Přehled ověřených výroků

Ministr Petříček zde hovoří o zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve kterém skutečně v § 69 odst. 1 psím. b) stojí, že je možným mimořádným opatřením v době epidemie „zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi“. Městský soud v Praze 23. dubna 2020 ale zrušil část vládních opatření, která v souvislosti s pandemií koronaviru omezila volný pohyb, maloobchod a služby, jelikož dle něj nebyly přijaty v souladu s krizovým zákonem č. 240/2000 Sb. Tato opatření zavádělo samo Ministerstvo zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a nikoliv celá vláda podle krizového zákona. Pouze vláda totiž může vymezit, která práva a v jakém rozsahu se při vyhlášení nouzového stavu v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají (str. 27).

Městský soud sám v rozsudku uznává (.pdf, str. 26), že je možné do jisté míry omezit volný pohyb osob zákonem o ochraně veřejného zdraví. Domnívá se ale, že v takovém rozsahu, v jakém byl volný pohyb omezen, je toto pravomoc pouze vlády, nikoliv jednotlivých ministerstev. Zdůrazňuje také, že při nouzovém stavu má krizový zákon před obecnými zákony, jako je zákon o ochraně veřejného zdraví, přednost. A to zejména v případech, kdy dochází k takto masivním zásahům do základních práv a svobod občanů.

Na problematičnost přijatých opatření bez krizového zákona upozorňovalo například i Ministerstvo vnitra na svém twitterovém účtu. Na celkovou problematičnost opatření omezující volný pohyb osob poukazovali i někteří právníci a experti. Nepodařilo se nám ovšem dohledat, zda podobná varování přicházela i od právníků Ministerstva zdravotnictví.

Dlouhodobě upozorňujeme, že v době nouzového stavu se má postupovat podle krizového zákona.
Reakce @vnitro a @jhamacek na rozhodnutí Městského soudu v Praze: https://t.co/URBTQSkJd3

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 23, 2020

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“ v roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.

Na území ČR je od 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru. Od 16. března pak vešly v účinnost:

• „zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky,“ a
• „zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka."

Od 14. března do 24. dubna je také „znovuzavedena vnitřní ochrana hranic s Německem a Rakouskem a vzdušná vnitřní hranice“ a „státní hranice se Slovenskem a s Polskem jsou uzavřeny z iniciativy těchto zemí." Osoby s výjimkou a tranzitní doprava můžou přes hranice přejíždět jen na vybraných hraničních přechodech.

Od 14. dubna jsou pak v platnosti nová opatření v oblasti cest do a ze zahraničí, která stanovují více výjimek a jsou tak mírnější.

Prezident Zeman se v rozhovoru pro Blesk.cz 5. dubna ohledně uzavření hranic vyjádřil shodně s jeho vyjádřením pro Frekvenci 1:

V rozhovoru pro Blesk.cz je řeč o vyjádření tehdejšího předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly v Otázkách Václava Moravce z 22. března. Ten tehdy uvedl, že hranice podle něj zůstanou uzavřené ještě dlouhou dobu, možná i jeden až dva roky, záležet bude však na vývoji u nás i v cizině (OVM, 50:25).

Ústavní právník Jan Kysela se k rozhovoru s prezidentem Zemanem vyjádřil pro server Novinky.cz: „Zákaz vycestovat po dobu jednoho roku je nesporně protiústavní. Ve chvíli, kdy by to dospělo tak daleko, že nesmíte nikam jet, tak to znamená, že uzavřete hranice a obsahově tak vyprázdníte listinu, ale hlavně pro to nemáte právní základ." Otázkou podle Kysely zůstává, zda má argumentace vlády pro omezení cestování dostatečný základ v zákonech, podle kterých se řídí nyní. Jde o tzv. krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. „V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam možnost uzavřít je zvenku dovnitř.“

I odborník na ústavní právo Jan Wintr považuje právo vycestovat ven ze země za zaručené Listinou základních práv a svobod. Uvedl také, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu.

Závěrem dodejme, že se nám nepodařilo dohledat další vyjádření prezidenta z období mezi 22. březnem a ověřovaným rozhovorem, kterým bychom mohli doložit, že podporuje roční uzavření hranic v souvislosti s protiepidemickými opatřeními.

General Motors je americká mezinárodní korporace, která patří mezi největší světové výrobce automobilů. Dostala se však mimo jiné díky dopadům globální ekonomické krize 2008 do velkých problémů. GM měla za poslední dekádu již dostatek vlastních potíží, například neustále klesající tržní podíl, kdy cena za jednotku akcie postupně klesala až téměř na 75 centů. 

Velká recese ale také znamenala, že výrazně poklesl počet prodejů aut. Všechny tyto skutečnosti tak způsobily, že GM vyhlásila 1. června 2009 bankrot. Ten samý den požádala firma soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vláda tehdejšího prezidenta Baracka Obamy vypomohla GM finanční injekcí v hodnotě téměř 50 miliard dolarů, za což získala 60,8% podíl firmy. Část společnosti také odkoupila Kanada, další část pak odborová organizace United Auto Workers. Spojené státy poté postupně tento podíl rozprodaly, za což inkasovaly 39 miliard dolarů. Poslední část svého podílu USA prodaly v prosinci 2013.

General Motors zůstala v bankrotovém režimu pouze 39 dní a díky reorganizaci se brzy vrátila zpět na burzu. V rámci restrukturalizace společnost ukončila výrobu některých neziskových značek jako například Hummer, Pontiac nebo Saturn. Společnost také zavřela část svých továren a zaměřila se na užší výběr značek – například Chevrolet nebo Cadillac. Vstup Spojených států do automobilek jako je General Motors a Chrysler tak nakonec zachránil 1,5 milionu pracovních míst. Podle odhadu ušetřily USA 105 miliard dolarů na výběru plateb na sociální pojištění a sociálních dávkách pro lidi, kteří by kvůli krachu přišli o práci.

Česká republika může takto vypomoct českým společnostem. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by se jednalo o podobný model, jaký nastínil Miloš Zeman na příkladu právě USA a General Motors. „Říkáme tomu americký model, není to žádné socializování, jak nás teď hodně kritizují.“ Mnoho států se takto snaží zachránit své strategické podniky, stejně jako aerolinky.

Ministryně financí Alena Schillerová a vláda Andreje Babiše přišla s návrhem, že by se měly podíly v některých českých společnostech, například právě ČSA, podle amerického vzoru odkoupit a poté opět odprodat. České aerolinie momentálně spadají z 98 procent pod vlastnictví společnosti Smartwings, jejíž 49procentní podíl vlastní čínská státní společnost CITIC. Tento návrh však kritizuje množství ekonomů a expertů, kteří nepovažují ČSA za strategický podnik, proti se staví i opozice. Právě situaci ČSA a GM porovnal pro Novinky.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň: „Management není ve stavu katastrofálního selhání a nejde o nenahraditelnou kritickou infrastrukturu. ČSA bylo jen zakázáno nabízet své služby. Poptávka by byla, ale občané mají zakázáno kamkoli vycestovat. To lze řešit stávajícími programy pro udržení ekonomických vztahů pro celý zbytek ekonomiky. Tedy pokud by ty programy byly dostatečné.“

1. místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura zveřejnil 26. března na svém facebookovém profilu následující status:

Na tiskové konferenci vlády 26. března zaznělo od ministryně Schillerové, že se vláda rozhodla podpořit OSVČ, které musely kvůli krizovým opatřením zavřít provozovnu anebo jim tato opatření znemožnila podnikání, částkou 15 000 korun. Náhrada škody dle jejích slov „není spojena s tím, že bychom refundovali zisk, ztrátu toho zisku za dobu, kdy ta firma prostě byla na vrcholu ekonomické aktivity. To by prostě byly biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu. Ohrozili bychom důchody, ohrozili bychom infrastrukturu, všechny věci, které tento stát potřebuje.“ Dostatečnou podporou podle ní byla už zavedená opatření, jako například odpuštění sociálního a zdravotního pojištění na 6 měsíců, odložení některých daní či prominutí zálohy na dani z příjmu.

Nově se také tato opatření přesunula do gesce Ministerstva zdravotnictví, což ministryně Schillerová zdůvodňovala tím, že „zdravotní zákon přesahuje nouzový stav. V podstatě tato opatření souvisí s pandemií. Souvisí s tímto zákonem a mohou být vydávána i mimo nouzový stav. Mohou být vydávána prostě v období, kdy třeba už tu nebudeme mít nouzový stav, ale ministr zdravotnictví bude tady vidět nějaká ohrožení."

V § 36 odst. 1 Krizového zákona stojí: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.“ Podle některých právníků mají tak firmy „nárok na odškodnění za ušlý zisk.“ Pro server iRozhlas.cz se vyjádřil advokát Daniel Zinrák, který je odborníkem na náhradu škod: „Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá.“

Změnu právního základu kritizovali kromě některých právníků a Zbyňka Stanjury i další členové opozice a také Hospodářská komora.

Deník N skutečně přinesl zprávu o výhružném dopisu od čínské ambasády, který varoval senátora Kuberu před jeho plánovanou cestou na Tchaj-Wan a který byl nalezen v jeho pozůstalosti. Deník N na základě několika zdrojů tvrdí, že tento dopis byl vytvořen na žádost hradního kancléře Vratislava Mynáře. Následně tuto zprávu převzala i další média. V dopisu, který byl adresován z čínské ambasády a byl podpořen dvěma přípisy z prezidentské kanceláře, se hovoří mimo jiné o možném postihu pro bývalého předsedu Senátu Kuberu i české firmy, pokud by byla Kuberova diplomatická cesta na Tchaj-Wan uskutečněna.

Kancléř Mynář po nějaké době opravdu veřejně popřel svoje zapojení do této kauzy a dokonce popřel i samotnou existenci takového dopisu. Označil celou kauzu za dezinformační kampaň. Své vyjádření zveřejnil i na webových stránkách Hradu. Tímto prohlášením ale nebyl uspokojen současný předseda Senátu Miloš Vystrčil, který požaduje konkrétnější vysvětlení.

Nákladní letoun Antonov An–225 „Mrija“ v úterý 14. dubna 2020 ráno (pět dní před rozhovorem) přistál na letišti Frédérica Chopina ve Varšavě. Ve svém nákladním prostoru přivezl kolem 100 tun zdravotnického materiálu z čínského města Tchien-ťin.

The world's largest cargo plane, the An-225 Mriya, has taken off with 76 tons of protective suits, 11 tons of face shields and 9 tons of masks on board. 

More than 1050 m3 of security equipment ordered in 🇨🇳 by @kghm_sa and @GrupaLOTOS will land tomorrow in 🇵🇱. #CargoForPoland pic.twitter.com/RqEKtSFIcg

— Ministry of Foreign Affairs 🇵🇱 (@PolandMFA) April 13, 2020

Let zorganizovala polská polostátní těžební společnost KGHM a polostátní petrochemická společnost Lotos. Nejednalo se o let organizovaný přes alianční program SALIS, jak jej využila Česká republika, byť je Polsko rovněž členem programu.

Přílet sledoval na místě i polský premiér Mateusz Morawiecki a generální ředitelé společností KGHM a Lotos:

🎥 "To bezprecedensowy transport, który będziemy w najbliższych tygodniach powielać, będziemy ściągać jak najwięcej sprzętu. Dodatkowo koncentrujemy się na produkcji krajowej. Chcemy działać dwutorowo" - premier @MorawieckiM. 

➡️ Cała wypowiedź: https://t.co/5MT5hDsrra pic.twitter.com/kvGHcDXHKz

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Premier @MorawieckiM: Do Polski przybyły kolejne środki ochrony osobistej

📰 Czytaj więcej: https://t.co/MUeLkxYGFm
📸 Zdjęcia: https://t.co/wzlSHw6Pu1 pic.twitter.com/e6IEGvygWe

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila podepsáním německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 s platností od 23 hodin toho dne. Podle moskevského času pak kapitulace nabyla platnosti ve 2 hodiny následujícího dne, 9. května. Z toho důvodu si v Rusku připomínají konec války v tomto datu. Nicméně v Evropě (včetně ČR) je za datum konce druhé světové války považován 8. květen, nikoli 9. květen, jak uvádí Miloš Zeman. S ohledem na celosvětový kontext skončila druhá světová válka definitivně 2. září 1945 kapitulací Japonska. 

V Rusku se  každoročně na oslavu konce druhé světové války koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta letošní ovšem byla z důvodu šíření koronavirové nákazy 16. dubna prezidentem Putinem odložena. Podle mluvčí Rady Federace, Valentiny Matviyenko, se vojenská přehlídka s jistotou uskuteční později tento rok. Přesné datum ovšem zatím nebylo určeno, bude o něm rozhodnuto v závislosti na vývoji epidemie.

Na květnové oslavy bylo do Moskvy pozváno 17 hlav států světa, včetně českého prezidenta. Prezident Miloš Zeman pozvání přijal 25. března 2020.

Seznam udělených státních vyznamenání, které uděluje prezident republiky, lze nalézt na stránkách hradu. Těmi jsou:

• Medaile za hrdinství
• Řád bílého lva
• Řád T. G. Masaryka
• Medaile Za zásluhy

Na stejném místě je také seznam všech nositelů daného státního vyznamenání.

V průběhu svého prvního funkčního období udělil prezident Zeman vyznamenání, mimo jiných, i těmto aktivním politikům:

28. října 2013, Medaile Za zásluhy prvního stupně: 

• Doc. Ing. František Čuba, CSc., zastupitel a radní Zlínského kraje v období 2012–⁠2016 na kandidátce za Stranu práv občanů ZEMANOVCI
• prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FCMA, senátorka zvolená v roce 2012 za obvod Prahy 4, kandidovala jako nestraník a navrhla ji ČSSD.

28. října 2014, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

• doc. JUDr. Robert Fico, CSc., premiér Slovenské republiky v období 4. dubna 2012 – 23. března 2016

28. října 2015, Medaile Za zásluhy prvního stupně

• Ing. Jiří Hlavatý, senátor zvolený za senátní obvod Trutnov.

28. října 2017, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

• Borut Pahor, v tu dobu slovinský prezident od roku 2012
• Michael Häupl, v tu dobu starosta Vídně po volbách 2015

V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).

Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.

Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.

Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.

Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).