Přehled ověřených výroků

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf). Komise poprvé zasedala 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo dalších jedenáct jednání, poslední z nich se uskutečnilo 27. listopadu 2020.

Hned na druhém jednání v březnu 2019 (.pdf) Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (.pdf, str. 3) uvedl, že by se nemělo zrychlovat tempo zvyšování důchodového věku žen (.pdf, str. 3). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová na jednání komise v říjnu 2019 ovšem řekla, že podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše „žádná debata o zvyšování důchodového věku nebyla otevřena, (…) a důchodový věk se nemá zvyšovat, takže není správné tuto otázku otvírat ze strany KSD“ (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Robert Jahoda z Masarykovy univerzity (.pdf, str. 3) se na stejné schůzi přiklonil ke znovuotevření otázky zvýšení důchodového věku (.pdf, str. 6). Podobně se vyjádřil i na jednání v lednu 2020 (.pdf, str. 6).

Předsedkyně KSD, tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nicméně při debatě v komisi v únoru 2020 „konstatovala, že není tajemstvím určitý nesoulad mezi ní a ministryní v otázce zvyšování důchodového věku, nicméně pokud vláda rozhodla o zachování stávající úpravy důchodového věku, bylo by expertně nekorektní prodloužení věku kalkulovat“ (.pdf, str. 4).

Komise na schůzi v listopadu 2020 projednávala zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o budoucnosti důchodů v České republice (.pdf). OECD pro zlepšení finanční udržitelnosti českého důchodového systému navrhla, aby byl od roku 2030 zvyšován důchodový věk za hranici 65 let (.pdf, str. 2). Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tehdy nicméně zdůrazňovala, že se „aktuálně (…) zvýšení důchodového věku neplánuje“ (.pdf, str. 3). Předsedkyně KSD Danuše Nerudová také upozornila, že případné úpravy věku odchodu do důchodu se budou posuzovat v rámci další zprávy o důchodovém systému, která se zpracovává každých pět let (.pdf, str. 3).

V rámci Komise pro spravedlivé důchody tedy probíhala diskuse o úpravě věku odchodu do důchodu, a to zejména na poslední schůzi, která proběhla v listopadu 2020. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Exministryně financí Alena Schillerová v debatě narážela na potenciální vyšší věk odchodu do důchodu. Naznačuje, že pro takový návrh musí vláda znát posouzení doby dožití, která se podle ní posuzuje každých pět let. Domnívá se, že současná vláda jej získá zhruba za dva až tři roky. V takovém případě by podle Schillerové ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neměl navrhovat prodloužení důchodového věku.

Alena Schillerová zjevně hovoří o naději dožití, kterou sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Naděje dožití, nebo také střední délka života, „udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období“. Ukazatel se může počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává naděje dožití při narození, „tedy kolika let se ‚dožije‘ osoba právě narozená“.

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení stojí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) „předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj.“ Ve starobním důchodu by měl pak každý strávit průměrně čtvrtinu svého života.

Tato zpráva je tedy připravována každých pět let a pojednává o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven. Dokument vychází z informací, které ČSÚ zpracovává pro účel samotné zprávy, a to rovněž jednou za pět let. Úřad Zprávu o očekáváném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice naposledy vydal v prosinci roku 2018 (.pdf). Andrej Babiš byl přitom předsedou vlády od prosince 2017 do prosince 2021. Alena Schillerová pak ministryní financí byla po celou dobu.

ČSÚ v roce 2018 očekával, že naděje dožití do roku 2050 vzroste u mužů o 6,1 roku na 82,1 let a u žen o 4,9 na 86,7 let v porovnání s rokem 2017 (.pdf, str. 2 a 4). Zpráva tento předpoklad následně spojuje s věkem odchodu do důchodu (str. 5–6), čímž se liší od pravidelných ročních publikací ČSÚ o vývoji obyvatelstva ČR (.pdf, str. 56–58). Aby lidé narození v roce 1965 strávili v penzi zmíněnou čtvrtinu života, mají dle dokumentu odejít do důchodu v 64,63 letech. U generace narozené v roce 1994 by se pak mělo jednat o 67,18 let (.pdf, str. 6).

MPSV pak Zprávu o stavu důchodového systému vydalo v roce 2019 (.pdf). Průměrná doba strávená v důchodu podle zprávy mírně poklesne (str. 6). Důchodový systém a úpravy důchodového věku pak také dokument rozebírá v mezinárodním srovnání (str. 35–43).

Český statistický úřad tedy naději dožití v souvislosti s dobou strávenou ve starobním důchodu posuzuje každých pět let. Očekávaný vývoj, který úřad odhaduje, je poté základem pro zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o stavu důchodového systému v ČR, která je taktéž publikovaná každých pět let. ČSÚ svou zprávu vydal ke konci roku 2018, tedy po prvním roce vládnutí Andreje Babiše. Ze slov Aleny Schillerové však vyplývá, že si přesným časem není jistá a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová v debatě zmínila, že souhlasí s potřebou připravit důchodovou reformu. Podle ní tuto reformu nepodnikla žádná z předchozích vlád. Nečasův kabinet (2010–2013) nicméně učinil kroky, které se označovaly jako tzv. malá a velká důchodová reforma.

Malá důchodová reforma

Návrh úprav důchodového systému, označovaný jako malá důchodová reforma, předložila vláda Petra Nečase ve Sněmovně v březnu 2011. Parlament pak návrh schválil v červnu stejného roku. I přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause nakonec novelizace zákona o důchodovém pojištění, spolu s některými dalšími zákony (.pdf), vstoupila v účinnost na konci září 2011.

V rámci této malé důchodové reformy došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu, u občanů narozených v roce 1977 byl např. věk jednotně stanoven na 67 let. Pro mladší ročníky se poté měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak zastropována (.pdf, str. 99–100). Rovněž v rámci novelizace z roku 2011 došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Ke schválení tzv. velké důchodové reformy došlo v roce 2012, zahájena poté byla v lednu 2013. Snažila se o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Ten tvořily soukromé fondy, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Tento mechanismus umožnil občanům převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo rovněž zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, byly navýšeny sazby DPH. „K 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, str 104–105). Tento krok měl zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda rovněž prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Reakce na změny Nečasovy vlády

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády, byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř pak byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem. To na druhou stranu popíral tehdejší premiér Petr Nečas i oficiální vyjádření vlády, ve kterém stálo, že „výhodnost vstupu byla podrobně testována modelem Ministerstva práce a sociálních věcí pro různé úrovně příjmů a pro různé věkové skupiny. Při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a téměř nezávisí na věku.“

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet též prosadil reformu valorizaci penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: novou vládou byl nastaven nový věk odchodu do důchodu a byl obnoven strop odchodu do penze (.pdf, str. 106) – stanoven byl na 65 let. Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), však tehdy byla částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což kritizoval mimo jiné i předseda ODS Petr Fiala.

Závěr

I přes následné zrušení reformních kroků lze přípravu a realizaci malé a především velké důchodové reformy kabinetem Petra Nečase označit za důkaz o reformě důchodového systému. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že Alena Schillerová zmiňuje studii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v odpovědi na otázku, která se týkala důchodové reformy. Tou se v letech 2019 a 2020 zabývala Komise pro spravedlivé důchody, vytvořená za vlády Andreje Babiše při Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Alena Schillerová, která tehdy stála v čele Ministerstva financí, v debatě mluvila o tom, že práce této komise dle ní „nikam nespěla“ a neřešila příjmovou stránku důchodového systému. Právě z toho důvodu tak podle svých slov navrhla, ať se tehdejší vláda obrátí na OECD.

Ve veřejně dostupných dokumentech vlády nelze dohledat, kdo při jednání vlády vypracování analýzy jako první navrhl či prosadil. Ministerstvo financí nicméně v tiskové zprávě v roce 2020 uvedlo: „Bylo to právě Ministerstvo financí, které iniciovalo zpracování nezávislé studie důchodového systému a návrhu jeho reformy ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.“ Analýza OECD podle zástupců vlády měla sloužit jako „oponentura“ k důchodové reformě chystané MPSV a důchodovou komisí.

V září 2019 Babišův kabinet projednával „informace o připravované veřejné zakázce“ na analýzu důchodového systému ČR ze strany OECD. Na jednání vlády tento bod předložilo MPSV (.pdf, str. 8). O tom, že vláda zadání zprávy schválila, tehdy na tiskové konferenci informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O zpracování analýzy OECD následně požádalo Ministerstvo financí spolu s MPSV, ministerstva se přitom dělila o náklady na vypracování studie.

Hotová zpráva (.pdf) následně do Česka dorazila v listopadu 2020. „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat,“ řekla k tomu v té době Alena Schillerová.

Diskutovaná analýza OCED popisovala některé problémy důchodového systému a také řadu doporučení. Zmiňovala (.pdf) například:

• Složitost výpočtu dávek důchodového pojištění. Tu zpráva kritizovala zejména proto, že lidé, kteří do důchodového systému přispívají svými odvody, často dlouho neví, „s jakým důchodem můžou vlastně počítat“ (.pdf, str. 42, bod 1.6.2.).
• Nadprůměrně dlouhou minimální dobu pojištění, která činí 30 let, respektive 35 let včetně náhradních dob pojištění, což by se v budoucnu u některých lidí mohlo stát překážkou k dosažení nároku na důchod (.pdf, str. 8).
• Udržitelnost důchodového systému, u které doporučila navázat zákonný důchodový věk na dobu dožití (.pdf, str. 7, 43).
• Úpravu daňového mixu a přesunutí části daní do důchodového systému (.pdf, str. 8–9).
• Soukromé penzijní spoření, kdy doporučuje motivovat lidi k přesunutí stávajících transformovaných fondů do fondů účastnických, které můžou nabídnout vyšší výnos (.pdf, str. 9, 118).

Na závěr shrňme, že Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou iniciovalo zpracování nezávislé analýzy důchodového systému ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dokument měl sloužit jako oponentní zpráva k chystané důchodové reformě, kterou připravovalo MPSV a Komise pro spravedlivé důchody. Vypracování zprávy vláda Andreje Babiše schválila v září 2019. Ministerstvo financí a MPSV o studii OECD požádala společně. V listopadu 2020, tedy po více než roce, pak OECD dokument doručila do ČR. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě 30. ledna 2019 (.pdf), v níž mj. stálo, že komise bude sdružovat zástupce „všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací“ (.pdf, str. 1).

Alena Schillerová, která v té době zastávala funkci ministryně financí, mezi členy komise uvedena nebyla. Ministerstvo financí skutečně zastupovala jen Marie Bílková (.pdf, str. 3), která se na prvním zasedání komise v únoru 2019 stala její místopředsedkyní. Dodejme, že náměstkyní na Ministerstvu financí byla Marie Bílková od července 2020, v předcházejících pěti letech na resortu působila jako ředitelka odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví.

Zda Alena Schillerová žádala, aby měl resort financí v Komisi pro spravedlivé důchody větší zastoupení, nebo zda své místo např. odmítla ve prospěch Marie Bílkové, nelze ve veřejných zdrojích dohledat. Na závěr ale shrňme, že už první tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí o složení komise skutečně uváděla, že resort financí bude mít v tomto orgánu jen jednoho svého zástupce, a to Marii Bílkovou. Alena Schillerová tak v komisi působit neměla. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že činnost důchodové komise, jejíž poslední zasedání proběhlo v listopadu 2020, Alena Schillerová opakovaně kritizovala (video, čas 3:57).

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uvedena jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu nevypracovala, což mj. v námi ověřované debatě přiznala i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (video, čas 27:35). Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že minulá vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Zmiňme, že vláda Andreje Babiše první programové prohlášení schválila již v lednu 2018, kde je slib uskutečnit důchodovou reformu také zmíněn. Pro druhou Babišovu vládu bylo nicméně závazné až programové prohlášení z června 2018, které je ovšem takřka totožné.

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy druhá vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Programové prohlášení druhá Babišova vláda během svého působení opravdu nezměnila, nepochází ovšem z roku 2017. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019, tedy během vlády Andreje Babiše a v době, kdy post ministryně tohoto resortu zastávala Jana Maláčová za ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Jedním ze 44 řádných členů byl i nynější předseda horní komory Miloš Vystrčil (.pdf, str. 2).

Komise poprvé zasedla 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo jedenáct dalších jednání, z nichž poslední se odehrálo 27. listopadu 2020 (.pdf). Podle zápisů z těchto jednání vystoupil Miloš Vystrčil v diskusi na třech z nich, a to v květnu (.pdf, str. 1, 4, 6) a červnu 2019 (.pdf, str. 2–⁠3, 5–⁠6) a v lednu 2020 (.pdf, str. 5–⁠6). Podle zápisu ze schůze konané 6. září 2019 byl na jedné schůzi zastoupen poradcem senátorského klubu ODS Miroslavem Škaloudem (.pdf, str. 2), který v diskuzi na daném jednání vystoupil s několika dotazy.

Informace o přesné docházce jednotlivých členů komise nicméně nejsou ve veřejných zdrojích k dispozici. Nelze tedy dohledat, zda se Miloš Vystrčil účastnil i dalších jednání. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že se schůzí vícekrát zúčastnil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová reaguje na otázku, proč předchozí vláda Andreje Babiše, ve které působila jako ministryně financí, nesplnila svůj slib, že předloží důchodovou reformu (.pdf, str. 1–⁠2). Jako důvod uvádí, že změny, které navrhla Komise pro spravedlivé důchody (KSD), nebyly realizovatelné, a svým vyjádřením pak dává najevo, že Komise ani nespolupracovala přímo s vládou jako celkem, ale pouze s tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Dodejme, že druhým důvodem pro nerealizování důchodové reformy byla podle Schillerové pandemie covidu‑19.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla během Babišovy vlády v lednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Jejími členy (.pdf, str. 2–⁠3) byli zástupci odborné veřejnosti i zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí,“ přičemž cílem pak bylo zajistit udržitelný důchodový systém.

KSD v době, kdy fungovala, nebyla uvedena v seznamu poradních a pracovních orgánů vlády, které si vláda zřizuje k podpoře své činnosti. To, že Komise zahájila svou činnost „jako poradní orgán ministryně práce a sociálních věcí“ naopak stojí (.pdf, str. 17) ve Východiscích Národního plánu obnovy z října 2020 a stejně je označena (.pdf, str. 10) i v Národním programu reforem ČR 2021.

Dodejme, že poslední zasedání (.pdf) komise proběhlo na konci listopadu 2020. V prosinci daného roku pak Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh důchodové reformy  (.pptx), který měl vycházet z principů schválených Komisí. Návrh vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a soubor opatření tak nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Komise pro spravedlivé důchody byla poradním orgánem ministryně Jany Maláčové coby šéfky resortu práce a sociálních věcí. Poradním orgánem vlády KSD skutečně nebyla. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová reagovala (video, čas 29:31) na dotaz ohledně úpravy valorizace důchodů. Tento pojem značí princip, s jehož pomocí stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. K mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem či domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny. Doplňme, že penze se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna.

Bývalá ministryně financí Schillerová v debatě kritizovala plán Fialovy vlády, podle kterého by měly penze od příštího roku růst o třetinu pomaleji než v současné době, a porovnávala ho s kroky Nečasova kabinetu, ve kterém byl ministrem financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Valorizace Nečasovy vlády

K dočasnému snížení valorizace důchodů se Nečasova vláda (2010–⁠2013) uchýlila v roce 2012 kvůli úsporám ve výdajích státního rozpočtu. Původně se mluvilo o několika návrzích, jak penzijní výdaje omezit. Jedním z nich bylo např. i kompletní zmrazení valorizace důchodů, které navrhoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (video, čas 16:43). To však ekonomičtí ministři následně odmítli. S návrhem nesouhlasil např. předseda vlády Nečas nebo i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Na variantě (.pdf, str. 1, 3), že se důchody budou zvyšovat pouze o 1/3 růstu spotřebitelských cen a 1/3 růstu reálné mzdy, se ekonomičtí ministři, včetně Miroslava Kalouska, shodli na konci března 2012. Upřesněme, že podle do té doby platného mechanismu, se penze navyšovaly o celou výši růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd (.pdf, str. 16).

Zmíněné snížení valorizace nakonec Nečasova vláda schválila na svém jednání v dubnu 2012 (.pdf), poté ho ve Sněmovně předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledná novela, podle níž se zpomalení mělo týkat valorizací od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, vstoupila v platnost v září 2012.

Vláda Bohuslava Sobotky však už ve svém programovém prohlášení z února 2014 slibovala, že „ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.“ Návrh novely, díky které ke změně došlo (.pdf, str. 1) pak Sobotkův kabinet předložil Poslanecké sněmovně na jaře 2014. Od 1. ledna 2015 se tedy důchody znovu valorizovaly o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.

Závěr

V době, kdy byl Petr Nečas premiérem a Miroslav Kalousek ministrem financí, tedy došlo k dočasné změně způsobu valorizace důchodů, která trvala od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2015. Důchody v této době nerostly o 100 % inflace, ale pouze o jednu třetinu, jak správně uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Nynější sazby daně z hazardních her

Úvodem je třeba představit podobu daně z hazardu v České republice. Zdanění hazardních her upravuje zákon o dani z hazardních her, který nabyl účinnosti společně se zákonem o hazardních hrách v roce 2017. Nahradil tak starší zákon o loteriích a jiných podobných hrách a reagoval tak např. na rozvoj hazardních her na internetu (.pdf, str. 11). Nově také začal pracovat přímo s pojmem „daň“ z hazardních her místo dosavadního „odvodu“ (.pdf, str. 11).

Dle zákona o dani z hazardních her je poplatníkem daně z hazardních her držitel základního povolení či také ten, kdo provozuje hazardní hru, ke které je takovéto povolení potřeba. Zdanění tak mělo nově cílit i na nelegální provozování hazardu (.pdf, str. 11).

Základem daně je podle zákona www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-187#p3-1">součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o niž celkové přijaté vklady převyšují sumu vyplacených výher a vrácených vkladů. Každý jednotlivý dílčí základ daně se poté zaokrouhluje na stokoruny nahoru a násobí se sazbou dle daného druhu hazardní hry. 

Příprava nové sazby daně z hazardních her

V říjnu roku 2022 poslanec za ODS Marek Benda předložil ve Sněmovně návrh na snížení sazby daně z hazardu, konkrétně u loterií z 35 % na 23 % (.docx, str. 1). Sazba by se tak vrátila na hodnotu, která platila před rokem 2020. To by výrazně pomohlo zejména společnosti Sazka, největší loterijní společnosti v České republice. V listopadu ovšem Benda návrh opět stáhl, jelikož o něm ve vládní koalici nepanovala shoda. Proti bylo hnutí STAN a Piráti, návrh nicméně podpořil například ministr financí Zbyňek Stanjura. Dle tehdejších slov Marka Bendy by se úvahy o změně sazby daní u hazardu měly projednávat později, v roce 2023.

O změnách, které vláda chystá v roce 2023, na konci ledna informovaly Hospodářské noviny. Návrh prozatím není veřejně dostupný v elektronické knihovně Úřadu vlády, mluvčí Ministerstva financí Tomáš Weiss nicméně v lednu pro HN řekl: „Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí připravuje novelu zákona o hazardních hrách a stejně tak jsme připravili materiál k úpravám zákona o dani z hazardních her. Tento materiál již v minulém týdnu poprvé diskutovala vládní pracovní skupina pro oblast daní v rámci projednávání návrhů NERV na snížení strukturálního deficitu a debaty o něm budou na koaliční úrovni pokračovat.“ 

Podle Hospodářských novin daný materiál plánuje významné změny v danění hazardních her, které by nově měly být rozděleny do 22 kategorií, namísto dnešních 8. Nově by se také rozlišovalo zdanění na internetu a mimo něj. Ministerstvo také dle zjištění HN plánuje snížení daně u loterií mimo internet (kamenné pobočky) z 35 % na 25 %. U loterií na internetu by sazby měly být 30 % a u tzv. rychlých loterií 35 %.

Ztráty příjmů způsobené snížením daní u loterií chce naopak ministerstvo kompenzovat zvýšením daní u jiných typů hazardních her, u online předzápasových kurzových sázek z 23 % na 30 % a u live sázek z 23 % na 35 %. Změna daňových sazeb by celkově státnímu rozpočtu měla přinést několik desítek milionů korun a podle Ministerstva financí by tak neměla představovat ztrátu příjmů. Je však nutné říci, že sami zástupci ministerstva upozorňují, že výše zmíněné změny jsou pouze pracovním návrhem „k interní diskusi“. To znamená, že výsledný návrh zdanění hazardních her může mít jiné parametry.

Závěr

Závěrem tedy je, že pracovní návrh Ministerstva financí počítá se snížením daní u loterií mimo internet i u loterií na internetu, u rychlých loterií by měla sazba zůstat stejná. Ministerstvo chce ovšem daně z některých hazardních her také zvyšovat, konkrétně např. u kurzových sázek, a diskutovaný návrh by podle resortu financí naopak měl do státního rozpočtu přinést více finančních prostředků. Výrok Aleny Schillerové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.