My 80 % exportu směřujeme do eurozóny.
Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národního pojetí zahraničního obchodu i přeshraničního pojetí zahraničního obchodu.
Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.
V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.
Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls). Export a jeho vývoj v čase můžeme sledovat v následující tabulce. Lze vidět, že export do EU, případně do eurozóny, jasně převažuje.
... prezident má z Ústavy právo účastnit se nejen jednání vlády, ale také obou komor Parlamentu, komisí a výborů, a cituji: ‚Bude mu uděleno slovo, kdykoli o to požádá.‘
Ústava ČR ve čl. 64 skutečně uvádí pravomoc prezidenta účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Zároveň „se mu udělí slovo, kdykoli o to požádá“. Rovněž se může účastnit jednání vlády, vyžádat si od jejích členů zprávy a rovněž je s jednotlivými ministry projednat.
Horáček dále rozvádí, že by se jako prezident zasadil přinejmenším o projednání z jeho pohledu důležitých zákonů, například ze sociální oblasti. Využíval by právě možností vystupovat během různých jednání a tímto by ze svého pohledu tlačil na schválení potřebných zákonů.
My jsme teď nastavili limity, to je změna, systémová oproti tomu, co tady bylo v předchozích 30 letech, jsou limity ve výdajích ve volebních kampaních, jsou limity pro sponzorské strany, pro politické strany, je tu úřad, který kontroluje výdaje politických stran ve volebních kampaních, to tady nebylo. Jsou poprvé jasně nastavena pravidla pro financování pol. kampaní.
Od 1. ledna 2017 nabyla účinnosti novela zákona o volbách, která mj. definuje, co je volební kampaň nebo kdy začíná, ale také jaké jsou finanční limity výdajů pro jednotlivé typy voleb. Pro volby do Poslanecké sněmovny je tento limit nastaven na 90 mil. Kč, pro volby do Senátu to činí 2 mil. Kč za každého kandidáta, respektive 2,5 mil. Kč účastní-li se i druhého kola volby. Ve volbách do krajských voleb je limit pro politický subjekt stanoven na 7 mil. Kč pro jeden kraj, volby do Evropského parlamentu jsou omezeny limitem výdajů 50 mil. Kč. Limit pro prezidentské volby byl nastaven již v roce 2012 (.pdf) před první přímou volbou prezidenta a činil 40 mil. Kč, resp. 50 mil. Kč při účasti i ve druhém kole.
Vzhledem k tomu, že zákon nabyl účinnosti teprve tento rok a že zde limit na volební kampaň předtím neexistoval, vyskytují se určité problémy se zařazením některých činností do volební kampaně. Kupříkladu jde o užití vládních prostředků v případě ubytování či cestování po republice. To je však k výše uvedeným důvodům pochopitelné.
Zároveň byl také zákonem č. 322/2016 Sb. zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně, jehož úkolem je dohlížet na financování právě volebních kampaní, přezkoumávat finanční zprávy dodané politickými subjekty a provádět kontrolu nad hospodařením těchto subjektů. V případě porušení podmínek má úřad možnost udělit sankce dle zákona.
Existuje Kontrolní a rozhodčí komise, k té se může dostat věc nějakého pochybení, myslím že asi dva členi historicky pozbyli členství za asi za osm let na základě rozhodnutí Komise a někteří odešli.
Rozhodčí komise České pirátské strany rozhoduje na návrh kontrolní komise a mezi náplň její práce patří i rozhodování o vyloučení členů strany. Podle informací dostupných ve svodce rozhodčí komise a evidenci rozhodčích řízení došlo dosud na základě rozhodnutí této komise k vyloučení jednoho člena, a to podle rozhodčího nálezu z roku 2016, kterým se za podvodné jednání vyloučil Tomáš Laštůvka. V současné chvíli se rozhodčí komise zabývá návrhem na vyloučení Lukáše Nového pro způsobení úmyslné závažné újmy jinému členovi.
Česká složená daňová kvóta je asi 34 %, zatímco evropský průměr je asi 40 %.
Složená daňová kvóta představuje údaj, který vypovídá o podílu daní, které určitý stát v určitém roce vybral na hrubém domácím produktu. Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci) byla tato kvóta v roce 2015 v České republice 33,5 % HDP a podle Eurostatu to bylo 34,4 %. Hladina složené daňové kvóty se tedy skutečně pohybuje okolo hladiny 34 %.
Evropský průměr byl podle stejné statistiky Eurostatu v roce 2015 skutečně 40 %. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Já jsem nikdy neoznačil lidi jako nesvéprávné, ale cituji pana prezidenta v době, kdy býval ještě poslancem, tak označil český národ takto: ‚1/3 lidí je slaboduchá, je slabá duchem. Každý sedmý je dementní, debilní nebo alkoholik a 1/2 z nich má podprůměrný intelekt.‘ Cituji Miloše Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o obecném referendu.
Miloš Zeman 21. ledna 1992 vystoupil ve Federálním shromáždění ČSFR s projevem, v němž mimo jiné říká:
„…populistické krédo ostatně napadá i psychiatr prof. Cyril Höschl ve svém projevu, který koncem září přednesl v pražském Karolínu. Chtěl bych velkou většinu svého diskusního příspěvku vyplnit právě touto citací, neboť se domnívám, že tak jako k tomuto ctihodnému shromáždění mluví zástupci různých profesí, neuškodí, jestliže k němu promluví - byť zprostředkovaně - i psychiatr.
Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“
Drahoš tedy necituje Zemana zcela přesně, zachovává však smysl jeho slov. Zeman přímo ve svém projevu neoznačuje část Čechů jako slaboduché atd., ale odvolává se na slova psychiatra Höschla (který sám autorství těchto slov potvrdil v časopisu Reflex 14/2004). Vůči Höschlovým slovům však Zeman nic nenamítá, naopak je zcela používá na podporu své argumentace proti referendu a přímé demokracii.
Já jsem byl v Rusku naposledy v roce 1992, ještě jako mladík [...] v životě jsem nejednal s ruským ministrem ani s ruským prezidentem.
Poslanec Okamura reaguje na výrok svého bratra Hayato Okamury, který o něm napsal:„Ať už vědomě, nebo nevědomky – můj bratr jedná v zájmu Putinovy vlády v Moskvě.“ Poslanec Okamura vysvětluje, že Rusko navštívil cestou do Japonska za svým otcem. Z jeho oficiálního webu se dozvídáme, že Okamura odletěl z Československa po maturitě, v Tokiu poté pracoval jako popelář nebo prodavač popcornu. Podrobně tuto etapu života popisuje ve 13. komnatě z roku 2009.
Z veřejných zdrojů se nepodařilo zjistit, zda se poslanec Okamura někdy setkal s jakýmkoli ruským ministrem či prezidentem. Víme pouze, že za SPD byl v Moskvě místopředseda Radim Fiala, o čemž se zmiňuje oficiální web strany v sekci Zprávy SPD TV. O tomto výjezdu se píše: „Předsednictvo hnutí SPD přijalo zprávu místopředsedy hnutí Radima Fialy o jednání evropských parlamentních vlasteneckých stran sdružených v evropské frakci ENF, kterého se zúčastnil v Moskvě. Předmětem jednání byla spolupráce mezi evropskými státy a Ruskem v bojí proti terorismu a vzájemné vztahy mezi Ruskem a evropskými státy. Hnutí SPD považuje Ruskou federaci za jednoho ze zásadních spojenců v boji proti islámskému terorismu. Bez zásahu Ruska by nebyl možný příznivý obrat ve válce proti Islámskému státu.“ Je na místě podotknout, že nemáme-li důkazy, které tvrdí opak, fakticita výroku poslance Okamury je neověřitelná, jelikož není člověka kromě Okamury samotného, který by kontroloval každý jeho krok v posledních 25 letech.
Už jsme snížili DPH na léky a knihy.
Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.
Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.
Zákon o liniových stavbách jsme neprosadili, nebyla na to bohužel v koalici podpora.
Zákon o liniových stavbách předložen byl. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.
Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.
Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).
V roce 2017 pak dokonce přinesl server Aktualne.cz informaci, že si ministerstvo dopravy kvůli návrhu zákona objednalo externí právnické služby. Premiér pak kritizoval cenu celé zakázky, která by se měla vyšplhat až k 2,4 miliónům korun. Ovšem žádné zmínky o tom, že by došlo k dalšímu pokusu o návrh celého zákona, se na veřejnost nedostaly.
Kubík: Z roku 2014 na blogu iDNES váš citát: V čem je extrémní názor, že cikáni by si měli založit vlastní stát a že Česká republika by měla podpořit jejich vystěhovalectví do zemí, odkud pochází jejich prapředci? Okamura: A pokračujte, čí to byl citát, psal jsem to i v tom svém blogu… Kubík: Váš citát, vy jste ho použil. Okamura: Ne, ocitoval jsem samozvaného romského krále, který se jmenuje Matyáš Kvietek, je to z doby Mussoliniho v Itálii, tzn. před druhou světovou válkou, který přišel za Mussolinim s tím, že by Romové chtěli vlastní stát a zdali by jim věnoval část území Habeše, současné Etiopie, která byla tehdy italskou kolonií.
Tomio Okamura na svém blogu na iDNES.cz prezentuje své politické názory a příspěvky s politickou tématikou. V posledních několika letech se na blogu nejčastěji vyjadřoval na téma migrace.
Pasáž zmiňovaná redaktorem Kubíkem je obsažena v Okamurově příspěvku Ne českému Romanistánu! ze dne 21. března 2014. V tomto příspěvku se Tomio Okamura zabývá romskou problematikou. Zmiňuje konkrétní návrhy řešení romské problematiky z dílny Úsvitu a uvádí, že by romské obyvatelstvo mělo samo převzít iniciativu a vylepšit svou pověst u české veřejnosti.
V příspěvku spojil Okamura svůj citát s myšlenkou romského státu pocházející od samozvaného romského krále Janusze Kwieka, který dle publikace Roma in Europe autora Jean-Pierre Liégeois (str. 207) před druhou světovou válkou žádal Benita Mussoliniho o část okupovaného etiopského území v Africe, aby zde vznikl romský stát.
Výrok hodnotíme jako zavádějcí, neboť se ve skutečnosti jednalo o Okamurovo vlastní tvrzení, které on sám použil a dal patrně do souvislosti s myšlenkou romského státu od Janusze Kwieka.
