Přehled ověřených výroků

Magistrát hl. m. Prahy skutečně v 90. letech rozprodal množství strategických pozemků. Ukazuje to analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v kapitole 421 (pdf, str. 42-44). Dle této analýzy vlastní veřejný sektor 43,5 % rozlohy města, tedy 214,7 km². Konkrétně pražský magistrát pak vlastní 29,98 % rozlohy města. Soukromý sektor vlastní 49,1 %, tedy 243,8 km².

Zdroj: Územně analytické podklady hlavního města Prahy 2016, Textová část 400 - Rozvojový potenciál, kapitola 421: Majetkový stav ve městě - pozemky.

Analýza pro rok 2014 uvádí, že Praha tehdy vlastnila 29,68 % pozemků (pdf, str 33). Podle analýzy pro rok 2012 měla Praha ve vlastnictví na konci roku 2011 29,23 % pozemků (pdf, str. 4 ). V roce 2010 bylo ve vlastnictví města 28,66 % pozemků (pdf, str. 3). V roce 2008 ukázala analýza majetkových poměrů na 25,5 % pozemků z celkové rozlohy města ve vlastnictví Prahy (pdf, str. 3).

Analýzy majetkových poměrů na území města Prahy tedy ukazují na stabilní nárůst pozemků ve vlastnictví města. Z 25,5 % v roce 2008 se poměr celkové rozlohy v přímém vlastnictví města rozrostl na 29,98 % v roce 2016.

Roztříštěnost vlastnické struktury pozemků ve městě je podle analýz důsledkem legislativních úprav z 50. let, kdy byl trh s nemovitostmi deformován, vliv má také následná úprava po roce 1992.

O privatizaci pozemků v 90. letech a nedostatku strategických oblastí ve vlastnictví města psal například 29. července 2017 také server iDnes.cz.

Analýza rozvojového potenciálu se mj. zmiňuje o výhodnosti uchování určitých pozemků ve vlastnictví města. Jedná se například o rekreační oblasti (Divoká Šárka, Troja, Prokopské údolí atd.) či městské parky (Stromovka, Petřínské sady atd.). Vlastnictví města tak zaručuje veřejnou přístupnost a obecní užívání těchto ploch (pdf, str 42).

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Serveru Demagog.cz se nepodařilo z žádného veřejně přístupného zdroje dohledat informaci o tom, že by v Praze bylo 140 rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách. Je rovněž otázkou, zda "ubytovnami" myslela Semelová čistě soukromé ubytovny, nebo zda kalkuluje i s azylovými domy, případně jak definuje "rodinu" na ubytovně.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po doplnění informace tiskovým mluvčím magistrátu jsme hodnocení změnili na pravdivé.

Kvůli ověření tohoto výroku jsme se obrátili na Magistrát Hlavního města Prahy. Tiskový mluvčí Vít Hoffman nám sdělil následující: "Obecní bytový fond tvoří cca 5 % celkového bytového fondu na území hl. m. Prahy. Jedná se i o byty, které jsou svěřeny do správy jednotlivých městských částí a které s nimi nakládají samostatně (rozhodnutí, jak s nimi bude nakládáno, nemůže hl. m. Praha nijak ovlivnit). Nesvěřených bytů vlastní HMP k dnešnímu dni 8 126, což odpovídá cca 1 % všech bytů v Praze." 

​Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavení okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky nynější Povltavskou ulicí, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej mám v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Zastupitelstvo města Brna schválilo na konci roku 2015 vznik příspěvkové organizace Kancelář architekta města Brna (KAM). Kancelář vznikla 1. února 2016 jako hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města, které má za cíl zajišťovat tvorbu územních celoměstských analytických a koncepčních dokumentů v oblasti územního plánování a rozvoje, urbanismu, infrastruktury a péče o veřejný prostor. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje právě Kancelář architekta města.

Jasna Flamiková pravděpodobně naráží na společnost Arch.design, která územní plán připravovala od roku 2004. Podle serveru iDNES.cz, spolku NESEHNUTÍ a Deníku měl Arch.design připravit také projekt nákupního a zábavního centra Aupark, který měla vybudovat realitní společnost HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. Arch.design navíc vypracoval také územní studii (.pdf), na jejímž základě mělo být rozhodnuto o umístění záměru. Kvůli tomuto střetu zájmů byli dva architekti Arch.designu (Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil) pravomocně odsouzeni Stavovským soudem České komory architektů k tříletému zákazu ucházení se o veřejné zakázky.

Lze tedy tvrdit, že územní plán v minulosti vypracovávala „firma napojená na developery”, a to firma Arch.design, která měla vztah s developerem HB Reavis. Lze však důvodně předpokládat, že v případě Kanceláře architekta města Brna, jakožto příspěvkové organizace města, tomu tak není.

Město Brno zavedlo elektronickou šalinkartu v lednu 2017. Zájemce o elektronickou kartu se musí registrovat, karta se aktivuje po zaplacení. Následně se zájemce musí dostavit na některou z poboček dopravního podniku, kde ověří správnost zadaných údajů. Dotaci od magistrátu je možné získat jen na roční jízdné v zónách 100 a 101. Cena ročního jízdného je 4750 Kč. Výše dotace, kterou poskytne magistrát, je 1425 Kč. Jízdné na jeden den po odečtení dotace vychází na 9,11 Kč. O dotaci může žádat každý, kdo v Brně platí za odpad.

K 22. září 2017 si pořídilo (.pdf) elektronickou šalinkartu téměř 38 200 cestujících, z toho přibližně 30 000 šalinkaret bylo ročních, zbylých přibližně 8 200 bylo jiného tarifu. V lednu 2018 deklaroval Dopravní podnik města Brna více než 39 000 prodaných ročních šalinkaret, podobné číslo potvrdil i v březnu 2018 (březnové číslo, str. 17). To znamená, že celkový počet ročních i dalších šalinkaret již musel překročit 40 000, a to i vezmeme-li v potaz přiznané přesuny mezi kategoriemi.

Pro úplnost jsme zažádali o aktuální čísla Dopravní podnik města Brna, zatím jsme ovšem bez odpovědi. Podle e-shopu však bylo již v září 2017 zaregistrováno 41,5 tisíce zákazníků a počet registrovaných karet měl překročit 43 000. Aktuálně systém Brno iD hlásí po přihlášení „téměř 52 000“ elektronicky řízených šalinkaret.

Asociace AEFP (The European Association for Flowers and Landscape) je mezinárodní neziskovou asociací, která pořádá soutěž Entente Florale Europe neboli Evropská kvetoucí sídla za účelem podpořit zelenější a přívětivější prostředí v evropských městech a vesnicích. Ocenění kromě Brna získala také Kostelní Lhota, avšak v kategorii "vesnice".