Přehled ověřených výroků

V rámci Akademie věd působí řada výzkumníků, kteří se zabývají uvedenými tématy. Např. sucho je studováno na Ústavu výzkumu globální změny, extrémní srážky na území ČR jsou jedním z hlavních témat výzkumu Ústavu fyziky atmosféry a ekologickými tématy z různých pohledů se zabývá např. Ústav výzkumu globální změny.

V prosinci minulého roku přinesla agentura Reuters zprávu, že o společnost CME, která provozuje síť televizních stanic ve střední a jižní Evropě, má zájem čínská investiční a energetická společnost CEFC a česko-slovenská Penta. Původně o CME měla zájem i investiční skupina PPF Petra Kellnera, ale podle dostupných informací její zájem opadl.

Podle měření společnosti Nielsen Admosphere (.pdf, str. 7) za prosinec roku 2017 má skutečně Nova největší podíl na trhu mezi komerčními subjekty. Celkově soupeří s veřejnoprávní Českou televizí; za rok 2017 měly stanice Nova group největší podíl na trhu, pro rok 2016 to byly stanice ze skupiny ČT.

Podle stránek čínské ambasády v Praze je vedoucí politickou silou v zemi stále Komunistická strana Číny, která se podílí na moci. Vedoucí úloha v zemi byla Komunistické straně uložena Ústavou, která byla přijata v roce 1982. Stránky ambasády také zmiňují ostatní strany, které v Čínské lidové republice fungují.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela sněmovní komise pro dohled nad GIBS 2. března (v pátek). Andrej Babiš publikoval o dva dny později na svém Facebooku status, kde uvádí, že s touto volbou nesouhlasí (byť dodává, že pro Ondráčka hlasovala velká skupina poslanců hnutí ANO).

Babiš se za toto zvolení omluvil a uvedl, že se jej pokusí zvrátit. Konkrétně píše:

„Jsem zvědavý, zdali navrhnou odvolání Ondráčka. Pokud ano, tak já budu samozřejmě hlasovat PRO jeho odvolání. A tentokrát klub přesvědčím.A pokud by to náhodou někdo nenavrhl, navrhnu to já.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, nicméně nad otázkou, kdo rozhodl o „darování” Krymu Ukrajině v roce 1954 dodnes panují otazníky.

Krymský poloostrov byl v únoru 1954 rozhodnutím Nejvyššího sovětu SSSR připojen k Ukrajině. Po smrti J. V. Stalina v březnu 1953 došlo k tzv. válce diadochů mezi jeho nástupci. Nikita Chruščov rozhodně nebyl v roce 1954 v tak silné mocenské pozici, že by mohl exekutivně rozhodnout o darování Krymu Ukrajině. Zasedání Sovětu, na kterém bylo o darování rozhodnuto, předsedal Georgij Malenkov a zákon podepsal Kliment Vorošilov. Iniciativa však patrně vzešla právě od Chruščova.

V roce 1994 bylo podepsáno Budapešťské memorandum, ve němž byl Krym mezinárodně uznán jako součást Ukrajiny. Ruské obsazení Krymu a následné referendum o jeho nezávislosti jsou všeobecně považovány za nelegální a nelegitimní. Protože Republika Krym, která po sporném referendu vyhlásila nezávislost, okamžitě požádala o připojení k Ruské federaci, spadá nyní poloostrov Krym pod ruskou správu i jurisdikci.

Zemanovy výroky na adresu Krymu jsou sporné. Například v roce 2014 řekl, že patří „… spíše k těm, kteří se snaží pochopit připojení Krymu. Jednak z toho důvodu, že tam bylo hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954. Jak víte, Krym Ukrajině nikdy nepatřil. A jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva to připojení přála.”

O nelegálnosti anexe Ruskem se však prezident Zeman opravdu několikrát vyjádřil, například v rozhovoruse čtenáři Parlamentních listů vyzdvihl porušení mezinárodních dohod: „Anexe znamená porušení mezinárodních dohod a je nesporné, že byly porušeny dohody, které zajišťovaly územní integritu Ukrajiny.“

Společně s dalšími prezidenty Visegrádské skupiny se také shodli, že anexe Ruskem byla agresí. Slovenský prezident Kiska řekl, že „… všechny země V4 potvrdily to, že to, co se (v březnu) stalo na Krymu, byla anexe a agrese. Všechny země V4 se společně shodly, že je potřebný jednotný postup EU a že (protiruské) sankce byly potřebné.“

Podle výzkumu agentury CVVM z dubna 2017 (Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura) odmítá zavedení eura v ČR již několik let přibližně 75 % obyvatel, jak je vidět na následujícím grafu.

Hlasování o Zdeňku Ondráčkovi bylo do programu napevno zařazeno skutečně na středu 7. března, po odhlasování změny programu bylo přesunuto na dřívější termín.

Tři poslanci Pirátů byli na předem plánované služební cestě a na hlasování nebyli z toho důvodu, že byl přesunut termín projednávání daného bodu. Ivan Bartoš však už neuvádí, že Piráti změnu termínu podpořili hned ve dvou hlasováních (i bez jejich hlasů by ovšem došlo ke změně).

Bartoš má pravdu, když uvádí, že na pozvánce na tuto schůzi byl skutečně původně uveden jiný termín pro projednávání daného bodu. Mělo k němu dojít 7. března ve 12.30. Návrh přesunout hlasování na 2. března byl podán předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem (ANO), který uvedl, že se jedná o dohodu grémia politických stran. Tento návrh podpořili všichni přítomní poslanci Pirátů.

Když nedošlo ke zvolení předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS v prvním kole, navrhl poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), aby druhé kolo volby proběhlo téhož dne odpoledne. Tento návrh podpořili (až na jednu výjimku) všichni hlasující poslanci Pirátů.

Jiří Drahoš za dobu svého působení v Akademii věd ČR od března 2009 do března 2017, kdy se vystřídalo celkem pět vlád, jednal dohromady s pěti premiéry - Mirkem Topolánkem, Janem Fischerem, Petrem Nečasem, Jiřím Rusnokem a Bohuslavem Sobotkou.

Drahošovi se podařilo vyjednat například snížení rozpočtových škrtů za Fischerovy vlády v roce 2009, které byly navrženy během reformy za předchozí Topolánkovy vlády. Za Sobotkovy vládyse podařilo navýšit rozpočet Akademie věd. Podobný výrok, který toto tvrzení dále dokládá a rozvádí, je ověřen zde.

Ve výroční zprávě BIS z roku 2016 se v oddílu 2.3 Kontrarozvědná činnost skutečně píše: „Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti.”

Vratislav Kulhánek byl předsedou Českého svazu ledního hokeje od 26. června 2004 do 21. června 2008. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro jeho zvolení se tehdy vyslovily všechny extraligové kluby i Asociace profesionálních klubů. Podporu mu vyjádřil také bývalý předseda Karel Gut, který byl v čele organizace deset let.

Ve spojení s touto pozicí se uvažovalo ještě o Ivanu Hlinkovi, ten ale nakonec nekandidoval.

Miloš Zeman skutečně veřejně uvedl, že mu Karel Gott vyjádřil podporu. Karel Gott v reakci na to prostřednictvím své mluvčí uvedl, že, stejně jako při všech volbách, jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta.

Miloš Zeman se o této podpoře zmínil v sobotu na tiskové konferenci. Konkrétně uvedl (ČT 24, čas 01:37):

„Zaregistroval jsem s velkým potěšením, že mně před volbami vyjádřily podporu tak různorodé osobnosti, jako je na jedné straně Andrej Babiš a na druhé straně Karel Gott.“

Karel Gott se k volbám vyjádřil pro deník Blesk. Řekl:

„Současné prezidentské klání sleduji velmi bedlivě, nejen z pohledu názorů a vizí jednotlivých kandidátů, ale zejména z jejich celkového projevu. K volbám půjdu, o prezidentských kandidátech s rozvahou přemýšlím. Budu proto volit člověka, kterého si vážím, jehož myšlenky a názory jsou mi blízké, a vím, že naši republiku bude opět dobře reprezentovat. A mohl by dle mého obstát i v nelehké době, která nás nepochybně čeká.“

Zemana tedy Karel Gott expilicitně nejmenoval, stejně tak neřekl ani jméno žádného dalšího kandidáta. Na druhou stranu lze na základě výše uvedeného citátu dospět i k názoru, že zpěvák Zemana nepřímo podpořil.

Informaci, že Karel Gott podpořil Miloše Zemana, uvedly Parlamentní listy a to v článku „Karel Gott se jednoznačně vyjádřil, koho bude volit za prezidenta“.

Tento článek sdílel na svých sociálních sítích mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Sám Karel Gott se k tomu vyjádřil prostřednictvím své mluvčí. Pro řadu médií (např. iRozhlas.cz) uvedl, že „jako vždy, při všech volbách, jsem jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta, proto ani jejich výroky nekomentuji.“