDU-ČSL. Hnutí STAN představilo plán uvolňování restriktivních opatření. Návrhy opozice se z větší části týkají ekonomických záležitostí.

Na jednání Poslanecké sněmovny (42., 43. a 44. schůze), kdy se v současné době jedná pouze o vládních návrzích zákonů, opozice podala nespočet pozměňovacích návrhů, a to v oblasti zdravotnictví (např. k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře), ekonomiky (např. k návrhu zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií) a dalších.