Přehled ověřených výroků

Služba SENIOR BUS byla Magistrátem města Brna spuštěna k 1. červnu 2016. Určena je pro seniory starší 70 let a osoby s tělesným postižením s trvalým bydlištěm v Brně. Zpočátku byly pro službu k dispozici dva automobily, jeden s naftovým motorem a druhý poháněn CNG.

Z důvodu velkého zájmu občanů byla kapacita služby posléze navýšena 15. června 2017 o třetí automobil a 2. července 2018 o čtvrtý automobil (.pdf).

V roce 2017 využilo službu 13 000 osob, jak pro Demagog.cz uvedla Mgr. Radka Loukotová z Tiskového střediska Kanceláře primátora města Brna.

Pro zajímavost uvádíme další data, která nám Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna poskytlo. SENIOR BUS za rok 2017 provedl celkem 9 000 jízd. Průměrný počet přepravených osob za měsíc byl 1 070. Průměrný počet přepravených osob třemi autobusy za den byl 27,5 osoby, přičemž průměrná délka jedné jízdy byla 14,9 km. Za rok 2017 vynaložilo město na provoz služby SENIOR BUS 4,2 milionu Kč.

Asociace AEFP (The European Association for Flowers and Landscape) je mezinárodní neziskovou asociací, která pořádá soutěž Entente Florale Europe neboli Evropská kvetoucí sídla za účelem podpořit zelenější a přívětivější prostředí v evropských městech a vesnicích. Ocenění kromě Brna získala také Kostelní Lhota, avšak v kategorii "vesnice".

Město Brno zavedlo elektronickou šalinkartu v lednu 2017. Zájemce o elektronickou kartu se musí registrovat, karta se aktivuje po zaplacení. Následně se zájemce musí dostavit na některou z poboček dopravního podniku, kde ověří správnost zadaných údajů. Dotaci od magistrátu je možné získat jen na roční jízdné v zónách 100 a 101. Cena ročního jízdného je 4750 Kč. Výše dotace, kterou poskytne magistrát, je 1425 Kč. Jízdné na jeden den po odečtení dotace vychází na 9,11 Kč. O dotaci může žádat každý, kdo v Brně platí za odpad.

K 22. září 2017 si pořídilo (.pdf) elektronickou šalinkartu téměř 38 200 cestujících, z toho přibližně 30 000 šalinkaret bylo ročních, zbylých přibližně 8 200 bylo jiného tarifu. V lednu 2018 deklaroval Dopravní podnik města Brna více než 39 000 prodaných ročních šalinkaret, podobné číslo potvrdil i v březnu 2018 (březnové číslo, str. 17). To znamená, že celkový počet ročních i dalších šalinkaret již musel překročit 40 000, a to i vezmeme-li v potaz přiznané přesuny mezi kategoriemi.

Pro úplnost jsme zažádali o aktuální čísla Dopravní podnik města Brna, zatím jsme ovšem bez odpovědi. Podle e-shopu však bylo již v září 2017 zaregistrováno 41,5 tisíce zákazníků a počet registrovaných karet měl překročit 43 000. Aktuálně systém Brno iD hlásí po přihlášení „téměř 52 000“ elektronicky řízených šalinkaret.

Zastupitelstvo města Brna schválilo na konci roku 2015 vznik příspěvkové organizace Kancelář architekta města Brna (KAM). Kancelář vznikla 1. února 2016 jako hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města, které má za cíl zajišťovat tvorbu územních celoměstských analytických a koncepčních dokumentů v oblasti územního plánování a rozvoje, urbanismu, infrastruktury a péče o veřejný prostor. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje právě Kancelář architekta města.

Jasna Flamiková pravděpodobně naráží na společnost Arch.design, která územní plán připravovala od roku 2004. Podle serveru iDNES.cz, spolku NESEHNUTÍ a Deníku měl Arch.design připravit také projekt nákupního a zábavního centra Aupark, který měla vybudovat realitní společnost HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. Arch.design navíc vypracoval také územní studii (.pdf), na jejímž základě mělo být rozhodnuto o umístění záměru. Kvůli tomuto střetu zájmů byli dva architekti Arch.designu (Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil) pravomocně odsouzeni Stavovským soudem České komory architektů k tříletému zákazu ucházení se o veřejné zakázky.

Lze tedy tvrdit, že územní plán v minulosti vypracovávala „firma napojená na developery”, a to firma Arch.design, která měla vztah s developerem HB Reavis. Lze však důvodně předpokládat, že v případě Kanceláře architekta města Brna, jakožto příspěvkové organizace města, tomu tak není.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Dle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu za červenec a srpen letošního roku nejsou rozptylové podmínky v aglomeraci Ostrava příznivé. K překročení maximálního povoleného počtu překročení denního imisního limitu došlo v červenci i v srpnu v oblasti Ostrava - Kunčičky. K překročení hodnoty hodinového imisního limitu oxidu siřičitého, a to v červenci i v srpnu celkem dvakrát, došlo na lokalitě Ostrava - Fifejdy a na lokalitě Ostrava - Přívoz během srpna dokonce ve čtyřech případech. Aktuální informace o ovzduší jsou k dipozici zde.

Co se benzenu týče, od roku 2014 až do současnosti (pdf, str.9), nebyly jeho limity v ovzduší překročeny na žádném z měřených lokalit (celkem 37). Finální hodnoty za rok 2017 (pdf, str.2), budou známy v průběhu letošního podzimu. Jedním ze subjektů, které se mají podílet na emisi benzenu (informace pochází od bývalého náměstka primátora Madeje, který k tomuto vedl pracovní skupinu), je ostravská BorsodChem v Mariánských horách, která z benzenu vyrábí mj. anilin. Podle jejich výroční zprávy však loni zaměstnávali 366 zaměstnanců.

Dalším ze subjektů mající vliv na ovzduší jsou OKK Koksovny a.s., specializující se převážně na výrobu koksu. V současné době je v provozu pouze Koksovna Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. I zde probíhají snahy dopad na životní prostředí a život občanů minimalizovat - v roce 2014 byla dokončena výstavba odháněče benzolu a v roce 2016, prostřednictvím dotace z Evropské unie, bylo uvedeno do provozu modernizované Odprášení uhelné služby. Ovšem i zde, dle posledního dohledatelného údaje o počtu zaměstnanců z roku 1996, je jejich počet mnohem vyšší (2117) než zmiňovaných 200 lidí. Lze samozřejmě předpokládat, že je v současnosti počet vzhledem ke snížené výrobě nižší, ale stále se nejedná o na lidské zdroje malý podnik.

Na území statutárního města Ostravy a v jejím okolí, evidujeme na 40 chemicky aktivních firem. Každá z nich má jistě podíl na zvýšeném znečištění ovzduší v dané lokalitě, nicméně korelace počtu zaměstnanců menších firem na množství benzenu ve vzduchu je neověřitelná.

V průběhu loňského roku, potažmo počátkem letošního, společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. řešila nedostatek skladovacího prostoru pro celkem 200 tisíc tun uhlí pro své hutě. Do úvahy připadaly Radvanice a Bartovice, nicméně krajský úřad pro tyto návrhy vydal závazné nesouhlasné stanovisko. Při rozhodování brali krajští zastupitelé v potaz i připomínky veřejnosti, převážně stran obyvatel a zastupitelů zmíněných městských částí. Vyjadřovali se i zástupci města.

Srovnání s údajně opačnou situací v Heřmanicích je však zavádějící. Území městské části Ostrava-Heřmanice je jednou z oblastí, kde je skladována důlní hlušina jakožto pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Stále zde dochází k úniku nebezpečných plynů, a to převážně do podzemních vod. Hlušina je zde však již od 19. století, nebyla tedy zavedena kvůli nečinnosti tamních úřadů. Naopak, v roce 2017 začala její pomalá revitalizace, která má trvat deset let.

Slezská Ostrava trvale bojuje s černými skládkami, případ Heřmanic však neodpovídá veřejně dostupným zdrojům.

​Fakultní nemocnice Ostrava je zmíněnou státní institucí, Městská nemocnice Ostrava je od roku 1992 příspěvkovou organizací města, soukromou nemocnicí je pak Vítkovická nemocnice a. s. Vedle nich v Ostravě fungují nejrůznější soukromé kliniky (např. Silesia Medical s.r.o.).

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 6. místě, kdy pátý Liberec měl 103 288 obyvatel. S tvrzenými 100 tisíci by Ostrava-Jih obsadila sedmou pozici po Olomouci s 100 154 obyvateli.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod Ostravu jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Stalo se tak právě z důvodu její nízké vytíženosti, na pohotovost docházely pouze jednotky lidí denně. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci Městské a Fakultní nemocnice.

Stát vrátil nemocnici městu v roce 2009. Ostrava tak dostala možnost do městské nemocnice znovu investovat. ČSSD se od té doby podílela na koalicích z let 2010 a 2014 (v roce 2015 ČSSD z koalice odešla do opozice). 

Požadavek neprivatizace Městské nemocnice zazněl ze strany člena vyjednávacího týmu Miroslava Nováka za ČSSD při jednání o koaliční smlouvě a programovém prohlášení s ODS z roku 2010: „Já mohu v tuto chvíli zmínit, že prioritou koaliční dohody jsou záležitosti jako zlepšení stavu ovzduší v Ostravě, ponechání městské nemocnice ve stoprocentním vlastnictví města Ostravy (…)“. V tuto chvíli není koaliční smlouva z roku 2010 na oficiálních stránkách k dohledání.

Městská nemocnice v rukou města byla předmětem i programového prohlášení koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL z března 2015. V bodě 10 se dočteme: „Budeme rozvíjet Městskou nemocnici Ostrava (MNO) jako příspěvkovou organizaci ve vlastnictví města se záměrem dále zlepšovat dostupnost, rozsah a kvalitu zajištění zdravotních služeb a úroveň poskytované péče při současném zvyšování finanční soběstačnosti nemocnice.“ Programové prohlášení nejspíš kopíruje 26 programových tezí koaliční dohody z října 2014.