Přehled ověřených výroků

Přípravný proces realizace velkých staveb je komplexní, mnohdy trvá přes více volebních období, a tedy nelze hodnotit, zda je pozastavení či zpomalení výstavby zapříčiněno vedením Krnáčové. V tomto výroku proto hodnotíme to, zda se ve zmíněném období přípravy skutečně zastavily.

Adriana Krnáčová byla zvolena do zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu 2014 za hnutí ANO. K velkým stavbám patří například výstavba městského okruhu. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavění okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky v trase nynější Povltavské ulice, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce. V srpnu 2018 schválila Rada hlavního města Prahy výběr projektantů.

Dalším velkým projektem měla být linka metra D. Projekt nové trasy metra D byl schválen RHMP v roce 2013. Stavět se mělo začít již v roce 2017. V souvislosti s problémy při výkupu pozemků během posledních čtyř let se zahájení stavby projektu stále odkládá.

V červnu 2015 zvažovala Krnáčová například výstavbu nové budovy galerie na Letné. Projekt byl schválen v září 2018.

Praha má ale v plánu i jiné projekty. Letos město naplánovalo i opravu pražských mostů. Dle Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy jsou v přípravě čtyři projekty – metro D, nádraží Žižkov, náměstí bratří Synků a koncertní hala a několik již ukončených architektonických soutěží.

Docent Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu) byl ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2018 na třetí pozici kandidátní listiny. Hlaváček působí jako vysokoškolský pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Mezi jeho odborné zaměření patří urbanismus a územní rozvoj, jak dokládá například jeho publikační a výuková činnost. Od února 2015 do září 2016 byl ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Z funkce byl odvolán tehdejší Radou hl. m. Prahy. V roce 2017 se Hlaváček do IPR vrátil jakožto předseda Gremiální rady IPR.

Výše přednesená fakta jistě svědčí o Hlaváčkově odbornosti. Zda je však docent Hlaváček největší specialista na územní rozvoj a urbanismus v Praze ověřit nemůžeme, jelikož se nejedná o faktický výrok, ale o osobní hodnocení předsedy Pospíšila (TOP 09).

V současném složení Rady hl. m. Prahy zastává docent Hlaváček pozici prvního náměstka primátora. Jeho kompetence coby člena Rady pro oblast územního rozvoje a územního plánu (.pdf, str. 2) přitom zahrnují:

„Oblast územního rozvoje a územního plánu se zaměřením na:

• přípravu, projednání, monitorování, vyhodnocení a implementaci Strategického plánu hl. m. Prahy
• tvorbu územního plánu a jeho změn
• sledování národních a krajských koncepcí, tvorbu koncepcí městských a vznik jednotlivých projektů na území hl. m. Prahy
• zpracování, projednání a návrhy na realizaci strategických, územně-rozvojových a urbanistických programů hl. m. Prahy
• využití rozvojových lokalit hl. m. Prahy
• rozvoj nevyužitých a zanedbaných území v rámci hl. m. Prahy
• projednávání záměrů územního rozvoje sostatními kraji České republiky.“

Dodejme ještě, že současným primátorem hl. m. Prahy je Zdeněk Hřib (Piráti). TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu od pozice primátora ustoupili v zájmu složení koalice.

Cíl prosadit do Rady hl. m. Prahy osoby s odbornou zkušeností uvedl Jiří Pospíšil při briefingu lídrů pražské koalice 7. listopadu 2018 (druhé video, čas 4:15).

„Do městské Rady, jak už také kolegové naznačili, jsme primárně dávali politiky, kteří daným tématům rozumí. Kteří nejen mají v uvozovkách nějakou stranickou funkci, a tak si zaslouží být v městské Radě, ale minimálně za nás, a je to i u kolegů, dáváme do městské Rady odborníky, kteří odborným gescím, které budou mít na starosti, rozumí, a budou je tedy spravovat a vykonávat lépe než třeba pan Dolínek (...).“

Bezprostředně po ohlášení výsledků voleb vznesly ze tří potenciálních koaličních partnerů nárok na primátorské křeslo zástupci Pirátů a hnutí Praha sobě. Zástupce Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil pro server iDnes.cz dne 8. října 2018 uvedl: „Pro nás je klíčový program, funkce primátora je podružná a neřešíme ji.“

Piráti odůvodňovali svůj nárok na primátorské křeslo největším percentuálním ziskem platných volebních hlasů z potenciální trojkoalice. Piráti získali 17,07 %, Praha Sobě 16,57 % a Spojené síly pro Prahu 16,29 %. Hnutí Praha Sobě naopak argumentovalo tím, že jeho lídr Jan Čižinský získal ze všech zvolených zastupitelů hl. m. Prahy nejvyšší počet preferenčních hlasů, konkrétně 80 552.

Jan Čižinský později dle serveru ČT 24 uvedl, že už na primátorském postu nadále netrvá: „My ustupujeme z ambice mít primátora a v rámci toho, aby vznikla koalice, která bude stabilní po celé čtyři roky.“

Jiří Pospíšil se pak vyjádřil v podobném duchu. Při briefingu dne 25. října 2018 uvedl, že je připraven ujmout se funkce primátora. Zároveň ale také zdůraznil, že na primátorské funkci netrvá. Pospíšil se vyjádřil (čas 2:25) tak, že nechce lpěním na primátorské funkci ohrozit vznikající koalici, ve které na primátorské funkci trvají Piráti: „Jednání jasně ukazují, že buď Piráti získají post primátora, nebo nebude tato koalice. (...) Případná patová situace ohrožující vznik koalice by zklamala celou řadu Pražanů, kteří chtějí změnu na pražské radnici. (...) Po dlouhém jednání a dlouhém rozhodování s našimi zastupiteli a v rámci naší koalice tak, aby vznikla a mohla přinést nový politický styl a novou politickou kulturu na magistrát, jsme se rozhodli, že nebudeme trvat na postu primátora.“

Pražským primátorem se tak nakonec stal lídr pražských Pirátů Zdeněk Hřib.

Na programu aktuálního plenárního zasedání Evropského parlamentu pro dny 28.–29. listopadu 2018 se jednání o kerčské krizi neobjevuje.

Krize ovšem byla zmíněna na zahájení zasedání, a to předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Podle něj je zásadní teritoriální jednota Ukrajiny a Rusko by mělo propustit zajaté Ukrajince.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu mluvil Jiří Pospíšil o porušování unijního práva Spojeným královstvím pouze jednou, v březnu 2017. Na jednání, které se týkalo porušování výše uvedené směrnice právě Spojeným královstvím, mimo jiné uvedl: „Zkrátka a dobře, je zde jasná směrnice o volném pohybu a jasně se ukazuje, že Velká Británie tuto směrnici plně nedodržuje, že její obsah částečně vyprazdňuje. Je trochu škoda, paní komisařko, že nemáme bližší informace, že nemáme více statistik o tom, kolik občanů Evropské unie bylo v posledních letech z Velké Británie vyhoštěno, protože by to jasně potvrdilo to, že současná britská legislativa zužuje svobodu pohybu tak, jak ji upravuje evropská směrnice.“

Vícekrát již na plenárním zasedání ohledně porušování evropského práva Spojeným královstvím Jiří Pospíšil nevystoupil. To však nevylučuje možnost, že se tématu na půdě Evropského parlamentu skutečně věnoval dvakrát. Promluvit mohl např. na jednání výboru. Zápisy z jednání výborů však neobsahují projevy členů, kteří zde vystoupili.

Počátky vyjednávání o brexitu spadají do konce března 2017, kdy Británie spustila článek 50 o vystoupení z EU. Téma imigrace označovala May jako klíčové pro dohody s EU již v roce 2016.

V srpnu 2017 unikl do Guardianu tajný dokument britského ministerstva vnitra, který nastiňoval tehdejší plán na řešení imigrace pod heslem „Británie na prvním místě“ („Britain First“). Mezi základní návrhy patřilo:

• omezit množství málo kvalifikovaných příchozích pracovníků ze zemí EU a preferovat při výběru pracovníků místní obyvatele,
• omezit možnost příbuzných, aby přišli do země za již usazeným Evropanem, na nejbližší příbuzné a dlouholeté partnery,
• zavést povinnost, aby pro delší pobyt Evropané museli žádat o povolení k pobytu a kartu obsahující jejich biometrické údaje,
• zavést kontroly „práva na práci“ a zamezit tak nelegální práci,
• neudělovat automaticky povolení k pobytu pro pracovníky hledající práci, stanovit „práh příjmu“ pro soběstačné migranty.

May plán zpřísnění migrace obhajovala, když v Parlamentu říkala: „Jako vláda si nadále myslíme, že je důležité udržet migraci na udržitelné úrovni – věříme, že to jsou desítky tisíce lidí – protože migrace dopadá hlavně na lidi ve spodních patrech příjmů tím, že stlačuje jejich platy.“

Je tedy parné, že Mayová sice byla pro zpřísnění migračních pravidel, nešlo však o úplné zastavení migrace.

K aféře, která se týká zapojení syna premiéra Babiše do kauzy Čapí hnízdo, se Martin Netolický vyjádřil ve čtvrtek 15. listopadu 2018 na svém facebookovém profilu. Netolický vyzval Andreje Babiše k odstoupení z funkce předsedy vlády: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Netolický označil současnou krizi ohledně kauzy Čapí hnízdo jako osobní problém premiéra. Vyjádřil se tak již v rozhovoru pro DVTV z 13. listopadu 2018, tedy den po uveřejnění reportáže televize Seznam.

Obdobný výrok jsme již v minulosti ověřovali. Jiří Čunek v listopadu 2007 oznámil svůj záměr odstoupit z postu ministra pro místní rozvoj, respektive vicepremiéra ve vládě Mirka Topolánka, mimo jiné poté, co tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká znovuotevřela jeho korupční kauzu. Přestože již bylo vyšetřování kauzy z února 2002, kdy měl Čunek coby vsetínský starosta přijmout úplatek ve výši půl milionu korun, zastaveno, Renata Vesecká případ znovu otevřela a uvedla, že „je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.“

Po odchodu Jiřího Čunka z ministerského postu nebyl výkonem jeho funkce nikdo pověřen vzhledem k tomu, že se předpokládalo rychlé vyřešení vzniklé situace. Podle informací serveru Aktuálně.cz však Čunek ministerstvo de facto řídil i nadále skrze lidovecké náměstky.

Jiří Čunek byl znovu jmenován do funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra vlády 2. dubna 2008. Čunkovu návratu předcházela dohoda s tehdejším ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených, Karlem Schwarzenbergem. Dohoda spočívala v tom, že Čunkovy rodinné finance prověří Schwarzenbergem vybraní auditoři. Právě ministr zahraničí tímto podmiňoval své setrvání ve vládě. V červenci roku 2008 však Karel Schwarzenberg vzhledem k závěrům auditu uznal, že je případ uzavřený a že korupce nebyla prokázána.

Na počátku roku 2009 však byl Jiří Čunek donucen (video) vládu Mirka Topolánka opustit v rámci obměny čtyř ministrů. Jiří Čunek ke svému nedobrovolnému odchodu uvedl: „Úleva to velká není, nadšen z toho taky nejsem, ale uvědomil jsem si, že ten pohled, který rozhádaná část strany vrhá na veřejnost, by nám trvale škodil a to je spíše ten důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak mám důvod být spokojen.“

Vláda Mirka Topolánka padla 24. března 2009, pouhé dva měsíce po odchodu (video, 1:36) Jiřího Čunka, a to kvůli vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou.

Mimo Jiřího Čunka však máme i jiné precedenty, jak jsme již také ověřovali. Můžeme dále zmínit Věru Jourovou, toho času náměstkyni ministra pro místní rozvoj a členku ČSSD, která byla v roce 2006 kvůli kauze Budišov více než měsíc ve vyšetřovací vazbě (video). Po zastavení trestního stíhání v roce 2008 a konstatování, že se skutek nestal, kandidovala bez politické příslušnosti v roce 2009 do Evropského parlamentu, o rok později kandidovala bez politické příslušnosti na kandidátce KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny a poté již úspěšně v roce 2013 na kandidátce hnutí ANO do Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byla nominována českou vládou a schválena Evropským parlamentem na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.

Názorů na řešení situace okolo kauzy Čapí hnízdo, potažmo hlasování o nedůvěře vládě, je v sociální demokracii vícero. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Události, komentáře místopředseda ČSSD Roman Onderka (čas 6:31). On sám osobně však vlastní postoj veřejně neprezentoval: „(...) svůj názor jsem řekl na poslaneckém klubu, a co se týče mého názoru, tak bude prezentován, stejně tak jako názor sociální demokracie, ve správný čas a na správném místě a to teď, nyní, není.“

Od pondělí 12. listopadu 2018, kdy byla zveřejněna reportáž televize Seznam týkající se syna předsedy vlády, se k vzniklé situaci vyjádřili i další vrcholní představitelé sociálních demokratů. Předseda ČSSD Jan Hamáček se snaží zastávat neutrální postoj, čeká na šetření policie a momentálně pro hlasování o nedůvěře podle svých slov nevidí důvod.

Pro odstoupení Andreje Babiše se veřejně vyjádřili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a místopředseda sociálních demokratů Martin Netolický. Své stanovisko sdělila Maláčová novinářům již na začátku týdne: „Myslím si, že je to nešťastné, že to zatěžuje vládu a chtělo by to razantní řešení. Nejšťastnější by byl ten slovenský model, to znamená, kdyby pan premiér odstoupil, vyřešil si své problémy a pak by se případně vrátil.“

Martin Netolický svůj nesouhlasný postoj k nastalé vládní krizi vyjádřil ve svém příspěvku na Facebooku z 15. listopadu: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Jako bezproblémovou označil výpověď Andreje Babiše na klubu ČSSD poslanec Jan Birke: „Bylo to naprosto bez problémů. Padaly otázky a on (Babiš) naprosto bez problémů odpovídal.“ Hlasování o nedůvěře vládě považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za bezpředmětné, Babiš dle něj aféru odůvodnil dostatečně.

Je tak patrné, že na poslaneckém klubu sociálních demokratů ještě proběhne živá diskuse o hlasování o nedůvěře, které Babišovu vládu čeká v pátek 23. listopadu 2018.

Jan Hamáček se v Otázkách Václava Moravce z 18. listopadu 2018 skutečně postavil za setrvání ve vládě (49:21). Jako jeden z hlavních argumentů uvedl absenci alternativního plánu při případném skládání vlády (47:29).

„Tam jsou z mého pohledu dva klíčové faktory. První je, co přijde po případném pádu vlády a druhá otázka je na opozici: Jaký je ten plán B? Protože já jsem zatím od kolegů z opozice žádný plán B neslyšel. Všichni říkají, my tu vládu shodíme a bez vás to nepůjde, tak nám pomožte, a já říkám fajn, ale co bude potom? Ono to nějak dopadne. Já jsem mluvil s prezidentem republiky a ten mi jasně řekl, že pokud ta vláda padne, tak pověří znovu Andreje Babiše, to znamená žádná změna. Jediné, co se může stát, je, že sociální demokracii nahradí SPD a možná ministrem vnitra bude kolega Koten. To samozřejmě možné je. Anebo, to je ještě jedna alternativa, se tady propadneme do ústavní krize, kdy se tady bude hádat vláda, Parlament, horní komora, dolní komora s prezidentem republiky a zemi to zásadním způsobem poškodí.“

Osobní debata Netolického s Hamáčkem však není doložitelná, tudíž není ověřitelná z veřejných zdrojů. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.