Přehled ověřených výroků

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které "leží". Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů obecně čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci ani demolici patrně nevyžadují. Ze zmíněných 745 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici, poměr těchto dvou kategorií bohužel neznáme.

Magistrát navíc poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, kde je více než 50 neobydlených bytů, reálné číslo bytů připravených k rekonstrukci tedy bude ještě vyšší. Pokud ovšem vycházíme z tohoto počtu jako minima a počtu 745 bytů jako maxima bytů, které jsou obecně k rekonstrukci (či demolici) určeny, pak by pro dlouhodobější plán na rekonstrukci zbývalo 402 bytů, což spadá do intervalu uváděného primátorem.

Přesná čísla počtu pronájmů za poslední 4 roky se nám nepodařilo nalézt, jelikož centrální registr žadatelů o byt spravuje Bytový odbor brněnského magistrátu interně. (.pdf, str. 73). Ani dotazem na magistrát jsme se k tomuto číslu nedostali. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková objasnila, že tato čísla nemá souhrnně k dispozici, neboť je to záležitostí městských částí a celkový počet bychom zjistili dotazem na všech 23 z nich. Za městské byty ve správě města, což je asi 597 bytů, uvedla, že v posledních 4 letech "bylo po rekonstrukci nebo nově vystavěných dáno do pronájmu celkem 160."

Jde však pouze o podíl z 597 bytů, které jsou ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71). Údaje z bytů, které spravuje celkem 23 městských částí(.pdf, str. 126) (jde celkem o 28 099 bytů) nemáme k dispozici.

Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 má statutární město Brno nejvyšší podíl (.pdf, str. 90) bytů v obecním vlastnictví ze všech měst (19,73 % v roce 2011, ale v roce 2016 už jen 15,6 %).

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace říká analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které „leží.“ Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje. Ze zmíněných 1200 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici (magistrát poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, o 50 bytech tak nevíme, zda jsou připravené k zabydlení, v rekonstrukci, k rekonstrukci nebo k demolici). Složku bytů určených k demolici u žádného z čísel bohužel neznáme.

V celkovém počtu „ležících“ bytů, byť bychom přistoupili na definici ležení dle Vokřála, se primátor plete přibližně o 25 %. Rekonstrukce je připravena nebo se plánuje u 745, nikoli u 600. Ve druhé větě výroku nejsme kvůli nekompletním datům schopni určit odchylku od skutečnosti, Vokřál však zejména opomíjí skutečnost, že část z těchto bytů je určena k demolici.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace obsahuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytuje v letošním roce v rámci dotačního programu Podpora bydlení finanční prostředky na pečovatelské byty, komunitní domy seniorů a bytové domy bez bariér, a to v odhadované výši 300 mil. korun. O podpoře výstavby obecních bytů k pronájmu, o čemž mluvila Komárková, zde ministerstvo neuvádí žádné informace. Finanční podporu pro výstavbu obecních bytů přitom MMR neposkytovalo ani v předchozích třech letech.

Komárková by mohla mluvit o plánovaném programu MMR, kde ministryně Dostálová přislíbila zaprvé nízkoúročené půjčky obcím, zadruhé až stoprocentní dotace na výstavbu nových městských bytů. Dotační část by měla podle plánu sestávat právě z částky 2 mld. Kč. Podle plánů by měla stejná investice přitékat každý rok.

V současné době však ministerstvo žádné podobné dotace neposkytuje.

Podle dokumentu Strategie bydlení města Brna (.pdf, str. 30) mělo město Brno, případně městské části, ve svém vlastnictví ke konci roku 2016 přesně 28 696 bytů.

Vznesli jsme dotaz na magistrát a tisková mluvčí Mgr. Loukotová odpověděla, že technicky je volných bytů 1400, přičemž u 200 bytů probíhá obsazování, celkem jich je neobsazených 1200. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje.

Tzv. bezdoplatková zóna neboli oficiálně oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů byla Úřadem městského obvodu Michálkovice vyhlášena v červenci 2018 a zveřejněna na úřední desce jako oznámení č. 103/2018. Michálkovice mají jako jediná městská část v Ostravě na svém území vyhlášenou bezdoplatkovou zónu, např. městská část Moravská Ostrava a Přívoz se svou žádostí o vyhlášení těchto zón neuspěla.

Michal Mariánek byl od roku 2015 náměstkem primátora pro oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a prevence kriminality. Mariánkovo vyjádření k tématu bezdoplatkových zón se nám však nepodařilo dohledat, stejně jako jeho potenciální jednání s městskými obvody. Z Juroškovy strany se tam jedná o nepodložené tvrzení, které nedovedeme verifikovat.

V České republice existují dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Příspěvek se řadí mezi dávky státní sociální podpory a doplatek mezi dávky hmotné nouze.

V roce 2017 bylo vyplaceno dle statistiky MPSV (.pdf, str. 11) na příspěvky na bydlení 8,62 mld. korun. Dle statistické ročenky MPSV (.pdf, str. 118) z roku 2016 vydal stát 9,26 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 2 mld. korun, a v roce 2015 dle ročenky (.pdf, str. 121) 9,16 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 1,87 mld. korun.

Doplatky na bydlení vyšly stát v roce 2017 na 2,42 mld. korun a v předešlých dvou letech na 2,92 mld. korun, respektive 3,14 mld. korun.

Pokud sečteme výdaje za příspěvek a doplatek v jednotlivých letech, zjistíme, že stát v roce 2017 vyplatil 11 mld. Kč, o rok dříve 12,2 mld. Kč a obdobně i v roce 2015 – 12,3 mld. Kč.

Z veřejně dostupných informací nelze posoudit a ani ověřit, zda a případně jakou část z výše uvedených finančních prostředků v konečném důsledku skutečně získávají majitelé ubytoven. Navíc Witosz není zcela přesný a nerozlišuje rozdíl mezi příspěvky na bydlení a doplatky na bydlení.

V poslední statistické ročence (.pdf, str. 117) s údaji za rok 2016 MPSV uvádí, že v Moravskoslezském kraji bylo v daném roce vyplaceno přesně 585 787 příspěvků na bydlení. To znamená, že tuto dávku čerpalo téměř 49 tisíc domácností, předpokládáme-li čerpání dávky každým příjemcem v průběhu všech 12 měsíců v daném roce.

Ve strategickém plánu sociálního začleňování pro město Ostravu a roky 2015–2018 (.pdf, str. 6) je uvedeno: "V Ostravě je 8 028 příjemců doplatku na bydlení, pod tímto číslem je ale třeba si představit
ne jen jedince, ale celé domácnosti, na něž má tato dávka pozitivní dopad."

David Witosz však nehovoří o doplatcích na bydlení, ale příspěvcích na bydlení, což je příspěvkem laicky řečeno "méně krizovým."

"Zranitelnou skupinou osob jsou i příjemci příspěvku na bydlení, kterých je v Ostravě 18 497, opět se jedná o domácnosti, a to o jednom či více členech. Mezi příjemce mohou patřit rodiny s dětmi, nezaměstnaní, rodiče samoživitelé, senioři, Romové, pracující s nízkými příjmy apod."

Neexistují ovšem veřejně dostupná data o tom, kde nejen v Ostravě žijí příjemci tohoto příspěvku, zda v sociálně vyloučených lokalitách, nebo mimo tyto lokality. Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (.pdf, str. 34) zpracované Agenturou pro sociální začleňování je v Ostravě 13 takových lokalit. Samotný ostravský magistrát však ve strategickém plánu sociálního začleňování (.pdf, str. 5) pracuje s číslem 15, přičemž jde o stejné lokality s tím, že dvě z nich jsou členěny kvůli svým specifikům. Žije v nich přitom cca 6 150 lidí.


Dodejme, že David Witosz nás po zveřejnění našeho hodnocení kontaktoval a upozornil na existenci Situační analýzy Ostrava (.pdf), podle které uvedené hodnoty přibližně odpovídají počtu příjemců doplatků (nikoli tedy příspěvků) na bydlení v r. 2017. V tom roce bylo vyplaceno 75 261 měsíčních doplatků (str. 15), což ukazuje na počet příjemců nejméně 6272, z nichž 1012 žilo v ulicích "se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení" (str. 20). Jelikož jde o odlišný druh sociální pomoci, než příspěvky na bydlení, kterým se věnuje Witoszův výrok, naše hodnocení se nemění.