Přehled ověřených výroků

Informace o výši investičních prostředků pro Městskou nemocnici Ostrava v roce 2006 není možné dohledat ani na oficiální stránce statutárního města Ostrava, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zpráva o stavu nemocnice v roce 2006 také není dohledatelná, ale podle zpravodaje Městské nemocnice Ostrava obdržela vyšší investice až v roce 2012 (.pdf, str. 2–3).

Dle tiskové zprávy ÚZSVM byla nemocnice v roce 2009 navrácena městu a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město. Tehdejší investiční náměstek primátora Zdeněk Trejbal také konstatoval to, že:

"Představitelé města Ostrava nemohli vrážet peníze do něčeho, co není jeho majetkem. Investice budou moci rozjet skoro ihned poté, co budou mít nemovitosti v kapse."

Zároveň dle důvodové zprávy z návrhu zákona o převedení nemocnice do vlastnictví města Ostrava (.doc, str. 4) byla nemocnice "státní zdravotnické zařízení přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví."

Je však pravdou, že malá část nemocnice, asi deset procent, městu patřila, a sice:

"Zhruba devadesát procent budov a pozemků v areálu v účetní hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun nepatřilo městu, jak by mohlo z názvu Městské nemocnice Ostrava vyplývat, ale státu."

Sanace jako ekonomický pojem znamená zhojování špatné ekonomické situace pomocí účelových "dotací." Nytra zřejmě myslel prosté financování, jelikož žádná nemocnice v kraji dle dostupných informací nevyžadovala sanační opatření v jejich ekonomickém smyslu. V Moravskoslezském kraji se nachází 12 zařízení, která působí v oblastech zdravotnictví zřizovaných nebo založených právě Moravskoslezským krajem:

- Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace;
- Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace;
- Nemocnice Třinec, příspěvková organizace;
- Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace;
- Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace;
- Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace;
- Dětský domov Janovice u Rýmařova, příspěvková organizace;
- Dětský domov Čtyřlístek, příspěvková organizace;
- Odborný léčebný ústav Metylovice - Moravskoslezské sanatorium, příspěvková organizace;
- Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace;
- Bílovecká nemocnice, a.s.;
- Sanatorium Jablunkov, a.s.

Dále se v Moravskoslezském kraji nachází Fakultní nemocnice Ostrava - státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR; a Městská nemocnice Ostrava, jejímž zřizovatelem je od roku 2009 město Ostrava.

Role Moravskoslezského kraje při organizaci zdravotní péče je mj. následující (.pdf, str. 3):

"Moravskoslezský kraj (dále také MSK) musí proaktivně organizovat zdravotní péči a být zodpovědný za její fungování v celém regionu bez ohledu na zřizovatelskou působnost a vlastnickou strukturu poskytovatelů zdravotní péče. Pro zajištění dostupnosti a kvality péče potom provozuje vlastní síť zdravotnických zařízení, u nichž musí vhodným managementem zajišťovat takovou efektivitu hospodaření, aby zajistil provozní soběstačnost a investiční stabilitu."

Například v programovém období 2007–2013 se MSK v oblasti zdravotnictví zaměřil zejména na stavby zdravotnických objektů – vybudování pavilonu interních oborů v Opavě, pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o., rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj, p.o, rekonstrukce infekčního pavilonu v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o. Kraj se tedy zaměřil především na jím spravované nemocnice mimo Ostravu.

Není však zcela pravdou, že by MSK nefinancoval nemocnice v Ostravě. Přispěl např. 3,68 milionů na provoz záchytky Městské nemocnice Ostrava. Rovněž fakultní nemocnice Ostrava každoročně profituje z podpory kraje pro výzkumné a vývojové aktivity, peníze mířily například na výzkumný onkologický projekt.

V Krajské nemocnici T. Bati pracuje 2311 zaměstnanců, z toho 350 lékařek a lékařů. Co se týče lůžek, má jich Krajská nemocnice T. Bati k dispozici celkem 941 (dle výroční zprávy za rok 2016, .pdf, str. 33). Oproti tomu má Městská nemocnice Ostrava (rok 2017) okolo 1900 zaměstnanců, z toho 250 lékařek a lékařů. Dále ostravská nemocnice disponovala v roce 2013 celkem 910 lůžky, v současné době jich má 898.

I když je Městská nemocnice Ostrava v médiích občas zmíněna jako "největší nefakultní nemocnice" například zde a zde nebo také tady, výrok hodnotíme jako nepravda, vzhledem ke srovnání kapacity lůžek a počtu zaměstnanců nemocnice, které má Krajská nemocnice T. Bati vyšší. Výrok jsme také konfrontovali se stanoviskem tiskové mluvčí Městské nemocnice Ostrava, která nám zprávou sdělila, že Městská nemocnice Ostrava je "největší nefakultní nemocnice vlastněná městem."

O prvním kole konzultací k generální rekonstrukci mezi zástupci Městské nemocnice v Ostravě a vedením města se zmiňuje ředitel ostravské nemocnice v květnovém (.pdf, str. 1) čísle Nemocničních listů: "proběhlo první kolo projednávání Generelu naší nemocnice se zástupci statutárního města Ostrava." O jiných konzultacích však není v dohledatelných zdrojích žádná informace.

"Ve čtvrtek 5. května proběhlo první kolo projednávání Generelu Městské nemocnice Ostrava za účasti vedení nemocnice, zástupců magistrátu a dalších hostů. Mezi nimi byli: Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostrava, Michal Mariánek, náměstek primátora SMO pro zdravotnictví a sociální politiku, Jaroslava Rovňáková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Za naši nemocnici pak Josef Grochol, pověřený řízením Městské nemocnice Ostrava, František Jurek, náměstek pro léčebnou péči, Jiří Revenda, náměstek pro techniku a provoz, členové primářské rady," stojí ve zpravodaji na straně 2.

Co se týče dvouletých příprav generelu, tak první zmínky můžeme nalézt opět v Nemocničních listech (.pdf, str. 1) z února 2016. Kdy se však na přípravách Generelu začalo pracovat a jestli přípravy skutečně trvaly dva roky, je z veřejných zdrojů nezjistitelné.

K výroku o tramvajích:

Jak informovala média, loni vypsané výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Zastupitelstvo Ostravy už na svém zasedání dne 20. 9. 2017 přislíbilo (.pdf, str. 73, usnesení č. 1876/ZM1418/28) zapůjčit Dopravnímu podniku Ostrava a. s. formou úvěru až 1,4 miliard korun, pokud by DPO neměl vlastní nebo evropské financování na plánovanou renovaci vozového parku.

Dle registru smluv si v posledních měsících Dopravní podnik Ostrava a.s. ani Statutární město Ostrava takový úvěr (alespoň zatím) nevzali. Smlouvy je přitom nutné v registru uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření. Tato smlouva o úvěru nebyla v poledních měsících schválena ani usnesením rady města, ani městským zastupitelstvem. Vzhledem k datu, kdy bylo výběrové řízení ukončeno a k vnitřním procesům schvalování takové smlouvy, lze předpokládat, že smlouva zatím uzavřena nebyla.

K nemocničnímu fondu:

Rozhodnutí o zřízení fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava padlo již v červnu 2016 (.pdf, str. 17, usnesení č. 1153/ZM1418/18), přispívá do něj město a aktuálně by měl obsahovat asi 471 milionů korun.

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 už 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 5.-6. místě v souboji s Libercem. S počtem 110 tisíc by však obsadila pátou pozici.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod městský obvod Ostrava-Jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci městské a fakultní nemocnice.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.