...80. léta, kdy z Evropských společenství, to ještě nebyla Evropská unie, to byla Evropská společenství, což byl značně jednodušší komplex, vystupovalo Grónsko, což nebyla ani země ale autonomní území, jenom 55 tisíc obyvatel. A Grónsko po tom svém referendu jednalo s Evropskými společenstvími 3 roky o nové právní úpravě svých vztahů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.
Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.
V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".
To, že se podařila dohoda EU s Tureckem, souviselo s tím, že se i naším tlakem, tlakem V4, podařilo uzavřít tu západobalkánskou migrační trasu.
Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.
O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.
Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“
Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V tuto chvíli se žádné takové zařízení nepřipravuje.
Hejtman Půta mluví o zařízení a postupu, který je popsán v předchozím výroku. Vzhledem k neveřejnosti dokumentů nelze ověřit, zda-li se na území Libereckého kraje připravuje zařízení pro případnou migrační vlnu.
V Novém Městě pod Smrkem se jednalo o podobný projekt, jaký garantovala Generace 21.
Starosta Frýdlantu a kandidát ODS na hejtmana Dan Ramzer se zmiňuje o události, která se udála v druhé polovině minulého roku. Novoměstská společnost Unitas tehdy nabídla jako jedna z mnoha ubytování pro křesťanské irácké uprchlíky, jejichž přesun do ČR organizoval nadační fond Generace 21.
Nové Město pod Smrkem informovalo 28. srpna 2015 na svých webových stránkách o skutečnosti, že společnost Unitas, s. r. o. , vlastník místního JCampu, nabídla nadaci Generace 21 ubytování pro křesťanské uprchlíky, jejichž první skupina dorazila z Iráku do České republiky v lednu tohoto roku. Na následném veřejném zasedání (.pdf) zastupitelstva se o problému strhla diskuze a na zasedání (.pdf) o dva měsíce později byla zastupitelstvu předložena petice, kterou podepsalo 18 % dospělých občanů města, na základě které se zástupci města jednomyslně usnesli na jednání se společností Unitas o odstoupení od záměru ubytovat zmíněnou skupiny uprchlíků. Na osmém zasedání (.pdf) města ujistil všechny jednatel společnosti, že se opravdu hovoří jen o jedné z několika nabídek a pravděpodobnost, že budou uprchlíci umístěni do jejich kempu, je docela malá.
Jak uvádí nadační fond, ve skutečnosti se rozhodl umístit běžence do zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy, ve Smilovicích u Třince nebo v Brně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože měl být skutečně v Novém Městě realizován projekt pod záštitou Generace 21.
Stanislav Mackovík byl tehdy jednomyslně radou Libereckého kraje po vyhotovení forenzního auditu zdravotnické záchranné služby, který dopadl velmi špatně, odvolán právě z místa ředitele zdravotnické záchranné služby.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.
O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.
Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.
Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.
Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.
Jedná se o to, že my jsme samozřejmě jako strana, potažmo naši ministři jasným způsobem hlasovali (jedná se o podporu dohody mezi státem a OKD - pozn. Demagog.cz) na vládě, ale resortně to spadá pod ministra Mládka, potažmo pod ministerstvo financí.
Vláda České republiky jednala o možném poskytnutí podpory formou "půjčky" 27. července 2016. Tuto možnost zde také přijala. Jak dokládá zápis z jednání (.doc), pro hlasovalo 16 z 16 (bod 50 jednání) přítomných členů vlády. Jednotlivá hlasování na vládě nejsou v zápisu uváděna jmenovitě (toto je normální stav), nicméně lze konstatovat, že žádný ministr za KDU-ČSL nebyl proti nebo se zdržel hlasování.
Jako nepřímé vodítko pro hlasování Bělobrádka, Jurečky a Hermana (členové vlády za KDU-ČSL) mohou být další body jednání, které zápis popisuje. Ten totiž dokládá, že Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka byli jednání přítomni a sami předkládali své body. Konkrétně v zápisu jde o body 4, 22 a 25.
To, že daná problematika spadá do kompetencí ministrů Babiše a Mládka, dokládá usnesení vlády v této věci. To výslovně přiřazuje úkoly právě těmto 2 členům vlády.
Pokud jde o jednání v Praze (s Angelou Merkel - pozn. Demagog.cz), tak jsem zopakoval, že Česká republika s návrhem kvót nesouhlasí.
Ve čtvrtek 25. srpna navštívila Českou republiku kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkel. Jedním z témat, které s premiérem Sobotkou probírali, byla migrace a povinné kvóty.
Po jednání Sobotka na tiskové konferenci uvedl: „Česká republika nemůže souhlasit s jakýmkoliv systémem, který by byl založen na povinných kvótach, na povinném přerozdělování uprchlíků.“ (TK po jednání - video v čase 4:40)
... mě ponižují i v rámci vyšetřovací komise k policejním reformám.
Jednání vyšetřovací komise pro policejní reformu jsou neveřejná a není dostupný žádný záznam, který by mohl doložit, že Babiš byl v rámci vyšetřování ponížen. Zároveň není jasné, jak se ministr dozvěděl o tom, že je v rámci vyšetřovací komise ponižován.
Vyšetřovací komise vyslýchala (.pdf) Andeje Babiše 5. září 2016. Ten po dvouhodinovém výslechu uvedl, že se cítil „jako u policie“. O ponižování ale nepadlo slovo.
Vzhledem k nedostatku informací o jednání vyšetřovací komise tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Když jsme se bavili s ministrem financí (o EET - pozn. Demagog.cz), tak jsme říkali, že bysme šli spíš cestou, aby se to nejprve pilotně odzkoušelo, zda například sítě pro převod dat jsou dostačující, zda odezva těch serverů bude skutečně v rámci těch dvou sekund (...) Ministr financí řekl, že do toho půjde rovnou 1. 12.
Důkaz o návrhu pilotního testování z pera KDU-ČSL ve veřejných zdrojích neexistuje, do systému EET se však zapojí již 1. prosince jen někteří podnikatelé, ostatní mají na přípravu delší čas.
Pilotní testování, o kterém hovoří Jan Bartošek, ve svých požadavcích lidovci nikde neuvádí, již od začátku projednávání však měli k návrhu řadu námitek. Pro svou podporu v rámci koalice požadovali splnění pěti podmínek, aktuálně navrhují výjimku pro příležitostné podnikatele a prodávající na farmářských trzích.
Lidovci navrhovali také odložení povinné účasti pro řemeslníky, v čemž svým koaličním partnerům Andrej Babiš vyhověl. Zákon počítá se zavedením evidence ve čtyřech fázích, ta první se týká jen podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách. Ostatní podnikatelé se tedy od 1. prosince 2016 do systému zapojovat nemusí.
Místopředseda sněmovny mluví o návrhu, který jsme bohužel nenalezli. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Nelze říci, že lidé v hnutí ANO by byli úplně nepoznamenaní politikou. Byť na té úrovni obecní a krajské jsou to třeba lidé, kteří nikdy nekandidovali, ale na centrální úrovni jsou to lidé, kteří prošli ať už sociální demokracií nebo třeba ODS.
Politickou minulostí kandidátů hnutí ANO do krajského zastupitelstva do Libereckého kraje se zabýváme ve výroku Jitky Volfové. Mezi kandidáty ANO do kraje jsou skutečně lidé s žádnou nebo velmi krátkou politickou zkušeností a i to obvykle jen na komunální úrovni.
Co se celostátní úrovně týče, v poslaneckém klubu hnutí ANO najdeme řadu lidí, kteří již zkušenost s politikou mají. Sám předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek byl dlouholetým členem ČSSD, za tuto stranu byl zastupitelem na komunální a krajské úrovni. Členkou ODS pak byla místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová. Členkou ČSSD byla i Věra Jourová, současná eurokomisařka, která byla v roce 2013 zvolena poslankyní za hnutí ANO. Poslanec Matěj Fichtner byl členem TOP 09. Další poslanci za hnutí ANO pak v minulosti kandidovali za jiné strany jako nestraníci, např. Roman Procházka kandidoval v letech 2006 a 2010 za ODS, ministr Richard Brabec kandidoval v roce 2002 do Sněmovny na kandidátce US-DEU, poslankyně Martina Berdychová v roce 2006 za SNK-ED.
