Přehled ověřených výroků

Evropská komise opravdu zažalovala Českou republiku za nedodržování jednorázového programu přerozdělování žadatelů o azyl v EU.

Evropská komise na začátku ledna 2018 zažalovala Českou republiku, Polsko a Maďarsko u Soudního dvora Evropské unie z důvodu odmítnutí programu přerozdělování žadatelů o azyl z přetížených států v rámci EU. Konkrétně za nerespektování dohody, která byla na úrovni Rady přijata. Na každý stát je podána samostatná žaloba a budou řešeny ve zvláštním řízení.

První slyšení však neproběhne dříve než v září 2018 a žaloba do té doby může být stažena, pokud se záležitost mezi státy a Evropskou komisí vyřeší jiným způsobem.

Tato žaloba následuje prosincové vyjádření Evropské komise, kdy zhodnotila plnění programu tří států jako nedostatečný. Česká republika například nepřijala žádného žadatele o azyl od srpna 2016, a to i přes rozhodnutí Soudního dvora EU ze září 2017, kdy Soud potvrdil platnost programu přerozdělování a zamítl tak žalobu Maďarska a Slovenska, jež se ho snažili zvrátit.

Článek, ve kterém autor tvrdí, že Sovětská okupace v roce 1968 byla pro Československo přínosnou, a že by Češi měli být SSSR vděční, vyšel za doby návštěvy Miloše Zemana v Ruské federaci.

Zeman při setkání s ruským premiérem Medveděvem přinesl kopii článku a požadoval po něm, aby se od textu distancoval, což Medveděv udělal. Ruská vláda podle něj nezasahuje do práce novinářů a názor, který byl v článku vyjádřen je pouze názorem autora, nikoli televizní stanice, nebo vlády Ruské federace. K pozici ruské vlády k okupaci v roce 1968 řekl toto:

„Článek neodráží oficiální stanovisko našeho státu. Vy víte, že toto stanovisko bylo vyjádřeno již v roce 1993 v době, kdy se vyjednávaly a podepisovaly dohody mezi našimi zeměmi. Toto stanovisko bylo nejednou potvrzeno vrchními představiteli zemí, včetně prezidenta Putina.“

Nedošlo tedy k omluvě, premiér Medveděv se od názoru autora článku pouze distancoval.

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

• schvaluje základní vojenské řády,
• propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
• Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
• jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
• a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

„Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože z dostupných zdrojů je komplikované popsat, zda Havel projekt „nadšeně podporoval“. Lze dohledat, že Havel kuponovou privatizaci spíše „netlačil“ a pak také to, že ji následně poměrně ostře kritizoval. Jeho postoje z počátku 90. let lze ovšem komplikovaně hodnotit z pohledu „nadšené podpory“.

Hlavními strůjci kuponové privatizace byli Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Cílem projektu bylo převést část státních firem do soukromého vlastnictví. Na základě zakoupení kuponové knížky mohl každý dospělý občan Československa, později České republiky, zakoupit akcie nabízené společnosti. Ona privatizace probíhala ve dvou vlnách od února 1992 do prosince 1994.

Ekonomická transformace spuštěná na začátku 90. let má na jedné straně silné příznivce, na druhé zatvrzelé odpůrce. Tehdejší prezident Václav Havel se k reformě vyjádřil neutrálně, nijak ji neznevažoval a výrazně proti ní nezbrojil. „Prezident kritiku hospodářské reformy v prvních letech každopádně nesdílel. I kdyby se Klausovi v roce 1992 nezavázal, že bude k jeho hospodářské politice loajální, stejně by ji nenapadl, neměl k ní totiž žádné výhrady“ (Kaiser, Daniel. 2014. Prezident: Václav Havel 1990-2003. Praha: Paseka. str. 138.).

Směrem k vládě Václava Klause zaujímal pozici zvědavého laika v otázkách ekonomiky i hospodářství, který přijímá prosazená ustanovení a rozhodování přenechává na povolanějších (Kaiser, 2014). Až později se Václav Havel od privatizace distancoval a začal s horlivou kritikou. V podstatě se přidal do dobového trendu, po pádu Václava Klause se nejvýrazněji odrážela argumentace, že privatizace byla šitá na míru podvodníkům a mafiánům (Kaiser, 2014: s. 139).

Podobně Havlův postoj popsala také Mladá Fronta v únoru 2004 nebo Ladislav Špaček, který popisoval Havlovy možnosti vlivu na danou problematiku jako limitované.

Miloš Zeman proti kuponové privatizaci vystupoval již od začátku. Avšak jeho pozdější vláda si s převáděním majetku do soukromých rukou taky zavdala, např. privatizace bank se nesla na vlně podpory ČSSD (Kaiser, 2014: s. 138-139). Nynější prezident označil „kupónovku“ za podvod století. Jeho krátké vyjádření z dané doby je dostupné i na YouTube.

Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).

Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.

Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.

Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.

Ještě v roce 2015 činily kapitálové výdaje neboli investice 175 659 mil. Kč. V roce 2016 se už jednalo o pouhých 84 274 mil. Kč a za prvních 9 měsíců roku 2017 šlo o 41 368 mil. Kč. Pokles celkových investic je tedy zřejmý.

U výše investic do infrastruktury vycházíme z dat Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta dokládají, že po nebývale vysokých investicích v roce 2015 tyto výdaje výrazně klesly v roce následujícím. Pro letošní rok nedisponujeme kompletními daty, nicméně i tak dostupné údaje ukazují, že trend výdajů na investice kopíruje celkové kapitálové výdaje.

Jiří Drahoš se na TV Barrandov objevil ne několikrát, ale pouze jednou, a to v Aréně Jaromíra Soukupa 19. 12. 2017.

Miloš Zeman se jako jeden z mála hlav států zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Přestože se žádný z lídrů států EU oslav nezúčastnil, nelze ověřit, zda kdokoliv naléhal na prezidenta Zemana, aby se oslav neúčastnil, žádná oficiální kritika tehdy nezazněla.

Miloš Zeman se oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii a vítězství nad Japonskem na náměstí Nebeského klidu účastnil v rámci své návštěvy v Číně. Přehlídky se přitom neúčastnil žádný jiný evropský lídr, nahradili je jejich velvyslanci či ministři zahraničí.

Obavy, že by na Miloše Zemana dopadala kritika či nátlak ze strany EU, tehdy vyvracel šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

„Nemyslím si, že by tam existoval nějaký dramatický problém nebo nějaká dramatická diskuze, to si myslím, že je umělé.“

O tom ovšem informovaly Hospodářské noviny s odkazem na mluvčí ministerstva. Ta uvedla, že Česká republika musela odmítnout koordinovanou pozici EU. Na druhou stranu o celé věci ex post hovořil Hynek Kmoníček, který pro změnu uvedl, že na tuto věc tlačily některé státy EU a některé byly proti.

Vzhledem k protichůdnosti vyjádření jednotlivých aktérů a absenci jasného zdroje je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Zvěst o možné amputaci pravé nohy na základě fotek deníku Blesk přinesl v srpnu 2017 internetový server eXtra.cz. Fámu musel následně dementovat Jiří Ovčáček: „Máte špatné informace. Je to fake news. Česky řečeno, je to lež.“

Druhá zmiňovaná dezinformace pochází od člena zastupitelstva Brno-střed zvoleného za Žít Brno, Svatopluka Bartíka. Ten 7. listopadu 2017 napsal na svůj facebookový profil informace týkající se zdravotního stavu Miloše Zemana, podle kterých prezident trpí rakovinou, svůj stav před veřejností tají a zbývá mu nejvýše sedm měsíců života. Tuto zprávu o den později vyvrátil ošetřující lékař prezidenta Miroslav Kalaš.

Co se týká automatického postupu úřadujícího prezidenta rovnou do druhého kola, objevila se tato informace nejprve 8. ledna 2018 v satirickém pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí (čas 2:27). Se zjevným projevem karikatury a komičnosti nelze Šídlův projev považovat za dezinformační.

V pátek 12. ledna 2018 ráno se však ve schránkách obyvatel Moravskoslezského kraje objevily letáky s obdobnou výzvou, tedy aby voliči Miloše Zemana zůstali během prvního kola prezidentských voleb doma, jelikož současná hlava státu „postupuje automaticky přímo do kola finálového.“