Přehled ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Podívejte se do Chorvatska, podívejte se i sem - žádná elektronická evidence tržeb nezvýšila výběr daní.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenalezli veřejně dostupná data, která by potvrdila/vyvrátila tvrzení předsedy TOP 09, a to zejména pro Českou republiku. EET se u nás teprve rozjíždí a vliv na výběr DPH je tak prozatím nemožné predikovat.

Elektronická evidence tržeb byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Současně s ní byla snížena sazba daně na restaurační služby z 25 % na 10%, což je značný pokles, který by mohl znamenat i nižší výběr DPH v absolutních částkách.

Z níže uvedených dat Eurostatu lze vyčíst, že v následujícím roce 2014 se výběr DPH nijak významně nezvedl. Měsíční výběr se pohybuje okolo 3–4 miliard kun, jak vyplývá z dat chorvatského ministerstva financí (.xls., Porez na dodanu vrijednost; 11411).

Zdroj: Ministerstvo financí Chorvatské republiky

Výběr DPH v Chorvatsku jako % HDPRok2002200320042005200620072008200920102011201220132014DPH12.3 12,211,912,012,0

11,911,811,211,611,312,312,712,5Zdroj: Eurostat (.pdf)

Vzhledem k tomu, že v České republice prozatím EET víceméně teprve nabíhá (druhá vlna funguje od března 2017), data o výběru nejsou prozatím dostupná.

Marian Jurečka

Vyplácíme v řádu miliard korun veřejnou podporu soukromým společnostem nebo státním, ať jsou to České dráhy, nebo jiní dopravci, aby tuto službu pro ty občany na venkově zajistily.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Ministerstvo dopravy poskytuje krajům dotace na provozování regionální dopravy. Podle návrhu ministerstva dopravy mají kraje ročně na spolufinancování regionální železnice dostat 2,9 miliardy korun pravidelně navyšované o inflaci, uvádí ČTK. Nová smlouva má platit od roku 2020 do roku 2034 a má nahradit dosavadní memorandum (.pdf) o financování regionální dopravy, na kterém se ministerstvo dopravy dohodlo s Asociací krajů již v roce 2009.

Podle tohoto memoranda stát poskytne krajům prostřednictvím ministerstva dopravy v letech 2010 až 2019 dotace ve výši 2,649 mld. Kč na zajištění dopravní obslužnosti. Kraje pak zajistí smlouvy s dopravci.

Dotace do pravidelné veřejné dopravy.

Rok201020112012201320142015Dotace (v mil.Kč)17 7211782618 38918 94219 34818 955Zdroj: Ročenka ministerstva dopravy (.pdf, str. 31)

Marian Jurečka

Na rozdíl od vás jsem 11 let podnikal jako OSVČ.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

V životopise na svých webových stránkách Marian Jurečka zmiňuje, že byl mezi lety 2002–2014 zemědělcem na rodinné farmě, a to jako OSVČ. Potvrzuje to i web Naši politici. V živnostenském rejstříku však již není k nalezení.

Miroslav Kalousek podle životopisu na webu Naši politici nikdy nepodnikal.

Miroslav Kalousek

Že se prokázal lepší výběr DPH uznala Evropská komise, protože ministr financí když v roce 2014 říká, že se zlepšil výběr DPH, to bylo vlivem těchto opatření (prosazených M. Kalouskem - pozn. Demagog.cz), jeho (Babišova) opatření ještě nebyla uzákoněna. (...) Šlo o vzájemné ručení, blacklist a podobné legislativní změny.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Marian Jurečka

Porušila se koaliční smlouva. V koaliční smlouvě je jasně řečeno, že stát vezme ty náklady na sebe, měla tady být forma nejenom slevy, ale daňového bonusu, aby ty náklady byly pokryty.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem aúčtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:

„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“

V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.

Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.

Marian Jurečka

Prosadili jsme rozložení v tom čase, aby 3. a 4. vlna byla po parlamentních volbách a aby budoucí Poslanecká sněmovna a vláda mohla rozhodnout, jestli ano, či ne.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

KDU-ČSL předložila při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna podle schváleného návrhu má proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pravdou tedy je, že došlo k rozložení zavádění části EET - třetí a čtvrtá vlna naběhne až po volbách. Motivaci a záměry KDU-ČSL přitom nehodnotíme. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala (výsledné hlasování).

Miroslav Kalousek

KDU-ČSL prohlasovala zákon o EET bez výjimek.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Marian Jurečka

U nás na ministerstvu jsme za poslední tři roky přístup změnili, lidé se můžou přímo ptát a není to zpoplatněné.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Neověřitelné

Ministerstvo zemědělství skutečně nabízí výklad zákonů a poradenství zdarma. Ve srovnání s ministerstvem financí nejsou však tyto výklady závazné, a tedy ani zpoplatněné. Jurečkův (KDU-ČSL) výrok však musíme označit za neověřitelný, jelikož nejsme schopni prokázat, jestli došlo za poslední tři roky ke změně přístupu k občanům republiky. Resp. jak a zda toto probíhalo v komunikaci s úřadem v minulosti ze předchůdců současného ministra.

Jurečka zde reaguje na postup ministerstva financí, respektive Finanční správy, která za závazný výklad zákona o EET požaduje 1 tisíc korun.

Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun,“ stojí na webu finanční správy.

Nicméně portál e-trzby.cz uvádí něco jiného:

Upozorňujeme, že Ministerstvo financí ani orgány Finanční správy České republiky nejsou orgány, které poskytují závazný výklad a aplikaci právních předpisů. K tomuto je v individuálních případech oprávněný místně a věcně příslušný soud.

V některých oblastech, spadající pod MZe, vytvořilo ministerstvo výkladové komise, které bezplatně reagují na dotazy lidí a vystavují jim výklad příslušného zákona zdarma.V roce 2008 si účtovalo poplatky za papírenské služby a náklady spojené s odesláním odpovědi, nikoliv samotnou expertízou.

Nově k výkladové vodohospodářské komisi přibude i zákon o vinohradnictví a vinařství, účinný od 1. dubna 2017. Ministerstvo k němu vytvořilo i infolinky a stále je zde i možnost poslat e-mail, na který MZe zdarma odpoví. Její výklad ovšem není ve většině případů závazný (.pdf, str. 6).

Toto vyjádření Ministerstva zemědělství není právně závazné a Ministerstvo zemědělství jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor Ministerstva zemědělství na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování. Podobné informace stojí i na vodohospodářském webu: Je však nezbytné upozornit na to, že výklady nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter,“ informovalo MZe v otázce vodohospodářství.

Současně na svých stránkách umožňuje MZe lidem zdarma zaslat dotaz, případně zavolat na dané telefonní číslo nebo napsat na sociální sítě. Ceník se sazbami za volání jsme nenašli a předpokládáme tedy, že linka není zpoplatněná.

Jurečka má tedy pravdu v tom, že MZe poskytuje bezplatný výklad zákonů spadajících do resortu zemědělství. Přestože na webu ministerstva funguje e-podatelna, nejsme schopni posoudit, jakým vývojem v přístupu k lidem MZe za tři roky prošlo. Stránky jsou totiž editovány, aniž by se změnilo datum původního vydání. Některé naopak aktualizovány nejsou. Je tedy problematické určit, jak přesně systém fungoval dříve. Zda si například nemohli lidé vyžádat informace v rámci obvyklého tiskového oddělení/podatelny.

Marian Jurečka

Nicméně já bych chtěl říct, že na začátku toho všeho byl bohužel tak klíčový zákon, který se dělal poslaneckým návrhem (registr smluv - pozn. Demagog.cz). Chybělo meziresortní připomínkové řízení, aby ministerstva mohla detailně zanalyzovat dopady, chyběla RIA (hodnocení dopadu regulace - pozn. Demagog.cz), která by mnoho věcí ukázala v průběhu, že nejsou nastaveny dobře a nezjišťovali bychom je teď až za posledního tři čtvrtě roku.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Zavádějící

Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.

Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.

Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.

Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:

Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:

Marian Jurečka

Když jsem tu novelu podíval, tak jsem žádal Poslaneckou sněmovnu, aby vyjmula jenom Budvar, ať se to zrealizuje v rámci prvního čtení. (...) Mohlo se to schválit v prvním čtení, ale dva poslanecké kluby - TOP 09 a ODS - to zavetovaly.
Otázky Václava Moravce, 5. března 2017
Pravda

Ministr Jurečka spolu se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice jediný národní podnik - Budějovický Budvar. Skutečně tedy šlo pouze o jeho vyjmutí.

V bodě 7 pak předkladatelé skutečně navrhli poslancům, aby návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90, odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jmény klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.