Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ČSSD sice schválila seznam pěti kandidátů na ministry do menšinové vlády Andreje Babiše v květnu 2018, nelze ovšem z dostupných zdrojů říci, zda bylo hlasování jednomyslné. Do vlády byla zvolena tato jména: Jan Hamáček (ministerstvo vnitra), Miroslav Poche (ministerstvo zahraničí), Petr Krčál (ministerstvo práce a sociálních věcí), Miroslav Toman (ministerstvo zemědělství) a Antonín Staněk (ministerstvo kultury). Dodejme ovšem, že na místo Pocheho nakonec usedl Jan Hamáček, který tak od června 2018 vede dvě ministerstva. Tato situace je ovšem podle něj pouze dočasná.

Kompetence i proces jmenování zmíněné ve výroku souhlasí se zněním zákona a podrobnosti ohledně výběrového řízení odpovídají skutečnosti (a to i s přihlédnutím k drobné číselné odchylce, kterou je třeba posuzovat v kontextu výroku).

K procesu jmenování ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se vyjadřuje § 1 odst. 2 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů:

“V čele inspekce stojí ředitel inspekce (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává1) na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.”

Prázdné místo šéfa GIBS bylo uvolněno poté, co se historicky druhý ředitel této instituce Michael Murín rozhodl rezignovat na svoji funkci. Učinil tak po sporech s předsedou vlády Andrejem Babišem, který na něj uvalil i kárné řízení.

Oficiálně svůj odchod odůvodnil tím, že by jeho “setrvání v čele GIBS mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce.” Do druhého výběrového řízení na post nového ředitele (kdy první bylo skončeno kvůli pouze jednomu kandidátovi) se přihlásilo 12 uchazečů. Nezávislá odborná komise následně zvolila šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech Radima Dragouna. Předseda vlády závěry komise plně akceptoval.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme výrok za pravdivý, a to i přesto, že uchazečů o funkci bylo ve skutečnosti 12 narozdíl od 14 zmíněných.

TOP 09 předložila návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje zpřísnění postihů za týrání zvířat, definici tzv. množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Tento návrh předem podpořili Piráti a STAN. TOP 09 také oznámila, že navrhne změnu daňového řádu, podle které by o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud namísto úředníků. Stát postupuje podle TOP 09 často nespravedlivě tvrdě a mnohdy se mýlí.

Mimo zmíněné návrhy se podařilo TOP 09 získat podporu pro své návrhy například ve věci vyšší mateřské pro rodiny se středními a vyššími příjmy. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM se postavila neutrálně k návrhu volby poštou na dálku ze zahraničí. Naopak zamítnuty byly vládou návrhy TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud, nebo návrh na zrušení pravomoci finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Ve sněmovně neprošel například návrh na zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť TOP 09 předložila zmíněné návrhy a předkládá i další zákony a novely. Největší pozornost médií vzbudilo téma ochrany zvířat a s ním spojená novela trestního zákoníku. Podle aktuálních předvolebních průzkumů CVVM i Median se pohybuje podpora opoziční TOP 09 okolo hraničních 5%.

Jiří Pospíšil skutečně získal největší počet preferenčních hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Jiřího Pospíšila tehdy zakroužkovalo 77 724 voličů. Pospíšil kandidoval na druhém místě za lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Ten ovšem v žebříčku preferenčních hlasů skončil až na 4. místě.

V nedávné době byly do Poslanecké sněmovny předloženy dva poslanecké návrhy zabývající se definicí manželství. Dle prvního návrhu (.pdf), který byl rozeslán poslancům 13. června by mělo dojít ke změně občanského zákoníku a souvisejících předpisů a v nich obsažené definice manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí.

Návrh zrovnoprávňující svazky stejnopohlavních párů přeložila skupina poslanců z ANO, Pirátů, ČSSD, TOP 09, KSČM a STAN. Nejvíce jednotný byl v tomto případě, klub Pirátů, kde bylo předkladateli návrhu zákona sedmnáct z celkového počtu dvaadvaceti poslanců.

Hned dva dny na to byl poslancům rozeslán další návrh (.pdf), podle kterého by mělo dojít ke změně Listiny základních práv a svobod, kde by byl článek 32 doplněn o výslovnou definici manželství jako svazku muže a ženy. V současnosti první věta čl. 32 chrání rodičovství a rodinu, v případě schválení novely Listiny by bylo chráněno rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy.

Návrh na změnu Listiny základních práv a svobod předložila skupina poslanců z poslaneckých klubů ANO, KDU-ČSL, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN. Kromě klubu KDU-ČSL, kde předkládalo návrh všech deset poslanců, nebyly ostatní poslanecké kluby nikterak jednotné.

Z tabulky můžeme vidět, že poslanci (s výjimkou klubu KDU-ČSL a do jisté míry Pirátů) se opravdu nerozhodují podle stranického programu, ale velmi volně dle svého uvážení. V několika poslaneckých klubech se tak vyskytují oba názorové proudy, tedy poslanci, kteří podporují zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků i ti, kteří naopak chtějí chránit manželství jako svazek muže a ženy ústavním pořádkem.

V minulém volebním období byl v Poslanecké sněmovně předložen návrh (.pdf) novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého partnera a zajistit tak stejný právní vztah dítěte k oběma partnerům. I tento návrh byl předložen velmi různorodou skupinou poslanců ze šesti poslaneckých klubů (všech kromě klubu KDU-ČSL), hlasováno o něm ale nebylo.

Jiří Pospíšil v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pokud Andrej Babiš postupuje tímto způsobem, měl by italské vládě nabídnout jinou formu pomoci. I když jeho kroky přímo nekritizoval, nevyjádřil ani přímý souhlas. Že by se Babiše přímo zastal, je skutečně zkratka, kterou publikovaly Parlamentní listy ve svém textu.

Předseda TOP 09 se k odpovědi Andreje Babiše, který odmítl žádost italské vlády o přijetí části uprchlíků, vyjádřil (video, 7:12) v pořadu 20 minut Radiožurnálu. S rozhodnutím premiéra ale přímo nesouhlasil, pouze uvedl, že by bylo dobré v takovém případě nabídnout Itálii jinou pomoc a neuzavírat se před další komunikací.

„Já osobně si myslím, že ve chvíli, kdy Česká republika a v zásadě celá politická reprezentace odmítá povinné kvóty, přerozdělování uprchlíků proti jejich vůli po Evropě, tak by bylo rozumné nabídnout italské straně nějakou jinou formu pomoci, než je přijetí uprchlíků, kteří do České republiky sami nemíří a nepožádali v České republice o azyl. Já jsem přesvědčený, že máme dát azyl tomu, kdo o azyl v České republice požádá a splní podmínky české legislativy, českých zákonů.“

Zkreslení jeho odpovědi pak přinesly Parlamentní listy, které o souhlasu Jiřího Pospíšila s Andrejem Babišem nesprávně informovaly už v titulku článku: „Šéf TOP 09 Pospíšil se zastal Babiše ve věci přijímání uprchlíků. Opravdu.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg domnělý výrok Jiřímu Pospíšilovi vytkli jako neztotožnitělný s dosavadní politikou TOP09. Miroslav Kalousek tak učinil na svém twitterovém účtu, kde uvedl, že svého předsedu respektuje, ale s jeho názorem souhlasit nemůže.

Podobně se ohradil na facebookové stránce také Karel Schwarzenberg: „Postoj vlády k prosbě italského premiéra je za prvé hloupý, za druhé nelidský a za třetí příčící se našim zásadám, které stavī na našem židovsko-křesťanském duchovním dědictví.“ V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Předsedovi TOP 09 Pospíšilovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že jím opakované stanovisko se týká vedení strany a nikoli všech členů, neboť někteří europoslanci za TOP 09 pro přijetí přerozdělovacích kvót hlasovali v Evropském parlamentu.

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina o půl roku později rovněž podpořili návrh Evropské komise na trvalé kvóty k přerozdělení migrantů. Předseda TOP 09 Kalousek v září 2016 zopakoval, že "kvóty nic neřeší" a přirovnal europoslance hlasující jinak než dle oficiálního stanoviska strany např. k Jaroslavu Foldynovi (ČSSD).

"Oficiální stanovisko TOP 09 podporuje vládu v tom, že odmítá kvóty. Ne že bychom se nechtěli podílet na společném evropském řešení, ale proto, že kvóty opravdu nemohou v rámci schengenského prostoru fungovat."

Vedení strany i nadále zůstává ve svém názoru na kvóty jako "nefunkční řešení" konzistentní. Dokazuje to například tweet europoslance a aktuálního předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila ze září 2017 či jeho rozhovor z července 2018.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce. Koaliční projekt nebyl formován pouze na úrovni vedení stran, jak Pospíšil uvádí.

Jedna z prvních zpráv o možné spolupráci KDU-ČSL a STAN se objevila již v prosinci 2016, kdy Celostátní konference KDU-ČSL pověřila předsednictvo strany, aby zahájilo jednání pro spolupráci v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017.

Nejdříve se jednalo o možnosti tzv. integrační strany, kdy by vznikl nový subjekt, který by své kandidátní listiny poskládal z členů dvou spolupracujících stran. Tento projekt byl však Celostátní konferencí KDU-ČSL odmítnut, a namísto toho pověřila konference předsednictvo k jednání o spolupráci mezi stranami na úrovni volební koalice.

Nabídka koaliční spolupráce pro volby 2017 byla Starosty přijata, když bylo obdobné pověření pro vedení STAN schváleno 81 % delegátů Celostátního výboru STAN.

Volební koalice byla také schválena Celostátní konferencí KDU-ČSL dne 18. března 2017 v poměru 39 delegátů pro koalici a 31 delegátu proti koalici. O týden později pak byla koaliční spolupráce schválena také republikovým sněmem STAN, kdy pro bylo 101 ze 117 delegátů, kteří se hlasování účastnili.

Na základě těchto hlasování a probíhajících jednání podepsaly strany 12. dubna 2017 koaliční smlouvu. Tato smlouva byla následně potvrzena, a koaliční smlouva schválena, i celostátním sjezdem KDU-ČSL dne 27. května 2017. Na kterém pro koalici platně hlasovalo 228 z 269 přítomných delegátů.

Koaliční spolupráce byla nakonec odvolána. Došlo k tomu zejména z obav, že by volební výsledky koalice nedosáhly potřebné 10% hranice pro vstup uskupení do Poslanecké sněmovny.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože samotný Andrej Babiš uvedl pro Novinky, že se do kauzy H-System rozhodl vstoupit "z jeho iniciativy".

Prvotní iniciativa vyšla od Andreje Babiše, který se 25. července spolu s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem sešel nejprve s konkurzním správcem Josefem Monsportem a následně se zástupci družstva Svatopluk. Ti během schůzky premiéra Babiše požádali, aby se stal zprostředkovatelem jednání mezi oběma stranami v tomto sporu. Andrej Babiš tedy sice skutečně byl vyzván k roli mediátora mezi stranami, došlo k tomu však na schůzce iniciované jím samotným.

V rozhovoru pro Novinky.cz ohledně kauzy H-Systém uvedl Andrej Babiš následující:

Redaktor: "Proč jste se rozhodl vstoupit do kauzy H-Systém? Oslovilo vás družstvo Svatopluk?" Andrej Babiš:

„Byla to moje iniciativa (…). Ve středu v osm ráno jsem se společně s ministrem spravedlnosti Kněžínkem setkal s panem Monsportem a vyslechl si jeho pozici, v 9:30 za námi přišel pan Junek s právním zástupcem. Ptali jsme se, co jako zástupci státu pro ně můžeme udělat, a pan Junek nás požádal, abychom se stali mediátory sporu. Obraceli se na nás i další občané, abychom to řešili.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť obě zainteresované strany se podle svých veřejných prohlášení skutečně dohodly na zmíněných krocích.

Výsledkem dalšího jednání, na kterém byl přítomný mimo jiné i premiér Andrej Babiš, bylo přislíbení, že se do vyřešení případu nebude vystěhovávat z Horoměřic žádný z klientů H-Systemu. Zástupci spolku Svatopluk se dohodli se správcem konkurzní podstaty Josefem Monsportem, že zatím nebude uplatňovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož se měli klienti H-Systemu do třiceti dnů vystěhovat ze svých domovů v Horoměřicích.

Hlavním úspěchem byla dohoda o vypracování nového znaleckého posudku, který určí hodnotu nemovitostí. Podle konkurzního správce mají cenu asi 140 milionů, podle jejich obyvatelů deset a půl milionu. Dokud posudek nebude vypracovaný a vyhodnocený, nikdo se stěhovat nebude. O tom, kdo posudek vypracuje, se rozhodne 30. srpna na věřitelském výboru. „Milník číslo dvě bude dohoda na způsobu zadání, milník číslo tři bude vyhodnocení na obou stranách.“ uvedl právní zástupce družstva Svatopluk Lubomír Kincl. "Posudek by měl hledat, jaká je obvyklá cena nemovitostí v roce 2018, ale i jaká byla v několika dřívějších termínech." řekl Josef Monsport.

Společnost H-System uzavřela v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu asi o miliardu. Stavební bytové družstvo Svatopluk založila část poškozených klientů v říjnu 1997 s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic. Tehdejší správce konkurzní podstaty Karel Kudláček jim to za určitých podmínek povolil. Jeho nástupce Monsport je ale později vyzval, aby nemovitosti vyklidili a umožnili prodej, z výtěžku měli být uspokojeni všichni klienti zkrachovalé firmy. Členové družstva vedou s Monsportem od roku 2000 spory, aby se vystěhovat nemuseli.