Andrej Babiš
Pan Franc musí oficiálně přiznat, že kdyby nebylo nás, tak nikdy registr smluv neprošel, protože na koaličních jednáních ČSSD a KDU vždy byli proti a my jsme to protlačili, a on to dobře ví.
Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.
Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.
Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.
Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:
„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“
Vratislav Kulhánek
Hlavně tu jižní Asii (je potřeba navštěvovat kvůli obchodu, pozn. Demagog.cz), řekněme, Vietnam, kde by, on (Miloš Zeman - pozn. Demagog.cz) tam sice byl, to je pravda, ale tam by chtělo větší tlak, ale Malajsii, Indonésii, prostě trochu taky Indii, Írán.
Ač zhruba pětina zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana směřovala na východ, skutečně v rámci prosazování ekonomické diplomacie nenavštívil ani jednu z uvedených zemí.
Miloš Zeman v červnu letošního roku navštívil Kazachstán a Vietnam, jak správně uvádí Vratislav Kulhánek. Cestou kvůli technické zastávce nakrátko přistál v Novém Dillí, kde se setkal s českým velvyslancem. O oficiální státní návštěvu však nešlo. Další země, které zmínil Vratislav Kulhánek, Miloš Zeman za svůj pětiletý mandát skutečně nenavštívil.
Cesty prezidenta Zemana byly zpracovány do přehledné grafiky webem Aktuálně.cz. Od doby, kdy byl tento materiál vypracován, Miloš Zeman navštívil pracovně USA, kde se zúčastnil zasedání valného shromáždění OSN, dále již jmenovaný Vietnam, Kazachstán, Čínu, Rusko a jeho poslední cestou za hranice Republiky bylo Slovensko.
Miloš Zeman
Podobně jako například ve Švýcarsku, ale ne jenom tam, je zapotřebí respektovat důstojnost občanů a jejich právo rozhodovat i o důležitých, chcete-li geopolitických otázkách v celostátním referendu.
V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů
V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.
Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.
Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
Jaromír SOUKUP: Jiná otázka k domácí politické scéně. V minulém, o minulém víkendu se konalo setkání jaksi stran organizované Tomiem Okamurou a jeho SPD, pro které se vžilo označení v uvozovkách extremistické. Hosty byly i Geert Wilders z Holandska a Marine Le Pen. Jak ho hodnotíte? Miloš ZEMAN: No, tak já nemám rád tu nálepku extremistická. Jde o dvě strany, které ve svobodných volbách ve svých zemích se tuším umístily na druhém místě. Pokud jde o volby prezidentské ve Francii a pokud jde o volby parlamentní v Holandsku.
První kolo francouzských voleb se konalo letos 23. dubna. Z tohoto kola postoupili kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – Emmanuel Macron (En Marche!) s 24 % a Marine Le Pen (Národní fronta) s 21,3 %.
Zdroj
Druhé kolo francouzských voleb se konalo 7. května. V něm zvítězil Emmanuel Macron s 66,1 %.
Parlamentní volby v Nizozemsku se konaly 15. března tohoto roku. V těchto volbách zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho s 26,5 %.
Na druhém místě se umístila Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se ziskem 24,9 %.
I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.
Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.
Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.
Petr Hannig
My jsme na ty volby vybrali jenom 51 tisíc korun a mně pomáhají jen dobrovolníci. Hlavním takovým dobrovolníkem je Josef Votruba (...) no Adam B. Bartoš a jeho mladí přátelé mi pomáhají s internetovými stránkami a tak. Zadarmo.
Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.
Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.
Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.
K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.
Ivan Bartoš
Babiš sám osobně na tom hlasování (o Ondráčkovi, pozn. Demagog.cz) ani nebyl.
Andrej Babiš s největší pravděpodobností skutečně ve volbě předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů nehlasoval.
Na začátku čtvrtého jednacího dne sedmé schůze, v pátek 2. března 2018, byl Babiš čten místopředsedou Sněmovny Filipem jako omluvený z osobních důvodů. Hlasování probíhalo tajně a není tedy možné bez materiálů Volební komise s naprostou jistotou říci, kdo se jej účastnil. Andrej Babiš pak v neděli 4. března na svém facebookovém profilu sdílel informaci, ve které potvrzuje, že se ze schůze omluvil a nedostatečně přesvědčil ostatní poslance ANO, aby pro Zdeňka Ondráčka nehlasovali.
„Sám jsem se omluvil, nechtěl jsem být u toho. Já vím, moje chyba, měl jsem být asi důraznější, když jsme se o tom bavili na klubu, měl jsem kolegy víc přesvědčovat.“
Pro úplnost dodejme, že z veřejně dostupných informací není jasné, kde se Babiš v době volby předsedy komise pro kontrolu GIBS pohyboval.
Zatímco před pěti lety jsem měl v prvním kole 24 procent, tak teď téměř 40, což znamená úžasných 700 tisíc nových hlasů.
Miloš Zeman porovnává své zisky po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 a v roce 2018.
V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 24,21 % hlasů, což při volební účasti 61,31 % oprávněných voličů odpovídalo 1 245 848 platným hlasům.
V letošním prvním kole prezidentské volby, které proběhlo 12. a 13. ledna, získal Miloš Zeman 38,56 % hlasů při volební účasti 61,92 % voličů, což odpovídá 1 985 547 platným hlasům. Oproti výsledkům prvního kola v roce 2013 získal Miloš Zeman po letošním prvním kole o 739 699 hlasů více.
Ředitel bezpečnostního odboru Jan Novák požádal ředitele BIS, ale také Vojenského obranného zpravodajství a takzvané UZINy, aby se vyjádřily ke tvrzení pana Drahoše, že parlamentní volby byly ovlivňovány zahraničními rozvědkami. Všichni 3 ředitelé jasně prohlásili, že to není pravda.
Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.
Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.
BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”
Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.
Jiří Drahoš
Už při prezidentských debatách jsme sice hovořili o tom, že valnou většinou bychom podpořili kohokoliv, kdo se dostane do druhého kola.
16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.
Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.
Namátkou pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“
Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že by s výjimkou Petra Hanniga podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.
