Přehled ověřených výroků

Titul Evropského města sportu udělila Ostravě v roce 2014 Asociace evropských měst sportu (ACES). ACES každoročně uděluje titul jednoho Evropského hlavního města sportu (metropole, nebo města s více než 500 000 obyvateli) a pak vícero titulů Evropského města sportu (menší města s 25 000 až 500 000 obyvateli). Cílem projektu je upozornit na funkci sportu coby společenského agregátu, jeho vliv na zvýšení kvality života ve městě, psychicko-fyzickou kondici obyvatel a integraci sociálních vrstev v komunitách.

Titul Evropského hlavního města kultury je přímou iniciativou EU (organizovanou Evropskou komisí) a je udělován od roku 1985. Cílem projektu je upozornit na kulturní diverzitu členských zemí EU a podpořit socio-ekonomický a kulturní vývoj měst. V rámci projektu dochází k přímému zapojení občanů, kteří se tak více podílejí na rozvoji a kulturním vyjádření svého města (.pdf, str. 1-2).

Ostrava byla v souboji o titul Evropského hlavního města kultury poražena Plzní, což bylo oficiálně potvrzeno už v roce 2011. Přihláška do soutěže o tento titul se podává šest let před rokem udělením titulu. Pro titul udělený v roce 2015 byl termín podání přihlášek v roce 2009.

Ve věci modernizace MHD zaznamenala Ostrava výrazný pokrok. Došlo k zavedení bezkontaktního odbavení v MHD, k nákupu 40 nových švýcarských tramvajových souprav, anebo k postupnému přechodu k ekologickým autobusovým linkám, které produkují minimum zplodin. V Ostravě také už od roku 2015 rostou dobíjecí linky pro elektromobily. V současné době se v Ostravě nachází již 5 dobíjecích stanic.

V roce 2017 získala Ostrava dotaci od Ministerstva životního prostředí na nákup 24 nových vozidel, 18 aut s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a 6 elektromobilů.

Nicméně jakákoliv dotace na elektromobilitu ze strany města pro městské obvody není z veřejných zdrojů dohledatelná. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Dle serveru idnes.cz chybí v širším centru Ostravy přibližně 4 000 parkovacích míst. Potřeba parkovacích míst přitom průběžně narůstá, ať již kvůli lidem dojíždějícím do Ostravy za prací, nebo kvůli přibývajícímu počtu aut vlastněných místními. Podle dat z roku 2017 (.pdf, str. 28) je pak v Ostravě jen 80 parkovacích míst na záchytných P+R parkovištích.

Dostavbu Prodloužené Rudné zdržují zejména vyvlastňovací řízení vůči věcným břemenům, která mají vlastníci okolních pozemků k pozemku č. 2915/10, na němž má být postavena právě část silnice I/11 Prodloužená Rudná.

Další potřebné stavby dopravního charakteru jsou dle Strategického plánu (.pdf, str. 7 a 17) např. rekonstrukce Hlavního nádraží, stavba městské lanovky nebo prodloužení tramvajových tratí. Podle Vyhodnocení (.pdf, str. 25 a 28) tohoto plánu pro rok 2018 se plánuje i zvýšení počtu stezek a silnic pro cyklisty, větší množství veřejného stání pro jízdní kola či výstavba P+R parkovišť s více než 1 100 parkovacími místy.

Obecně závaznou vyhlášku, kterou se reguluje provozování loterií, schválilo městské zastupitelstvo v říjnu 2015 na své desáté schůzi (.pdf, str. 8), a to 43 hlasy pro, žádným proti. Dalších 10 zastupitelů se zdrželo (.pdf, str. 17). Hypertextový odkaz na soubor jmenného hlasování zastupitelstva je stejně jako mnoho jiných neaktivní (k 14. září 2018). Ze zpráv k danému hlasování však plyne, že ti, kdo se nepřidali ani na jednu stranu, byli komunisté. Vyhláška určuje k prvnímu dni roku 2017 v některých městských obvodech plošný zákaz hazardu. V dalších pak dochází k časové či místní regulaci.

V rámci komunálních voleb v Ostravě je jedním ze zásadních témat plánované prodloužení tramvajové trati na 7. a 8. obvod v Porubě. Tento projekt byl v rámci Ostravy diskutován již několik desítek let, k jeho konkretizaci pod názvem Ekologizace veřejné dopravy v Porubě však došlo až roku 2014.

V průběhu roku 2016, kdy se plánovaný projekt dostal do povědomí širší veřejnosti, dochází ke vzniku několika skupin a petic – zpočátku spíše stran odpůrců. Postupem času vznikají i ty na jeho podporu. Součástí osvěty byly i dvě veřejné debaty a internetová hlasování. Ta většinou dopadla ve prospěch projektu, nicméně nelze je považovat za úplně relevantní.

Ostravští radní tak v úterý 21. srpna zadali průzkum veřejného mínění, jejž bude zajišťovat agentura STEM/MARK. V rámci průzkumu bude dotázáno nejméně 1500 Ostravanů ve věku 18–75 let, převážně z Poruby a Pustkovce. Průzkum bude prováděn proškolenými tazateli formou osobních rozhovorů s respondenty a jeho výsledky by měly být známy do 9 týdnů od podpisu smlouvy, tedy až po komunálních volbách. Výsledky budou známy do začátku listopadu, město se poté do konce roku rozhodne, zda trať postaví či nikoli.

Ač má tedy stavba tramvajové linky své odpůrce i příznivce, oficiální průzkum zadaný Ostravou ještě své výsledky nezná, tedy nezbývá nám než hodnotit jako neověřitelné.

Dle Mapy, projektu Otevřené společnosti o.p.s. využívajícího data přímo z Policejního prezidia (na obrazovce MAPA zvolíme území odbor MŘP Ostrava, pak si ve spodní části obrazovky volíme jednotlivé měsíce a roky dle našeho zájmu), došlo u oblasti pod přímou kontrolou Městského ředitelství policie Ostrava, kam patří město Ostrava a jeho nejbližší okolí, k poklesu celkové kriminality mezi roky 2013 a 2018. Nicméně v posledních letech, které jsou obzvlášť důležité při hodnocení uplynulého volebního období, naopak množství zjištěných trestných činů stoupá.

Stav k roku 2016

Stav k roku 2017

Stav k roku 2018

Měřítka se však různí a není jasné, co je míněno zmiňovanými faktory. Dle výroční zprávy (.pdf, str. 6) Městské policie Ostrava za rok 2017 (s využitím dat Policie ČR) kriminalita ve městě pravdu konstantně klesá. Podle zprávy však přinejmenším majetková trestná činnost pokles nezaznamenává, ale zůstává setrvalá. Primárně kvůli této neznámé je výrok neověřitelný.

Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

• prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)

• prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)

• prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.