Přehled ověřených výroků

Dle webu Ministerstva zdravotnictví o aktuálním průběhu koronavirové epidemie došlo k otestování 537 osob 12. března 2020. Protože ministr Adam Vojtěch uvádí toto číslo jako včerejší, pak k rozhovoru pravděpodobně došlo 13. března 2020.

První vzorky pro nález COVID-19 se opravdu zasílaly do Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ), jak bylo uvedeno v tiskové zprávě Hygiencké stanice hlavního města Prahy ze dne 26. ledna 2020.

Právě 18 laboratoří uvádí tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ke 12. března 2020, tedy den před pořízením ověřovaného rozhovoru. Krom Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ) testují na nález COVID-19 následující instituce:

• Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který dle vyjádření z 5. března 2020 testuje indikované případy a dle svého webu ke dni 17. března 2020 neprování vyšetření pro samoplátce.
• Fakultní nemocnice Hradec králové, dle zprávy z 6. března 2020 v Úseku molekulární biologie vyšetřuje pouze indikované případy.
• Laboratoř nemocnice České Budějovice dle tiskové zprávy nemocnice ze dne 13. března testuje pouze indikované případy a zatím nemají kapacity na komerční testování.
• Fakultní nemocnice Motol, Nemocnici Na Bulovce a Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské nemocnici Praha, od 13. března 2020, dle tiskové zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy, testutí indikované pacienty zadarmo a Bulovka s Motolem testují i samoplátce.
• Pracoviště soukromé společnosti AGEL, a. s. v Ostrava, Vítkovice, dle svého vyjádření ze dne 7. března 2020, kdy dostala povolení SZÚ, testuje indikované případy a neindikované samoplátce zatím ne.
• Fakultní nemocnice Brno, dle svého článku ze dne 6. března 2020 testuje indikované pacienty.
• Laboratoř společnosti Diagnostika s. r. o. v Ústí nad Labem, s povolením SZÚ (.pdf) od 9. března 2020 a podala informace (.pdf) o komerčních odběrech z 16. března 2020
• Fakultní nemocnice Plzeň dle článku lokálního deníku a webových stránek testuje na infekční klinice, a to již v době rozhovoru.
• Krajská nemocnice Liberec, která zatím dle vyjádření 13. března 2020 testuje indikované případy, ale ne samoplátce.
• Laboratoř společnosti SPADIA LAB, a. s., která dle svých webových stránek dostala povolení SZÚ 10. března 2020 testovat provádí jen testování indikovaných pacientů.
• Fakultní nemocnice Olomouc, ve svém vyjádření 13. března 2020 informovala, že dostala povolení testovat, ale také uvedla, že zatím na nález SARS-CoV-2 netestuje a začne na začátku dalšího týdne. Z vyjádření z 16. března 2020 však vyplývá, že testovat začala již 14. března, nikoliv však samoplátce.
• Společnost VIDIA-DIAGNOSTIKA, spol. s r.o. vydala vyjádření, že zatím netestují samoplátce.
• Oblastní nemocnice Trutnov a.s., která uvedla ve svém vyjádření z 13. března 2020, že zatím na COVID-19 její mikrobiologické laboratoře nevyšetřují a začnou až v týdnu od 23. do 29. března 2020
• IFCOR klinické laboratoře Blansko, upozornili na svých webových stránkách již 6. března 2020, že netestují samoplátce.
• AESKULAB Ostrava, která ve svém vyjádření z 13. března 2020 uvádí, že je na seznamu oprávněných laboratoří, ale že teprve připravuje svoji nabídku pro klienty z řad zdravotnických zařízení a že nepřijímá samoplátce.
• Lab In - Institut laboratorní medicíny KV, který uvádí na svých webových stránkách ke dni 17. března 2020, že testuje, ale neodebírá vzorky a netestuje samoplátce.

Dne 13. března tedy z těchto 18 institucí minimálně 3 nebyly schopny testovat ani indikované případy a většina z výše uvedených netestovala samoplátce.

Je pravda, že v České republice 23. ledna 2020 nebyl žádný případ onemocnění COVID-19. První nemocné zaregistrovalo Ministerstvo zdravotnictví 1. března 2020. Dva nakažení se v té době nacházeli v Nemocnici Na Bulovce a jeden další v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Také informaci, že testování začalo 23. ledna, lze označit za pravdivou. Ke konci ledna se objevilo podezření na nákazu koronavirem v Česku u několika osob, a to jmenovitě v Praze, v Jihočeském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podařilo se nám dohledat jako datum prvního testování na webových stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy 24. ledna. Je však možné, že uvedená časová informace neeviduje například odebírání vzorků pacientům, které mohlo proběhnout již 23. ledna. V Jihočeském kraji pak byli potenciálně nakažení testováni v posledním týdnu ledna, ve Zlínském kraji dva podezřelé zaregistrovali a testovali 27. ledna. V Moravskoslezském hlásili první dva negativní testy na koronavirus na samém konci měsíce. Žádnému z testovaných se nákaza nepotvrdila.

V rozhovoru je později uvedeno, že bylo za včerejšek provedeno 537 testů. To je číslo počtu provedených testů, které odpovídá 12. březnu 2020 (viz web Ministerstva zdravotnictví). Rozhovor byl tedy proveden v pátek 13. března.

Stejné číslo rozvezených respirátorů uvádí ministr Adam Vojtěch v sobotu 14. března 2020 pro Radiožurnál (čas rozhovoru 9:45): „My jsme v noci na dnešek rozvezli první dávku, řekněme určitou nouzovou dávku respirátorů, které jsme nakoupili, je jich asi 50 tisíc. Rozvezly se do krajů, do klíčových nemocnic s infekčními klinikami a zdravotnických záchranných služeb (...).“

Novinářům serveru iRozhlas.cz se podařilo získat informace o počtu respirátorů, které z pátku na sobotu dorazily do jednotlivých krajů, dle vyjádření jednotlivých představitelů.

Podle těchto údajů dorazilo do krajů vyjma Prahy přibližně 25 tisíc respirátorů, tedy polovina z rozvezeného počtu. Z veřejně přístupných zdrojů není dohledatelné, zda měla tato várka respirátorů dorazit ještě někam jinam.

Počet 51 tisíc respirátorů uvedla i armáda ČR v sobotu 14. března 2020 na své facebookové stránce. Tento materiál rozvážela dle svého twitterového statusu do 16 distribučních míst.

Od dvou hodin v noci jsme rozváželi respirátory dodané @ZdravkoOnline do 16 distribučních míst po celé republice. Všechno je na místě. Teď se vracíme zpátky k útvarům.

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 14, 2020

Bohuslav Svoboda, poslanec za ODS, navrhoval 28. ledna na schůzi Poslanecké sněmovny „zařazení bodu na pořad dnešního jednání jako první bod Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru.“ Podle jeho slov nebylo v žádném případě jeho cílem šíření paniky, ale chtěl mít jistotu, že v případě zhoršení situace kolem šíření koronaviru bude vláda schopna adekvátně zasáhnout.

Klíčovými pro něj bylo hned několik otázek, mezi nimi i dotaz ohledně počtu nachystaných zdravotních pomůcek (ochranných oděvů, dezinfekcí, masek atd.): „Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Spolupracujeme na těchto otázkách se sousedními zeměmi, například s Francií, která už nějaká opatření proti koronaviru přijala? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Domnívám se, že tam je nutný aktivní přístup, že pasivní přístup je v takovéto situaci málo. Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje? To znamená, že mění své vlastnosti, mění způsob svého šíření a mění i svoji infekciozitu. Takže to, že je dneska nezávažný, nebo poměrně málo závažný, nemusí zítra nebo pozítří platit.“

S přednostním právem se k návrhu vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Situaci podle něj vláda nijak nepodcenila a nebylo nic, co by zanedbala. K zdravotním pomůckám se vyjádřil takto: „Teď se zdá, že velké mediální téma jsou roušky. Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.

Na druhou stranu, prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

Návrh Bohuslava Svobody na zařazení bodu „Informace vlády, případně ministra zdravotnictví, o opatřeních proti šíření koronaviru“ nebyl v hlasování číslo 115 přijat. Poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN hlasovali převážně pro návrh, 67 poslanců (zejména z ANO, ČSSD a KSČM) se zdrželo a tři poslanci hlasovali proti.

Předně zmiňme kontext výroku, kdy Petr Fiala před samotným výrokem říká: „Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci informováni. Nepovedlo se to.“ Poslanec Fiala tedy zjevně odkazuje na 40. schůzi Poslanecké sněmovny PČR, která se konala 28. ledna 2020 a na které téma koronaviru zaznělo. Od poslance za ODS Bohuslava Svobody padly dotazy týkající se například kapacity nemocničních lůžek, zdravotnického materiálu, personálu, způsobu spolupráce ČR s okolními zeměmi a možné reakce v případě rozšíření viru v ČR.

Od ministra Vojtěcha následně zaznělo, že: „Všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, zejména samozřejmě krajské hygienické stanice, ale i všechna infekční oddělení nemocnic.“ O hospitalizaci pacientů dodal: „V tuto chvíli mohou být hospitalizováni ve všech nemocnicích, které mají standardní infekční oddělení, a také se tomu tak děje.“ Dále poslance informoval o probíhající komunikaci s ostatními zeměmi v rámci ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control – Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. Demagog.cz) a dostatečných opatřeních prováděných na pražském letišti.

Co se týče průběhu testování na koronavirus, ministr Vojtěch uvedl, že „všichni jsou v pohotovosti. Funguje Státní zdravotní ústav, kde je národní referenční laboratoř. Národní referenční laboratoř v tuto chvíli pracuje tak, jak pracovat má, je schopna vzorek vyšetřit do šesti hodin. Poté jej posílá na konfirmaci v případě pozitivního nálezu do laboratoře v Berlíně, kde do 48 hodin je to potvrzeno. Takže laboratoř funguje, má dostatečné kapacity. Bulovka má kapacity, všechna infekční oddělení“.

V souvislosti s kapacitou zdravotnického materiálu ministr Vojtěch ujistil poslance o dostatečné zásobě roušek: „(...) prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

O počtu respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu se ministr Vojtěch nevyjádřil, a přímo tak neslíbil, že „je všeho dost“, jak řekl poslanec Fiala ve svém výroku. O respirátorech se zmínil pouze v souvislosti porovnání účinnosti roušek a respirátorů: „Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.“ Na druhou stranu řekl, že si nemyslí, „že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni.“ Proto si lze v kontextu celého jeho projevu domyslet, že byla ČR skutečně podle ministra Vojtěcha na koronavirovou nákazu připravena, a to včetně dostatečné zásoby zdravotnických materiálů, i když tehdy explicitně nevyjmenoval jejich početní stavy a zdali jsou dostatečné.

Poslanec Fiala hovoří o kritice nedostatku zdravotnických materiálů, kterých je v ČR potřeba v době současné koronavirové krize.

V kontextu zásobování zdravotnickým materiálem se na adresu vlády kriticky vyjádřil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Ten 14. března na svém facebookovém profilu informoval o nedostatečném zásobování ochrannými pomůckami a napsal, že považuje „tento způsob zajišťování ochranných pomůcek za nepřijatelný“. Po mimořádném brífinku Moravskoslezského kraje 17. března 2020, což je však až po vydání námi ověřovaného rozhovoru s Petrem Fialou, informoval o povinnosti pro občany kraje, aby si chránili nos a ústa ve veřejném prostoru. Moravskoslezský hejtman uvedl, že se jeho kraj rozhodl nečekat a objednal si půl milionu roušek sám, „protože to vypadá, že se od státu ničeho nedočkáme. Je jasné, že problém je v tom, že se o ochranné prostředky nyní pereme nejen v rámci naší republiky, ale globálně. Vyzval jsem ale vládu, ať zastropuje cenu u roušek tak, jako to udělala u respirátorů.“

Kritické hlasy nejhlasitěji zaznívají z řad opozičních politiků, pro kontext uvádíme několik z nich: Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) například kritizoval neefektivitu distribuce zdravotnického materiálu do Prahy: „Mrzí mě, že vláda v médiích prezentuje, že zdravotnický materiál Praha dostala už včera (13. března 2020, pozn. Demagog.cz). Ve skutečnosti je realita naprosto odlišná. Kromě 50 respirátorů určených pražské Záchranné službě jsme nedostali vůbec nic. Apeluji na vládu, aby sdělovala veřejnosti pravdivé údaje a doručila Praze ochranné pomůcky co nejdříve.“ Miroslav Kalousek (TOP 09) nedávno kritizoval vládu za neschopnost zajistit ochranné prostředky pro město Uničov, které je od 16. března 2020 kvůli nákaze koronavirem uzavřené.

Humanitární pomoc do Číny byla odeslána armádním speciálem 1. března 2020. V tento den měla Čína podle Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“) „pouze“ 579 (.pdf, str. 1) nových případů nákazy z celkového počtu 79 968 nakažených. V posledních deseti dnech před 1. březnem počet nově nakažených nikdy nepřesáhl jeden tisíc (srovnej: denní zprávy WHO). Podle těchto čísel je možné hovořit o ústupu epidemie, není však jasné, jestli se čísla opět nezačnou prudce zvedat.

Počet nakažených v Číně

Zdroj: Johns Hopkins University

Vývoj epidemie COVID-19 zobrazuje i následující graf, který pro jednotlivé dny kromě počtu nakažených zobrazuje také počty vyléčených a zemřelých za den.

Zatímco především v Itálii čísla nakažených prudce vzrůstala (29. února už měla Itálie přes tisíc nakažených) a Francie a Německo se blížily stovce (.pdf, str. 4), v České republice, stejně jako v Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku nebo Maďarsku nebyl (.pdf) tou dobou ohlášen zatím jediný případ nákazy. První případy nemoci COVID-19 pak byly v Česku potvrzeny až právě 1. března 2020. Nebylo tedy „jasné“, že se naše země ocitne ve stejné situaci a že budeme postrádat tuto humanitární pomoc.

Přestože první část výroku lze hodnotit jako pravdivou, druhá část výroku o jasnosti potřeby zdravotnických prostředků ve dnech, kdy u nás není jediný potvrzený případ nákazy (29. února) nebo se ukazují první tři případy (1. března 2020), u kterých hygiena provádí epidemiologická šetření, je značně zavádějící. Z toho důvodu hodnotíme i celý výrok jako zavádějící.

V souladu s výrokem Miroslav Kalousek již 6. března varoval před riziky pocházejícími z hromadných akcí.

Otázka zákazu hromadných akcí byla diskutována Bezpečnostní radou státu 4. března 2020. Rada se usnesla, že zakazovat hromadné akce nebude.

V souladu s výrokem, avšak s rozdílným stanoviskem oproti Bezpečnostní radě státu vydala doporučení Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již o pár dní dříve. Toto doporučení naopak cílí na zrušení hromadných akcí nad 500 osob.

Dále za varování před nebezpečím shromažďování většího počtu lidí na jednom místě můžeme považovat nový informační plakát k onemocnění COVID-19, který vydalo 8. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví. Plakát uvádí doporučení: „Vyhýbejte se zjevně nemocným a místům s vyšším počtem lidí.“

Přestože plakát vyzývá k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí, nelze jej považovat za výzvu k zákazu hromadných akcí.

Kromě varování Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje se nám nepodařilo dohledat žádnou výzvu odborníka či instituce k zákazu hromadných akcí. Jelikož Miroslav Kalousek hovoří o „celé řadě odborníků“, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Německá vláda 13. března zveřejnila svůj připravovaný pomocný balíček na zamezení, nebo alespoň zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Německé Spolkové ministerstvo financí pomoc plánuje v několika fázích, jednou z nich je i poskytování státních půjček německým firmám a společnostem v celkové hodnotě přibližně 500 miliard eur (předpokládá se pomoc v hodnotě 460 miliard eur s tím, že tuto částku lze kdykoliv navýšit až o dalších 93 miliard eur, tudíž až 553 miliard, výsledná částka není přesně daná). Půjčky bude poskytovat německá státní rozvojová banka KfW.

Rozpočtovou politiku Německa určitě lze označit za odpovědnou – od roku 2014 dosahuje tento stát přebytkových rozpočtů (viz graf, údaje v miliardách eur). Pro porovnání Česká republika od stejného roku došla k přebytkovému rozpočtu pouze v letech 2016 a 2018.

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010 – 3. kvartál 2019)

Zdroj: tradingeconomics.com

Německo také disponuje i relativně velikými státními rezervami – v porovnání s některými sousedními státy (viz graf, údaje v dolarech) je má nejvyšší. Podle posledních dostupných údajů Světové banky dosahovaly v roce 2018 v přepočtu přibližně 180 miliard eur. Je ale nutné brát v potaz i to, že graf zobrazuje absolutní velikost státních rezerv bez ohledu na velikost ekonomiky daného státu. V této perspektivě má Německo (HDP v roce 2019 4 biliony dolarů) v porovnání například s Českou republikou (HDP v roce 2019 246,7 miliard dolarů) státní rezervy poměrně malé. Miroslav Kalousek ale přímo na absolutní výši státních rezerv nepoukazuje ani je s nikým nesrovnává. Hovoří obecně o finančních rezervách, které si podle něj Německo svou odpovědností v rozpočtové politice vytvořilo, což je pravda.

Pro rok 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se pro rok 2020 počítá s celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 1 578,1 mld. Kč a s celkovými výdaji 1 618,1 mld. Kč. Vzniklý schodek pak vychází na 40 mld. Kč.

Miroslav Kalousek vykonával funkci ministra financí ve dvou obdobích – od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a následně od 13. července 2010 do 10. července 2013. Pokud jde o státní rozpočet během jeho působení na Ministerstvu financí, nejvyšší hodnoty nabyl v roce 2012, kdy celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 084,7 mld. Kč.

Jelikož se poslanec Kalousek ujal ministerského křesla až na začátku roku 2007, prvním rozpočtem, který měl jakožto ministr financí možnost ovlivnit, je rozpočet na rok 2008. Příjmy tohoto rozpočtu byly určeny na 1 036,5 miliard a výdaje na 1 107,3 miliard korun. Schodek tedy činil 70,8 miliard korun.

Pro rok 2009 pak byly příjmy státního rozpočtu stanoveny na 1 114,0 miliard a výdaje na 1 166,1 miliard korun. Schodek činil 52,1 miliard korun.

Pro rok 2010 podle § 1 odst. 1 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, vycházely celkové příjmy státního rozpočtu na 1 022,2 mld. Kč, celkové výdaje na 1 184,9 mld. Kč. Vzniklý schodek činil 162,7 mld. Kč. 

V roce 2011 podle § 1 odst. 1 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, odpovídaly příjmy státního rozpočtu částce 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu dosahovaly hodnoty 1 190,7 mld. Kč a schodek pak činil 135 mld. Kč. 

Pro rok 2012 podle § 1 odst. 1 zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, celkové příjmy státního rozpočtu odpovídaly částce 1 084,7 mld. Kč, celkové výdaje částce 1 189,7 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu vycházel na 105 mld. Kč. 

V roce 2013, kdy Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí naposledy, byly podle § 1 odst. 1 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny na částku 1 076,4 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu pak na částku 1 176,4 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 100 mld. Kč.

Se započítáním inflace dle Českého statistického úřadu nedosahuje zmiňovaný rozdíl mezi rozpočtem pro rok 2020 a rozpočty z období let 2008 až 2013 výše půl bilionu korun, ale je nižší (méně než 400 mld. Kč). Jelikož ale Miroslav Kalousek mluví o absolutní výši státního rozpočtu, tak zde inflace není zásadní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť první dva státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek jakožto ministr financí podílel, jsou ve výdajích skutečně o půl bilionu nižší (se započítáním 10% odchylky) než rozpočet na rok 2020. Ani rozpočty následující se pak od tohoto čísla výrazně neodchylují.