Přehled ověřených výroků

Pro přijetí ústavního zákona je podle čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR potřeba dosáhnout v senátu třípětinové většiny přítomných senátorů. Při stoprocentní účasti je tedy potřeba alespoň 49 senátorů. Vládní většina má celkem v senátu 46 senátorů.

Klub ČSSD disponuje 33 mandáty, v klubu KDU-ČSL a nezávislí je 9 senátorů zvolených přímo za lidovce a hnutí ANO má v senátu své 4 zástupce (senátorka Dernerová zastupuje Severočechy.cz).

V senátu k dosažení ústavní většiny se může koalice spolehnout na 5 nezařazených senátorů za Stranu zelených. Tento subjekt dlouhodobě celostátní referendum podporuje, tento návrh měla uvedena i ve svém volebním programu v posledních sněmovních volbách.

V poslanecké sněmovně pak koalici chybí 9 hlasů k prosazení návrhu, sama disponuje 111 mandáty. V minulých obdobích obecné referendum sama předkládala KSČM (2007) a podporovala také návrhy předložené ČSSD (např. 2007 a 2010), dlouhodobě tedy je pro tuto změnu. Referendum má také strana v programu (.pdf - str. 5) pro toto volební období.

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, jak se jmenovalo dnes již rozpadlé uskupení, kandidovalo ve volbách 2013 s požadavkem na změnu systému na přímou demokracii, kde by právě referenda hrála klíčovou roli. Tedy podpora by šla čekat i od obou nástupnických stran, je ovšem otázkou, zda předložený vládní návrh nebude z pohledu stran Úsvit a SPD nedostatečný. Jak totiž uvádíme v jednom z dalších odůvodnění, zákon předložený vládní koalicí vymezuje okruh otázek a také zavádí poměrně významnou hranici pro účast/platnost referenda.

Nicméně i případná podpora ze strany KSČM bude koalici stačit na prosazení zákona v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Vláda v prosinci minulého roku schválila desetiletou koncepci armády, která počítá s navýšením (.pdf) rozpočtu i s navýšením počtu vojáků. Počet vojáků z povolání se má ve finální představě zvýšit o 6 400.

Mimo to vláda po lednových útocích ve Francii oznámila přijetí 142 nových policistů. Cílem ministra vnitra je navýšení počtu až o 4 000 nových policistů.

Sobotkův kabinet, který připravil rozpočty na roky 2015 a 2016, zvýšil výdaje na Policii ČR, Ministerstvo obrany i Bezpečnostní informační službu. Všechny tyto změny jsou obsaženy v souhrnu vlády ČR a vycházejí ze schválených rozpočtů.

Podle dostupných dat za leden 2016 z Úřadu pro migraci bylo v Německu nově registrováno 91 671 migrantů a z tohoto počtu požádalo o azyl 52 103 osob.

Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.

Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.

Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v dosavadním průběhu dubnové schůze Poslanecké sněmovny navrhli opoziční poslanci celkem třikrát pevné zařazení návrhu novely zákona o střetu zájmů na jednání a ve všech případech toto poslanci vládní koalice v hlasování odmítli.

12. dubna navrhl jednat o tomto zákonu poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O zařazení tohoto bodu se hlasovala dvakrát, ani jednou nebyl schválen. Proti zařazení na pořad schůze hlasovala vládní koalice.

19. dubna se pokusil zařadit novelu zákona o střetu zájmů sám Stanjura. Argumentoval tím, že tento bod není pevně zařazen a hrozí, že se na této schůzi tedy nestihne projednat. V hlasování tento návrh zamítli poslanci vládní koalice (nepodpořil jej nikdo z nich) a klub KSČM.

20. dubna návrh na zařazení bodu opětovně načetl poslanec Plíšek. Zde pro úplnost dodejme, že se tak stalo během opoziční obstrukce, kdy poslanci načítali jednotlivé návrhy na změnu programu schůze a zamezili tak jednání o zákonech ve 3. čtení. Konkrétně šlo o návrh, který zvyšuje pravomoci NKÚ (nakonec byl zákon schválen o 2 dny později). V každém případě Plíšek navrhl zařazení novely zákona o střetu zájmů a to ve 2 alternativních termínech. Ani jeden z nich nebyl v hlasování koalicí podpořen.

Zatímco na konci roku 2011 Česká televize uváděla, že se čínské investice ve srovnání např. s Maďarskem Česku vyhýbají, v dubnu 2012 už premiér Nečas po jednání s čínským premiérem hovořil o tom, že má Česko velkou šanci na získání čínských investic, které Číňané plánovali ve střední a východní Evropě vynaložit. V září téhož roku pak vystoupil s do jisté míry přelomovou kritikou podporování Tibetu, které označil za dalajlamismus. Dále uvedl: „Jsem přesvědčen, že těmito umělými problémy si nemáme házet klacky pod nohy.“ Dodal ovšem, že v rámci české zahraniční politiky musí být nadále brán velký zřetel na lidská práva. V říjnu 2012 mu vláda udělila pro summit EU mandát k tomu, aby podpořil zlepšení ekonomických vztahů, ale zároveň také promluvil o dodržování lidských práv.

Václav Klaus a někteří tehdejší ministři se zúčastnili v září 2012 (nedlouho po premiérově kritice „dalajlamismu“) oslav vzniku Čínské lidové republiky, které pořádala čínská ambasáda. Tehdejší hlava státu ve svém projevu prohlásila: „Česká republika by měla posílit vztahy s Čínou a nevnášet do nich zbytečné překážky. (…) My, tedy rozhodně ti, kteří tady dnes jsou, sledujeme s velkým zájmem vývoj ve vaší zemi a snažíme se vytvořit pozitivní a přátelské vztahy mezi našimi zeměmi.“

Již v červenci 2012 pak Čínu za doprovodu místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha navštívila Livie Klausová, jejíž cesta byla motivována uvedením seriálu O Krtečkovi v čínské televizi CCTV. A byl to právě její manžel, kdo se v letech 1994 a 2004 vydal na oficiální návštěvy Číny.

Před svou druhou návštěvou mj. napsal: „Je to země, která se ve své vnitřní politice neřídí námi zastávanými principy parlamentní pluralistické demokracie a námi chápaného konceptu občanských práv. Přesto jsem přesvědčen, že rozvíjet česko-čínské je v zájmu naší země. V posledních letech se u nás ve vztahu k ČLR vyprofilovaly dva nesmírně zjednodušené postoje. Jeden říká, že prioritou jsou ekonomické vztahy a šance na využití nesmírného potenciálu čínského trhu, proto se na nic jiného nedívejme, zapomeňme na lidská práva, o politiku se nestarejme a rozvíjejme především byznys. Druhý se naopak domnívá, že ve vztahu k Číně můžeme setrvávat v přezíravém opovržení majitelů jedné jediné pravdy a mesiášů lidských práv, a za jediný politicky přípustný postoj z naší strany považuje ignorování, povýšené mentorování nebo drobné politické provokace. Jsem přesvědčen, že oba přístupy jsou špatné. Ve vztazích k ČLR nelze rezignovat na naše přesvědčení o přednostech standardních demokratických principů a výsostného postavení jednotlivce ve společenském mechanismu. Úspěch však může mít náš postoj pouze tehdy, stojíme-li o dialog, a to o dialog založený na respektu k druhé straně.“

Z následujícího grafu je patrné, že se obchod s Čínou skutečně rozvíjel, ačkoliv dovoz z Číny mnohanásobně převyšuje vývoz. Dle dat z databáze Českého statistického úřadu v posledních deseti letech rostl jak objem dovozu, tak vývozu.

Výrok hodnotíme na základě mediálních zpráv, které potvrzují výrok Milana Chovance.

Jedná se o incident z 9. března 2016, by byl prezident republiky Miloš Zeman na návštěvě v Karlovarském kraji. Při besedě s občany ve městě Bochov se před kulturní dům, kde probíhala beseda s občany, dostavila skupina Zemanových odpůrců s transparenty. Zároveň přišel muž, který začal transparenty strhávat. Tento muž byl podle Novinek účastníky protestu označen za "typického příznivce Miloše Zemana".

Podle původních zpráv byli protestující s transparenty legitimováni policií, zatímco muž, který transparenty strhával, ne.

Podle tiskové zprávy krajského policejního ředitelství Karlovarského kraje z 5. dubna 2016 bylo šetření ukončeno a incident skončil oznámením přestupku právě tohoto občana, "který se snažil poškodit transparenty na místě se nacházející skupiny osob".

Je nutné dodat, že až do prošetření přestupku komisí příslušné obce je nutné i na tohoto občana hledět jako na nevinného.

Zvýšením pojistného narůstají příjmy (.pdf, str. 2) systému veřejného zdravotního pojištění. Až 96,5 % příjmů jde přitom na financování zdravotních služeb (.pdf, str. 4).

Veřejné zdravotní pojištění je dlouhodobě hlavním zdrojem financování zdravotnického systému v ČR. V roce 2013 byl podíl až 79 % (.pdf, str. 33). S nárůstem pojistného tak narůstá příjem systému veřejného pojištění a přibývají peníze ve zdravotnictví.

Vzhledem k aktivitám ČR během migrační krize není možné hovořit o vytvoření koridoru přes ČR, který by byl často migranty využíván. Pro migranty mohla ČR představovat jednu z rychlých možností, jak se dostat do Německa nebo Velké Británie, což jsou cílové země. Nejvyužívanějším prostředkem je vlaková doprava, která nabízí propojení mezi Maďarskem a Německem.

Po incidentu s označováním migrantů v Břeclavi byl pro migranty odsouhlasen volný průchod ČR bez jejich zadržení, jak informoval Rohlas.cz. To ovšem platilo pouze pro syrské uprchlíky, kteří požádali o azyl v Maďarsku a dále mířili do Německa. Německo projevilo o tyto lidi zájem a v České republice by byli „zdrženi“ v detenčních táborech. Takto jim po splnění podmínek nechá ČR průchod do jejich cílové země.

ČT informovala: „Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet." Nové opatření se bude týkat iSyřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.“ Díky Dublinským dohodám, dalším okolnostem, o kterých informuje Ministerstvo vnitra, a tomu, že ČR není cílovou destinací, se migranti ČR spíše vyhýbají.

Pro srovnání uvedeme částečně odhadovaná data o počtu migrantů přecházejících přes ČR a těch využívajících cestu přes Rakousko. Český rozhlas zpracoval data Ministerstva vnitra České republiky a uvádí, že za celý rok 2016 zadržela Policie ČR kvůli nelegální migraci 6 008 lidí. Naproti tomu v polovině září za jediný den dorazilo do Mnichova 12 tisíc lidí, kteří směřovali přes Rakousko. Právě průchod Rakouskem byl dominantní trasou migrantů. Jak informoval Ihned.cz v polovině minulého roku, policie zadržela v té době asi 30 nelegálních migrantů týdně.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)