Přehled ověřených výroků

Dne 2. března 2018 na sedmé schůzi Poslanecké sněmovny uvedl Ondráček, volený do funkce předsedy SK pro kontrolu GIBS: „... hned v 25 letech, což byly tenkrát zákony, hned v 25 letech mě ministr vnitra České republiky Jan Ruml, Občanská demokratická strana, jmenoval vyšetřovatelem Policie České republiky po prověrce, kterou jsem samozřejmě musel projít, a při splnění požadavků, které na výkon takové funkce byly.“

Ondráčkovi bylo 25 let v červenci roku 1994, kdy byl skutečně ministrem vnitra politik za ODS, Jan Ruml. I jeho životopis, který zveřejnilo Aktuálně.cz, uvádí, že Ondráček působil jako vyšetřovatel Policie ČR 17 let, mezi lety 1994–2011. Je tedy pravdou, že tehdejší ministr vnitra Ruml jmenoval Ondráčka do funkce vyšetřovatele na základě splnění jeho bezpečnostní prověrky.

Faktická, a tedy námi hodnocená je část o tom, že s výjimkou DSSS prezident neznámkoval naši politickou strukturu. Tento výrok je nepravdivý, protože prezident podobně „známkoval“ i další politické strany, např. TOP 09 a Stranu zelených.

Příkladem je Zemanova kritika TOP 09 při blokování EET, když se vyjádřil, že TOP 09 svou obstrukční taktikou paralyzuje Parlament a se svým předsedou Kalouskem je největším škůdcem parlamentní demokracie v České republice. K tomu ještě Zeman dodal: „TOP 09 se pasuje na obránce parlamentní demokracie, přičemž samu podstatu parlamentní demokracie v této zemi nikdo neohrožuje.“

Jindy zase řekl: „V současné době je Česká televize pouze hlásnou troubou jedné jediné politické strany, která se jmenuje TOP 09.“ V únoru 2017 prohlásil: „(...) že naše televize není objektivní a že je ovládána jakousi bandou soustředěnou především kolem TOP 09.“ Téhož tématu se prezident dotkl i ve svém inauguračním projevu, kde navíc zdůraznil chabý volební výsledek TOP 09.

Prezident Zeman se negativně vyjádřil i o Straně zelených a aktivistech, které v projevu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně přírody a krajiny označil za zelené fanatiky. Zeman mj. uvedl: „Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel, abych pomohl při řešení problematiky Šumavy, protože tito přátelé se domnívali - a myslím si, že se domnívali právem -, že Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoliv ekologickými fanatiky, neboť ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. (...) Nevěřte zeleným fanatikům. Nevěřte těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělá své experimentální pole. Už toho zničili dost.“ Biomasou Zeman narážel na neznalost bývalé političky Zelených, Kateřiny Jacques.

Nakonec je poměrně vypovídající i prezidentovo vyjádření z návštěvy orlicko-ústecka: „Miloš Zeman si všiml transparentu, na kterém je: ‚Vypálit, počůrat, posolit. Strana zelených.‘ ‚Ano, citujete mě správně. Toto jsem skutečně prohlásil o Straně zelených, když bránila dostavbě dálnice.‘“

Z těchto důvodů nelze souhlasit s tvrzením, že prezident s výjimkou DSSS nehodnotí naši politickou strukturu.

V průběhu státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve dnech 28.–30. března 2016 v České republice došlo v rámci uzavření strategických dohod mezi preferované oblasti vzájemného zajmu i oblast letectví. V případě letounu L-410 se tak podepsáním memoranda 30. března 2016 o zakoupení 20 kusů letounu L-410 čínskou firmou CASC naplnil první krok k jeho přístupu na čínský trh.

Pokud jde o reálné výsledky, v současné době výrobce Aircraft industries nedodal do ČLR ani jedno letadlo L-410, a dokonce ještě nezískal potřebné certifikace, které by mu umožňovaly na tamějším trhu letadla provozovat. O aktuální situaci svého obchodu s ČLR se firma nezmiňuje. Lidové noviny o aktuální situaci napsaly 29. dubna 2017 toto:

„Memorandum o porozumění podepsali loni také kunovický výrobce letadel Aircraft Industries a China Aviation Supplies Holding Company. Dohoda zahrnovala prodej 20 letadel L-410 v průběhu pěti let za přibližně tři miliardy korun. Firma chtěla závaznou smlouvu na dodávku prvních pěti letadel uzavřít již v roce 2016, je ale otázkou, zda se to podařilo a jaký je osud plánovaného obchodu. LN zaslaly vedení společnosti dotazy, zůstaly však bez odpovědí.”

Dále také Miloš Zeman prezentoval informace o čínském zájmu o letadla L-410 a jeho výrobce v článku pro iDNES 5. října 2016, které však nikdo ze strany CEFC či vedení firmy Aircraft industries nepotvrdil.

Zeman ovšem o dané věci jednal, jak uvádí. Netvrdí, že ke kontraktům došlo. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Andrej Babiš uvádí částečnou pravdu, proto je výrok hodnocen jako zavádějící. Babiš opravdu třikrát vyhrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o to, zda jej oprávněně vedou ve spisech StB. Ústavní soud však případ vrátil krajskému soudu s tím, že ÚPN neodpovídá za obsah spisů. Tam Babiš nakonec prohrál a jedná se zároveň o poslední rozhodnutí. Soud totiž vyslovil, že ÚPN není osoba zodpovědná za obsah svazků, pro tento nárok měl tedy žalovat někoho jiného. Zavádějící je výrok i proto, že soud v případě jeho žaloby ani nemohl říci, zda byl nebo nebyl estébák - otázkou bylo, zda jej ÚPN vede ve svazcích oprávněně, či nikoli.

Poté, co Okresní soud pro Bratislavu I dal Babišovi zapravdu, ÚPN se odvolal, ale rozsudek potvrdil krajský i Nejvyšší soud. Zvrat způsobil Ústavní soud (ÚS), který celý případ vrátil na začátek. Podle něj ÚPN neodpovídá za obsah vedených spisů. Odmítl také výpovědi bývalých agentů StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše. Jeho rozhodnutí následoval Krajský soud, kterému se spor vrátil. Babiš tedy zůstal dále vedený jako agent a zároveň podal dovolání na Nejvyšší soud Slovenské republiky.

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi zde potvrdíme správnost jeho komplexnějšího výroku, který se týká jak bezprostřední reakce Roberta Pelikána po vyhlášení výsledků volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu GIBS, tak minulých vyjádření ministra spravedlnosti na téma své rezignace.

Po tajném hlasování a následném vyhlášení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytl ministr spravedlnosti Pelikán rozhovor médiím. Ze záznamu serveru Blesk.cz (čas 2:11) vyplývá, že Pelikán možný odchod z vlády nepotvrdil, ani nevyvrátil – s odpovědí váhal a možný odchod nicméně skutečně naznačil. Pro úplnost kontextu dodejme, že ministr Pelikán se cítil „nepříjemně překvapen“, jak členové jeho poslaneckého klubu reagovali při rozpravě před hlasováním.

Reportérka Blesku: „Je to třeba pro vás nějaký důvod, proč byste měl odejít z vlády hnutí ANO?“ Pelikán: „Já nevím. Musím ty věci více promyslet, ale říkám, jsem z toho velmi nešťastný.“ Na otázky médií Pelikán de facto přitakal faktu, že pro Ondráčka hlasovali i zástupci ANO.

Z veřejně dostupných zdrojů není patrné, že by Pelikán chtěl skládat funkci kvůli poslancům SPD zvoleným do funkcí ve Sněmovně. Předseda Bartoš však spíše naráží na Pelikánův výrok ze druhé poloviny února 2018, kdy ministr spravedlnosti v demisi prohlásil, že je pro něj „nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD.“ Téma rezignace nezmínil ministr spravedlnosti poprvé. V roce 2016 nesouhlasil s plánem reorganizace policie a vytvořením Národní centrály boje proti organizovanému zločinu z pera ministra vnitra Chovance, jelikož by nechtěl nést odpovědnost za protikorupční boj při rušení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.

Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.

V letošních prezidentských volbách zvítězil Miloš Zeman nad Jiřím Drahošem ve všech krajích kromě Prahy, stejně to bylo i u krajských a statutárních měst. V roce 2013 zvítězil Zeman nad Karlem Schwarzenbergem v osmi krajích ze čtrnácti, ve třech krajských městech z třinácti a v devíti statutárních městech z dvanácti. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro posouzení výroku jsme vycházeli z dat na webu volby.cz.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Babiš ve svém statusu skutečně uvedl nepřesný údaj o počtu poslanců klubu Pirátů, kteří se daného hlasování nezúčastnili.

V neděli 4. března 2018 vydal Andrej Babiš prohlášení na svém facebookovém profilu k volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. V prohlášení uvedl, že na volbě chybělo jednadvacet poslanců za strany, které označil jako „demokratické“.

Podle něj to měli být tři poslanci za TOP 09, osm poslanců za ČSSD, šest poslanců za Piráty, po jednom poslanci stejně za strany STAN a KDU-ČSL a dva poslanci za ODS. Dále podle něj bylo za SPD a KSČM přítomno na hlasování 30 poslanců, což znamená, že dohromady za oba poslanecké kluby chybělo sedm poslanců (jelikož SPD má v poslanecké sněmovně 22 a KSČM 15 poslanců). Z prohlášení dále vyplývá, že za poslanecký klub ANO mělo být na hlasování přítomných 66 poslanců. Celkem mělo tedy chybět na hlasování 40 poslanců.

Následující den publikoval zpravodajský portál iDNES.cz oficiální čísla poslanců chybějících na volbě, které měl získat přímo od volební komise. Celkem nehlasovalo 45 poslanců, z toho tři poslanci za TOP 09, devět poslanců za ČSSD, pět poslanců za Piráty, jeden poslanec za STAN, dva poslanci za KDU-ČSL, tři za ODS, tři za SPD, čtyři za KSČM a 15 za ANO.

Podobný výrok již Drahoš pronesl v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018, a ten jsme ověřili jako pravdivý. Drahoš stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle svých vyjádření kvóty nepodporuje, apeluje na důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňuje potřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Na kampaň před prvním kolem prezidentské volby získal Jiří Drahoš 46,5 milionů Kč a v rámci nepeněžitého plnění získal 3,2 milionů Kč. Jména všech jeho podporovatelů je možné zjistit z jeho transparentního účtu a přehledu nepeněžitého plnění. Není však možné ověřit, jak byly sponzorské dary získány. Před druhým kolem prezidentských voleb Karolína Brennerová, která má v Drahošově týmu na starosti komunikaci se sponzory, uvedla, že všem dárcům z prvního kola poděkovali a zároveň je vyzvali, zda by nepřispěli i ve druhém kole.