Přehled ověřených výroků

Prezident má pravomoc vyhlásit amnestii na základě článku 63 Ústavy České republiky. Odstavec 3 stejného článku pak stanovuje, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.“

Hodí se dodat, že za veškerá rozhodnutí hlavy státu, která vyžadují spolupodpis (jinými slovy kontrasignaci) premiéra, případně jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Od vzniku České republiky byla amnestie vyhlášena třikrát. Poprvé 3. února 1993 Václavem Havlem po svém prvním zvolení prezidentem ČR; podruhé přesně o pět let později opět Václavem Havlem na začátku jeho druhého funkčního období a potřetí Václavem Klausem před koncem jeho druhého volebního období, s účinností od 2. ledna 2013. Současný prezident Miloš Zeman již dříve avizoval, že amnestii vyhlásit neplánuje.

Plukovník Michal Koudelka (.pdf) je současným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), což je česká kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky. Tuto funkci vykonává již od roku 2016, od srpna 2021 do února 2022 byl ale vedením pouze pověřen.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení na generála navrhla poprvé v květnu 2018. Prezident Miloš Zeman návrh odmítl. Podle zdrojů Aktuálně.cz měly být důvodem výhrady kvůli zprávě BIS ke skladování jedu novičok na českém území a vyhoštění tří ruských agentů. Tyto ani jiné konkrétní důvody nicméně nebyly ze strany Hradu potvrzeny. Podruhé pak Koudelku prezident Zeman nepovýšil v říjnu 2018.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala Babišova vláda v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, žádný z návrhů ovšem nebyl úspěšný.

Prozatím poslední, sedmý, návrh na povýšení Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy. Zmiňme, že mluvčí Fialova kabinetu již v říjnu loňského roku uvedl, že vláda povýšení ředitele BIS „plánuje zopakovat opět v příštím roce“. Z toho vyplývá, že o jmenování Michala Koudelky generálem rozhodne až příští prezident či prezidentka.

Pro úplnost dodejme, že Miloš Zeman práci BIS i jejího šéfa kritizuje dlouhodobě. V říjnu 2018 v rozhovoru pro Parlamentní listy například uvedl: „(…) pan Koudelka podle mého názoru není člověk na svém místě.“ V prosinci 2018 pak BIS označil za „čučkaře“ a její výroční zprávu (.pdf), ve které varovala mj. před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–9), za „plácání“. V srpnu 2021 pak Zeman službu obvinil z odposlouchávání lidí v jeho nejbližším okolí. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS však tato podezření nepotvrdila.

Vláda Andreje Babiše tedy jmenování Michala Koudelky do hodnosti generála navrhla celkem šestkrát. Bývalý premiér však ve výroku naznačuje, že si přesným počtem není jistý a především poukazuje na to, že jeho kabinet tento návrh opakovaně předložil, v čemž se nemýlí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO zde reaguje na otázku (video, čas 3:40), jestli ve funkci prezidenta „bude transparentní“. Ve své odpovědi uvádí, že transparentní je, což dokládá právě tvrzením, že je jediným politikem, který zveřejnil daňová přiznání od roku 1996 do 2016.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young a PricewaterhouseCoopers k tomu, aby mu vypracovaly zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Auditoři uvedli, že tím chtěl tehdejší ministr financí dokázat, že měl na nákup dluhopisů dostatečné finanční prostředky. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO pravděpodobně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout upozornění analytiků z roku 2017, kteří uvedli, že zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zpráva neobsahuje všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle ní měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zpráva auditorských firem zahrnovala všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují jeho veškeré příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejnění daňového přiznání je mezi českými politiky věc spíše ojedinělá. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se přitom jen o přiznání za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávu, jež obsahovala také údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015. Tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku. Andrej Babiš nicméně svým výrokem naznačuje, že zveřejnil všechny své zdaněné příjmy za dané období. Jelikož sám Andrej Babiš nakonec přiznal, že zpráva z roku 2017 neobsahuje veškeré jeho zdaněné příjmy, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Podotýkáme, že v našem odůvodnění přihlížíme ke stavu k 16. prosinci 2022. Hospodářské noviny ověřované video s Andrejem Babišem sice publikovaly 4. ledna 2023, na náš dotaz však odpověděly, že s expremiérem hovořily již v prosinci minulého roku.

Předseda hnutí ANO Babiš na začátku listopadu 2022 odtajnil částečné složení Kanceláře prezidenta republiky, pokud by se stal hlavou státu. Kancléřkou by se stala Tünde Bartha (audio, čas 6:40), která vedla Úřad vlády v době, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Hradní komunikaci by pak měl na starost Vladimír Vořechovský, jenž na Úřadu vlády také působil pod bývalým premiérem.

V anketě Deníku pak ke konci loňského listopadu Babiš uvedl, že zbytek jeho týmu by byl stejný jako byl na Úřadu vlády za jeho kabinetu (video, čas 1:06).

Další z kandidátů Marek Hilšer jméno potenciální vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zmínil 8. prosince 2022. Pakliže by vyhrál volby, kancléřkou by se stala Gabriela Svárovská. Další jména nicméně prozradit nechtěl a řekl, že je případně oznámí až po prvním kole voleb.

Uveďme, že až po natáčení rozhovoru (konkrétně 2. ledna 2023) přinesl týdeník Respekt informace o možném složení hradní kanceláře v případě, že by volby vyhrál Petr Pavel. Podle týdeníku by se kancléřkou stala současná vedoucí Kanceláře Senátu Jana Vohralíková, která potvrdila, že nabídku přijala. Pavel by na Hradě spolupracoval i s Tomášem Richterem, jenž má v kampani na starosti finance, a mluvčí by se stala Markéta Řeháková. Petr Pavel tyto informace později potvrdil a zmíněná jména zveřejnil i na svém webu.

Ostatní uchazeči o prezidentskou funkci potenciální složení hradní kanceláře nezveřejnili. Andrej Babiš tak učinil již během listopadu 2022, kdy uvedl jména některých potenciálních „kolegů“. Ještě před natáčením rozhovoru jméno možné kancléřky oznámil i Marek Hilšer. K 16. prosinci 2022 tedy bývalý premiér Andrej Babiš nebyl sám, kdo prozradil případnou hradní kancléřku, byl ale jediným kandidátem, který zveřejnil detailnější informace ohledně možného složení Kanceláře prezidenta. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Danuše Nerudová popisuje „neformální“ vliv prezidenta České republiky, a tvrdí, že ona jako prezidentka by upozorňovala na ekonomickou situaci českých domácností.

Finanční situaci českých domácností mapuje např. projekt Česko 2022: Život k nezaplacení z dílny Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research. Dle posledních dat tohoto projektu mělo na konci listopadu 9 % domácností vyšší výdaje než příjmy. K získání Danuší Nerudovou zmíněných 35 % bychom k tomuto číslu museli připočítat domácnosti, které mají stejné výdaje jako příjmy, těch je podle listopadového průzkumu 25 %.

Průzkum ČRo dále např. ukazuje, že domácností, které nestíhají splácet své závazky, tedy nájem, hypotéky, půjčky či pravidelné výdaje jako složenky, bylo na konci listopadu také zhruba 9 %.

Projekt Život k nezaplacení prozatím nezveřejnil data za prosinec, vytvořil ovšem na základě dat ze začátku listopadu projekci na měsíc leden. Z té vyplývá, že podíl domácností, které mají vyšší výdaje než příjmy, v prvním měsíci roku 2023 pravděpodobně dosáhne 10 %. Domácností, kterým po zaplacení výdajů na bydlení a jídlo zbude méně než 100 Kč na osobu a den, bude podle analýzy přibližně 16 %.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv zhruba 35 % domácností nemá po zaplacení účtů žádné (či má pouze minimální) úspory, těch, které nedokáží se svými příjmy vyjít, je podle průzkumu ČRo a společnosti PAQ Research „pouze“ 9 %. Predikce na měsíc leden předpokládá tento podíl ve výši 10 %.

Doplňme, že podobný výrok Danuše Nerudové jsme analyzovali již v minulosti. Tehdy nicméně mluvila o širší skupině domácností, které nedokážou měsíčně nic ušetřit, nikoliv jen o těch domácnostech, kterým příjmy nestačí na pokrytí výdajů. 

Prezident měl garantovanou zákonodárnou iniciativu v Ústavě Československé socialistické republiky z 11. července 1960, konkrétně v čl. 52 odst. 1. Se změnou státního zřízení na federaci v roce 1969 byla velká část textu „Socialistické ústavy“ nahrazena ústavním zákonem 143/1968 Sb., zákonodárná iniciativa prezidenta však zůstala v čl. 45 odst. 1, a až do rozpadu Československa byla zachována. 

K odebrání zákonodárné iniciativy z prezidentských pravomocí došlo, když Ústava samostatné České republiky nabyla účinnosti 1. ledna 1993. V čl. 50 bylo prezidentovi pouze vytyčeno právo suspenzivního veta k přijatému zákonu (s výjimkou zákona ústavního). Ústavní právník Jan Kysela zrušení zákonodárné pravomoci prezidenta zdůvodnil takto: „Do roku 1992 prezident zákonodárnou pravomoc měl, ale neměl právo veta. Když se pravomoc škrtla, zejména kvůli Václavu Havlovi, který svými návrhy ze začátku 90. let politickou třídu značně jitřil, nahradila se vetem.“ 

Václav Klaus byl při tvoření nové Ústavy v roce 1992 předsedou české vlády. Václav Havel po nezvolení v červencových volbách a následné rezignaci na prezidentský úřad nevykonával žádný úřad, a tak do tvorby Ústavy zasahoval pouze jako soukromá osoba. Ale i tak v srpnu 1992 sepsal esej s názvem Několik poznámek na téma české ústavy. Právě v této eseji Havel píše (str. 14), že právo zákonodárné iniciativy se mu „nezdá být tak důležité, jako suspenzivní veto“, které považoval za pojistku, která „dělá z prezidenta politicky relevantní sílu“.

Seznam Zprávy ve svém článku také popisují, jak moc aktivní roli Václav Havel sehrál při tvorbě ústavy (například návrhem preambule či prosazením pravomoci prezidenta sjednávat mezinárodní smlouvy). Článek ale také ukazuje, jak se své angažmá Václav Havel tehdy snažil utajit právě před Václavem Klausem. Ten si údajně nepřál, aby měl prezident České republiky silné pravomoce, pravděpodobně i kvůli předpokládanému opětovnému zvolení Václava Havla, tentokrát do čela samostatné České republiky.

„Václav Klaus chtěl mít z Václava Havla královnu Alžbětu II. – setkat se s ním každý týden, poreferovat a vypít čaj. Prezident ho měl vyslechnout, pokývat hlavou a odebrat se jezdit na koni. Václav Havel se s touto rolí nechtěl spokojit,“ popsal rozpory mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem Cyril Svoboda, tehdejší tajemník komise pro přípravu Ústavy.

Napjaté vztahy a rozdílné porevoluční názory mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem jsou veřejně známy a projevily se především při rozdělení republiky, a v rámci toho i při tvorbě nové Ústavy. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Josef Středula odpovídá (video, čas 12:18) na otázku, zdali „si nespletl volby“ kvůli svému programu, kde dle moderátorky „lidem sliboval právo na důstojnou mzdu, teplo, energii, bydlení.“ Předseda ČMKOS Středula výrokem nastiňuje, že prezident má šanci ovlivnit podobu přijatých zákonů i přesto, že nemá zákonodárnou moc.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Senátu i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022. Schůze Senátu se pak účastnil v dubnu 2013, kdy horní komora jednala o jmenování ústavních soudců, které navrhl právě Miloš Zeman.

Josef Středula v debatě Blesku mluvil o tom, že by jako prezident upozorňoval na problémy ve společnosti. Jako jeden z problémů rovnou zmínil pracovní nabídku společnosti Vodňanská drůbež, a.s., kterou vlastní společnost AGROFERT, a.s., toho času ve svěřenských fondech dalšího prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Podle Středuly jde o nabídku Vodňanské drůbeže, závod Modřice, jež se má nacházet na webu Úřadu práce.

V den debaty Blesku, tedy 3. ledna 2023, nebyly na webu Úřadu práce dohledatelné inzeráty s takovým popisem, jaký uvádí Josef Středula. Nicméně ještě 21. prosince 2022 byl na webu prace.cz dohledatelný dnes již neaktivní inzerát Vodňanské drůbeže, který výše popisovanou práci dělníka či dělnice ve výrobě za mzdu 16 380 Kč nabízel: „Práce na lince při zpracování a balení drůbežího masa a výrobků, skládání na tácky, pásová výroba. Požadujeme zodpovědnost, pracovitost, ochotu pracovat na 2 směny, občas i v sobotu nebo o svátcích.“ V listopadu 2020 byl na prace.cz zveřejněn také druhý inzerát na stejnou pozici za 16 380 Kč, který zmiňoval i „vlhké a chladné prostředí“ s teplotou cca 8 stupňů Celsia.

Vzhledem k tomu, že pracovní nabídky na oficiálním webu Úřadu práce nejsou archivovány, nedokážeme zjistit, jestli tyto inzeráty z webu prace.cz byly zveřejněny také na Úřadu práce. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Úřadu práce, zatím jsme však nedostali odpověď. V současnosti jsou na webu úřadu dohledatelné dvě nabídky obdobných pozic dělníka či dělnice ve výrobě. Za tuto práci zaměstnavatel nenabízí měsíční mzdu 16 380 Kč, ale mzdu v rozmezí, které začíná od 17 900 či 17 940 Kč.

Zmíněné dva inzeráty na webu Úřadu práce jsou průběžně aktualizovány a nemůžeme tak vyloučit, že přímo u některého z nich byla skutečně původně nabízena mzda ve výši 16 380 Kč. Bezprostředně po výroku Josefa Středuly již ale Vodňanská drůbež inzerovala tyto pozice za mzdu vyšší.

Vodňanská drůbež nicméně ještě v prosinci 2022 nabízela pracovní pozici uvedenou Josefem Středulou a nemůžeme vyloučit, že taková nabídka byla i na oficiálním webu Úřadu práce. S ohledem na to, že společnost Andreje Babiše i na začátku roku 2023 nabízela pracovní pozici s obdobným popisem a mzdou vyšší jen o 8 %, hodnotíme výrok Josefa Středuly jako pravdivý s výhradou.

Jako reálná mzda, o které mluví Danuše Nerudová, se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci. Reálná mzda tedy zohledňuje to, kolik si toho za vydělané peníze koupíme. 

Přestože průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí roku 2022 vzrostla oproti stejnému období v minulém roce o 7,2 %, průměrná reálná mzda v tomto období podle dat Českého statistického úřadu klesla o 3,5 % (.xlsx). V případě reálné mzdy se tak jedná o nejmarkantnější pokles od roku 1998. 

Poslední dostupná data o průměrných mzdách popisují situaci z 3. čtvrtletí roku 2022. V tomto období vzrostla průměrná nominální mzda oproti loňskému roku o 6,1 % na 39 858 Kč. Spotřebitelské ceny, tj. inflace, se v tomto období ale zvýšily o 17,6 %, a reálná mzda tak ve skutečnosti klesla o 9,8 %. 

Podle dat (.xlsx) Českého statického úřadu nastal největší propad reálné mzdy v ČR za posledních dvacet let právě v roce 2022. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý.

Danuše Nerudová tímto výrokem reagovala na otázku, zda bude dávat část svého prezidentského platu na charitu. Dodala, že v přispívání na různé charitativní projekty hodlá i nadále pokračovat.

Nadace Dobrý anděl Danuši Nerudovou ani jejího muže Roberta Nerudu ve zveřejněném seznamu dárců neuvádí. Oslovili jsme tedy výkonnou ředitelku nadace Šárku Procházkovou, která nám s písemným souhlasem Danuše Nerudové potvrdila, že manželé Nerudovi jsou dlouhodobými pravidelnými dárci Dobrého anděla.

Kontaktovali jsme rovněž Nadační fond dětské onkologie Krtek. Jeho ředitelka Sylva Richterová nám potvrdila, že manželé Nerudovi fond podporují již několik let.

Obě dotázané nadace tedy potvrdily dlouhodobou finanční podporu ze strany Danuše Nerudové a jejího manžela. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.