Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem upozorňujeme, že Zeman zaměňuje migranty za uprchlíky. Jejich počty v Turecku však odpovídají jeho tvrzení.

UHNCR definuje rozdíl takto: "Migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu." Tyto dva pojmy jsou ale často vzájemně nahrazovány a Miloš Zeman v kontextu debaty mluvil o uprchlících, nikoli o migrantech.

Zpráva o provádění společného akčního plánu EU a Turecka uvádí, že Turecko k 10. 2. 2016 hostilo 2 582 600 syrských uprchlíků. Těmto uprchlíkům Turecko přiznává dočasné ochrany.

Výzkumná zpráva Amnesty International vydaná v červnu 2016 potvrzuje, že na území Turecka se pohybuje kolem 2,75 milionu syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemích (například Afghánistánu, Iráku a Íránu).

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v posledních měsících veřejně neprohlásila, že by si přála odchod prezidenta Junckera. A to ani ve svém prohlášení k referendu ve VB o vystoupení z EU.

Pokud jde o adresovaného Jana Zahradila, jeho negativní vztah k prezidentu Junckerovi je obecně známý. K rezignaci komisaře Hilla a odchodu premiéra Camerona se 24. června na svém twitterovém učtu vyjádřil takto: "První, kdo by měl teď rezignovat, je @JunckerEU. Ale ten někde v Bruselu slaví. A připravuje prohlášení "více EU, více EU a ještě více EU"."

Je tedy pravdou, že europoslanec Zahradil toto prohlášení učinil formou svého Twitteru.

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

První debata a hlasování o kvótách pro přerozdělování uprchlíků se v Evropském parlamentu odehrálo 29. dubna 2015. Jednalo se o schválení rezoluce Evropské rady, jejíž bod 9 (.pdf,str. 3) volá po povinných kvótách pro členské státy.

Proti kvótám hlasovali europoslanci Telička, Dlabajová, Charanzová a Ježek (všichni za ANO) a také Zahradil (ODS). Ostatní europoslanci hlasovali pro či se zdrželi hlasování.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že adekvátní by podle něj bylo prohlášení ministra zahraničí nebo ředitele odboru. V rozhovoru zveřejněném 27. října tak reagoval na prohlášení nejvyšších ústavních činitelů z 18. října.

„Adekvátní by podle mého soudu byla odpověď ministra zahraničí, nebo dokonce ředitele odboru. Ale společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k takové věci, jako že ministr se setkal s dalajlámou, mimochodem nositelem Nobelovy ceny míru, to mi připadá nepřiměřené a neadekvátní,“ uvedl Rychetský pro Aktuálně.cz.

Zmíněné prohlášení bylo vydáno v reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlámou oficiální cestou, tedy na půdě ministerstva. Tím mělo dojít k popření jednotného stanoviska vlády a zpochybnění zahraniční politiky. V Partii (17:15) se vůči Hermanově postupu vyhranil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

zdroj: oficiální twitterový účet ministra zahraničí

Ministerstvo zahraničí v případě zahraničně-politických otázek připravuje materiály pro státní instituce. To platí i v případě prohlášení ústavních činitelů ke vztahu s Čínskou lidovou republikou.

To, zda stačí prohlášení ředitele příslušného odboru, ale nejsme schopni potvrdit, jelikož není jasno, který z odborů se strategickými vztahy s ČLR zabývá.

Výrok se však týká pouze tvrzení předsedy ÚS Rychetského, které skutečně veřejně prohlásil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.

7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují."
Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit."
Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.