Přehled ověřených výroků

Dosud jediným aktuálním oficiálním vyjádřením strany ČSSD k problematice migrační krize je její prohlášení " Stanovisko ČSSD k řešení migrační krize " z 15. září 2015, kde je otázka ochrany hranic schengenského prostoru jedním z osmi navrhovaných opatření.

Hranice a jejich ochrana před nelegální migrací je akcentována i některými z předních představitelů ČSSD. Ministr Chovanec se k problematice nelegální migrace a hranic vyjádřil například dne 7. března 2016 v Berouně, kdy důrazně odmítl politiku „vítání“ nelegálních migrantů. Za prioritní naopak označil zajištění ochrany vnějších hranice schengenu, hranic balkánských zemí a důsledné prověřování migrujících osob.

Podobný názor má i premiér Sobotka, který se podobně vyjádřil v pořadu Otázky VM 5. června 2016 (00:46:00) a ochranu vnějších hranic EU zdůrazňoval i v případě problematiky uzavření tzv. Balkánské trasy. Jeho vláda také v červenci 2016 schválila další pokračování vysílání českých policistů do Makedonie a Maďarska jako výpomoc ostrahy hranic.

Místopředsedou Škromachem prezentované stanovisko o "postavení hranic v rámci schengenského prostoru" je možné vysledovat jak v oficiálním vyjádření ČSSD, tak u významných představitelů, do jejichž gesce spadá. Dodejme, že jde pouze o některá vyjádření čelních politiků ČSSD. Nicméně nutnost střežit vnější schengenskou hranici je dlouhodobým postojem, který tito prezentují.

Počet migrantů stoupal již od roku 2011 a před novoročním projevem v prosinci 2014, ve kterém Merkelová oznámila vůli pomoci příchozím. Na počty migrantů má vliv mnoho faktorů, proto začátek v „pozvání Německem“ hodnotíme jako nepravdivý.

Otevřenost vůči uprchlíkům projevila Merkelová již ve své novoroční řeči 31. prosince 2014, kdy prohlásila, že Německo pomůže uprchlíkům a přijme je. V následujícím roce pak Evropa čelila doposud nejvyššímu počtu migrantů od druhé světové války.

Za „pozvání“ uprchlíků do Německa je však považováno zejména pozastavení tzv. Dublinského protokolu v srpnu 2015, který upravuje způsob přijímání uprchlíků v EU. Merkelová tak nabídla azyl všem syrským uprchlíkům, nehledě na to, zda již uprchli do Turecka či jiné transitní země.

Angela Merkelová byla za svůj otevřený přístup kritizována. Maďarský miliardář George Soros dokonce veřejně obvinil Merkelovou z toho, že způsobila migrační krizi.

Výrok Pavla Blažka však hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet migrantů stoupá již od roku 2011 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Eurostat

Tvrzení, že Merkelová způsobila migrační krizi vyvrací také analýza vydaná Člověkem v tísni. Analýza upozorňuje, že výše zmíněné „pozvání“ nemělo na migrační proudy výrazný vliv. Dokazují to statistiky z druhé poloviny roku 2015, tedy po pozastavení Dublinského protokolu.

Zdroj: Eurostat

Na základě výše uvedených informací nelze tvrdit, že migrační krizi způsobilo Německo. Za počátkem krize stojí řada faktorů, zejména krizová situace na Blízkém východě, konflikty v Sýrii a vzestup Islámského státu a s ním spjatá válka.

Doplnění

Na základě podnětů čtenářů doplňujeme, že kromě výše zmíněných faktorů mají důležitou roli i tzv. pull faktory, které migranty přitahují do nové země. Mezi ně patří bezpečnost, dostupnost služeb, přítomnost příbuzných a přátel v cílové zemi, pracovní příležitosti a právě také pocit uprchlíků, že jsou v zemi vítáni. Tento faktor posilují právě veřejná prohlášení politiků o tom, že se uprchlíkům dostane v nové zemi pomoci.

Motivaci uprchlíků se věnuje průzkum iniciativy REACH (.pdf, str. 8), ve kterém většina dotázaných uprchlíků odpověděla, že Německo si za svou cílovou zemi vybrala právě kvůli pocitu, že jsou v zemi vítáni.

Podotýkáme, že motivaci uprchlíků nelze přesně vymezit či kvantifikovat. Veřejná prohlášení německé kancléřky Merkelové tak měla na rozhodování uprchlíků jistý vliv, rozhodně však nelze tvrdit, že migrační krize začala německým pozváním imigrantů do Evropy.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Babiš vicepremiérem beze vších pochyb je. Dodejme, že post místopředsedy vlády nevykonával na tiskové konferenci, jak uvádí, premiéra v této situaci ve skutečnosti nenahrazuje.

Andrej Babiš byl prezidentem republiky v souladu s článkem 68 Ústavy České republiky jmenován 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí 29. ledna 2014. Tuto skutečnost dokládá i samotný web Babišova resortu, který jej jako vicepremiéra také uvádí.

Místopředseda vlády podle jednacího řádu Vlády ČR zastupuje premiéra při řízení či svolání schůze, je-li předseda vlády nepřítomen v České republice (čl. IV a VI). Nepřítomnost předsedy vlády na tiskové konferenci nemá na Babišovu domněle absentující funkci žádný vliv.

Dokladů, že Babiš ve skutečnosti vicepremiérem je, by šlo předložit přehršel. Např. zápisy z jednání vlády, kdy se u různých bodů zdržuje pro svůj střet zájmů v dané věci. Formulace vždy zní (v tomto případě body 8-11 jednání):

" Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů. "

Dále se můžeme odkázat na návrh Úřadu vlády České republiky s návrhy na jmenovaní členů vlády pro prezidenta republiky, kde je Babiš opět veden i jako místopředseda vlády.

Foto: Jan Kálal, Lidové noviny.

Babiš se dále v diskuzi s Martinem Veselovským odvolává na svou možnost svolat bezpečnostní radu státu v nepřítomnosti předsedy vlády. Podle usnesení Vlády České republiky (příloha 1) z 9. července 2014, které upravuje jednací řád bezpečnostní rady státu, tuto možnost skutečně má. Je totiž místopředsedou BRS. Článek 3 v bodu 3 uvádí, že místopředsedou BRS je 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí.

Je otázkou, co Babiš míní formulací, že nedostal šanci. Jestli tím míní, že nedostal šanci řídit vládu při nepřítomnosti Sobotky, tak to je jistě možné, ale ani to z něj nesnímá funkci místopředsedy vlády, za kterou je navíc podle § 11 zákona č. 236/1995 Sb. placen více, než řadoví členové vlády. Dodejme, že Babiš veřejně opakovaně oznámil, že svůj plat věnuje nadaci Agrofert.

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Zdeněk Škromach korektně popisuje, že Kalousek coby ministr financí vyšel během vypjatých demonstrací mezi odboráře. Zda tímto účastníky provokoval, nejsme však schopni posoudit, je to spíše věc názoru, obě strany se na tomto neshodnou. V textu je uvedena řada odkazů na průběh demonstrací včetně videozáznamů z celé akce a necháváme tedy posouzení na každém čtenáři.

Událost, o které mluví Škromach, se odehrála 16. června 2011. Během odborářských demonstrací proti politice vlády Petra Nečase dorazili protestující do Letenské ulice v Praze, kde sídlí Ministerstvo financí. Tehdejší ministr Miroslav Kalousek vyšel ven mezi protestující a snažil se s některými mluvit. Vzhledem k vypjaté atmosféře to považovali představitelé odborů za provokaci, Kalousek to prostřednictvím svého mluvčího popřel s tím, že chtěl pouze s lidmi mluvit.

Z celého incidentu existuje řada videozáznamů, na nichž je Kalousek poměrně nevybíravě urážen. Jedna účastnice akce, která s ním poměrně emotivně rozmlouvala, křičela, že by měl být svžen do Vltavy a to po hlavě. Některé další záznamy z incidentu ukazují Novinky.cz.

Je pravdou, že Kalousek skutečně mezi odboráře vyšel a situace byla velmi vypjatá. Ovšem je otázkou, zda to bylo skutečně zapříčiněno pouhou Kalouskovou přítomností, či nepřátelským až agresivním naladěním účastníků demonstrace. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni toto korektně posoudit. Přikládáme několik odkazů s videozáznamy z incidentu v Letenské ulici a necháme na posouzení čtenáře, nakolik se rozhodnutí Kalouska vyjít mezi demonstranty dá brát jako provokace.

V den konání demonstrace také v pořadu Události, komentáře České televize hodnotil incident ministr financí Kalousek a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Kromě tohoto incidentu se Kalousek účastnil také další akce, kde byl popsán jako provokující člověk. Např. během návštěvy čínského prezidenta v Praze upoutal pozornost médií předseda strany Kalousek, když se pokoušel dostat na vyklizené Hradčanské náměstí.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Relokace lidí do České republiky probíhá pomalu: naposledy 29. 8. 2016 (den po odvysílání OVM) bylo přesídleno 8 lidí z Řecka a podle ministerstva vnitra k prověřování dalších lidí momentálně nedochází.

Dohromady se v ČR díky kvótám nachází 12 lidí. Nelze však ověřit, jaké jsou přesné důvody pomalého přijímání migrantů. Z povahy věci nejsme navíc schopni blíže zjistit, jak probíhají bezpečnostní prověrky lidí v Řecku, Itálii nebo Turecku, odkud mají být přesídleni. (Ministr Chovanec nicméně prohlásil, že ČR letos nebude kvůli politické situaci v Turecku přijímat žádné migranty přebývající v této zemi.)

Podle ministerstva vnitra, které vydalo slovníček pojmů týkající se migrační krize, je přesídlení definováno jako: „přemístění osoby v postavení uprchlíka která se nachází mimo území EU. ČR nemá právní povinnost tyto osoby přijímat. Zákon o azylu však takový postup v případě potřeby umožňuje.“

V případě relokace se jedná o proces transferu osob z jednoho členského státu EU, který jim udělil mezinárodní ochranu, do jiného členského státu EU, který jim zajistí ochranu podobného druhu.

Vláda se dobrovolně zavázala k přijetí 1500 uprchlíků a počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14–15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Jak uvedl tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza:„Přijímací mechanismus je rozdělen do několika částí. Prvním z nich je kontrola. Dále budeme diskutovat s lidmi ještě v zemích, odkud přicházejí a seznámíme je s tím, co je zde čeká. Ve chvíli kdy přijedou do České republiky, musí projít standartním azylovým řízením.“

Rozhodnutí, zda žadatel obdrží azyl, či ne, vydá Ministerstvo vnitra do 90 dnů. Tato lhůta však může být prodloužena. V případě že je žádosti vyhověno, žadatel se stává azylantem a získává trvalý pobyt na území ČR.

Pokud je žádost odmítnuta, může azylant do 15 dnů podat proti rozhodnutí rozklad. Žádost je považována za neodůvodněnou, pokud žadatel například uvádí pouze ekonomické důvody nebo úmyslně uvádí nesprávné údaje. V průběhu tohoto ověřování je žadatel povinen pobývat v přijímacím středisku. Následně je přemístěn do pobytového střediska.

Podle ministerstva vnitra v případě přesidlování procházejí všichni uprchlíci šestiměsíčním integračním programem, jehož součástí je nejen velmi intenzivní kurz českého jazyka, ale také kulturně-orientačně integrační kurz. Po jeho skončení jsou jednotliví uprchlíci přestěhováni do integračních bytů v obcích po celé České republice, kde jejich integrace do české společnosti nadále pokračuje.

Podle několika zdrojů doporučuje Světová zdravotnická organizace 5 hospicových lůžek na 100 tisíc obyvatel. Informuje o tom web Hospice.cz, kniha o Paliativní medicína od J. Vorlíčka a kol. (str. 518) a také britská studie (.pdf, str. 14) z počátku 90. let. Primární zdroj se však nepodařilo dohledat.

Jihočeský kraj se zhruba 638 tisíci obyvateli by měl podle tohoto doporučení disponovat přesně 31,9 lůžky (v kraji je 6 x 100 000 obyvatel, tedy 6 x 5 lůžek 1,9 lůžka na zbylých 38 tisíc obyvatel).

Podle ředitele Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Roberta Hanuše, tuto kapacitu v kraji plně saturuje prachatických hospic. Hanuš je přitom nejen ředitelem asociace, ale také hospicu v Prachaticích, jehož kapacita je 30 lůžek. V kraji tak podle statistik chybí pouze necelá 1,9 lůžka.

Vzhledem k tomu, že podle ředitele hospice je tento počet dostatečný, výrok Jiřího Zimoly hodnotíme jako pravdivý. Řeč je ovšem primárně o kapacitě, hejtman Zimola dále v pořadu mluvil také o tom, že problém může být lokalita tohoto hospice a kraj v budoucnu se pod jeho dalším případným vedením nebrání vytvoření nového podobného zařízení v Českých Budějovicích.

Podle slovenského a českého obchodního rejstříku již Andrej Kiska většinu svých firem prodal.

Slovenský prezident vlastnil síť společností Triangel a Quatro, které na konci roku 2004 prodal Všeobecné úverové bance a rozhodl se věnovat charitativní činnosti. Ve výpisu ze slovenského obchodního registru jsou pod jeho jménem uvedeny čtyři firmy, které dosud zrušeny nebyly. V českém rejstříku je veden pouze jako ředitel nadace Dobrý anděl.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nejvýnosnější část svého byznysu před vstupem na politickou scénu slovenský prezident opravdu prodal.