Přehled ověřených výroků

Informaci o návštěvě Sokolovska se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit. Je ale pravdou, že se Pavel Poc těmto problémům Sokolovska věnuje.

Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů. Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Nejvýznamnějším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), kterého se jako členský stát Evropské unie účastní i Česká republika. Tento systém byl zaveden roku 2005, jeho podmínky pro znečišťovatele se výrazně zpřísnily od roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministerstvo životního prostředí eviduje (.xlxs) všechna stacionární zařízení v České republice, která jsou součástí Evropského systému emisního obchodování. Na okrese Sokolov se nám podařilo dohledat 5 takových provozů.

- Teplárna Vřesová (Sokolovská uhelná a.s.)
- Synthomer a.s. (Synthomer a.s.)
- Elektrárna Tisová a.s. (Od října 2016 je majitelem Sokolovská uhelná a.s., elektrárnu odkoupila od společnosti ČEZ)
- závod Nové Sedlo (O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.)
- LIAPOR (Lias Vintířov, LSM, k.s.)

Dopady emisních povolenek na Sokolovsko se skutečně diskutují. Společnost Sokolovská uhelná usiluje o změnu systému placení a následného rozdělování finančních prostředků z emisních povolenek. Požaduje, aby se tyto peníze vracely zpět do regionu. Podle předsedy dozorčí rady společnosti Františka Štěpánka „v sokolovském regionu dojde k urychlení útlumu oboru, který byl po mnoho generací zcela dominantní. Vlivem zdražení emisních povolenek na úroveň přesahující 20 EURO za jednu povolenku dosáhne v následujících letech platba za Sokolovskou uhelnou úroveň 2,5 miliardy Kč ročně.“

Společnost Sokolovská uhelná zároveň podle zprávy o hospodaření za rok 2017 (.pdf, str. 38) zaměstnávala 3 101 tisíce pracovníků, což z ní dlouhodobě činí jednoho z největších zaměstnavatelů (.doc, str. 3) v Karlovarském kraji. V rámci skupiny Sokolovská uhelná zaměstnávají dceřiné společnosti dalších asi 500 lidí (.pdf, str. 38). Sokolovská uhelná dokonce tvrdí, že útlum těžby se dotkne až 15 tisíc obyvatel regionu.

Součástí obchodování s emisemi je také sklářský závod Nové sedlo, který zaměstnává přibližně 200 lidí. Podle ředitele sklárny zaměstnanci spíše chybí, než že by bylo třeba propouštět. U závodu firmy Synthomer se nám nepodařilo dohledat informaci o počtu zaměstnanců, aktuálně ale hledá několik kvalifikovaných zaměstnanců na různé pozice. Také společnost Lias Vintířov shání zaměstnance na volná místa, od pracovníků ve výrobě po mistry, prodejce nebo řidiče.

Lze vyvodit, že emisní povolenky finančně zatěžují významného zaměstnavatele na Sokolovsku, Sokolovskou uhelnou. Emisní povolenky snižují konkurenceschopnost uhlí a tepla a elektřiny vyrobených z uhlí, což jsou hlavní obchodní aktivity společnosti. Toto ztížení podnikatelské činnosti, kdy firma musí doplácet za negativní externality svého podnikání, by logicky mohlo mít nepříznivý dopad na zaměstnanost. Na druhou stranu sama Sokolovská uhelná v poslední dostupné zprávě o hospodaření (.pdf, str. 38) uvádí, že meziročně se počet zaměstnanců společnosti snížil jen o 35 a důvodem byl především nedostatek pracovníků na trhu práce. Jedná se však s o významný propad oproti létům 2013 a 2014, kdy firma zaměstnávala (.pdf, str. 4) 3 856, respektive 3 570 lidí. Mezi léty 2013 a 2017 tak došlo k poklesu o 753 pracovníků. To je pokles o takřka pětinu.

Zaměstnanost v těžbě a zpracování uhlí na Sokolovsku klesá. Tento sektor je zatížen systémem emisních povolenek. Není ale zřejmé, jak důležitým faktorem jsou emisní povolenky a jakou roli hrají další skutečnosti, jako je např. zvyšování produktivity práce nebo vývoj cen a poptávky. Firma Sokolovská uhelná je zároveň schopna generovat zisk, který byl např. za rok 2017 (.pdf, str. 45) 526 841 000 Kč po zdanění. Tato skutečnost nenasvědčuje tomu, že by firma byla nucena propouštět. Firmy Synthomer a.s. a Lias Vintířov hledají nové zaměstnance. To je ostatně i případ Sokolovské uhelné.

Tři „menší“ firmy, které na Sokolovsku podléhají systému emisních povolenek, by tedy rády najaly více zaměstnanců. Propad počtu zaměstnanců zažil v posledních letech největší zaměstnavatel v regionu ovlivněný emisními povolenkami, Sokolovská uhelná. Sokolovská uhelná je však schopná produkovat poměrně vysoký roční zisk, není tedy zřejmé, že by propouštění bylo způsobena špatnými ekonomickými výsledky firmy, a tyto případné špatné ekonomické výsledky byly navíc důsledkem emisních povolenek.

V dubnu 2019 nezisková organizace Climate Action Network Europe vydala dokument Defenders, Delayers, Dinosaurs, který se zabývá počínáním politických stran zastoupených v Evropském parlamentu ve věci boje s klimatickými změnami.

V publikaci (.pdf, str. 3) jsou jednotlivé politické strany děleny do tří kategorií ve vztahu k boji s klimatickými změnami. První kategorie zahrnuje Ochránce (Defenders), kteří bojují za ochranu občanů před klimatickou změnou, v druhé kategorii jsou Zdržovači (Delayers), kteří sice věří v to, že je potřeba bojovat se změnou klimatu, ale nejednají s požadovanou naléhavostí, třetí kategorie čítá Dinosaury (Dinosaurs), kteří nepochopili potřebu opatření proti klimatickým změnám a brání ostatním subjektům v tomto opatření.  

Podle daného dokumentu (.pdf, str. 13) Českou republiku v Evropském parlamentu nezastupuje žádná politická strana, která by patřila do skupiny Ochránců. Zdržovači jsou v Evropském parlamentu zastoupeni Českou stranou sociální demokracie. Ostatní politická uskupení (STAN, ANO 2011, TOP 09 a Starostové, KDU-ČSL, KSČM, Svobodní a ODS) jsou zařazena v kategorii Dinosaurů.

V jiné publikaci (.pdf, str. 5) Off Target jsou země Evropské unie seřazeny podle schopnosti podílet se na boji s klimatickými změnami. Česká republika je 20. nejhorší země z 29. Horší je Rumunsko, Maďarko, Řecko, Kypr, Malta, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Polsko.  

Výbor pro evropské záležitosti projednával diskusní dokument (.pdf) – Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, předložený Komisí, na schůzi (.docx) 15. května 2019.

K projednání byl Výbor pro evropské záležitosti vyzván Výborem pro životní prostředí, a to usnesením č. 71, přijatým na schůzi dne 3. dubna 2019.

K 19. květnu 2019 nicméně není zveřejněný zápis z jednání nebo výsledné usnesení.

V případě přemeny energií je výše zmiňovaná přeměna elektrické energie na teplo tou vůbec nejefektivnější, dosahující skoro 100% efektivity. Přeměnu tepla v elektrickém vodiči určuje Joulův-Lenzův zákon, který říká, že teplo je rovno násobku napětí, proudu a času, po kterou prochází vodičem elektrický proud (Qj=U*I*t).

Rovnice je velice podobná výpočtu práce (výkonu) elektrického proudu, kdy se výkon rovná násobku napětí, proudu za čas (W=U*I*t). Tato práce současně vyjadřuje elektrickou energii přeměněnou ve vodiči (ve spotřebiči) v jinou formu energie – teplo.

Vzhledem k souvislosti proudu a napětí ve vodiči s odporem dle Ohmova zákona je možno vzorec o teplo rozšířit o odpor takto: Qj=R*I²*t.

Lze tvrdit, že v ideálním případě tedy Qj teplo je rovno W výkonu, a pokud tedy bude výkon obou elektrických soustav stejný, budou obě elektrické soustavy (přímotop a PC) vyzařovat stejné teplo.

Nutno podotknout, že i když přeměna tepla je u obou elektrických zařízení totožná, efektivita následného přenosu tepla do prostředí už se může lišit. Z praktického hlediska je zajímavý pokus provedený herní stránkou Puget systems, kdy porovnávala efektivitu výroby tepla počítačové herní soustavy a elektrického přímotopu. Výsledky obou zařízení, pokud jde o produkci tepla, byly skoro totožné.

Pokud jde o praktické využití tepla z počítačů, existuje několik příkladů, kdy se toto „zbytečné“ teplo využívá dále například k vytápění prostor či ohřevu vody v budovách. V případě těžby crypto měn existuje zatím jen jeden oficiálně realizovaný projekt „radiátoru“ od firmy Quarnot.

Težba kryptoměn obecně a její energetická náročnost se stala také cílem výzkumu, jehož zjištění publikované v odborném časopisu Nature sustainability potvrzují vysokou energetickou náročnost procesu těžby kryptoměn.

Celá otázka ekologičnosti způsobu vytápení vzešla ze situace, na kterou odkazuje moderátor Seznamu Zpráv, kdy v květnu 2018 vešlo ve známost, že pirátský poslanec Tomáš Vymazal vykazoval vysoké náklady na spotřebu elektrické energie, kterou využíval k topení ve svém přiděleném bytě skrze počítač uzpůsobený pro těžbu kryptoměny. Souhrn celé kauzy lze dohledat například zde.

V Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením a má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Mezi řádné české členy výboru ENVI patří Pavel Poc, který zastával funkci místopředsedy tohoto výboru až do začátku roku 2017, Kateřina Konečná a také Jiří Maštálka, který je členem výboru od roku 2018. Stálým náhradníkem ve výboru je pak dále český europoslanec Stanislav Polčák.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má na starosti agendu týkající se politik v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí (například změny klimatu, znečištění ovzduší, nakládání s odpadem a jeho recyklace aj.); dále agendu v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin (například označování a bezpečnosti potravin, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby aj.).

V Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením. Má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má na starosti agendu týkající se politiky v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí (například změny klimatu, znečištění ovzduší, nakládání s odpadem a jeho recyklace aj.). Dále obstarává agendu v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin (například označování potravin, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby aj.).

Europoslanec Pavel Poc v debatě reaguje na výrok Marcela Kolaji, který uvedl, že českými europoslanci, kteří mají zastoupení ve výboru ENVI, jsou pouze Pavel Poc a Kateřina Konečná. Mezi české členy výboru ENVI skutečně patří Pavel Poc, který zastával funkci místopředsedy tohoto výboru až do začátku roku 2017, i Kateřina Konečná. Stálým náhradníkem ve výboru je český europoslanec Stanislav Polčák, kterého Pavel Poc doplnil v reakci na výrok Marcela Kolaji. Ve výboru také působí Jiří Maštálka, kterého nezmínil ani jeden z těchto účastníků debaty. Maštálka je členem tohoto výboru od roku 2018.

V Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením a má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) má na starosti agendu týkající se například fungování a rozvoje společné rybářské politiky, rozvoje venkova včetně činností příslušných finančních nástrojů, zlepšování jakosti zemědělských produktů nebo oblasti lesnictví a agrolesnictví.

Během první poloviny volebního období byl stálým náhradníkem zvolen Stanislav Polčák (od 1. 7. 2014 do 18. 1. 2017). Avšak v současné době není žádný český europoslanec řádným členem nebo stálým náhradníkem tohoto výboru.

Ve výroku uvedený pokus o vypínání webů pro české uživatele naráží na novelu zákona o hazardních hrách, účinnou od 1. ledna 2017. Novela mj. zavedla novou část zákona týkající se nepovolených internetových her, na základě níž musí poskytovatelé připojení k internetu „zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným na seznamu internetových stránek s nepovolenými internetovými hrami.“

Ministerstvo financí tak začalo nově uveřejnovat ve veřejně dostupném seznamu znepřístupněné stránky. Po dvou letech provozu se podařilo ukončit správní řízení, a tedy i existenci, nemalého počtu internetových stránek, viz seznam (.pdf) z 19. ledna 2019. Ministerstvo financí pak vydalo i metodický pokyn, jak zakázané stránky blokovat. Již v prosinci 2016 pak mělo 92 % poskytovatelů připojení jasno, jakým způsobem budou zakázané stránky blokovat. Je však pravdou, že navržený postup je možné obejít např. využitím proxyserveru.

Právní úprava se nicméně potýká s problémem obnovování již zrušených stránek pod mírně obměněnou doménou, jak je vidno i z případu stránky 1xbet.com z uvedeného seznamu.

Problematiku novely hazardního zákona komentoval několik měsíců po její účinnosti i tehdejší náměstek ministra financí Ondřej Závodský: „Některé stránky nejsou lehce vyhledatelné, šíří se e-mailem předávanými odkazy nebo je někde zaheslovaná mutace v češtině. Může se stát, že firmy, které své stránky již zablokovaly, budou provozovat nějaké jiné pod identitou svého subdodavatele. Postihujeme hazardní weby, které cílí na české hráče. Tedy jsou v češtině, případně umožňují platební styk v korunách nebo míří reklamou na české hráče nebo na české uživatele Facebooku. Finta, že vypnou českou mutaci a dál pokračují v angličtině v korunách, neprojde.“

Nesplnění povinnosti zablokovat zakázané stránky pak je podle zákona o hazardních hrách přestupkem, za který může být uložena https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-186#p123-11">pokuta až 1.000.000,- Kč. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-186#p129-1">Kontrolu nad dodržováním této povinnosti pak podle zákona vykonává Ministerstvo financí.

Kontrola internetového prostoru ze strany státu je tak zajisté problematická, co se její efektivity týče. Nicméně i s ohledem na výše uvedený seznam zakázaných internetových stránek považujeme výrok „Implementace byla nebo je absolutně nefunkční“ za zavádějící.

Ve čtvrtém bodu svého programu pro volby do Evropského parlamentu ODS uvádí: „EU nemusí směřovat ve všem k jednomu společnému cíli, ale měla by fungovat flexibilně. Budeme posilovat možnosti členských států uzavírat praktická partnerství a volit si takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Oblastí, na jejímž rozvoji je žádoucí, aby se podílely všechny členské státy rovným dílem, je společný trh.“ Koncepce „vícerychlostní“ Evropy však není jedinou navrhovanou reformou, mezi další návrhy patří snaha o redukci byrokracie nebo větší flexibilita národních vlád při rozhodování o využití peněz z EU.

O flexibilní integraci mluvil v Českém rozhlase v březnu tohoto roku také předseda ODS Petr Fiala. „Představujeme si Evropu, která bude dobře fungovat, která toho bude dělat méně, ale bude to dělat efektivněji, a která opustí ideu, a to je velmi podstatné, že všichni musí dosahovat stejného stupně integrace. Naopak mluvíme o flexibilní integraci, aby všichni nemuseli přijímat všechno a ve stejném čase." (čas 2:23)

K otázce evropské integrace se krátce po vzniku smlouvy o užší spolupráci mezi Německem a Francií vyjádřil v lednových Událostech komentářích i lídr kandidátky ODS Jan Zahradil. Na otázku, zda by měla Česká republika následovat Německo a Francii na cestě k hlubší integraci, odpověděl: „Každá z těchto zemí má svoje ambice. A já znovu říkám, my jim v tom určitě nechceme a ani nemůžeme bránit. Otázkou pro Českou republiku je, jestli je v něčem takovém bude chtít následovat. Já tady za sebe a za svoji politickou stranu říkám, že pokud by tady vznikalo tvrdé jádro, my jsme proti tomu, aby do něj Česká republika vstupovala, protože suverenitu v oblasti daňové, bezpečnostní, ale i fiskální, třeba i v oblasti azylové politiky, si prostě chceme uchovat a myslíme si, že by to měly být ústavní orgány České republiky, které o těchto věcech budou rozhodovat.“ (čas 3:30)

Stálého zpravodaje v Bruselu má Česká televize (Lukáš Dolanský), Český rozhlas (Filip Nerad) a Česká tisková kancelář (ČTK; Jakub Dospiva). Ostatní česká média vysílají do evropských institucí zahraniční zpravodaje prostřednictvím dočasných a krátkodobých akreditací.

Filip Horký jezdí do Bruselu opakovaně. Pro Seznam tam natáčel například několik dílů pořadu Obzor, které obsahovaly rozhovory s eurokomisařem Kingem, s poslancem a šéfem skupiny ALDE Verhofstadtem, s prvním místopředsedou Evropské komise Timmermansem či s velvyslancem ČR při NATO Šedivým. Zprostředkoval také střet názorů českých europoslanců v pořadu Duel.

Role zahraničního zpravodaje se z českých médií postupně vytrácí. Jedním z důvodů jsou vysoké náklady na tyto pozice, dále hraje roli možnost přijímat informace ze světových médií a agentur. Stálé zahraniční zpravodaje si dnes mohou dovolit zaměstnávat pouze veřejnoprávní média (ČT, ČRo, ČTK). Odborníci v minulosti upozorňovali mj. na nedostatek zpravodajů sledujících dění EU pro tištěná média.

Evžen Tošenovský v debatě zmínil nízký počet stálých zpravodajů v Bruselu jako jeden z důvodů nedostatečného pokrytí dění v EU, což má podle něj vliv na informovanost veřejnosti a její vnímání Evropské unie.