Podpora rodin s dětmi - tady si myslím, že koalice udělala hodně kroků, včetně třeba navýšení kapacity mateřských škol, snížení daňového zatížení rodin, které mají 2 a více dětí.
Počet mateřských škol, tříd i počet dětí soustavně roste. Jedinou výjimkou jsou školní roky 2014/2015 a 2015/2016, kdy nastoupilo do mateřských škol o 242 dětí méně. Za zvyšujícím se počtem mateřských škol tak stojí i předchozí vlády.
Tabulka předškolního vzdělávání
Školní rokpočet školpočet třídpočet dětí2011/20124 93114 481342 2512012/20135 01114 972354 3402013/20145 08515 390 363 5682014/20155 15815 729367 6032015/20165 20915 848367 361zdroj: Statistické ročenky MŠMT
Třetím rokem klesá počet dětí, u kterých nebylo vyhověno žádosti o přijetí do mateřské školy. Na druhou stranu mezi školními roky 2014/2015 a 2015/2016 bylo vyhověno o 2346 žádostem méně. Tuto část výroku hodnotíme jako pravdivou, avšak s výhradou.
Tabulka přijetí do MŠ
Školní rokŽádosti o přijetí do MŠ, jimž bylo vyhověno
Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno2011/2012data nejsou k dispozici49 186 2012/2013data nejsou k dispozici58 939 2013/2014data nejsou k dispozici60 2812014/2015128 55250 8002015/2016126 20641 041 zdroj: Statické ročenky MŠMT
Druhá část premiérova výroku se týkala snížení daňového zatížení rodin. Současná podoba zákona uvádí: „Daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.“
Vláda na svém zasedání 7. července 2016 schválila novelu zákona o dani z příjmů (str. 162, .docx), která má zajistit vyšší slevu na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Příští rok by tak ve srovnání s letošním měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 Kč ročně.
My v současné době jsme v situaci, že na území Německa je stále, dejme tomu, milion lidí (myšleno uprchlíků - pozn. Demagog.cz).
Ministr Chovanec uvádí data ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který aktuálně zaznamenává v Německu přes milion žádostí o azyl.
Již zmíněný úřad, ze kterého ministr Chovanec čerpal, eviduje počet nově podaných žádostí o azyl každý měsíc. Podle aktuální zprávy (německy, str. 3) zažádalo v SRN v prvních sedmi měsících roku 2016 o azyl přibližně 480 000 lidí, přičemž za celý minulý rok evidoval úřad podobný počet žádostí. Sečteme-li tedy tyto žádosti, počet uprchlíků se skutečně pohybuje kolem jednoho milionu.
Zpráva samozřejmě nezohledňuje neregistrované uprchlíky, jejichž množství lze jen těžko odhadnout.
Václav MORAVEC: Server, který patří společnosti Mafra, tak zveřejnili jasný záznam, a nebavme se o tom, kdo to zveřejnil, ale že Tomáš Tuhý mluví o Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jako útvaru, se kterým se počítá, kde se budou navyšovat tabulky a ejhle, blesk z čistého nebe, vy najednou reorganizujete. Milan CHOVANEC: Ale vždyť s tím útvarem se přeci počítá. Ten útvar nebyl rozdroben, ti policisté neodešli.
Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil záznam z 8. března 2016, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý hovoří o budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Tuhý ještě tři měsíce před reorganizací, tedy sloučením ÚOOZ s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, oznamoval policejním detektivům ÚOOZ celoroční plány. Zmiňoval také nová tabulková místa, která měl bývalý šéf útvaru Robert Šlachta obsadit.
Milan Chovanec podepsal navrhovanou reorganizaci 15. června 2016. S tímto krokem nesouhlasil jak Šlachta, tak i někteří další členové sboru. Kvůli sloučení útvarů rezignovalo k 30. červnu pět lidí včetně Šlachty. Útvar přitom čítal 450 policistů.
Vzhledem k tomu, že ÚOOZ byl zahrnut do zastřešující Národní centrály proti organizovanému zločinu, výrok hodnotíme jako pravdivý. Reorganizaci policie jsme se věnovali již v předchozí analýze.
Připomínám paní ministryni Marksovou, která předkládala novelu zákona o nemocenském pojištění a některá opatření, která chtěla do nemocenského pojištění prosadit, například možnost rozšíření péče o osobu blízkou, tak jí na vládě ten návrh neprošel, nebyla na tom shoda a ona se musela spokojit s redukovaným návrhem, který předkládáme nyní jako vláda do poslanecké sněmovny.
Původní návrh ministryně Marksové předložený na zasedání vlády 10. května 2016 v hlavě VI. novely zákona o nemocenském pojištění rozšiřoval možnost péče i o osoby blízké. Důvodová zpráva (.doc str. 2) říká, že účelem změny právní úpravy by bylo poskytnout zaměstnancům účastných nemocenského pojištění pracovní volno z důvodu krátkodobého ošetřování nebo péče člena rodiny, kteří nyní na něj nemají nárok a kompenzovat jim ucházející příjem.
Vláda nicméně původní podobu neodsouhlasila a novelu znovu projednávala o osm dní později, kdy už se mezi členy vlády dočkala podpory, avšak již bez možnosti rozšíření péče o osobu blízkou.
Organizační výbor 1. června doporučil novelu zákona k projednání a ta teď míří do Sněmovny k prvnímu čtení.
Já mohu říci pouze to, že jsem se podle požadavku našeho protokolu dostavil na letiště na minutu přesně, jak jsem měl, takže mohu s čistým svědomím říci, že chyba nebyla na naší straně.
Celé kauze se podrobně věnuje pořad 168 hodin z 23.října Ten sleduje cestu prezidentského speciálu z Prahy do Bratislavy a zabývá se všemi argumenty, které v minulém týdnu prezidentská kancelář předložila.
Slovenská kancelář prezidenta republiky doporučovala (čas 9:25) české straně dosednout na letiště v Bratislavě nejpozději v 11:15, letadlo však přistálo v 11:30.
Zahraniční delegace měly být dle slovenského mluvčího prezidenta (čas 10:20) na pohřbu přítomny v 11:30. Mluvčí českého prezidenta však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Dle záznamu televize TA3 však prezident Zeman dorazil v 11:44.
Mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma řekl pro Radiožurnál (čas 11:00) 17. 10. 2016, že: „Prezidentský speciál měl podaný letový plán na osm hodin třicet minut. Nicméně o povolení pojíždění požádal v čase osm hodin třicet pět minut. Takže to pětiminutové, první zpoždění si způsobil sám.“ (hovoří o tzv. mezinárodním času, kde 8:30 odpovídá 10:30 českého času)
Ve čtvrtek 13. 10. uvedl Jiří Ovčáček pro Lidovky.cz, že plánovaný a skutečný čas odletu je někdy kolem 10:35. Pokud tedy na celou cestu z letiště v Praze s přistáním v Bratislavě a jízdou do Bratislavského hradu bylo vyčleněno pouze 60 minut, nedá se tvrdit, že chyba nevznikla na straně prezidentské kanceláře. Server Lidovky.cz pak informoval o datech letu prezidenta do Bratislavy, která vypracoval Odbor civilního letectví. Dále pak také referovaly Lidovky o různých indiciích, které Hrad podával za důvody zdržení, a které se jako nosné neukázaly.
Jinými slovy, ačkoliv prezident dle požadavku protokolu své kanceláře dorazil na letiště přesně, nebyl čas vyčleněný na cestu správně naplánován. Neztotožňoval se totiž s plánem slovenské kanceláře prezidenta republiky. Chyba tedy byla na straně české hradní kanceláře.
Maily, které z nějaké podivné adresy seznam.cz údajně někdo rozesílal a to bylo už před několika lety, dokonce 5 let nebo kolik.
Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.
Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.
Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.
Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.
Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.
Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.
Já jsem ten návrh nepodpořil, byl jsem neutrální, to znamená nepodpořil.
Svatopluk Němeček mluví o pozměňovacím návrhu poslance Marka Bendy, který se stal jedním z hlavním bodů sporů mezi koaličními subjekty. Němeček jako zástupce předkladatele návrhu před každým hlasováním o pozměňovacím návrhu uvádí, zda s daným návrhem souhlasí či nikoli. Totéž dělá zástupce garančního výboru, který tlumočí stanovisko výboru.
Zmíněný návrh byl veden v rámci pocedury pod písmenem K. Jak dokládá stenoprotokol z jednání, Němeček skutečně u návrhu vyslovil neutrální stanovisko.
"Poslanec Jaroslav Krákora (zpravodaj výboru - pozn. Demagog.cz) : Nyní nás čeká bod K1, to je K1.1 až 16. (Velký hluk v sále.)Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Neutrální.) Pan zpravodaj? (Stanovisko výboru je negativní.) Prosím o klid. Prosím! Rozumím, že je to klíčové hlasování. Ale prosím o klid ve sněmovně."
Dále již jinak nemohl Němeček zákon podpořit nebo naopak odmítnout, není totiž poslancem a není tak nadán hlasovacím právem v Poslanecké sněmovně.
Němeček po hlasování opakovaně (i v tomto pořadu) kritizoval hnutí ANO, že jejich 8 poslanců tuto změnu umožnilo. Opomíjí ovšem, že hned 39 poslanců ČSSD hlasovalo pro Bendův pozměňovací návrh. Navíc sám Němeček, pokud by chtěl více přispět k nepřijetí této dílčí úpravy, mohl vyjádřit negativní stanovisko a ne neutrální. To sice pro poslance není závazné, nicméně Němeček jako předkladatel vládního návrhu by mohl část poslanců ovlivnit.
(reakce na předchozí výrok) My samozřejmě ten registr budov máme. Včetně jejich energenitické náročnosti. Zaváděl se v roce 2013, protože jsme na začátku krajské vlády zjistili, že taková evidence neexistuje.
Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.
Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.
My jsme o ní nesáhli, protože jsme, bysme o ní nesáhli, byť byla za nás připravovaná, protože to byla doba krize a rozpočtových škrtů a ona samozřejmě vyžaduje i nějaké své náklady. Takže prostě na ni, pro ni nebyly finanční podmínky.
Kalousek mluví o svém působení za vlády Petra Nečase 2010-2013, která fungovala v době těsně po globální ekonomické krizi 2008-2010 a dle svého bilancování se snažila být "rozpočtově zodpovědná". Takže opravdu obecně finanční možnosti vlády mohly být v tu dobu omezené.
V programovém prohlášení vlády (.pdf) se k danému uvádělo:
" Vláda dokončí reformu Policie ČR v moderní bezpečnostní sbor. Podle možností rozpočtu bude pokračovat modernizace základních policejních útvarů a vybavení policistů. Stejně jako zbytek státní správy musí být Policie ČR především vstřícná vůči občanům, hospodárná ve způsobech práce a její služby občanům musí být co nejkvalitnější. "
Stran finanční náročnosti se nesla i odpově ď ministra vnitra Kubiceho v parlamentní rozpravě 2. února 2012:
"Za sebe vás mohu v každém případě ujistit, že není mým cílem negovat pozitivní výsledky reformy Policie ČR a opatření, která zde byla v předchozích letech realizována, ani vytvářet nějakou novou komplexní reformu a vyvolávat nejistotu v celé policii. Naopak je mým cílem dotáhnout již započaté pozitivní procesy, zejména pak provést Policii ČR změněnými vnějšími okolnostmi, které nás nutí provádět dramatické úspory, tak aby nedošlo ke snížení bezpečí obyvatel v této zemi."
Kalousek má pravdu v tom, že reforma se skutečně chystala a nebyla nakonec realizována, a to i z důvodu finanční náročnosti, což vyplývá z vyjádření tehdejšího ministra vnitra. Stejně tak s ohledem na možnosti rozpočtu počítalo i programové prohlášení vlády.
Já jsem se v tomto týdnu účastnil jednání ministrů zahraničí v Lucemburku. Ten výsledek jednání byl jasný, my jsme deklarovali, že je třeba, aby Británie co nejrychleji podala žádost o vystoupení a aby ty rozhovory začaly co nejdříve.
Jednání ministrů zahraničí Evropské unie se konalo 24. června 2016 v Lucemburku. Ministr Zaorálek na tiskové konferenci sdělil, jak probíhalo jednání a jaké byly jeho závěry.
Zaznělo tam mimo jiné, že " je třeba aby odchod (Velké Británie) (.mp3, čas 0:30-0:42) byl řádný, podle pravidel, transparentní, férový a aby proběhl co nejdřív. Právě na tom co nejdřív se soustředila velká část té debaty ".
