Přehled ověřených výroků

Poslanec Jaroslav Holík zveřejnil v září 2014 na svých facebookových stránkách dvě alba fotografií s názvem „Má návštěva uprchlického tábora pro lidí z východu Ukrajiny“ (první album, druhé album). Příspěvky na FB obsahují také odkaz na blog, který měl obsahovat informace z rozhovorů s uprchlíky. Webová stránka již ale není funkční. Podle svých slov poslanec Holík strávil v Rusku svou dovolenou.

V březnu 2017 Holík zveřejnil na Facebooku příspěvek o návštěvě Krymu. Svou cestu vysvětloval Holík takto: „Počátkem března jsem, od malé parlamentní strany Spravedlivé Rusko, obdržel pozvání k návštěvě Ruské federace, včetně návštěvy území Krymu, na mezinárodní seminář, o ekonomické situaci této oblasti."

Doplnil, že cílem návštěvy „nebyly žádné oslavy, jak mne popsaly české media, ale popovídat si s obyčejnými lidmi a dát Čechům pravdivou informaci o názorech občanů Krymu na jejich nové občanství“. Příspěvek obsahuje také video s rozhovorem v ruštině s mladou ženou.

Jaroslav Holík byl za svou návštěvu Krymu kritizován Ukrajinou. Velvyslanectví Ukrajiny v České republice vydalo prohlášení, kde cestu odsoudilo. Holík se podle ambasády zúčastnil oslavy třetího výročí anexe Krymu a cesta byla v rozporu s legislativou Ukrajiny.

O cestách Jaroslava Holíka informoval také například server HlídacíPes.org.

České Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) reagovalo na potlačení protestů v Rusku prostřednictvím sociální sítě Twitter poprvé již dne 28. července 2019

Dne 4. srpna pak ministerstvo vydalo následující prohlášení:

MZV ve svém prohlášení poukazuje na fakt, že postup ruských úřadů není v souladu s lidskými právy a není možné takto dále pokračovat, což je v souladu s tvrzením Václava Hampla.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. července 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3., 10. a také 17. srpna.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky. S některými zadrženými účastníky bylo následně vedeno soudní řízení, od kterého odešli s pokutou nebo několikadenním trestem vězení, informoval zpravodajský server iRozhlas.cz.

Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu cca 105 000 Kč) musela zaplatit opoziční politička a aktivistka Ljubov Sobolová.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům. Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

Situaci v Moskvě popsal také přímo v analyzovaném rozhovoru (čas 13:53) zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech."

Obdobně popisoval Miroslav Karas situaci pro Českou televizi během protestů ze dne 3. srpna: „Jsme na Puškinově náměstí a vidíme na vlastní oči, že desítky lidí, náhodně vybraných z davu, byly odvedeny do policejních autobusů. Ty postupně odjíždějí k ruským soudům, kde čeká představitele opozice soudní jednání. Podobná situace je i v jiných částech ruského hlavního města.“

Novinářka Petra Procházková komentovala situaci ze soboty 3. srpna v rozhovoru pro Český rozhlas: „Nebyla to demonstrace v tom pravém slova smyslu, nikdo tam nevykřikoval žádná hesla, lidé nepřišli v nějakém jednom šiku a neměli transparenty. Oni to pojali jako takové procházení se po centru Moskvy. Policie to ale vnímala jako demonstraci, takže zcela nekoordinovaně vytahovala různé osoby z malých skupinek lidí a zatýkala je.“

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila též česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. 7. 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1 000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3. 8. a 10. 8. a také 17. 8.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Novinářka Petra Procházková v rozhovoru pro Český rozhlas popsala situaci následovně: „...ruští policisté jsou extrémně dobře vybaveni, mají helmy, vypadají pomalu jak z jiného světa a demonstranti se nedopouštějí žádných násilností. Nebyla tam rozbitá jediná výloha, pokud vím. Takže toto také celkem je jasné, na čí straně ta agrese je.“

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům.

Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

O pokojnosti demonstrací mluví (čas cca 13:50) i zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech.“

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Ministerstvo zahraničí také opakovaně označilo moskevské protesty za pokojné.

Ačkoliv lze z médií vysledovat, že protestující demonstrují pomocí transparentů a skandování, nejsou zprávy o žádných nepokojích nebo agresivitě ze strany účastníků protestů. Napříč českými i zahraničními médii lze dohledat zprávy o agresivním postupu policistů během moskevských protestů. Chování demonstrantů je naopak považováno za klidné, včetně vyjádření Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo lidskoprávních organizací. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve čtvrtek 15. srpna 2019 se v Plzni konalo odvetné utkání 3. předkola Evropské ligy mezi Viktorií Plzeň a belgickým Royalem Antverpy. Na zápas přijelo přibližně 1500 belgických fanoušků a kvůli fotbalovému utkání zasahovalo přes 100 policistů a strážníků.

Fanoušci Royalu Antverpy se sešli na plzeňském náměstí Republiky a odtud vyrazili okolo 18. hodiny společně ke stadionu. Podle policistů by to měl být zatím největší pochod fanoušků, který v Plzni policisté při mezistátních zápasech doprovázeli. K prvnímu incidentu došlo (video, čas 0:30) v Dřevěné ulici, kde začali fanoušci odpalovat pyrotechniku. Po příchodu ke stadionu jeden z fanoušků zapálil dýmovnici se světelným efektem a hodil ji (video, čas 7:52) na čtyřčlenné družstvo policistů na koních. Nikoho z policistů ani koní však dýmovnice nezasáhla a muž byl okamžitě zadržen, přičemž podle Policie se dopustil trestného činu výtržnictví.

Zdroj: Týdeník Policie

Před stadionem čekaly na Belgičany důsledné kontroly (video, 6:39) ze strany pořadatelské služby. I přes tyto osobní prohlídky se však Belgičanům podařilo na stadion dostat množství pyrotechniky. Ještě před zápasem utkání část belgických fanoušků vylila na policisty z útrob stadionu pivo a hodila po nich světlici.

Fotbalisté Plzně v odvetném zápase vyhráli 2:1, do dalšího kola Evropské ligy však postoupil Royal Antverpy díky gólu vstřelenému ve venkovním zápase (domácí zápas vyhrál Royal 1:0).

Po zápase musela Policie zasahovat v centru města, kde se střetli plzeňští fanoušci se svými rivaly z Belgie. Policisté zajistili šest fanoušků, z toho jednoho Čecha a pět Belgičanů. Podle vyjádření Policie bylo vše vyřešeno v přestupkové rovině příkazem na místě a fanoušci byli hned propuštěni. Jeden z fanoušků hostujícího týmu navíc narazil vlastním tělem do policejního vozu, na kterém způsobil škodu ve výši 20 tisíc korun.

Podle policejní mluvčí Ivany Jelínkové nemuseli policisté v rámci celé akce řešit žádné zásadní narušení veřejného pořádku: „Díky perfektní připravenosti se projevila maximální souhra všech začleněných subjektů pro zajištění hladkého průběhu utkání. Celé opatření tak proběhlo bez závažnějšího narušení veřejného pořádku.“

Vzhledem k tomu, že hodnocení závažnosti situace je vysoce subjektivní záležitost, je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož k potyčkám belgických fanoušků skutečně došlo, přičemž jeden byl dokonce obviněn z trestného činu.

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) každoročně připravuje zprávu týkající se svobody tisku ve světě. Letošní zpráva mapuje situaci v celkem 180 zemích. „Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě,“ popisuje ČTK. V nejnovější zprávě se pak Rusko umístilo na 149. místě. Tlak na nezávislá média zesílil od velkých protivládních protestů v letech 2011 a 2012. Hlavní nezávislé zpravodajské kanály poté začal kontrolovat stát, nebo byly zlikvidovány. „Vraždy a fyzické útoky proti novinářům zůstávají nepotrestány," vysvětluje dále organizace.

V dubnu 2018 pak soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram. Uživatele aplikace lákala hlavně kvůli bezplatnému šifrování obsahu, který mohli rozesílat na neomezený počet mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů bez prozrazení. „Provozovatele této oblíbené aplikace zažalovala ruská státní agentura Roskomnadzor, hlavní úřad cenzurního dohledu, kvůli tomu, že odmítají poskytnout klíče k rozšifrování zpráv uživatelů,“ popisuje Česká televize.

Další organizace Freedom House Rusko označuje za zemi, kde neexistuje svoboda tisku. „Hlavní národní zpravodajská agenda je řízena z Kremlu,“ píše přímo Freedom House. „Zatímco někteří nezávislí provozovatelé vysílání, vydavatelství a online zpravodajské zdroje nadále fungují, jejich podíl na trhu není rozsáhlý a pravidelně čelí tlaku ze strany vlády,“ popisuje organizace situaci v zemi. A televize, která je stále hlavním zdrojem zpráv a informací v zemi, pak podle Freedom House často funguje jako propagandistický nástroj vlády.

Výbor na ochranu novinářů, jehož cílem je „hájit právo novinářů hlásit zprávy bezpečně a beze strachu z odvetných opatření", přináší nejnovější zprávy týkající se mediální scény v Rusku. Stejně tak o podobných případech referuje Amnesty International. Nejaktuálněji třeba o zadržení ruského investigativního novináře Ivana Golunova. Reportér byl v červnu zadržen v Moskvě a obviněn z držení a šíření drog. „Golunov tvrdí, že mu drogy podstrčili a že ho chtěli zastrašit kvůli jeho rozplétání nelegálních vazeb agentů tajných služeb na pohřebnický byznys," popisuje Česká televize. Případ následně vzbudil vlnu solidarity.

Zvláštní postavení má pak v zemi televizní stanice Russia Today (RT). Kritici nicméně upozorňují, že televize, která vysílá zprávy v angličtině, arabštině a španělštině, slouží jako propaganda ruského státu a jejím cílem je podkopat důvěru v západní instituce.

Ruská média se v posledních přibližně 20 letech postupně dostávala (.pdf) pod kontrolu Kremlu. Bylo to způsobeno jednak převzetím některých mediálních domů polostátními či státními společnostmi (např. Gazprom – str. 2), ale také legislativními opatřeními, které kladly požadavky ohledně financování, daní, a jinak omezovaly činnost médií.

„Kreml je zvyklý mít veškerá sdělovací média pod kontrolou. V posledních letech mu to sociální sítě a Google dost narušují. Jakmile se jim tam děje něco, co nemají pod kontrolou, dohání je to až k zuřivosti. Proto vyvíjejí tak obrovský tlak na nejrůznější komunikační kanály. Zatím ale pro Google není Navalnyj důležitější než jiní ruští klienti,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka a dlouholetá zahraniční korespondentka Petra Procházková.

V listopadu 2018 došlo ke střetu ukrajinských a ruských plavidel poblíž Kerčského průlivu. Tři ukrajinská plavidla byla ruskými silami zabavena a 24 vojáků bylo zajato. Incident z podzimu 2018 je jeden z ukrajinsko-ruských střetů, které následovaly po anexi Krymu v roce 2014.

Česká televize a iRozhlas.cz o tom, že by k incidentu došlo v mezinárodních vodách nepíší, přičemž Česká televize poukazuje na smlouvu mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2003, která definuje vody Kerčského průlivu jako vnitřní vody jak Ruska, tak i Ukrajiny.

Na druhou stranu je nutné říci, že oblast střetnutí byla Ukrajinou označena jako „mezinárodní vody“, což bylo prezentováno hned několika sdělovacími prostředky. Deník.cz uvádí svůj článek takto: „Rusové napadli lodě ukrajinského vojenského námořnictva na otevřeném moři v mezinárodních vodách Černého moře. Tvrdí to ukrajinské úřady (...)“. Podobně o incidentu informovaly Novinky.cz (oba servery publikovaly i prohlášení Ruska, které se proti ukrajinskému nařčení ohradilo s tím, že se incident odehrál v jeho pobřežních vodách).

Pro úplnost lze zmínit také vyjádření ministra zahraničí Petříčka. Ten prohlásil, že „Rusko tímto dalo najevo, že blokádou chce porušovat právo na svobodu navigace v mezinárodních vodách“.

Z uvedeného přehledu českých sdělovacích prostředků vyplývá, že žádný z nich nepublikoval takovou zprávu, která by tvrdila, že došlo k zadržení ukrajinských lodí v mezinárodních vodách. Některá česká média však uvedla své články (v titulku či v perexu) argumentací ukrajinské strany, což na první pohled může působit tak, že dané médium prezentuje právě ukrajinský postoj k incidentu, tedy že došlo k zadržení lodí v mezinárodních vodách, jako svou zpravodajskou informaci.

Stav ruských silnic se dle serveru The Global Economy skutečně zlepšil. Zatímco v roce 2008 ohodnotil ruskou silniční infrastrukturu 2,55 body, v roce 2018 to bylo již 3,30 bodů. Uveďme však, že průměrná známka v roce 2018 byla 4,03 a nejlépe se umístil Singapur či Švýcarsko se 6,40 body.

Vláda Ruské federace plánuje v letech 2019 až 2024 modernizovat a rozšířit dopravní infrastrukturu. Hlavní investiční plán zahrnuje celou řadu projektů, jež se týkají rozšiřování dálniční sítě či železniční dopravy. Kromě modernizace a rozšíření samotné silniční sítě jsou finance určeny na výstavbu dopravních a logistických center. Do projektu modernizace železničních sítí je vládou vyčleněno v pětiletém období více jak 34 miliard euro.

Trh potravin v Rusku se za pět let od zavedení sankcí v důsledku ukrajinské krize velmi proměnil. Spoustu oborů již plně ovládli ruští potravináři a ruské potraviny začínají dominovat nad těmi zahraničními. Ministerstvo zemědělství RF tak hodnotí sankce ve světle zavedení politiky náhrady dovozu a soběstačnosti jako pozitivní faktor na rozvoj zemědělství. Druhá strana mince je taková, že mají negativní dopady na ruské spotřebitele, a to především z důvodu růstu cen. Podle analýzy KPMG mezi lety 2014 a 2019 nejvíce zdražilo máslo (o 79%), mražené ryby (68%) a zelí (62%). Poměrně výrazně vzrostly ceny i těch potravin, na které se sankce nevztahují a které se vyrábí v Rusku.

Fakta uváděná Ministerstvem zemědělství RF je však nutné vnímat v širším kontextu. Nedá se jednoznačně tvrdit, že všechna čísla rostou a že vše je výsledkem embarga a politiky náhrady dovozu. Jedním z nejvýznamnějších faktorů výše uvedených dat je devalvace kurzu rublu. Ta na jedné straně ovlivnila snížení importu potravin, jelikož se dovozové potraviny staly někdy i několikanásobně dražší. Na druhé straně slabý rubl stimuluje export domácí produkce. Bohužel ale produkce s nízkou přidanou hodnotu, protože zpracovatelský potravinářský průmysl zatím neprošel takovou revolucí jako zemědělství. Všechna domácí čísla jsou porovnávána s výchozími hodnotami ruské zemědělské produkce před embargem, které byly na velmi nízké úrovni.

Ruský automobilový trh se zotavuje z propadu, který byl v uplynulých letech výsledkem slábnoucí ruské ekonomiky, na kterou dolehly nízké ceny ropy a sankce uvalené Západem. Celkový prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů v Rusku se v prvním čtvrtletí 2018 meziročně zvýšil o téměř 22 procent na 392.920 vozů. K oživení automobilového průmyslu ruská vláda vydala již v roce 2016 částku 50 miliard rublů.

HDP na obyvatele (v tis. dolarů roku 2011)

Z grafu vývoje ruského hrubého domácího produktu na obyvatele lze vidět, že po propadu v roce 2009 (spojenému s ekonomickou krizí) došlo k nárůstu HDP. Nicméně od roku 2013 ruská ekonomika klesala a stále se nedostala na původní hodnotu.

Cena ropy za barel v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Cena zemního plynu v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Dle studie je jedním z faktorů růstu ruské ekonomiky vysoká cena ropy a zemního plynu (.pdf, str. 6 - 7, anglicky). Toto pak potvrzuje i další studie (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba z 5-6% na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %. Zemní plyn se pak na ruském HDP podílí cca 2,5 %, na přelomu tisíciletí to však bylo téměř 9 %. Export ropy a zemního plynu představuje 60 % veškerého ruského exportu a tedy i přílivu devíz. To způsobuje, že schopnost Ruska importovat zboží pro vlastní spotřebu je také silně závislá na exportu ropy a zemního plynu.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu ruské ekonomiky patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi roky 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Kurz RUB/CZK (x100)

Zdroj: Kurzy.cz

Hodnota rublu však klesá dlouhodobě, přičemž ke zmíněnému propadu došlo na přelomu let 2014 a 2015. Ani v posledních čtyřech letech se však rubl nevrátil na hodnoty kolem 60 korun za 100 rublů a dále stagnuje.

Teď již bývalý slovenský prezident Kiska oficiálně oznámil založení nové politické strany v dubnu 2019, i když se v minulosti vyjádřil, že založení politické strany neplánuje. Nově vzniklou stranu Za ľudí pak bývalý slovenský prezident Kiska blíže představil dne 17. června 2019 v Banské Bystrici. Začátkem srpna 2019 odevzdal ministerstvu vnitra SR potřebné podpisy pro registraci strany. Na programu strany by mělo pracovat více než 16 pracovních skupin.

V rozhovoru, který poskytl Denníku N ještě v březnu 2019, na otázku, zda nebyl problém v jeho prezidentských pravomocích, uvedl: „Když jsem nastupoval, přesně jsem věděl, jaké jsou. Určitě bych je neposílil. Odcházím však s pocitem, že dnes toho vím podstatně víc. Proto chci pomoci této zemi mít novou, slušnou, kompetentní a spravedlivou vládu. Chci to udělat a přesně vím, co jdu udělat. Jdu do toho, proto neodcházím s žádným smutkem, spíše mnohem více nabitý energií.“

Dále v rozhovoru pro SME v dubnu 2019 uvedl (přibližně od 21:40): „Zase se udály věci, které změnily mé rozhodnutí. (...) To co se událo v 2018, kdy zavraždili Jana Kuciaka, Martinu Kušnírovou, kdy se vyplavila všechna ta arogance vládní moci, taková jejich představa, že tento stát vlastní mohou si dělat, co chtějí. Ta obrovská špína a ta arogance vyplula. Tak jsem si řekl, poslouchej, ale stále tě lidé asi mají rádi, neměl by si vyzkoušet této zemi ještě znovu pomoct? (..)“

Bývalý slovenský prezident Kiska skutečně zakládá novu politickou stranu. Podle jeho vyjádření je také pravdou, že si uvědomoval omezenost pravomocí, které měl jako prezident. Nikdy však nevyjádřil názor, že by strana mohla mít více vlivu nebo toho dělat více než prezident, z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.