Přehled ověřených výroků

Vojtěch Filip ještě před odletem do Číny telefonicky vystoupil ve studiu České televize (čas 7:07) a zpochybnil Varování (.pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

DRAHOŇOVSKÝ: „Rozumím, tak když tedy Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost říká: používání prostředků společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu, tak to není pravda?“

FILIP: „Já jsem přesvědčen, že to pravda není, že to je postoj úředníka České republiky, který je ve vysoké funkci v Národním úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který stojí na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

DRAHOŇOVSKÝ: „Já se přiznám, pane předsedo, že nerozumím tomu, proč by měl předseda NÚKIBu stát na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

FILIP: „Prohlásil to vůči jedné firmě.“

DRAHOŇOVSKÝ: „No, protože mají důkazy o tom, že tomu tak je.“

FILIP: „Ale já ty důkazy musím zpochybnit, protože přeci to je technické zařízení, a to zařízení se nějak využívá a my přeci snad umíme dát naše techniky, kteří potom spravují bezpečnostní síť toho nebo onoho úřadu. Já jsem přeci nebyl ten, který tady horoval pro privatizaci (...)."

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Jakým způsobem byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Web Čínské komunistické strany informuje pouze o setkání Filipa s prvním tajemníkem provincie Sečuan Pengem Qinghua. Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto byl alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překladač prohlížeče Chrome. Podstatné také je, že jsou tiskové zprávy na daném webu po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem Dongmingem.

Z veřejně dostupných informací tedy nelze výrok fakticky ověřit.

Podle oficiální webové stránky KSČM navštívil Vojtěch Filip Čínu ve dnech 14.–17. ledna 2019. Setkal se mimo jiné s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců, s předsedou Všečínské federace odborů Wang Dongmingem a náměstkem ministra Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Guo Yezhou. Předmětem jejich jednání bylo posouzení aktuálního stavu mezistranických styků mezi KSČM a KS Číny a jejich další rozvoj a např. aktuální stav mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Čínou.

V průběhu návštěvy Číny se Filip 16. ledna v provincii Sečuan ve městě Chengdu setkal s 1. tajemníkem této provincie, kterým je Peng Qinghua. Ve zprávě, která byla zveřejněna na oficiální webové stránce Komunistické strany Číny, je Filip titulován jako první předseda KSČM a místopředseda PSP ČR. Politici na této schůzce projednávali, jak pokračují práce na vývoji společného česko-čínského dopravního letadla a otevření nového leteckého spojení mezi Prahou a čínským městem Shen Zhen.

Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto je alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překlad prohlížeče Chrome. Podstatné je, že tiskové zprávy na daném webu jsou po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem a potvrdit či vyvrátit tvrzení o titulování Filipa v čínském parlamentu.

Nelze tedy tvrdit, že Filip vystupoval jako místopředseda PSP ČR pouze u svého partnera Wang Dongminga. Není však jisté ani to, že byl Filip u Dongminga skutečně titulován jako místopředseda Sněmovny.

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Kdy byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta, však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Pracovnice Sekretariátu místopředsedy Poslanecké sněmovny Kateřina Nováková odpověděla na náš mail, že návštěva Vojtěcha Filipa v Číně nebyla oficiální „parlamentní zahraniční cestou, a tedy nepodléhala schválení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR“.

Podle serveru Neovlivni.cz „vyráží Filip do Číny na vlastní pěst“.

Podle webu KSČM se v Číně jednalo o mezistátních a mezistranických záležitostech, přesto nemůžeme s jistotou potvrdit, že se jednalo o „stranickou cestu“.

Vzhledem k nedostatku informací hodnotíme Filipův výrok jako neověřitelný.

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Nejvýznamnějším snížením daní, které prosadila minulá koaliční vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, bylo zavedení (.pdf, str. 5) druhé snížené sazby DPH např. na léky, knihy či dětskou výživu. Dle zprávy RIA (.pdf, str 17) byl očekávaný dopad na státní rozpočet cca 3,3 miliardy.

Sobotkova vláda prosadila také zvýšení (.pdf, str. 71) daňového zvýhodnění na děti, dle zprávy RIA (.pdf, str 109) byl předpokládaný vliv tohoto opatření na státní rozpočet 2,2 miliardy pro rok 2017 a 2,7 miliard pro rok 2018. Celkové dopady daňových změn Sobotkovy vlády do dnešního dne však nejsou z dostupných zdrojů zjistitelné.

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.“

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.

Premiér Andrej Babiš se 16. listopadu 2018 setkal s předsedy Evropské rady a Evropské komise. Mezi hlavní styčné body jednání patřil Brexit, o němž hovořil s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, dále migrace a také příprava prosincové Evropské rady. Součástí jednání se mělo stát i vyjednávání o možnostech alokace nového centra excellence. Jedná se o výzkumné středisko, které spojuje teoretický a aplikovaný výzkum. Jeho výstupem jsou špičkové technologie. Andrej Babiš by uvítal umístění tohoto centra pro výzkum umělé inteligence v Praze. Toto téma projednával dle rozhovoru pro server info.cz přímo s Jean-Claudem Junckerem. V této souvislosti si Vláda České republiky nechala přes Technologickou agenturu zpracovat odbornou studii k mapování potenciálu umělé inteligence u nás. Zda v konkurenci dalších světových metropolí Praha obstojí, zatím není jasné.

V současnou chvíli se na území České republiky realizuje kvalitní a mezinárodně uznávaný výzkum. Mezi nejvíce specializovaná centra patří:

• Výzkumné centrum informatiky RCI na ČVUT v Praze

• Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT v Praze

• Nové technologie pro informační společnost NTIS na ZČU v Plzni

• Centrum excellence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních struktur při MU v Brně.

Výzkum v oblasti umělé inteligence není v České republice omezen pouze na veřejnou sféru. Na našem území působí kolem 40 startupů, které se zaměřují na vývoj produktů a služeb zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií a v profesních, vědeckých a technických činnostech. (.pfd, str.17)

Ambice Německa ve vytváření center umělé inteligence jsou z oficiálních dokumentů (.pdf) rovněž zřejmé. Umělá inteligence se dostává do popředí zájmu Evropské rady jako celku.

Negativní postoj k centrálně řízeným dotačním programům je obsažen v oficiálním postoji České republiky pro dotační období 2021–2027. Podle něj „ČR zachovává opatrný přístup k postupnému odlivu prostředků do centrálně řízených programů na úkor programů založených na sdíleném řízení (tj. ESI fondy)“.

Tento postoj se pak Česko snaží uplatňovat spolu se státy V4 a dalšími státy střední a východní Evropy. Po jejich říjnovém setkání v Bratislavě uvedla ministryně Dostálová: „Nicméně v návrhu se objevují i oblasti, o kterých je nutné dále jednat – Evropskou komisí jsou například navrhovány příliš omezující pravidla pro přidělování prostředků na jednotlivé oblasti. Státy by si tak mohly jen velmi omezeně určit, které oblasti chtějí a potřebují podporovat.“ Flexibilita členských států jakožto jeden z cílů české politiky pak byla projednávána i na diskuzi v Bruselu, které se zúčastnili i zástupci Komise či Evropského parlamentu.

Dle čl. 4 odst. 2 v současnosti účinného nařízení č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu musí státy přidělit na tématický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ alespoň 20 %, nikoliv tedy 22 %, jak Andrej Babiš tvrdí. Dle čl. 7 (.pdf, s. 30) návrhu nového nařízení, které by mělo upravovat Evropský sociální fond v dotačním období 2021–2027 pak na ekonomickou integraci a boj proti chudobě musí členské státy přidělit alespoň 25 % zdrojů z Evropského sociálního fondu. Oproti současné úpravě se tedy jedná o poměrné navýšení prostředků na tuto oblast, nikoliv snížení, jak plyne z výroku.

Jakožto tzv. měkké projekty se pak označují projekty neinfrastrukturní, tedy právě např. workshopy a semináře či analýzy, ale také programy na vzdělávání nebo osoby se zdravotním postižením, programy na zvyšování kvalifikace nezaměstnaných atd. Naopak jako tvrdé jsou označovány projekty podporující stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadby zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond pak slouží především k podpoře měkkých projektů, v čl. 14 (.pdf, 34) návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu se výslovně píše, že k podpoře z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé náklady na nákup pozemků, nemovitostí a zajištění infrastruktury. Andrej Babiš vystupuje proti těmto „měkkým“ programům již delší dobu, svou kritiku pronesl např. na diskuzi se studenty České zemědělské univerzity. Zopakoval ji i na jednání evropských lídrů 13. prosince 2018 v Bruselu, kde řekl: „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference.“

EU má jednak rozpočet na každý rok, důležitý je však i víceletý finanční rámec. Víceletý finanční rámec představuje nástroj střednědobého plánování financování rozpočtu EU a určuje stropy výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu na jednotlivé roky. Výše stropů je ve víceletém finančním rámci vyjádřena v cenách roku, ve kterém byl daný finanční rámec odsouhlasen. Při sestavování konkrétního ročního rozpočtu musí být tyto částky přepočítány na základě aktuálních ekonomických údajů, předpovědí vývoje HND a cenové hladiny. Právě v roce 2018 se jednalo o novém finančním rámci na období 2021–2027. Stávající finanční rámec totiž končí v roce 2020.

Položka Evropská veřejná správa, kterou můžeme zařadit k provozním nákladům, počítá tedy v letech 2021–2027 s částkou ve výši 85,3 mld. eur (current prices) a v cenách roku 2018 v hodnotě 75,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). V právě probíhajícícm finančním rámci 2014–2020 byly výdaje na správu za celé období stanovené na 69,6 mld. eur. (current prices) a v cenách v roku 2011 v hodnotě 61,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). Tedy při srovnání stanovených výdajů v current prices pro finanční rámce za rok 2014–2020 a 2021–2027 dochází k navýšení o 15,7 mld. eur, což představuje 22,6 %. Při srovnání výdajů v cenách let, kdy byly finanční rámce sestaveny, dochází k navýšení o 14 mld. eur, tedy o 22,7 %.

Roční rozpočet pro rok 2019 počítá s navýšením výdajů na správu. Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby, navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %. V absolutních číslech je pak rozdíl mezi roky 2018 a 2019 v závazcích přibližně 291,4 milionů eur (.pdf, str.219, položka Správa) a v platbách 294,6 milionů eur.

Podle údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.