Přehled ověřených výroků

ODS na toto téma publikovala na svých webových stránkách ve středu 11. března 2020 tiskovou zprávu.

Nejde však o množinu konkrétních legislativních úprav či návrhů, ale o stručný bodový výpis důležitých zásahů. Tato opatření občanští demokraté představují ve třech skupinách. Jedná se o opatření okamžitá, opatření, která zmírní dopady na firmy i zaměstnance a opatření střednědobá.

Za potřebná okamžitá opatření považují odklad platby daně z příjmu, zrušení zálohy daně z příjmu k prvnímu a druhému čtvrtletí, zkrácení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 30 nebo 15 dnů a posunutí 3. a 4. vlny EET.

Opatření, která zmírní dopady na firmy a zaměstnance, by podle ODS měla zahrnovat prodloužení doby pro možné pobírání náhrady mzdy formou ošetřovného, pro zaměstnance v karanténě vyplacení mzdy v plné výši a odpuštění daně z příjmu pro OSVČ.

Mezi opatření střednědobá zahrnuje ODS snížení daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod, zvýšení základní slevy na poplatníka daně (či opatření s podobným účinkem) a snížení odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti na polovinu.

V tiskové zprávě na téma ekonomického balíčku, kterou ODS publikovala na webových stránkách ve středu 11. března 2020, občanští demokraté navrhují okamžitá opatřeními jako odložení platby daně z příjmu, zrušení záloh na první a druhé čtvrtletí a zkrácení lhůty vrácení odpočtů DPH.

V této tiskové zprávě také uvádějí, že chtějí ve střednědobém horizontu snížit daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod.

To samé uvádějí i v článku vydaném ve středu 18. března 2020 na webu ODS. V tomto článku občanští demokraté navrhují odpuštění daně z příjmu pro OSVČ za rok 2020 a odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ a jejich zaměstnance do konce roku 2020. Dále ve střednědobém horizontu navrhuje ODS snížení sociálního pojištění zaměstnavatele pro částečné úvazky.

Pro úplnost dodejme, že v souvislosti s epidemií koronaviru opravdu musí některé firmy řešit problémy s cash flow. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR provedeného 10. a 11. března 2020 pociťuje nebo očekává problémy s cash flow více než pětina oslovených průmyslových firem.

Pro ověření výroku je pro nás klíčové uchopení výrazu „fiskální prostor“, který lze v kontextu výroku interpretovat jako prostor pro fiskální diskreci vlády. Se zvyšujícím se podílem mandatorních výdajů se zmenšuje fiskální prostor, což následně snižuje schopnost vlády volně nakládat s prostředky obsaženými ve státním rozpočtu.

Kritiku hospodaření vlády směřující právě k navyšování mandatorních výdajů státu lze dlouhodobě zaznamenat nejen ze strany opozice (například kromě ověřovaného Jana Skopečka i z úst Miroslava Kalouska), ale i ze strany státních orgánů, jako je například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

NKÚ se vyjádřil (.pdf, str. 19) již ke státnímu závěrečnému účtu pro rok 2014 následovně:

„V roce 2014 tvořily mandatorní výdaje 60,4 % celkových příjmů a 56,5 % celkových výdajů SR. Spolu s quasi mandatorními výdaji čerpají tyto rostoucí výdaje převážnou část SR, čímž se snižuje prostor pro opatření vlády na stabilizaci a podporu ekonomiky.“

V roce 2018 pak NKÚ ve své zprávě shledával snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ekonomickému ochlazení. Zásadní nedostatky viděl v příjmech státu, které jsou čím dál více závislé na přímých daních včetně sociálního pojištění, což může být v případě ochlazení ekonomiky rizikové. Podobně negativně hodnotil i růst mandatorních stálých výdajů. Ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf., str. 12) shrnul NKÚ „zdraví“ rozpočtu  takto:

„V důsledku stále se zvyšujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.“

Dalším rizikovým trendem, na který NKÚ již řadu let upozorňuje, jsou ale například také nároky z nespotřebovaných výdajů.

„Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. (...) Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny,“ uvádí NKÚ v tiskové zprávě ke kontrolní akci č. 16/09.

NKÚ také dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné investiční plnění. V roce 2013 činily kapitálové výdaje státu 8,7 % (tj. 102,3 mld., .pdf, str. 21, tabulka č. 5). V roce 2014 představovaly dle NKÚ 9,2 % (.pdf, str. 21). V roce 2017 pak klesly kapitálové výdaje až k hranici 6,4 % (.pdf str. 9), což – jak ostatně konstatuje ve svém stanovisku i NKÚ (.pdf, str. 18) – byly nižší hodnoty než v dobách ekonomické krize.

Pro kontext uvádíme plánované hospodaření vlády pro období 2014–2020 vyjádřené v podobě plánovaných deficitních rozpočtů. V grafu jsou zachyceny plánované a reálné schodky státních rozpočtů ve vymezeném období.

Následující grafické znázornění ukazuje ekonomický růst vyjádřený nárůstem hrubého domácího produktu v období 2014–2020 v procentech. Pro rok 2020 je uvedena predikce.

Zdroj: ČSÚ (.xlsx), MF

Jak vidíme, období hospodářského růstu se skutečně kryje s obdobím, během kterého dochází ke zvyšování mandatorních a kvazimandatorních výdajů, na které upozorňuje NKÚ. Během stejného období rovněž dochází k plánování deficitních rozpočtů, schodky se však postupně snižují. Reálné výsledky hospodaření státu pak ukazují místy přebytkové státní rozpočty, což ovšem nic nemění na faktu zvyšujících se mandatorních výdajů, které dle vyjádření NKÚ snižují akceschopnost státu ovlivňovat ekonomiku v případě krize.

Fond národního majetku byl fond zřízený 24. května 1991 k technické realizaci privatizačních rozhodnutí. K 1. lednu 2006 byl fond zrušen, působnost přešla pod Ministerstvo financí. S finančními prostředky tedy hospodaří MF na zvláštních (tzv. privatizačních) účtech, které nejsou součástí státního rozpočtu. Příjmy vzniklého privatizačního účtu se skládají z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisků z účasti státu v obchodních společnostech. V roce 2012 byla uzákoněna novela, která umožnila rezervy z účtu převádět do státního rozpočtu. Jedinou podmínkou, která k tomuto převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému. V roce 2018 byla schválena novela zákona č. 178/2005 Sb. s platností od 1. ledna 2019, která umožnila převádět peníze do rozpočtu bez omezení a podmínek.

V roce 2017 bylo ke krytí deficitů systému důchodového pojištění převedeno 5,8 mld. V roce 2018 bylo saldo důchodového systému kladné a k žádným převodům nedošlo (.pdf, str. 5). V roce 2016 byl proveden převod ve výši 8,7 mld. (.pdf, str. 10). V roce 2015 to bylo 10,7 mld. (.pdf, str. 4). V roce předchozím to bylo o 400 mil. Kč méně (.pdf, str. 9).

V dubnu 2019, po schválení poslední novely zákona o zrušení Fondu národního majetku, bylo převedeno do státního rozpočtu z privatizačního účtu 18 mld. Kč.

Závěrem dodejme, že uvedené období mezi lety 2014 a 2019 opravdu lze hodnotit jako „dobré časy“. Po celé období český HDP rostl meziročně alespoň o 2,4 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výše převodu z privatizačního účtu do státního rozpočtu byla v roce 2019 nejvyšší za posledních šest let.

Dle oficiálních statistik se německý státní rozpočet za poslední roky pohybuje v přebytku (tedy příjmy přesahují výdaje). Na konci roku 2019 dosáhlo Německo přebytku rozpočtu ve výši 13,5 mld. eur, čímž převýšilo přebytkový rozpočet z roku 2015, který dosáhl výše 12,1 mld. eur. Podle vyjádření německého ministra financí Olafa Scholze mohly za přebytek v roce 2019 především vyšší výnosy z daně z příjmu a nižší úrokové sazby. Německo je však za tvoření takovýchto rozpočtů také kritizováno, podle některých neputuje německý rozpočet na infrastrukturu a další projekty.

Pro porovnání můžeme uvést vývoj českého státního rozpočtu, který byl ve srovnávaném období přebytkový pouze v letech 2016 a 2018. 

O stavu německého rozpočtu také vypovídají data OECD o státním deficitu v jednotlivých zemích EU za období 2010–2018. V této statistice si Německo uchovává prvenství, neboť deficitními rozpočty nedisponuje (viz graf státních rozpočtů zemí EU).

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010–2019)

Zdroj: Trading Economics

Bilance německého státního rozpočtu v % HDP (2010–2019)

Zdroj: Trading Economics

Deficity státních rozpočtů zemí EU v % HDP (2010–2018)

Ve státním rozpočtu na rok 2020 se původně počítalo se schodkem 40 miliard korun. Za leden letošního roku saldo státního rozpočtu dosáhlo záporných osmi miliard korun. Od roku 2015 se státní rozpočet za první měsíc roku nesetkal se zápornými čísly. Výsledky hospodaření jsou vyjádřené v následujícím grafu.

Ministerstvo financí rovněž na začátku března publikovalo souhrnná čísla za leden a únor. Saldo se propadlo na mínus 27,4 miliardy Kč, což je přesně 68,5 % původního plánovaného schodku. Na webu Ministerstva financí jsou rovněž čísla za posledních pět let. Srovnány jsou opět v grafu.

Podle dostupných zdrojů je tento únorový výsledek nejhorší za 27 let a poslanec Skopeček má pravdu, že únorový výsledek ještě nebyl ovlivněn současnou koronavirovou epidemií (první pozitivně testovaní pacienti na COVID-19 byli v ČR až 1. března).

K únorovým výsledkům rozpočtu se mluvčí tiskového odboru MF Zdeněk Vojtěch vyjádřil následovně:

„Ministerstvo předpokládá, že plánovaný deficit státního rozpočtu na letošní rok bude dodržen. Co se týče výsledku pokladního plnění za měsíc únor, tento měsíc bývá tradičně nejslabší měsíc, protože se neprojevují inkasa daní z příjmů právnických a fyzických osob nebo DPH u kvartálních plátců.“

Navzdory vyjádření se v té době ekonomové stavěli k plánu udržení čtyřiceti miliard skepticky. Například analytik Raiffeisenbank Vít Hradil v té době předpokládal celkový schodek 58 miliard. Ekonom Komerční banky František Táborský v té době odhadoval výsledný schodek okolo 60 miliard.

I přes slova expertů a vysoké číslo deficitu státního rozpočtu na konci února 2020 se nám nepodařilo najít žádné oficiální předpoklady či odhady Ministerstva financí. Proto musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Šíření nákazy koronaviru se podle ekonomů podepisuje na vývoji růstu HDP v České republice v letošním roce. Původní předpoklady počítaly s 2% růstem, nicméně dosažení tohoto čísla není reálné, jak připouští předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera se mohou ekonomické prognózy v příštích týdnech revidovat, nicméně zmiňuje, že letošní růst bude nejspíš nejslabší od roku 2013. Ekonomický růst bude dle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zřejmě nejpomalejší ze zemí Visegrádu. Koronavirová krize se dotýká i státního rozpočtu pro letošní rok, který byl původně plánován se schodkem 40 mld. korun. Vzhledem k mimořádným výdajům na pokrytí negativních ekonomických důsledků však premiér Babiš připustil rozpočet se schodkem až 200 mld. korun. Prezident Zeman novelu zákona o státním rozpočtu, která s takovýmto schodkem počítá, podepsal ve středu 25. března 2020.

Ekonomický propad nyní zažívá Čína, odkud se nákaza začala šířit do zbytku světa. Na datech agentury Bloomberg můžeme vidět (viz graf) například zhoršení ekonomiky výrobního sektoru (indikátorem je PMI, tedy index nákupních manažerů, uváděný v % – pokud je hodnota více než 50 %, znamená to zlepšení, méně než 50 % značí zhoršení, pozn. Demagog.cz). Průmyslová produkce dle dalších dat v prvních dvou měsících 2020 celkově poklesla o 13,5 p. b. (viz graf).

Index nákupních manažerů (PMI) v Číně

Pokles průmyslové produkce v Číně

Propad zaznamenávají také světové burzy, například FTSE, Dow Jones Industrial Average nebo Nikkei (viz graf), přičemž první dvě zmíněné hlásí největší propady akcií od roku 1987.

Propad světových akcií

Celosvětově pomalejší ekonomický růst zmiňují i analýzy OECD (viz grafy). OECD připouští zpomalení růstu světového HDP na 2,4 % místo původně předpokládaných 2,9 %, přičemž zpomalení se dotýká států napříč světem (viz třetí graf – druhý sloupec značí nově předpokládaný procentuální růst HDP, třetí sloupec poté označuje rozdíl oproti původně předpokládaným hodnotám z listopadu 2019).

Prognóza růstu HDP pro rok 2020 v porovnání s rokem 2019

Prognózy růstu HDP z listopadu 2019 a března 2020 v porovnání s rokem 2019

Prognóza růstu HDP napříč světem

V neděli 22. března 2020 přistál na letišti v Pardubicích ukrajinský nákladní letoun An-124 Ruslan se 70 tunami nákladu, včetně 5 milionu roušek. Informovala o tom Armáda ČR i Úřad vlády na svém Twitteru:

Z čínského Šen-čenu přepravil do Pardubic velkokapacitní letoun An-124 Ruslan 5 mil. roušek, 1,6 mil. respirátorů, 120 tisíc ochranných obleků, 80 tisíc ochranných brýlí a desítky tisíc testů. Pro urgentní přepravu materiálu z Číny využila @obranatweetuje alianční program SALIS. pic.twitter.com/oB3it1LZRo

— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 21, 2020

Ministr vnitra Jan Hamáček ještě před příletem na svém Twitteru uvedl konkrétnější čísla, která jinde nejsou dostupná, včetně počtu roušek určených pro kraje:

Chtěl bych rozptýlit obavy ohledně distribuce roušek z dnešní dodávky, situace je následující: 2,3 mil. roušek předáváme Ministerstvu zdravotnictví pro fakultní nemocnice, 2,9 mil. jde krajům, a ty budou zásobovat krajské nemocnice a další zařízení. #spolutozvladneme

— Jan Hamáček (@jhamacek) March 21, 2020

Prvním letadlem se zdravotnickým materiálem byl let společnosti China Eastern, který do Česka dorazil v sobotu 21. března. Informoval o něm například Úřad vlády na svém webu.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť zejména k první části výroku se z veřejných zdrojů vztahují pouze jiná vyjádření ministra Hamáčka, na kterých odůvodnění z logických důvodů postavit nemůžeme. 

Z počátku distribuční systém, ve kterém si distribuci zajišťovalo zvlášť ministerstvo zdravotnictví a zvlášť ministerstvo vnitra, kritizovali především krajští hejtmani i zdravotnická zařízení a ministr vnitra Jan Hamáček. Po příletu ukrajinského nákladního letounu An-124 Ruslan do Pardubic dne 21. března 2020 si náklad na místě rozdělili hasiči za ministerstvo vnitra a armáda za ministerstvo zdravotnictví.

Vláda změnila systém distribuce v pondělí 23. března 2020 v nařízení (.pdf), které rozšířilo pravomoc ministerstva vnitra, které tak může zásobovat státní i nestátní zdravotnická zařízení.

Samotný centrální systém distribuce ochranných prostředků se nyní vztahuje na všechny cílové skupiny, tedy i na fakultní nemocnice, páteřní nemocnice v krajích, záchranáře a další. Hasiči nejdříve dodávky rozvezou do krajů, kde se zásoba rozdělí pro všechny orgány.

Žádná jiná země Evropy skutečně nemá navázaný s Čínou tak intenzivní letecký kontakt. Do České republiky v posledních dnech dorazilo hned několik letadel se zásobami zdravotnických ochranných pomůcek a testů na nový typ nemoci COVID-19. Ve středu 18. března doletělo na letiště Kbely v Praze letadlo se 150 tisíci nových rychlotestů, v pátek 20. března přistálo v Praze letadlo s 1,1 milionem zakoupených respirátorů. V sobotu 21. března pak do Prahy a do Pardubic dorazily dvě letadla s dalšími zásobami roušek, respirátorů, ochranných obleků a brýlí. 

Do budoucna se očekává, že do České republiky budou mířit tři letadla se zdravotnickými potřebami týdně a to po dobu asi šesti týdnů. Letecké dodávky mají zajišťovat letadla čínského dopravce China Eastern a také Českou republikou pronajatý velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan. Po vyřešení komplikací s přeletovým povolením se počítá také s českými Smartwings a ČSA. Fungování leteckého mostu kromě samotného Jana Hamáčka potvrdil a podpořil i ministr dopravy Havlíček na svém twitterovém účtu.

Letadla Smartwings ve vzduchu. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s ostatními rezorty zahajuje letecký most s Čínou. Smartwings již obdržel zahraniční povolení a bude průběžně točit celkem sedm letadel a navážet respirátory, roušky a další zdravotnický materiál. pic.twitter.com/RFGaJ95Imc

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 19, 2020

V jiných státech Evropy se ale postupně také začíná rozvíjet hlubší spolupráce s Čínou v importu zdravotnického materiálu. Do Itálie také už dorazilo několik dodávek s pomocí v boji proti epidemii koronaviru – 12. března v Římě přistálo letadlo s ochranným materiálem, ale i s experty z Číny, další například dorazilo ve středu 18. března. Na Ukrajinu v pondělí 23. března doletělo první letadlo z Číny se zásobou testů na koronavirus a dále se očekává hlubší spolupráce. Podobná situace je i v Srbsku, které si dlouhodobě buduje s Čínou poměrně úzké vztahy a kam kromě zdravotnického materiálu také dorazili čínští zdravotníci.

Stejně tak i z dalších evropských zemí přicházejí zprávy o spíše jednorázových zásilkách ochranného materiálu – kupříkladu ze Španělska, Francie, Belgie či Polska.