Přehled ověřených výroků

Živnostenské oprávnění dostal rodinný podnik sourozenců Baťových dne 21. září 1894. Podnik ale z počátku překonával finanční potíže a potýkal se i s bankrotem. Firma se začala vzmáhat až na přelomu tisíciletí poté, co uvedli na trh lehké plátěné boty tzv. "baťovky." Poté, co bratr Antonín v roce 1908 zemřel, zůstal Tomáš Baťa na podnikání sám. Dne 12. července 1932 pak zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.

Není bohužel možné dohledat informaci o průměrné mzdě v ČSR v tomto období, tím spíš statistiku rozdělenou podle krajů. Nicméně můžeme vycházet z některých informací. V roce 1924 podle statistiky úrazového pojištění činila průměrná denní mzda 25,71 Kč. O rok později činila průměrná denní mzda dělníků přes 27 Kč (str. 15). Oproti tomu ekonom prof. Milan Zelený ve svém článku uvádí průměrnou týdenní (!) mzdu u Bati v roce 1924 na 205 Kč.

Tentýž autor také provádí srovnání průměrných mezd v ČSR a v Baťovských podnicích v roce 1932. Jedná se o týdenní mzdy v Kč.

BaťaČSRkvalifikovaní400270pomocní280150učni180100

Z těchto údajů se tedy dá dovodit to, že v Baťovských podnicích vypláceli patrně lepší mzdy než byl republikový průměr. Nicméně to nelze vztáhnout na zlínský kraj jako celek, tato data dostupná nejsou a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ze 47 vodárenských nádrží v České republice jich je šest v kraji Vysočina (Staviště, Švihov, Nová Říše, Vír I, Hubenov, Mostiště). Co se týče toho, zda množství vody odchází do center mimo kraj, Praha například odebírá 73 % své vody z nádrže Švihov, která je na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje. Vírský oblastní vodovod je zase druhým největším dodavatelem Brněnské vodárenské soustavy. Je tedy pravdou, že velká část vody z nádrží odchází do jiných krajů.

Účel ochranných pásem je vymezen zákonem o vodách. Jsou dvojího typu podle stupně ochrany, respektive bezprostřední vzdálenosti od zdroje vody. Do ochranného pásma I. stupně je s drobnými výjimkami zakázán vstup a vjezd, jeho základní rozsah je stanoven zákonem. Ochranné pásmo II. stupně pak zajišťuje další ochranu vodního zdroje na územích, která určí vodoprávní úřad. Ten je ustaven mimo jiné na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, krajských úřadech či ministerstvech. V kraji Vysočina je 15 vodoprávních úřadů v obcích s rozšířenou působností.

V tomto pásmu (článek 8) „je zakázánoprovádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.“

Vodoprávní úřad stanoví (článek 10), jaké jsou činnosti ohrožující či poškozující nezávadnost vodního zdroje a ty jsou v oblasti zakázány. Opatření obecné povahy (OOP) o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vydávají jednotlivé obce s rozšířenou působností, či kraje samostatně. K výše uvedeným nádržím uveďme například OOP vodní nádrže Vír, která ve svých ochranných pásmech vylučuje či omezuje (čl. II-V) například používání ochranných přípravků proti likvidaci škůdců a plevelů, použití hnojiv, ale také například umisťování staveb a provozování stavebních činností. V části ochranného pásma je například zakázán neodůvodněný vjezd motorových vozidel, příp. je omezena jejich rychlost. Co se týče monitoringu, čl. VI stanovuje povinnost monitorovat složení povrchové vody, případný škůdce by tedy byl postižen.

Podobně jsou na tom ochranná pásma vodní nádrže Mostiště (.pdf, str. 6-8). Omezení se různí podle povahy okolního prostředí, obecně však lze souhlasit s výrokem Zdeňka Kopeckého. Dané limity zdůvodněné ochranou přírody můžou být na překážku hospodaření i podnikání.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vláda České republiky zařadila zónu (.doc) v Holešově na seznam strategických zón na svém jednání 31. srpna 2005.

Podobný výrok Jiřího Čunka jsme již hodnotili v září 2012. Tehdy tvrdil, že do zóny již bylo investováno 1,6 miliardy korun, na kterou přišlo vybudování zóny do té doby. S touto částkou reálně pracují otevřené zdroje, a to v tom smyslu, že tolik stálo vybudování - tedy výkup a úprava pozemků, vybudování infrastruktury i potřebných sítí. Na počátku byla ovšem suma koncipována na 1,138 miliardy, došlo tedy k prodražení při přípravě této zóny.

Příprava zóny jako takové byla ukončena v roce 2009 s tím, že ve finále tato stála zhruba 1 a půl miliardy. Od roku 2010 pak stoupající náklady můžeme sledovat v rozpočtech Zlínského kraje, resp. v závěrečných účtech. Pokud vyjdeme z toho, že do roku 2010 stála příprava 1,5–1,6 miliardy, dále můžeme sledovat náklady, které kraj vynakládal. Od tohoto roku jde o cca 170 milionů (včetně rozpočtovaných 52 milionů pro letošní rok). Celkově lze tedy konstatovat, že náklady na zónu v Holešově dosáhly zhruba 1,75 miliardy. Řádově tedy tato částka odpovídá Čunkově kalkulaci.

V tabulce uvádíme příjmy a výdaje strategické průmyslové zóny Holešov ze závěrečného krajského účtu. Údaje jsou v tis. Kč.

RokPříjmyVýdajeZdroj20156 244,3212 101,91 .pdf, bod 2.13, str. 52201421 812,2515 013,49 .pdf, bod 2.13, str. 5120131 168,541 412,48 .pdf, bod 2.9, str. 3820129 657,9688 929,47 .pdf, bod 2.9, str. 36201110 238,8632 020,6 .pdf, bod 2.9, str. 372010-9 758,85 .pdf, bod 2.3, str. 192009-12 024,5 .pdf, bod 2.3, str. 172008-60 901,58 .pdf, bod 2.3, str. 172007-92 914,87 .pdf, str. 212006-392 322,84 .pdf, str. 312005-280 200 .pdf, str. 42Celkem49 121,93+

Zdroj dat v tabulce: Závěrečné účty Zlínského kraje.

Výrok hodnotíme na základě informací ze světových médií. Ta skutečně informovala o tom, že Evropská unie po nátlaku Spojených státu kvůli smlouvě TTIP shodila legislativu ohledně pesticidů. Za všechny můžeme jmenovat britský Guardian či Independent.

Podle médií měla Evropská komise po nátlaku obchodních představitelů USA odložit návrh na zákaz části chemických látek obsahujících endokrinní disruptory. Vyplývá to i z dokumentu zveřejněného organizací Pesticides Action Network Europe (PAN). Dokument také dále hovoří o bezprecedentní průmyslové lobby v této věci. Dodejme, že zástupci Evropské komise tuto věc popřeli.

Problematika regulace látek obsahujících endokrinní disruptory je v Evropě citlivým tématem. Vyjádřil se k ní například i Evropský parlament nebo Světova zdravotnická organizace (WHO).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, zda tyto podmínky, jak o nich Konečná mluví, skutečně padly a byly nutností pro další jednání o TTIPu.

Rostislav Vyzula mluví o vládním návrhu zákona o dani z hazadních her. Ten předložil za vládu ministr financí Babiš. Během projednávání byl načten v rozpočtovém výboru pozměňovací návrh, který původní sazby (.pdf - § 4) 30 a 25 % upravil na (.pdf - návrh A) 35 a 23 %. To znamenalo zmíněný výpadek, o kterém Vyzula mluví.

Údaj 450 milionů uvedl sám předkladatel návrhu, tedy ministr financí Babiš. Uvedl to během hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Ovšem řekl, že návrh znamená výpadek 300 milionů pro stát a "pouze" 150 milionů pro obce.

Ze záznamu o hlasování je zjevné, že vládní partneři hnutí ANO se vyslovili pro tento návrh, tedy proti přání hnutí ANO, jehož předseda zákon předkládal.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Vyzula uvádí korektně případ, kdy koaliční partneři hlasovali proti hnutí ANO. Výhrada k výroku je ta, že uvedená částka pouze obcím, ale také státu, což ovšem není zásadní pro tento výrok a pak to, že částku kvantifikoval ministr financí bez výpočtu či podkladu a na základě jeho slov nejsme schopni posoudit, jestli tato částka odpovídá budoucímu sníženému výběru daně.

Výrok hodnotíme jako neoveriteľný, kedže sa nám z verejne dostupných zdrojov nepodarilo spomínaný program dohľadať.

Ministerstvo zemědělství publikuje koncepcie a stratégie na svojich webových stránkach. V poslednej z nich sa ale popisované plány ministerstva nenachádzajú. Popisuje například budúci trend poklesu zamestnanosti (.pdf, str.28) v zemědělství z dovodu zvyšovania efektivity produkcie, avšak o zatravněných plochách (.pdf, str.104) hovorí len veľmi všeobecne, že je v záujme zdrojové oblasti zatrávniť (str.104).

Je však pravdou, že Pavlíkova argumentácia sa zhoduje s informáciam poskytnutými serverom vitalia.cz, ktorý už v roku 2013 popísal tento program aj s vyjadreniami a kritikou předsedy Zemedelského zvazu ČR, Martinom Pýchom a Jaroslavom Faltýnkom, predsedom Agrárnej iniciatívy.

No ani na stránkach Zemedelského zvazu sa nám viac informácii k tomuto programu, z roku 2013 či letošního roku dohľadať nepodarilo, preto sme kontaktovali Ministerstvo zemědělství s dotazom o bližšie informácie k spomínanému dokumentu.

Krize zakončená uzavřením sklárny proběhla v roce 2008, v té době byla dle stránek sklárny „výroba firmy Sklo Bohemia a.s. z důvodu špatné finanční situace zastavena. Znovuotevření se sklárna dočkala v říjnu roku 2009 již pod novým jménem Crystalite Bohemia s. r. o. a s novým majitelem, podnikatelem Luborem Cervou.“

Sklárna se orientuje na automatickou (strojovou) výrobu. V posledních letech měla výrobní kapacitu 25 milionů sklenic a odlivek a 5,5 milionu dárkových předmětů ročně.

V roce 2015 byla sklárna ve Světlé největším výrobcem užitkového a dárkového skla v České republice.

Zásady pro poskytování účelových dotací z rozpočtu kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny byly schváleny v prosinci 2010. Tato podpora je určena (článek 6 - příjemci podpory) pro obce do 1500 obyvatel.

Obec smí podat pouze jednu žádost v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny (článek 7 odst. 2). Garantovanou výší dotace (článek 8) na jednu žádost je 104 tisíc korun. Maximální výší požadované dotace je 140 tisíc korun.

Kritéria pro poskytnutí dotace jsou popsána v článku 5:

„Dotaci obdrží každá obec, která předloží žádost v souladu se Zásadami. V případě převisupožadovaných podpor nad objemem alokovaných prostředků se může maximální poskytnutá dotace snížit, ne však pod garantovanou výši dle čl. 8 těchto Zásad. U obcí oceněných čestným uznáním v rámci soutěže Vesnice roku 2010 dle protokolu z jednání krajské komisebude dotace poskytnuta v požadované výši.“

Polovinu nákladů na projekt si musí obec hradit sama, druhá polovina je pak právě z dotací. U obcí pod 300 obyvatel musí příjemce dotace uhradit 40 % nákladů projektu. Reálně tak každá obec, která požádá o podporu a splňuje podmínky, získá nejméně 104 tisíc korun.

Informace z krajského úřadu pak pro letošní rok pracují s částkou 110 tisíc.

Premiér Sobotka v rozhovoru prohlásil, že jeho další setrvání v čele ČSSD se bude odvíjet od výsledků podzimních krajských voleb. „Pokud bude důvěra voličů dostatečná, přijedu příští rok na jaře na sjezd, budu se ucházet o vedení strany a budu chtít vést sociální demokracii do příštích sněmovních voleb,“ uvedl Sobotka.

Sjezd ČSSD se koná každé dva roky. Poprvé byl Bohuslav Sobotka zvolen v roce 2011, kdy čelil protikandidátovi Michalu Haškovi. Poražený Hašek však posléze zvítězil ve volbě statutárního místopředsedy strany, když porazil Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha a Davida Ratha.

Na dalším sjezdu v roce 2013 byl Sobotka jediným kandidátem na post předsedy a stejně tak Michal Hašek na pozici statutárního místopředsedy. Bojovalo se pouze o pozice pěti řádových místopředsedů, a to celkem z devíti kandidátů.

Poslední 38. sjezd se uskutečnil v březnu 2015 a Bohuslav Sobotka byl opět jediným kandidátem na předsedu. O pozici statutárního místopředsedy se ucházeli hned tři kandidáti - Jiří Dienstbier, Jeroným Tejc a vítězný Milan Chovanec.

Vzhledem k tomu, že na posledních třech sjezdech strany ČSSD bylo více kandidátů na pozici statutárních či řádových místopředsedů, hodnotíme výrok jako pravdivý. U pozice předsedy však není více kandidátů pravidlem, což dokazují sjezdy v letech 2013 a 2015.

Individuální dotace (nikoliv dary) jsou dle popisu vyhlášených Individuálních dotací JMK 2016 administrovány Odborem kanceláře hejtmana. Dotace jsou: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“. Pravidla administrace individuálních dotací upravuje interní předpis Krajského úřadu JMK „Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK“. Ten na straně 7 konstatuje, že: „Žádost o individuální dotaci může žadatel podat nezávisle na vyhlášených dotačních programech. Účel, na který je požadována individuální dotace, musí naplňovat veřejný zájem a korespondovat s prioritami, opatřeními a aktivitami Programu rozvoje Jihomoravského kraje, případně s jinými rozvojovými dokumenty Jihomoravského kraje.“

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Obecně lze konstatovat, že neurčitě vymezené účely a dále nespecifikované nároky na žadatele (kromě zákonných požadavků) umožňují radě kraje či zastupitelstvu kraje individuální dotace přidělovat „poměrně volně“.

Samotný výše uvedený předpis dále specifikuje postup Odboru kanceláře hejtmana při administraci sledovaných individuálních žádostí. Opět lze konstatovat, že odbor předkládá materiály (dotační žádosti) radě či zastupitelstvu kraje (dle výše žádané podpory). Za odbor tedy předkládá materiály jeho vedoucí. S ohledem na skutečnost, že odbor je přímo podřízen hejtmanovi a s ohledem na gesční rozdělení řízení úřadu je možné tvrdit, že materiály předkládá voleným orgánům hejtman.

Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.