Přehled ověřených výroků

Podle analýzy společnosti Deloitte by měl počet bytů v Praze vzrůst každý rok o 6 000 nových bytů. Stejná analýza také zmonitorovala počet vydaných stavebních povolení, které se v Praze pohybují okolo 2 000 za rok, což je oproti roku 2000 pokles zhruba o tři čtvrtiny. Co se týče dokončených bytů za jeden rok, v posledních třech letech se tento počet pohybuje v rozmezí 5–6 tisíc byt. Zahájených staveb bytů bylo v roce 2015 5 227, o rok později 2 758 a minulý rok 3 734.

V rámci informování o analýze, které vyšlo na serveru Aktuálně.cz, je citován také Michal Melč z Deloitte. Ten uvádí:

„Počet nově zahájených bytů v Praze ke konci roku 2016 činil 2758, v roce 2017 předpokládáme další pokles, když v polovině roku byla zahájena výstavba 1633 bytů. Zatímco na konci roku 2016 bylo dokončeno 6092 nových bytů, v polovině roku 2017 to bylo již jen 2947, přičemž trend je klesající.“

Podle posledního měření Českého statistického úřadu, které proběhlo v roce 2011, počet bytů v Praze stoupá. Od roku 2001 v Praze přibylo okolo 36 tisíc bytů. Ovšem problém je s nově stavěnými byty, jejichž tempo výstavby skutečně klesá.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podobný žebříček zemí podle délky stavebního řízení nevydává. Jiří Pospíšil má pravděpodobně na mysli žebříček ve zprávě Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka.

Údaj o 121. příčce není zcela přesný. Pokud jde o stavební řízení celkově, skončila Česká republika na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí.

Přestože údaj není přesný, výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem ke kontextu, ve kterém byl vyřčen. Jiří Pospíšil zde poukazoval na příliš velkou délku stavebního řízení, což údaj ze žebříčku Světové banky potvrzuje; žebříčkové umístění se pak liší pouze mírně.

V minulosti se Praha vícekrát dostala do sporu o zveřejnění informací na základě zákona o volném přístupu k informacím. Aktivní v tomto směru byla v posledních letech hlavně buňka pražských Pirátů, kteří požadovali přístup k informacím jak jednotlivých městských částí, tak i městských firem.

V dalších sporech například Dopravní podnik hlavního města Prahy odmítal zveřejňovat informace o aktuální poloze dopravní prostředků hromadné městské dopravy nebo aktuální vytíženost tramvají. V roce 2012 Magistrát hlavního města Prahy prohrál spor o přístup k informacím ohledně registračních značek. Lze proto tvrdit, že Praha je žalována kvůli nezveřejňování informací.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v předvolebním spotu Adriany Krnáčové (a Elišky Kaplický Fuchsové) se mluvilo o tom, že „není tak těžký tady (myšleno v metru, pozn. Demagog.cz) udělat signál“; stejně tak se o pokrytí metra mobilním signálem píše ve volebním programu hnutí ANO z roku 2017. Pospíšil ovšem tohle zaměňuje za kompletní pokrytí metra Wi-Fi sítí, což je odlišná věc.

Hnutí ANO v Praze před komunálními volbami 2014 ve svém programu neslibovalo, že pokryje pražské metro Wi-Fi. V předvolebním spotu (čas 1:15), ve kterém vystupovala Adriana Krnáčová, Eliška Kaplický Fuchsová a Patrik Nacher, ovšem o volání v metru řeč je. Nejde ovšem o Wi-Fi, ale o signál mobilních operátorů.

Kaplický Fuchsová: „To není tak těžký tady udělat signál, ne?“ Krnáčová (ironicky): „Je. Protože to musí být co nejdražší, stejně jako ta Opencard. Jo? Uděláme řešení pro Prahu, které je dobré a kurva drahé. To je takový ten styl, posledních 20 let se to takhle dělo.“

Ve volebním programu hnutí ANO (str. 9) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 se o pražském metru a signálu objevila konkrétní zmínka. Ovšem ani zde se nemluví o Wi-Fi pokrytí celého metra, ale jde o mobilní signál:

„Základním předpokladem nejen pro využití služeb eGovernmentu, je kvalitní a dostupné vysokorychlostní připojení k internetu. Českou republiku je třeba pokrýt, a to i ve venkovských oblastech, kde je z ekonomických důvodů nabídka komerčních poskytovatelů připojení omezená, ale například i v pražském metru. Je absurdní, že Pražané v metru nemohou ani telefonovat ani být připojeni.“

Pokud tedy vyjdeme z volebních programů hnutí ANO, tak závazek, že by mělo být metro pokryto Wi-Fi sítí, není dohledatelný. Stejně tak jej nelze nalézt ve veřejných prohlášeních. Pospíšil zřejmě zaměňuje Wi-Fi za pokrytí mobilním signálem.

Aktuálně je možné se k Wi-Fi připojit v šesti stanicích metra. Dne 17. října, těsně před loňskými sněmovními volbami, došlo ke spuštění online bezpečnostního systému, v rámci kterého se přes připojení k Wi-Fi mohou cestující dozvědět o mimořádných událostech, výlukách apod. Zdarma se také mohou připojit k internetu.

Krnáčová se k projektu vyjádřila následovně: „Jsem ráda, že cestující budou mít konečně přístup k technologii wifi a věřím, že už brzy se dočkáme dalšího rozšíření přístupu k internetu v podzemní dráze.“

Patrik Nacher byl zvolen v primárních volbách, kdy členové hnutí ANO hlasovali od čtvrtka 19. dubna do soboty 21. dubna 2018, s volební účastí 63 %.

Krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter uvedl k volbám následující:

„V primárních volbách zvítězil Patrik Nacher. Stává se tak oficiálně zvoleným kandidátem na lídra pro podzimní komunální volby. Tohoto kandidáta ještě musí potvrdit krajský sněm a celostátní předsednictvo.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož dle stanov hnutí ANO musí být kandidát schválen Výborem (.pdf, str. 9) a Předsednictvem (.pdf, str. 10); zároveň může mít vliv na schválení kandidáta i předseda (.pdf, str. 11):

„(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty).“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Pospíšil se ke spolupráci se středopravicovými stranami vyjádřil kladně již na tiskové konferenci bezprostředně po svém zvolení předsedou TOP 09.

Pospíšil zde mluvil o několika středopravicových stranách. Prohlásil, že „Starostové a nezávislí jsou TOP 09 dneska nejbližším politickým subjektem“ a doufá, že „v komunálních volbách leckde postavíme společné projekty a společné kandidátky“ (video od 7:48).

Dále vyzval ke spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu, když uvedl: „Byl bych rád, kdyby strany TOP 09, Starostové a KDU, kteří jsou součástí tzv. Evropské lidové strany, kandidovaly společně.“ (od 1:32) Na adresu ODS Pospíšil řekl, že i s touto stranou by rád spolupracoval (od 8:40).

Strany ODS a TOP 09 se skutečně shodly na společné ostravské kandidátce už v únoru 2018, v čele kandidátky bude nestraník Zdeněk Nytra. Zdeňka Nytru podpoří také Strana Soukromníků. V ostatních volebních obvodech Severní Moravy se o koalicích dosud jedná, oficiálně ale nebyly potvrzeny. Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Občanští demokraté na 55členné kandidátce v Ostravě budou mít 39 míst, TOP 09 obsadí 11 míst a Strana Soukromníků 5 míst. Politické strany se také shodly na podpoře rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který bude kandidovat v Brně v podzimních volbách do Senátu.

„Nabídku jsem zvažoval dlouho, ale nakonec jsem si řekl, že naše společná kandidátka nemusí být marný projekt,“ řekl Nytra pro server iDNES.cz, který momentálně působí jako senátor. Před zvolením byl mnoho let ředitelem Hasičského záchranného sboru MS kraje.

Strany ODS a TOP 09 podle všeho jednají i o dalších společných kandidátkách. Dosud ovšem oficiálně konečnou dohodu na Severní Moravě neoznámili. „Vyjednáváme ještě o dalších městech. Na severu Moravy zřejmě nepůjde jen o Ostravu,“ řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pro Hospodářské noviny na konci února tohoto roku.

Současný rektor Masarykovy univerzity v Brně (MU) Mikuláš Bek chtěl od začátku získat podporu široké koalice stran. Na Bekově podpoře se doposud shodly ODS, TOP 09, Strana zelených a Starostové a nezávislí, což Bek oznámil na svém oficiální twitterovém účtu. Rektor Masarykovy univerzity zároveň jedná o podpoře s Piráty, u kterých se čeká na jejich vnitřní schvalovací proceduru. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Rektor MU se bude na podzim ucházet o hlasy voličů jako nezávislý v brněnském obvodu číslo 59, kde mandát nyní vykonává Eliška Wagnerová zvolená za Stranu zelených. Bývalá ústavní soudkyně křeslo v Senátu obhajovat nechce.Její rozhodnutí nekandidovat bylo také podmínkou pro kandidaturu Beka: „Proti ní bych nekandidoval,“ řekl pro ČTK. Kandidaturu v obvodu 59 už ohlásil také uznávaný kadeřník Jan Špilar za KDU-ČSL.

V Senátu se chce Bek věnovat vědě a vzdělávání, evropské politice a unijním fondům, ale také elektronizaci státní správy. S politickými stranami, u kterých se uchází o podporu, se prý shoduje na opatrném postoji k případným ústavním změnám.

Pro ODS je Bek už druhým kandidátem, kterého v tomto obvodě pro letošní senátní volby podpořila. Tím prvním byl frontman brněnské skupiny Kamelot Roman Horký, kterého představila jako kandidáta v minulém roce na podzim. Letos v únoru ale svoji podporu ODS přehodnotila a i s dalšími stranami podpořila Beka.

Nemocenská v prvních třech dnech v současnosti není vyplácena, jedná se o tzv. karenční dobu. ČSSD však toto téma spíše znovuotevřela. Již v minulém volebním období podali návrh na zrušení karenční doby poslanci z KSČM. Tento návrh byl ale zamítnut, přestože v minulém volebním období bylo obnovení prvních tří dnů nemocenské zaneseno v programovém prohlášení vlády ANO, ČSSD a lidovců.

V březnu 2018 bylo zrušení karenční doby jedním z požadavků ČSSD pro sestavení vlády s hnutím ANO. ČSSD požadovala proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci. ČSSD navrhuje, aby bylo propláceno 60 % platu i v prvních třech dnech.

Pokud se ČSSD podaří tento návrh prosadit, pak se opatření dotkne přibližně čtyř milionů zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců byl podle ČSÚ za rok 2017 roven 3 997 800.

V rámci výroku se zaměřujeme výhradně na to, zda ČSSD v personálních otázkách podpořila některé nominanty SPD v Poslanecké sněmovně, neboť „jakákoliv spolupráce“ reálně probíhá mezi všemi stranami na úrovni hlasování o jednotlivých zákonech. Dva poslanci (Foldyna a Zaorálek) ČSSD prokazatelně podpořili v hlasování do čela hospodářského výboru prvního místopředsedu hnutí SPD Radima Fialu. Všechny ostatní volby jsou tajné, a nelze tak doložit, zda a pro koho sociální demokraté hlasovali.

Vedení Sněmovny

Hnutí SPD v současné době v Poslanecké sněmovně zastává několik postů. Jde např. o pozici místopředsedy Sněmovny, kterou vykonává předseda SPD Tomio Okamura.

Ten získal při volbě místopředsedy 102 hlasů, přičemž kvórum pro jeho zvolení činilo 98 hlasů. Volba byla ovšem tajná a nelze tak zjistit, kdo konkrétně pro Okamuru hlasoval a zda mezi těmito hlasy byli i někteří zástupci z klubu ČSSD.

Vedení výborů

Dále má SPD své dva předsedy výborů v Poslanecké sněmovně. Konkrétně jde o prvního místopředsedu Radima Fialu, který vede hospodářský výbor, a pak také Radka Kotena, jenž byl zvolen do čela výboru bezpečnostního.

Pokud se podíváme na volbu Radima Fialy, ten byl v rámci hospodářského výboru zvolen předsedou jednomyslně - získal 22 hlasů z 24 možných (proti nebyl nikdo). Volba byla tajná. ČSSD má ve výboru dva své poslance, jeden z nich byl podle zápisu z jednání omluven. Je tedy možné, že ani druhý pro Fialu nehlasoval.

Tuto volbu muselo následně potvrdit plénum Poslanecké sněmovny. V hlasování o Fialovi byli pro 2 poslanci ČSSD (Foldyna a Zaorálek), 6 se zdrželo a zbytek nebyl přítomen.

Poslanec Koten získal v bezpečnostním výboru v hlasování o předsedovi 10 hlasů ze 17 možných. Zbývajících 7 získal kandidát KDU-ČSL. Volba byla tajná, upozorňujeme, že 10 hlasy v příslušném výboru disponují hnutí ANO, SPD a KSČM. Na plénu pak při potvrzení této volby nepodpořil Kotena ani jeden z poslanců ČSSD.

Vedení komisí

V neposlední řadě pak SPD obsadila svými nominanty také čelo dvou kontrolních komisí Sněmovny. Předsedou komise pro dohled nad NBÚ je poslanec Miloslav Rozner a v čele Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost stanul další poslanec SPD, a to konkrétně Pavel Jelínek.

Co se týče volby těchto osob, jde o volbu tajnou. Oba pánové byli zvoleni 15. prosince 2017. V rámci voleb bylo odevzdáno 186 hlasovacích lístků. Miloslav Rozner za SPD získal 134 hlasů a Pavel Jelínek dokonce 167 hlasů. Zejména v jeho případě je nepravděpodobné, že by neobdržel žádný hlas od poslance ČSSD, nicméně toto nelze s přihlédnutím k tajnosti voleb potvrdit.