Přehled ověřených výroků

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, respektive 30. září. Tento zákon však platí pouze pro samotný návrh rozpočtu, nevztahuje se k dílčím zákonům týkajících se rozpočtu, o kterých mluví Filip ve svém výroku.

Dobrým příkladem jsou tzv. daňové balíčky. Jedná se o zákony upravující určité zákony v oblasti daní. Nejsou součástí samotných zákonů o státním rozpočtu, nicméně generují příjmy, se kterými státní rozpočet může pracovat a mohou být do rozpočtu započítány.

Poslední vládou připravovaný daňový balíček, týkající se zvýšení spotřební daně na líh a tabák, prošel 25. září 2019 už druhým čtením. Toto zvýšení daní má příští rok přinést celkem 8,7 miliardy korun navíc. Konkrétně by mělo jít o 7,7 miliardy za tabák a cca 1 miliardu za alkohol.

Na druhou stranu zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, prošel prvním čtením až 23. října 2018. To je více než tři týdny po datu uvedeném Vojtěchem Filipem. Změnami prošly daně z příjmu, DPH a také daně z hazardních her. Tento daňový balíček měl dělenou účinnost, různá ustanovení novely tedy měla rozdílná data účinnosti, a to ode dne vyhlášení (27. března 2019) až do 1. ledna 2021. Nicméně při představení daňového balíčku ministryně financí Schillerová hovořila o potřebě provedení změn v zákonech od 1. ledna 2019, tedy se začátkem rozpočtového roku. S účinností od tohoto data pro většinu ustanovení počítal také původní (.pdf, str. 82) návrh zákona. Že Ministerstvo financí s daňovými příjmy z balíčku počítalo ve svých rozpočtových predikcích na rok 2019 dokazuje i tisková zpráva, podle které MF pro rok 2019 predikuje „po započtení dopadů daňového balíčku predikuje růst daňových příjmů obcí o + 2,9 mld. (tzn. o + 1,3 %) a krajů o + 1,1 mld. (tzn. o + 1,6 %). Příjmy obcí a krajů tedy budou i nadále meziročně růst.“

Taktéž v roce 2016 zákon 170/2017 Sb., respektive daňový balíček pro rok 2017, prošel prvním čtením až 18. října 2016. Po senátním vrácení zákona s pozměňovacími návrhy vstoupil zákon po schválení Sněmovnou v platnost až 16. června 2017, účinný byl od 1. července 2017. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš navrhoval účinnost zákona od 1. ledna, ale vzhledem k času zbývajícímu do počátku nového rozpočtového období (2017) připustil možnost pozdější účinnosti se zpětnou použitelností některých ustanovení od 1. ledna. V důvodové zprávě je uvedeno (.pdf, str. 49), že účinnost novely je plánována na 1. ledna 2017. Ministerstvo financí již při schválení daňového balíčku počítalo s úsporou způsobenou v balíčku obsaženou změnou daňového bonusu na vyživované děti.

Vzhledem k tomu, že v posledních čtyřech letech neprošel daňový balíček pro následující rok prvním čtením do 30. září dvakrát, nelze hovořit o ustáleném pravidle.

Daňový balíček, který Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákon o daních z příjmu, zákon o daních z přidané hodnoty a daňový řád). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi takové patří například vyšší zdanění tabákových výrobků a hazardu. Novela je však daleko komplexnější, například implementuje do právního řádu Evropské směrnice ATAD a novelizuje insolvenční zákon.

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a byly zapracovány některé pozměňovací návrhy. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu. Přičemž návrh daňového balíčku je třetí v pořadí projednávaných zákonů ve třetím čtení. Je tedy možné očekávat, že bude projednán 16. nebo 18. října 2019.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 má být projednán dle pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny 23. října 2019.

Daňový balíček, který Vojtěch Filip nazývá rozpočtovým, je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán dne 13. června 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění skutečně odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Dne 25. září návrh zákona prošel druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Další projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná 15. října 2019. Návrhy ve třetím čtení jsou podle programu schůze zařazeny k projednání na středu 16. října, pátek 18. října, pátek 25. října, středu 6. listopadu a pátek 8. listopadu.

Vláda dne 24. června 2019 schválila návrh rámce státního rozpočetu na rok 2020 vypracovaný Ministerstvem financí. V tomto návrhu rozpočtu jsou plánovány příjmy ve výši 1 558,1 mld. Kč a výdaje ve výši 1 598,1 mld. Kč, schodek tedy činí 40 mld. Kč.

Ministryně financí následně v letních měsících jednala o rozpočtu konkrétních kapitol s většinou ministerstev, například zahraničí, průmyslu a obchodu, školství, místního rozvoje, životního prostředí, obrany nebo zdravotnictví.

Ministerstvo financí pak 16. září 2019 předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2020, ve kterém oproti rámcovému návrhu z června 2019 došlo k navýšení příjmů a výdajů o 20 mld. Kč. Příjmy jsou tak plánované na 1 578,1 mld. Kč a výdaje na 1 618,1 mld. Kč, schodek zůstává na 40 mld. Kč. Vláda tento rozpočet pak týž den schválila (.pdf).

Dne 30. září 2019 byl návrh státního rozpočtu na rok 2020 předložen Poslanecké sněmovně, kde má 1. čtení proběhnout na nejbližší schůzi, která začne 15. října 2019.

Státní rozpočet na rok 2020, který v průběhu září schválila vláda, počítá s meziročním nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun. Pokud bude návrh přijat Poslaneckou sněmovnou, bude to znamenat, že výdaje na důchody poprvé v historii přesáhnou hranici 500 miliard korun (konkrétně to bude 509,35 mld. Kč). Plánovaný schodek je pak ve výši 40 miliard.

V příštím roce se skutečně budou starobní důchody zvyšovat (.docx, str. 1) v průměru o 900 Kč, jak uvádí poslanec Filip. Díky automatické valorizaci přitom měly důchody vzrůst přibližně o 750 Kč. Novela zákona navržená vládou Andreje Babiše tedy přidá důchodcům navíc cca 150 Kč.

Část výroku týkající se období minulých vlád však pravdivá není. Jak je patrné z tabulky, průměrný důchod byl v době vlády Petra Nečase (2010–2013) i Bohuslava Sobotky (2014–2017) navýšen vždy o mnohem více než o 30 či 40 Kč, o kterých mluví Filip. Nejnižší částka přibyla v roce 2010, a to 93 Kč. V následujících letech se však nárůst průměrného důchodu pohyboval v řádu stovek korun.

Co se týče vztahu k inflaci, rostly důchody zpravidla rychleji než spotřebitelské ceny. Výjimkou jsou však roky 2010 a 2012.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť v čase Sobotkovy i Nečasovy vlády rostly důchody rychleji, než tvrdí poslanec Filip. Ve valné většině případů také tento růst pokryl či převýšil inflaci.

Vojtěch Filip zřejmě má na mysli růst průměrné mzdy v České republice. Je pravda, že průměrná hrubá mzda (tedy mzda před odečtením daně apod.) se už od roku 2014 zvyšuje. V prvním čtvrtletí roku 2014 to bylo 24 806 korun, medián pak 20 706 korun. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku byla výše průměrné mzdy 34 105 korun; medián pak činil 29 127 korun.

Je ovšem důležité rozlišit mezi nominální a reálnou mzdou. Zatímco nominální říká, jakou částku si vyděláme, tak reálná mzda zohledňuje i to, kolik si za tyto peníze koupíme. V kontextu růstu mezd je tedy klíčové zmínit i růst reálné mzdy, která se podobně jako nominální mzda převážně zvyšuje už od roku 2014.

Zákonná valorizace důchodů znamená navázání růstu důchodů na růst cen (inflaci) a růst mezd. Zákon č. 155/1995 Sb o důchodovém pojištění (aktuální znění) uvádí k valorizaci v § 67 odst. 1.: „Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují.“ Zákon byl přijat první vládou samostatné České republiky, jejímž premiérem byl Václav Klaus.

Tento zákon z roku 1995 obsahoval zákonnou valorizaci již ve svém prvním znění, tedy v roce 1995. Od té doby se její podstata téměř neměnila (viz verze zákona). V roce 1995 vládla první Klausova vláda (1992–1996), která se zajisté dá označit za pravicovou. Od této doby se vystřídala celá řada pravicových vlád - druhá Klausova (1996–98), první Topolánkova (2006–2007), druhá Topolánkova (2007–2009) a vláda Petra Nečase (2010–2013). Ve všech těchto obdobích byla v nějaké formě účinná povinná zákonná valorizace důchodů.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) po jednání s tzv. Krizovým štábem proti kolapsu zdravotnictví vyjádřila tomuto štábu podporu v jednání o změnách úhradové vyhlášky na rok 2020 a rozpuštění části přebytků zdravotních pojišťoven.

„Pojišťovny mají k dispozici desítky miliard na svých rezervních účtech. Jde o peníze, které vůbec nepotřebují a zadržují je protiprávně. Právě tyto prostředky ve zdravotnictví teď tolik chybí,“ uvedl člen Krizového štábu MUDr. Martin Engel. Štáb v tuto chvíli sdružuje více než deset organizací reprezentujících jak lékaře a sestry, tak i pacienty a nemocnice.

Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Krizový štáb původně pro nemocnice požadoval zvýšení úhrad za poskytnutou péči o 45 miliard Kč. Z rezerv, nad rámec tzv. úhradové vyhlášky, pak Krizový štáb požadoval uvolnit celkem 20 miliard korun.

Po jednání s Krizovým štábem premiér Babiš uvedl, že se z rezerv uvolní navíc 6 miliard Kč. Krizový štáb své požadavky lehce zmírnil, stále však požaduje 14 miliard nad rámec úhradové vyhlášky, tedy dalších 8 miliard k 6 miliardám již přislíbeným.

Mluvčí Krizového štábu Dagmar Žitníková pak pro pořad Otázky Václava Moravce dne 15. září 2019 uvedla (video, čas 4:35), že „štáb ustupuje od požadavku navýšit úhrady o dalších 5 % nad rámec současného znění úhradové vyhlášky, ambulantním specialistům, praktickým lékařům a dalším segmentům, do nemocnic požadujeme nad současné prostředky vymezené úhradovou vyhláškou alokovat 13 miliard a do domácí péče a sociálních služeb další miliardu“.

V současné chvíli tedy tzv. Krizový štáb požaduje navýšení výdajů na zdravotní péči nad rámec úhradové vyhlášky o 14 miliard, přičemž KSČM tento požadavek podporuje.

V zákoně č. 48/1997 Sb. je v paragrafech 4–9 definováno, kdo je a kdo není plátcem pojistného, za jakých okolností jím je a v jaké míře pojistné platí. Plátci pojistného jsou zaměstnanci, stát a zaměstnavatelé. Pojistným se pak blíže zaobírá zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Výše pojistného a příjmy pojišťoven jsou pevně dané zákonem. Jedná se o 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. V případě zaměstnanců platí 2/3 pojistného zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec. Stát podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. platí pojistné například za děti, studenty, důchodce a uchazeče o zaměstnání.

Podle společného prohlášení Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví v roce 2018 umožnil růst ekonomiky navýšení technických rezerv pojišťoven na 45 miliard korun. V letošním roce by se mělo jednat o 55 miliard korun. Vojtěch Filip mluví o 50 miliardách korun, což ještě spadá do naší 10% tolerance.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 551/1991 Sb. a podle § 18 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb. mají zdravotní pojišťovny udržovat v „rezervním fondu 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění (...) za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky.“

V posledních letech vznikají neshody mezi zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou, která podobně jako Vojtěch Filip požaduje uvolnění části rezerv do zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví i financí jsou proti tomu, aby zdravotní pojišťovny uvolňovaly své rezervy. Tajemnice Ministra zdravotnictví Helena Rögnerová uvedla: „Jednou jsme to v minulosti zažili, byla krize v roce 2009, tři roky se podařilo překlenout právě díky rezervám, které byly na účtech zdravotních pojišťoven. Nemůžeme vzít peníze z rezerv.“ Podobně se v říjnu roku 2018 vyjádřila i ministryně financí Schillerová, která uvedla, že „ministerstvo financí dlouhodobě usiluje o to, aby zdravotní pojišťovny v době ekonomického růstu hospodařily přebytkově“. Dále ve svém článku taktéž zmiňuje krizi z roku 2009 a význam rezerv zdravotních pojišťoven v období krize.

Podle Zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2018 (.pdf, str. 9) zdravotní pojišťovny nepředpokládaly růst rezervního fondu. Naopak se očekávalo, že do roku 2020 dojde k poklesu. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2019 (.pdf, str. 12) uvádějí, že i přes pokračující hospodářský růst v letech 2020 a 2021 bude výše rezerv stoupat pouze pozvolna. Oproti těmto plánům však rezervy zdravotních pojišťoven vzrostly v roce 2018 na 43 miliard a během letošního roku až na 55 miliard.