Miloš Zeman
Tento seznam (dárců spolku Přátelé Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byl tomuto úřadu samozřejmě odevzdán
Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).
Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.
Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.
Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.
Andrej Babiš
Václav MORAVEC: Kupříkladu Rekonstrukce státu konstatuje, že vláda zajišťuje nezávislost, odbornost i potřebnou finanční i personální kapacitu výboru pro personální nominace, který posuzuje obsazování orgánů podniků vlastněných státem. V tom Vládním výboru pro personální nominace došlo k zásadním personálním změnám. Andrej BABIŠ: Jakým zásadním? Normálním personálním změnám, protože nominanti za naše koaliční partnery byli nahrazeni úředníky.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože u změn dvou ze tří členů ve zmíněném výboru nejsme schopni posoudit, nakolik jde o zásadní, resp. obvyklé kroky. Navíc u Radka Augustina je problematické označení jako úředníka, neboť opakovaně (naposledy na podzim 2017) kandidoval za Stranu práv občanů do Poslanecké sněmovny.
Členy výboru pro personální nominace jsou nyní Yvona Charouzdová za hnutí ANO, vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin a bývalý ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.
Radek Augustin působil v letech 2014 až 2017 jako ředitel Odboru analytické kanceláře Kanceláře prezidenta republiky a také krátkou dobu pracoval pro sekretariát strany SPOZ. Za tuto stranu také opakovaně kandidoval ve volbách. Pokaždé neúspěšně. 13. prosince 2017 bylo vládou schváleno jmenování Radka Augustina do funkce vedoucího Úřadu vlády.
Kromě toho, že byl nestraník Petr Jan Kalaš ministrem Topolánkovy menšinové vlády, působil mj. jako expert Světové banky na životní prostředí a udržitelný rozvoj a také jako poradce pro Institut vzdělávání a výzkumu OSN (UNITAR).
Ve výboru skončili nominanti ČSSD Pavel Dvořák a Lenka Jirsa Pavlátková za KDU-ČSL. Yvonu Charouzdovou, která je ve výboru od roku 2014, doplnili právě dva výše zmínění nominanti. Návrh na odvolání a jmenování členů Vládního výboru pro personální nominace byl vládou schválen 7. února tohoto roku.
Web ČT však uvádí, že dle informací z deníku Právo je výbor pro personální nominace tvořen nově jen členy navrženými hnutím ANO. Šéfa Úřadu vlády Radka Augustina navrhl sám Andrej Babiš, bývalého ministra životního prostředí za Topolánkovy vlády Petra Jana Kalaše pak doporučil Richard Brabec, současný ministr životního prostředí taktéž za ANO.
I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.
Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.
Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.
U nás byla (povinná volební účast, pozn. Demagog.cz) za Masarykovy první republiky, připomínám, že je v Belgii, v Lucembursku nebo v Austrálii.
Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5 a 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:
Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5 000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.
V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5–10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210)), při opakovaném provinění může pokuta vzrůst na 10–25 eur (při dnešním kurzu to činí cca 640 Kč).
V Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10); v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245)), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.
Podobně jako například ve Švýcarsku, ale ne jenom tam, je zapotřebí respektovat důstojnost občanů a jejich právo rozhodovat i o důležitých, chcete-li geopolitických otázkách v celostátním referendu.
V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů
V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.
Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.
Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ivan Bartoš
Ondráček byl zvolen hlasy KSČM, SPD a ANO. To je pravda a na tom nic nezmění ani PR tým Andreje Babiše na jeho facebookové stránce.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.
Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.
Ředitel bezpečnostního odboru Jan Novák požádal ředitele BIS, ale také Vojenského obranného zpravodajství a takzvané UZINy, aby se vyjádřily ke tvrzení pana Drahoše, že parlamentní volby byly ovlivňovány zahraničními rozvědkami. Všichni 3 ředitelé jasně prohlásili, že to není pravda.
Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.
Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.
BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”
Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.
Petr Hannig
My jsme na ty volby vybrali jenom 51 tisíc korun a mně pomáhají jen dobrovolníci. Hlavním takovým dobrovolníkem je Josef Votruba (...) no Adam B. Bartoš a jeho mladí přátelé mi pomáhají s internetovými stránkami a tak. Zadarmo.
Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.
Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.
Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.
K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.
Ve vánočním poselství jsem toto programové prohlášení ocenil jako dobré východisko, nikoliv jako definitivní produkt, právě pro diskusi politických partnerů.
Miloš Zeman ve svém Vánočním poselství 26. prosince 2017 skutečně ocenil programové prohlášení vlády jako dobré východisko pro diskuzi politických partnerů. Konkrétně řekl:
„A mělo by to být jednání, které se bude týkat jak programových, tak personálních kompromisů, jak je v politice zvykem. Myslím si, že návrh programového prohlášení Babišovy vlády je pro takové diskuze docela dobrým výchozím materiálem..“
Vratislav Kulhánek
Hlavně tu jižní Asii (je potřeba navštěvovat kvůli obchodu, pozn. Demagog.cz), řekněme, Vietnam, kde by, on (Miloš Zeman - pozn. Demagog.cz) tam sice byl, to je pravda, ale tam by chtělo větší tlak, ale Malajsii, Indonésii, prostě trochu taky Indii, Írán.
Ač zhruba pětina zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana směřovala na východ, skutečně v rámci prosazování ekonomické diplomacie nenavštívil ani jednu z uvedených zemí.
Miloš Zeman v červnu letošního roku navštívil Kazachstán a Vietnam, jak správně uvádí Vratislav Kulhánek. Cestou kvůli technické zastávce nakrátko přistál v Novém Dillí, kde se setkal s českým velvyslancem. O oficiální státní návštěvu však nešlo. Další země, které zmínil Vratislav Kulhánek, Miloš Zeman za svůj pětiletý mandát skutečně nenavštívil.
Cesty prezidenta Zemana byly zpracovány do přehledné grafiky webem Aktuálně.cz. Od doby, kdy byl tento materiál vypracován, Miloš Zeman navštívil pracovně USA, kde se zúčastnil zasedání valného shromáždění OSN, dále již jmenovaný Vietnam, Kazachstán, Čínu, Rusko a jeho poslední cestou za hranice Republiky bylo Slovensko.