Přehled ověřených výroků

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je ústředním správním úřadem zřízeným zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Podle § 21 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ oprávněn vyhlásit aukční výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů. Před vyhlášením výběrového řízení ČTÚ musí konzultovat podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130 zmíněného zákona. Dále je ČTÚ podle § 130 odst. 4 povinen konzultovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) všechna navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá.

Považujeme za vhodné upřesnit nesprávně použitou terminologii. Karel Havlíček označuje MPO jako „konzultační místo“, což může odkazovat na „připomínková místa“ podle čl. 5 Legislativních pravidel vlády. Připomínková místa jsou místa, která musí vždy obdržet návrh věcného záměru zákona a mají oprávnění se k němu vyjadřovat a podávat připomínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se však ve vztahu k ČTÚ řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pro účely veřejných konzultací podle § 130 odst. 5 tohoto zákona má ČTÚ za úkol zřídit a spravovat diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek širokým okruhem subjektů a uveřejňuje výsledky konzultace.

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČTÚ pravidla (.pdf) pro vedení konzultací na diskusním místě. Podle těchto pravidel, části třetí čl. 10 (.pdf, str. 4), je MPO ve vybraných případech jedním z určených připomínkujících subjektů ve veřejné konzultaci.

Subjekty uplatňují své připomínky prostřednictvím formuláře zveřejněného ČTÚ způsobem a ve lhůtách, které stanoví výše zmíněná pravidla (.pdf, str. 2–3).

Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ ústředním správním úřadem pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Podle § 107 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tvoří organizační strukturu ČTÚ pětičlenná Rada, v jejímž čele stojí předseda. Dle odst. 2 členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Působnost ČTÚ podle zákona o elektronických komunikacích je upravena v § 108, ale je dána i některými dalšími zákony.

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadně nemůže zasahovat do činnosti ČTÚ, tedy ani do zmíněné přípravy aukce. Podle § 130 zákona o elektronických komunikacích je MPO připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ musí všechny řádně podané připomínky vypořádat, ale nemusí se jimi nutně řídit.

Podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je Český telekomunikační úřad povinen s Ministerstvem průmyslu a obchodu konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá. Podle odst. 7 stejného paragrafu mají být výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, zveřejněny na elektronické úřední desce ČTÚ do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo k návrhu ČTÚ o vstupu nového operátora na trh celkem 6 připomínek (.pdf). ČTÚ podle výše zmíněného § 130 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích na svých internetových stránkách zveřejnil (.pdf) výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání došlých připomínek. V tomto dokumentu se postupně vyjádřil ke všem připomínkám, které MPO předložilo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo stanovit nižší minimální cenu za jednotlivé bloky kmitočtů, a to na úroveň 50 % benchmarku. K této připomínce zaujal ČTÚ zamítavé stanovisko (.pdf, str. 40) s odůvodněním, že minimální cena aukčních bloků vychází z benchmarku tržních cen dosažených v zemích EU, kde podobné aukce úspěšně proběhly.

V rámci zvýšení motivace pro vstup nového operátora na český trh považuje MPO za vhodné stanovit volnější rozvojová kritéria pro případ, že by nový operátor neměl k dispozici (nebo se rozhodl nevyužít) národní roaming. Tato připomínka byla ze strany ČTÚ akceptována (.pdf, str. 54).

Další připomínkou požadovalo MPO zavedení explicitní povinnosti stávajících operátorů umožnit novému operátorovi instalovat vlastní technologie na jejich střešní instalace či stožáry. ČTÚ se k připomínce vyjádřil (.pdf, str. 136) tak, že tato povinnost vyplývá už ze zákona o elektronických komunikacích, ale přesto tuto povinnost výslovně doplní do textu východisek výběrového řízení.

Cenu za národní roaming požaduje MPO upravit dle principu stejně efektivního operátora – podle schopnosti s přiměřeným ziskem replikovat veškeré formy maloobchodních nabídek poskytovatele. ČTÚ uvedl, (.pdf, str. 88), že náklady národního roamingu vytváří v maximální možné míře předpoklady pro to, aby byl oprávněný zájemce o národní roaming schopný replikovat maloobchodní nabídky hostujícího stávajícího operátora.

V souladu s další připomínkou MPO doplní ČTÚ závazek velkoobchodní nabídky o povinnost zveřejnit referenční nabídku pro zájemce s minimálním rozsahem vlastní infrastruktury (.pdf, str. 108–109), a to v šestiměsíční lhůtě.

Poslední připomínkou, kterou MPO předneslo, je požadavek na stanovení celkového spektrálního limitu pro pásma 700, 800 a 900 MHz. ČTÚ uvedl, že podmínky výběrového řízení pro nového operátora zohledňují tuto připomínku v podmínce vyhrazení rádiových kmitočtů pro nového operátora (.pdf, str. 20–21).

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČSÚ pravidla pro vedení konzultací na diskuzním místě.

Podle čl. 9 (.pdf, str. 4) výše zmíněných pravidel ČTÚ pro vedení konzultací s dotčenými subjekty na diskusním místě musí z vypořádání připomínek být patrné, k jakému návrhu opatření se připomínka vztahuje, který dotčený subjekt připomínku uplatnil, úplné znění uplatněné připomínky, včetně specifikace části návrhu opatření, které se týká, a musí obsahovat stanovisko ČTÚ k uplatněné připomínce, včetně odůvodnění, pokud nebyla připomínka přijata.

Dokument zveřejněný ČTÚ o vypořádání připomínek k návrhu textu výběrového řízení pro nového operátora splňuje všechny výše zmíněné podmínky, a to u všech předložených připomínek. Jednu připomínku ČTÚ výslovně odmítl akceptovat, jednu připomínku akceptoval a jednu akceptoval částečně. Ke zbylým třem poskytl vysvětlující komentář. Ze strany ČTÚ došlo k vypořádání všech předložených připomínek, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček skutečně do médií sdělil záměry o posunu aukce kmitočtů, ve které má být vybrán čtvrtý operátor. První zmínky se objevily v říjnu 2019. V té době byl začátek aukce posunut na začátek ledna 2020. Důvodem byla podle médií stížnost společnosti Vodafone na sdílení sítí společnostmi CETIN a T-Mobile u Evropské komise, respektive sdělení Komise, ze kterého vyplývá možné omezení hospodářské soutěže.

O dalším posunu se začalo mluvit znovu v prosinci 2019. Ministr Havlíček argumentoval tím, že současné podmínky aukce nepřilákají dostatečný počet uchazečů.

Zásadní změnu přinesla rezignace, respektive odvolání šéfa Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Nováka. Ten podal svou rezignaci k 31. lednu 2020. Vláda ho ten den stihla odvolat. Samotnou rezignaci Jaromír Novák odůvodnil tím, že je nespokojen s vývojem podmínek aukce.

Co se týče argumentu s bezpečnostními riziky, nepodařilo se nám v souvislosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu nalézt žádná vyjádření či zprávy zmiňující potenciální bezpečnostní riziko. Jediné zmínky o bezpečnostní otázce padly až po odvolání Jaromíra Nováka. V článku pro server Lupa.cz Novák uvedl, že žádal premiéra, aby prověřil ekonomické vazby mezi potenciálními účastníky aukce a z toho plynoucí bezpečnostní rizika. Nesetkal se prý s žádným problémem, který by měl vést k vyloučení některého účastníka z aukce. V rozhovoru pro Hospodářské noviny rovněž uvedl, že během loňského podzimu neobdržel od bezpečnostních služeb žádnou informaci.

Nedokážeme tedy rozhodnout, zda MPO či ministr Havlíček osobně někoho varovali před bezpečnostními riziky možného nastavení aukce ve prospěch jednoho účastníka. Veřejně o takovém riziku však nikdo z MPO nemluvil.

Proti návrhu podmínek aukce kmitočtů, které připravilo ČTÚ, se postavil ministr Havlíček. Svá slova obhajoval s tím, že navržený způsob nepřiláká dostatečný počet zájemců.

Situace eskalovala na konci ledna 2020. 27. ledna podal tehdejší předseda ČTÚ Jaromír Novák rezignaci k poslednímu lednu. MPO stihlo Nováka odvolat ještě onoho 27. ledna. Jaromír Novák svou rezignaci odůvodnil tím, že nové navrhované podmínky aukce nepovedou ke zlepšení konkurenčního prostředí, ohrozí rychlé zavádění 5G sítí a povedou k řadě soudních sporů.

Jaromír Novák rovněž sdělil, že finální moment, kdy se rozhodl pro rezignaci, přišel v momentě, kdy vláda údajně projednávala nový návrh aukce, on ale nebyl přizván na jednání.

Jaromír Novák před svým odvoláním hodnotil připravené podmínky aukce pozitivně: „Aukci jsme připravili maximálně zodpovědně a pečlivě a dle našeho přesvědčení má potenciál splnit cíle, se kterými byla seznámena vláda minulý rok, tedy zejména posílení konkurence vstupem celoplošného infrastrukturního čtvrtého operátora a nastartování rozvoje 5G sítí. Vidíme to i na ohlasech z trhu, kdy existuje reálný zájem nových hráčů o účast v aukci, i obava stávajících operátorů z nové konkurence, která by rozpohybovala soutěž v segmentu domácností a celoplošně zajistila lepší podmínky pro zákazníky.“ I po odchodu z funkce bývalý předseda obhajoval průběh přípravy i samotný výsledek v podobě pravidel aukce.

Co se týče Rady ČTÚ, tak ohledně původního návrhu ČTÚ jsme našli jen jednu zmínku. A to u stávající předsedkyně Hany Továrkové, která byla jmenována místo Jaromíra Nováka. 12. listopadu 2019 tehdejší členka Rady ČTÚ Továrková sdělila, že návrh se může dočkat změn, ale rovněž stála za tehdejším předsedou Novákem v tom, že aukce musí proběhnout co nejrychleji.

U dalších členů Rady ČTÚ, konkrétně Jiřího Peterky, Josefa Chomyna a Lukáše Zeleného, jsme nenašli žádná veřejná prohlášení ohledně aukce či chystaných změn. Nicméně nevíme, jestli se proti podmínkám připraveným ČTÚ nevymezovali na neveřejných jednáních s MPO či jinde. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Předběžné závěry Evropské komise k dohodě o sdílení sítí v ČR mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ se nachází v tiskové zprávě Evropské komise ze srpna 2019.

V této zprávě se uvádí, že sdílení sítí je „běžná praxe, s jejíž pomocí lze snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí elektronických komunikací. Ve většině případů vede k větší efektivitě. Za určitých okolností ovšem může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.“

Komisařka Margrethe Vestagerová se dle stejného zdroje vyjádřila k situaci v ČR takto:

„Sdílení sítí operátory je obecně ve prospěch spotřebitele, protože s sebou nese rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Pokud se ale objeví náznaky, že dohody o spolupráci mohou spotřebitele poškozovat, je naší povinností je prošetřit a zajistit, aby na trhu fungovala skutečná hospodářská soutěž. V tomto případě se obáváme, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma největšími operátory v Česku omezuje hospodářskou soutěž v hustěji osídlených částech země.“

Komise jako specifické proměnné vyskytující se na českém trhu shledala především dvě hlediska:

• vysoká koncentrovanost českého trhu pouze se třemi mobilními operátory
• operátoři O2 a T-Mobile, kterých se sdílení týká, ovládají tři čtvrtiny trhu

V závěru tiskové zprávy se pak uvádí:

„Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma hlavními českými mobilními operátory omezuje hospodářskou soutěž, čímž brání inovacím, a porušuje tak antimonopolní předpisy EU. Komise je toho názoru, že v tomto konkrétním případě dohoda nevede k větší efektivitě a kvalitě služeb, ale spíše pravděpodobně k tomu, že daní operátoři nejsou motivovaní své sítě a služby zlepšovat ve prospěch uživatelů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve svém výroku ministr naplnil podstatu znění tiskové zprávy Evropské komise. Je nutné podotknout že ministr není zcela přesný (užití slova „eliminovat“). Závěrečnou část výroku ministra ovšem nebudeme brát jako snahu o přesnou citaci, protože úsloví „doslova a do písmene“ může mít různé významy (například „slovo od slova“, ale i „doopravdy“).

Na Slovensku na rozdíl od České republiky existují na trhu mobilních operátorů celkem čtyři síťoví poskytovatelé. Šéf Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb Vladimír Kešjar k tomu uvádí:

„Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí.“

V rozhovoru Kešjar mimo jiné uvádí postupné rozšiřování trhu a následný příchod čtvrtého hráče jako cestu ke zkvalitnění služeb zákazníkům. Právě čtvrtým hráčem se stal roku 2015 operátor 4ka (patřící společnosti SWAN Mobile, a.s.), který vstoupil na trh skrze veřejnou aukci kmitočtů.

Pro úplnost dodejme, že operátor 4ka oproti zbývajícím třem operátorům disponuje pouze jedním přídělem v kmitočtovém pásmu 1 800 MHz, a proto při poskytování mobilních služeb využívá sítí Slovak Telekomu prostřednictvím tzv. národního roamingu. Podle posledních dostupných dat (k 30. červnu 2018) měla (str. 33) 4ka tržní podíl aktivních SIM karet ve výši 7,64 %.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na Slovenku existují právě čtyři síťoví operátoři. Byť operátor 4ka dosahuje nižšího tržního podílu než ostatní operátoři, jedná se o jediného síťového „menšího“ hráče, který na trh vstoupil skrze aukci kmitočtů. Pokud bychom měli hovořit o „slovenském modelu“, nelze uvažovat o několika menších hráčích, ale pouze o jednom.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se o své straně rozhovořil v průběhu svého kandidátského projevu (video, čas 1:38:30) na post předsedy strany v rámci mimořádného sjezdu KDU-ČSL dne 25. ledna 2020.

„Stojím tady dnes proto, protože jsem zvyklý – a chci – pracovat a nechci utíkat před odpovědností. (...) Nejsou mi jedno dvě věci, kam bude směřovat KDU-ČSL a jak se bude vyvíjet osud naší země,“ řekl na úvod Jurečka. Poté pokračoval popisem svých preferencí ohledně směřování strany (čas 1:41:06): „(...) Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost (...), pokud budeme mít odvahu, pracovitost a důvěryhodnost, tak můžeme stát opět na bedně.“ Nabádal, aby místo spekulací, s kým jít do koalice, byla strana silná. „Naším úkolem je obrazně řečeno vystoupit z davu opozice.“ Podle Jurečky stranu tíží ztráta sebedůvěry. „Mohu vám slíbit, že pokud budu zvolen vaším předsedou, tak tuto poraženeckou náladu vyženu daleko od nás.“ „Není čas přemýšlet, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády (...) musíme nejprve bojovat za naše občany a až pak vyjednávat s kým budeme tančit na politickém parketu,“ uvedl. „Chci, aby volič TOP 09, STANu, Pirátů, ODS, nebo i hnutí ANO, ČSSD o nás více slyšel a začal vážně uvažovat o naší volbě,“ doplnil Jurečka (čas 1:44:07).

Marian Jurečka mluví o uzavírací klauzuli potřebné pro koalice stran. Jedná se o minimální podíl platných hlasů, který musí daná koalice získat, aby měla nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR. Koalice dvou stran tak pro vstup do Poslanecké sněmovny potřebuje získat alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů.

O novele volebního zákona promluvil Marek Výborný z KDU-ČSL už na jaře roku 2018. Nutnost novelizovat volební zákon odůvodnil tím, že současný systém údajně diskriminuje malé strany a malé kraje. Hlavním argumentem byl rozdíl mezi počtem hlasů na jeden poslanecký mandát v posledních volbách do Poslanecké sněmovny u nejsilnější a nejslabší strany. Znovu na toto téma hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas 15. listopadu 2019.

Návrh předložili poslanci KDU-ČSL včetně Mariana Jurečky dne 13. listopadu 2019. Vláda návrh projednávala 16. prosince 2019 a postavila se k němu nesouhlasně. Odůvodnila to tím, že navrhovaná změna je příliš významná a že na dané téma neproběhla dostatečná společenská diskuse. Poukázala také na legislativně-technické nedostatky. Organizační výbor však 9. ledna 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh projednat (.doc, str. 1).

Ústavní soud je jako instituce zakotven přímo v Ústavě České republiky, konkrétně jej řeší články 83 – 89, kde se také vymezuje jeho působnost a kompetence. Článek 87 specifikuje, že Ústavní soud rozhoduje, mj. „o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem“.