Přehled ověřených výroků

Armáda ČR o této akci informovala na svém twitterovém účtu v úterý 24. března 2020, ke stavbě nafukovacího stanu či haly došlo dle přiložených fotek v pondělí 23. března navečer.

Ženisté z Bechyně postavili pro @zzshmp nafukovací halu, která bude sloužit jako místo pro dekontaminaci sanitek. Jejich dezinfekci zajišťují @HasiciPraha .#JsmeArmada #spolutozvladneme pic.twitter.com/irrqyS3j5Y

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 24, 2020

Dle serveru iRozhlas to samé pondělí uvedla tisková mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková, že armáda rozhodla tento stan postavit v pražské Libni a že může svou velikostí sloužit i k dekontaminaci vozidel. Dále iRozhlas uvádí, že pražští záchranáři dle jejich mluvčí Jany Poštové o tento stan armádu požádali a samotnou dekontaminaci budou provádět pražští hasiči.

V souladu s výrokem bylo povoláno v přímé souvislosti s opatřeními souvisejícími s pandemií onemocnění COVID-19 nařízením vlády č. 83/2020 Sb. ze dne 15. března 2020 přibližně 2 100 vojáků v činné službě.

Citace nařízení vlády č. 83/2020 Sb.:

„K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 se povolává nejvýše 2096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy České republiky.“

Posílit Policii ČR při opatřeních na hranicích bude na základě proběhlých jednání připraveno až 2100 příslušníků Armády ČR. V pondělí vláda schválí příslušné nařízení a poté dojde k nasazení vojáků. Konkrétní počty se budou upřesňovat na základě požadavků.

— Lubomír Metnar (@metnarl) March 13, 2020

Dle tiskové zprávy Armády ČR z 25. března má převoz zdravotnických pomůcek na starosti logistický pluk z Pardubic (14. pluk logistické podpory). Ten se skládá z posádky v Pardubicích (zásobovací prapor), posádky v Klatovech (prapor oprav) a posádky v Lipníku nad Bečvou (zásobovací prapor). Podle této tiskové zprávy se do přeprav zapojilo od vyhlášení nouzového stavu přes 200 vojáků.

Kvůli zavedení mimořádného opatření, účinného od 16. března 2020, byly uzavřeny oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Byl vyhlášen zákaz opuštění vytyčeného katastrálního území měst Litovel a Uničov a také obcí Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves u Litovle, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Víska u Litovle, Benkov u Střelic, Brníčko, Dětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová Dědina u Uničova, Renoty, Střelice u Litovle, Červenka.

V uzavřených obcích pomáhala Armáda ČR policistům zajistit oblasti od 19. března 2020. Během doby karantény zde působilo 80–100 vojenských policistů a vojáků. Psychologickou pomoc a zdravotní péči poskytovalo 12 armádních zdravotníků.

Mobilní ordinace byla vybudována ve vozidle Tatra s nástavbou POP-2, navíc byla doplněna stanovým přístřeškem a obytnými kontejnery, které tvořily zázemí pro zdravotnický personál. Vojáci 153. ženijního praporu také prováděli terénní úpravy u Litovle, kde pomohli svými stroji postavit logistické zabezpečení vojenské 6. polní nemocnice. Tato ordinace má fungovat hlavně jako odběrové místo a dále nabízet služby standardní pro ordinace praktického lékaře.

30. března 2020 bylo mimořádné opatření, způsobující uzavření oblasti, zrušeno.

Na tiskové konferenci dne 12. března vláda v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 oznámila vyhlášení nouzového stavu (.pdf). V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda vyhlásila, mimo dalších opatření, také zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR). Současně vláda zakázala českým občanům (a cizincům s trvalým nebo přechodným pobytem) vstup do rizikových zemí.

Ministerstvo vnitra dne 12. března (s účinností od 14. března) také vydalo mimořádné opatření (.pdf) o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR na pozemní i vzdušné hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Tento dokument stanovuje pravidla (a výjimky) pro překračování hranic a pověřuje Policii ČR k provádění kontrol na hranicích. Opatření mělo původně trvat do 18. března, později bylo spolu s dalšími úpravami (.pdf) (hlavně v oblasti výjimek) prodlouženo do 4. dubna. Dne 1. dubna bylo nařízení znovu prodlouženo (.pdf), a to až do 24. dubna.

Dne 15. března vláda schválila nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Podle § 1 tohoto nařízení se k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 povolává nejvýše 2 096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy ČR.

Podle informačního systému Ministerstva obrany ČR Policii na hranicích posílilo celkem 941 vojáků z povolání. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková sdělila, že Celní práva přidělila ke každému hraničnímu přechodu dva až čtyři celníky.

Původně vlastnila společnost Geomet australská firma European Metal Holdings Limited (EMH). V listopadu roku 2019 získala společnost ČEZ opci, tedy přednostní právo na koupi, 51 % společnosti Geomet. Tento obchod dospěl do další fáze v březnu (.pdf, str. 1) 2020, kdy ČEZ podepsal smlouvu s EMH. Dodatkem této smlouvy sice získává ČEZ 51% podíl ve společnosti Geomet, ale tento dodatek musí schválit valná hromada EMH. Její zasedání by mělo probíhat v dubnu. Přesun 51 % společnosti Geomet pod ČEZ tedy stále není jistý.

Ministr Havlíček svým výrokem naznačuje, že tzv. kauza lithium je již vyřešena a že český stát má „kontrolu nad lithiem na Cínovci“. Zároveň však používá budoucí čas v souvislosti s přechodem těžby do rukou společnosti ČEZ a do tweetu vložil také odkaz na tiskovou zprávu MPO, která situaci ohledně převodu podílu společnosti Geomet, podmíněného souhlasem akcionářů EMH, správně popisuje. Právě kvůli dvojímu vyznění, které vytváří dojem, že stát již získal kontrolu nad těžbou lithia, výrok hodnotíme jako zavádějící.

Každá OSVČ, která alespoň část roku vykonávala samostatně výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) přehled o svých příjmech a výdajích. Nejzazší termín pro podání přehledu za rok 2019 byl původně stanoven na 4. května 2020.

„OSVČ bude také umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu,“ tak zní tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí. Penále tak budou odpuštěny pouze OSVČ, která do 3. srpna zároveň s podáním přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného. Pokud nedojde k úhradě doplatku pojistného, OSVČ může být udělena pokuta dle zákona až ve výši 50 000 Kč.

Tyto změny má na svědomí zákon č. 134/2020 Sb., který vešel v platnost 25. března 2020 a který výše uvedenou lhůtu pro podání přehledu o příjmech a výdajích posouvá právě až na 3. srpen 2020. Penále za pojistné pak podle zákona č. 134/2020 Sb. vzniká nejdříve 22. září.

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. #spolutozvladneme @CSSD @SenatCZ

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 25, 2020

Ministryně Maláčová hovoří o zákonu o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Jednalo se o vládní návrh zákona, který vláda předložila 23. března 2020. Ve stavu legislativní nouze byl návrh projednáván na 42. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 24. března 2020 a následně byl i schválen (pro hlasovalo 99 poslanců z 99 přítomných).

O den později (tedy v den zveřejnění twitterového příspěvku ministryně Maláčové) byl projednáván v Senátu PČR, kde byl schválen (pro hlasovalo 47 senátorů ze 47 přítomných). Pro další upřesnění můžeme uvést, že 26. března 2020 byl zákon podepsán prezidentem a 27. března 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2020 Sb., zákon tak vstoupil v platnost.

Daný zákon stanoví:

„§ 1 

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. 

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku   

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,   

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

§ 2 

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené. 

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.“ 

Pro OSVČ platí, že odvádí státu zálohy na důchodovém pojištění. Z daného zákona vyplývá, že tato povinnost za měsíce březen až srpen tedy odpadá. Nicméně pokud někomu za celý kalendářní rok 2020 po podání Přehledu o příjmech a výdajích vyjde nedoplatek pojistného vyšší, než je sleva stanovená novelou zákona na šest měsíců (15 264 Kč, resp. 6 108 Kč pro vedlejší činnost), bude muset tento rozdíl doplatit.

Povinné odvody tak nejsou odpuštěny zcela, rozdíly se budou doplácet v termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020, odpuštěny jsou pouze minimální zálohy za měsíce březen až srpen. Obdobně změnu popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě: „OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku.“

Jak je vysvětleno výše, opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Bohužel v důvodové zprávě k citovanému zákonu ani v jiných veřejných zdrojích nejsou obsaženy žádné odhady, zda se odpuštění povinných odvodů na důchodové pojištění bude týkat skutečně téměř milionu živnostníků tak, jak ministryně Maláčová tvrdí (podle dat ČSSZ je v ČR celkem 1,031 mil. živnostníků). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V tiskové zprávě na téma ekonomického balíčku, kterou ODS publikovala na webových stránkách ve středu 11. března 2020, občanští demokraté navrhují okamžitá opatřeními jako odložení platby daně z příjmu, zrušení záloh na první a druhé čtvrtletí a zkrácení lhůty vrácení odpočtů DPH.

V této tiskové zprávě také uvádějí, že chtějí ve střednědobém horizontu snížit daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod.

To samé uvádějí i v článku vydaném ve středu 18. března 2020 na webu ODS. V tomto článku občanští demokraté navrhují odpuštění daně z příjmu pro OSVČ za rok 2020 a odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ a jejich zaměstnance do konce roku 2020. Dále ve střednědobém horizontu navrhuje ODS snížení sociálního pojištění zaměstnavatele pro částečné úvazky.

Pro úplnost dodejme, že v souvislosti s epidemií koronaviru opravdu musí některé firmy řešit problémy s cash flow. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR provedeného 10. a 11. března 2020 pociťuje nebo očekává problémy s cash flow více než pětina oslovených průmyslových firem.

ODS na toto téma publikovala na svých webových stránkách ve středu 11. března 2020 tiskovou zprávu.

Nejde však o množinu konkrétních legislativních úprav či návrhů, ale o stručný bodový výpis důležitých zásahů. Tato opatření občanští demokraté představují ve třech skupinách. Jedná se o opatření okamžitá, opatření, která zmírní dopady na firmy i zaměstnance a opatření střednědobá.

Za potřebná okamžitá opatření považují odklad platby daně z příjmu, zrušení zálohy daně z příjmu k prvnímu a druhému čtvrtletí, zkrácení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 30 nebo 15 dnů a posunutí 3. a 4. vlny EET.

Opatření, která zmírní dopady na firmy a zaměstnance, by podle ODS měla zahrnovat prodloužení doby pro možné pobírání náhrady mzdy formou ošetřovného, pro zaměstnance v karanténě vyplacení mzdy v plné výši a odpuštění daně z příjmu pro OSVČ.

Mezi opatření střednědobá zahrnuje ODS snížení daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod, zvýšení základní slevy na poplatníka daně (či opatření s podobným účinkem) a snížení odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti na polovinu.