Přehled ověřených výroků

Nepravda
Občanský zákoník nezakazuje opravu na vlastní náklady, pouze se tak musí stát po dohodě s pronajímatelem.

Předně je třeba zmínit, že tyto smluvní vztahy se řídí občanským zákoníkem, který ovládá zásada autonomie vůle. To znamená, že ve většině případů si strany mohou dohodnout ujednání i odlišná od zákona, třeba právě provedení velkých oprav. V případě nájmu by pak nesmělo takové ujednání nepřiměřeně zkracovat práva nájemce, ten má ze zákona zvláštní ochranu. Přiměřenost však praxe řeší např. dočasným snížením nájemného, které mu vykompenzuje náklady na opravy.

Zákon přitom předpokládá možnost nájemce provádět úpravy bytu na vlastní náklady, pouze přitom uvádí podmínku, že je nutný souhlas pronajímatele. V opačném případě smí nájemník provádět jen běžnou údržbu a drobné úpravy, přičemž však náklady nesmí přesáhnout částku 1000 korun za jednu opravu nebo ročně v součtu 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Druhy úprav jsou rovněž vymezeny.

V případě větších úprav je problematická návratnost investic nájemníka po dokončení oprav nebo v případě ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen nájemníkovi proplatit náklady na opravu v případě, že je byt ve špatném stavu a určitá vada znemožňuje jeho užívání a zároveň pronajímatel nebyl schopen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. V takovém případě pak nájemník může požadovat proplacení nákladů nebo slevu na nájemném.

V druhém případě, kdy by nájemník požadoval vyrovnání až po ukončení smlouvy, zákon pouze zmiňuje, že pokud dojde změnou věci k jejímu zhodnocení, vyrovná se pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu podle míry zhodnocení. Pronajímatel zároveň může po vypovězení smlouvy požadovat navrácení bytu do původního stavu.

To, že opravy na vlastní náklady zákon nevylučuje, potvrzuje také praxe městské části Brno-sever. Ta na svých stránkách uvádí Kritéria pro pronájem obecních bytů, v nichž rozčleňuje čtyři jejich kategorie. První z nich tvoří byty, ve kterých nejsou nutné žádné opravy a zároveň na nich nevázne dluh od předchozího nájemce. Druhým typem jsou byty, ve kterých je nutné provést na náklady dalšího nájemce opravy. Třetí kategorií jsou byty s dluhem z oprav od předchozího nájemníka, které musí ten budoucí uhradit. Do čtvrtého typu spadají sociální byty.

Neověřitelné
Město po změnách v pravidlech pro pronájem městských bytů nabízí k pronájmu pouze opravené byty a byty určené k úpravě již nenabízí. Zda má tato situace za následek menší množství přidělených bytů, není možné z důvodu neveřejných statistik zjistit.

Je pravda, že dříve žádosti o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu rozlišovaly, zda nejde o tzv. „žadatele o byt na opravu vlastním nákladem nájemce“. Dnes toto žádosti nerozeznávají. Od podzimu 2017 přistoupil magistrát ke změnám v pravidlech pro pronájem městských bytů. Jednou ze změn bylo i to, že bude umožněn pouze pronájem bytu způsobilého k užívání.

To znamená, že nelze po budoucím nájemci požadovat opravy bytu vlastním nákladem či náhradu nákladů na opravy provedené pronajímatelem či předchozím nájemcem.

Město si tak byty ve svém vlastnictví opravuje samo a k pronájmu nabízí již pouze byty opravené. Lidé si tak nemohou požádat o pronájem bytu k úpravě, na jehož opravy by následně použili vlastní finanční prostředky.

Statistiky přidělených městských bytů během minulé i současné koalice nejsou veřejně dostupné. Podařilo se nám od tiskové mluvčí magistrátu pouze zjistit, že za uplynulé období bylo přiděleno do pronájmu celkem 160 bytů ve správě města (nikoli městských částí.) Toto číslo však nemáme s čím konfrontovat, proto je výrok neověřitelný.

Nepravda
Neobydlených obecních bytů je v Brně 1200, tedy více než 1000. Městská část Brno-sever má ale volných 495 bytů, městská část Brno-střed má volných jen 472 bytů.

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Pravda
Vedení města opravdu přijalo dokument Strategie bydlení města Brna. V jeho rámci je definována prevence ztráty bydlení u rizikových skupin, která zahrnuje mj. mladé rodiny a seniory. Strategie počítá i s výstavbou tzv. DPS.

Strategie bydlení města Brna 2018-2030 (.pdf) byla přijata usnesením Rady města na zasedání 19. června 2018 (bod č. 78). Dokument je rozdělen do čtyř prioritních oblastí, tento výrok se týká Prioritní oblasti C: Podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami.

Do skupiny osob se specifickými potřebami jsou v dokumentu zahrnuti senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkými příjmy a mladé domácnosti do 35 let. V rámci kategorie osob v bytové nouzi jsou zahrnuti lidé bez domova, oběti domácího násilí, rodiny s dětmi, osoby opouštějící institucionální zařízení s pěstounskou péčí apod. Strategická část dokumentu předkládá na základě SWOT analýz plán prevence ztráty bydlení u těchto osob (.pdf, str. 26).

Strategie do roku 2030 uvádí plán výstavby domů s pečovatelskou službou, bytových domů pro seniory a zřizování jednotek sdíleného bydlení pro seniory v rámci Prioritní oblasti C, a to v bodě C.2.2 (.pdf, str. 32).


Pod současným vedením města byl například 1. června 2017 otevřen padesátý dům s pečovatelskou službou ve městě. Rada města zároveň 13. října 2017 schválila záměr stavby DPS Bedřichovická.

Sdílené bydlení pro seniory bylo v Brně poprvé uvedeno do praxe v roce 2016.

Pravda
Kometa v letech 2017 a 2018 vyhrála titul. Městské části i brněnské školství zaznamenaly navýšení finanční podpory ze strany města Brna. Město vlastní 100 % akcií veletrhů.

Kometa Brno získala mistrovský titul extraligy v letech 2017 a 2018. Město Kometu podpořilo příspěvkem ve výši 16 milionů korun v roce 2018. 

Do resortu školství skutečně plyne z města více finančních prostředků. V roce 2014 připadlo na vzdělávání a školské služby 143 mil. korun, zatímco v roce 2018 investovalo město 176 mil. korun (list Výdaje).

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz i svým městským částem. V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,083 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery).

Brněnské veletrhy město koupilo v roce 2016 od původního většinového vlastníka Messe Düsseldorf, nabylo tak 95% podílu akcií. Brno postupně vytlačilo menšinové akcionáře a v současnosti je 100% držitelem akcií veletrhů.

Ivan Fencl

Nebyl vysoutěžen kamerový systém.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Kamerový systém pro rezidenční parkování byl předmětem zadávacího řízení, které však bylo následně zrušeno.

Na schůzi Rady města Brno dne 7. srpna 2018 nebylo (.pdf, str. 1) hlasování o výběru dodavatele kamerového systému pro rezidenční parkování v centru Brna zařazeno do programu. Následně 21. srpna 2018 Rada města Brno zrušila výběrové řízení úplně (.pdf, str. 9). Do výběrového řízení se přihlásila jenom brněnská firma Veselý Dopravní Signalizace, která ho také vyhrála. Sama předtím připravila projektovou dokumentaci k zakázce. To způsobilo pochybnosti, zda byla veřejná zakázka transparentní.

Ivan Fencl

Letos už snad od poloviny června nebylo možno se v přehradě koupat.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Ve vodní nádrži Brno bylo zakázáno koupání kvůli výskytu sinic, a to od poloviny července.

Letošní velmi brzký nástup extrémně teplého počasí a s tím spojený nedostatek vody vedl k brzkému výskytu sinic. Ty způsobily, že vodní nádrž Brno byla již od 2. července vyhodnocena na třech měřitelných místech přehrady jako nevhodná ke koupání a od 16. 7. bylo dokonce koupání na všech pěti měřitelných místech dočasně zakázáno.

Na webových stránkách Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje
jsou k dohledání veškerá měření kvality vody v přehradě v letošním roce. Měření
se provádí na pěti místech, která jsou součástí přehrady:

  • Brno-Rokle – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července
  • Brno-Rakovec – voda nebezpečná ke koupání 16. července 27. srpna
  • Brno-Kozí Horka – voda nebezpečná ke koupání 16. července 20. srpna
  • Brno-Sokolské koupaliště – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července
  • Brno-Osada – voda nebezpečná ke koupání 16. 23. července







Andréa Komárková

Já jsem nováček na politické scéně.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Nepravda
Andréa Komárková se v politice pohybuje minimálně od roku 2016.

Andréa Komárková nyní na primátorku kandiduje za Nezávislí kandidáti společně pro město BRNO, bezpečnost, dostupné bydlení a dopravu vyřešíme a víme jak na to. Avšak již v říjnu 2016 figurovala na kandidátce strany SPD ve volbách do zastupitelstev krajů, za stejnou stranu neúspěšně kandidovala i v parlamentních volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017.

Oliver Pospíšil

Pravda
V roce 2018 došlo ke schválení přesunu brněnského nádraží všemi třemi zúčastněnými stranami - městem Brno, Jihomoravským krajem i vládou České republiky.

Již 20. února 2018 schválila (bod 117.) Rada města Brna stanovisko ke Studii proveditelnosti. "Město Brno doporučuje k realizaci variantu A s podmínkou, že bude zahájena příprava realizace SJKD". Rada zároveň doporučila zastupitelstvu města toto stanovisko schválit.

Doporučená Varianta A obecně pracuje s přesunem vlakového nádraží k řece, do místa současné železniční stanice Brno - Dolní nádraží. Zastupitelstvo města Brna tedy na svém jednání dne 27. února 2018 schválilo v hlasování č. 12 stanovisko města ve verzi doporučené Radou města.

Přesun brněnského nádraží k řece podporuje i Jihomoravský kraj. Ve svém jednání 10. července 2018 ho potvrdila také vláda, avšak v jiné variantě než v té, která je upřednostňována městem.

Pravda
Obě tyto služby Brno poskytuje jako jediné město v ČR, byť obdobné koncepty lze (zejména v případě seniorů) najít i jinde.

Brno je prvním a dosud jediným městem v ČR, které v říjnu 2016 otevřelo sdílené bydlení pro seniory. Konkrétně se jedná o objekt Zámečnická 2, který nabízí sedm jednolůžkových a dva dvoulůžkové pokoje v bytové jednotce o rozloze 410 metrů čtverečních. Pilotní projekt sdíleného bydlení byl schválen (.pdf, str. 48–49) Zastupitelstvem města Brna už v září 2014 a inspiroval se podobnými projekty v ostatních evropských zemích. V České republice se lze častěji setkat s komunitním bydlením, které seniorům poskytuje alternativu v podobě několika oddělených bytů v jednom domě. Takovým typem bydlení jsou například Semčice (.pdf, str. 1) ve Středočeském kraji.

Jedinečný je také brněnský koncept sdíleného bydlení zdravotních sester. Celkem se zde k těmto účelům zrekonstruovalo 9 bytů s nájemní cenou 57,20 Kč/m2/měsíc. Podobným směrem se vydávají také v Plzni, kde nemocnice spolupracuje s vedením města. Zaměstnanci plzeňské fakultní nemocnice tak mají možnost získat bydlení v městském bytě s regulovaným nájemným ve výši 82,10 Kč/m2/měsíc.