Přehled ověřených výroků

Na základě ankety mezi českými firmami, uskutečněné v srpnu 2014, odhaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR přímý dopad sankcí na 10 miliard korun, přičemž v dlouhodobém horizontu by se mohly ztráty vyšplhat až do řádu desítek či stovek miliard.

Stanovisko SP ČR však uvádí, že vyčíslení ztrát je velmi obtížné a i samotné firmy je dokáží jen těžko kvantifikovat. Analýza vládní pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí pak na základě loňských dat uvádí, že přímé ztráty budou tvořit 300 milionů v zemědělském a přibližně 2,2 miliardy v průmyslovém sektoru (viz str. 21–22), i ta však konstatuje, že vyčíslení ztrát je komplikované.

Co se týče druhé části výroku, podle Analýzy čerpání evropských fondů, vydané v únoru 2014 Ministerstvem pro místní rozvoj, se odhad nevyčerpaných prostředků z fondů EU v letošním roce odhaduje na 21,6 až 24,6 miliard korun (viz strana 4). Hodnocení, zda tato částka odpovídá ztrátám českých firem v důsledku sankcí vůči Rusku, je však s ohledem na výše uvedená data nemožné, proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura tvrdí, že spor v hnutí Úsvit ‒ týkající se nesouhlasu poslance Milana Šarapatky s příspěvkem o islámu zveřejněném na FB profilu předsedy hnutí ‒ byl v podstatě vyřešen už odpoledne v pondělí 5. ledna.

Toto ovšem ostře kontrastuje s výroky poslance Šarapatky v pořadu Události, komentáře, kde ještě v pondělí večernapříklad řekl: " Nesouhlasím. To určitě v programu není. Ale v té rétorice se to objevuje čím dál častějc. S tím souhlasím". Není tedy pravdou, že by nesouhlasil jenom s formou takových vyjádření, jak tvrdí Tomio Okamura.

Na přímou otázku, zda zůstane v poslaneckém klubu hnutí Úsvit, pak odpověděl Šarapatka takto: "Nejsem rozhodnut, nejsem rozhodnut. Tečka".

Pokud tedy došlo k dohodě mezi poslancem Šarapatkou a předsedou hnutí Úsvit, muselo to být později, než Tomio Okamura uvádí. Rovněž není pravdou, že by Šarapatka od začátku sporu tvrdil, že v poslaneckém klubu zůstane.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznala zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu.

K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany politického spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.

Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.

Kateřina Perknerová naráží na rozhovor Miloše Zemana pro Frekvenci 1, v němž v čase od 13:18 mluví o Ukrajině a pochodu k výročí narození Stepana Bandery.

Odkazujeme se i na Twitter komentátora deníku Právo, Alexandra Mitrofanova, jenž přikládá video přímo v reakci na původní prohlášení prezidenta Zemana v pořadu Pressklub Frekvence 1 a píše: " Jediná smrt tam je Smrt nepřátelům (ne Polákům či Židům) ".

Zmíněná údajná hesla zveřejnil blogger Břetislav Olšer, a to 3. ledna 2014. Tento text Olšera převzal 4. ledna server Czech Free Press (nutno podotknout, že jde o tentýž text). Ve stejný den pak byl vysílán zmíněný Pressklub Frekvence 1, v němž tuto informaci použil prezident Zeman.

V úterý 6. ledna pak vydal server Novinky.cz (autor Michal Švec) článek " Demonstranti v Kyjevě podle Zemana volali Smrt Židům. Záznamy to ale nedokládají", který popisuje výše zmíněný server skutečně jako proputinovský a protiamerický a uvádí také, že Hrad odmítá sdělit zdroj, z něhož prezident Zeman v rádiu v této věci čerpal.

7. ledna pak vydal blogger Olšer další článek, ve kterém k uvedenému uvádí: " Řekl totiž ( Zeman – pozn. Demagog.cz ), že demonstranti v Kyjevě měli křičet: Smrt komunistům a židům. Znám Kyjev (pokračuje Olšer – pozn. Demagog.cz) , nesnáším Banderu a věřím, že zmíněné redakce mají jistě jazykově vybavené pracovníky, takže jim nebude činit potíž, přeložit z videa to, co lidé v průvodu vykřikovali. Přitom vůbec nejde o to, jestli skutečně vykřikovali to, co bylo řečeno, podstatné je, že nesli fotografie Bandery, vlajky UPA a uniformy nápadně podobné těm nacistickým; ať však řekl Miloš Zeman, co řekl, měl pravdu, byť by to v ten konkrétní den vůbec nezaznělo, minulost toho však byla plná a neměla by být, aby neměly redaktorky možnost lhát…" Z dostupných informací tedy vyplývá, že jediným zdrojem Miloše Zemana v prohlášení o Kyjevské demonstraci byl právě Břetislav Olšer, jenž informaci použil na svém blogu i na zmíněném serveru.

Zda je server proputinovský a protiamerický necháváme na posouzení čtenáři s odkazem na záložky Rusko a Amerika na tomto webu.

V Berlíně, hlavním městě SRN, žije více než 3 miliony a 450 tisíc obyvatel, z nichž 160 tisíc jsou muslimové. Berlín se zároveň územně dělí na 12 obvodů. Podle Euro-islam.info za koncentrací muslimů v Berlíně stojí mj. pracovní politika v tehdejším západním Německu z počátku 60. let, kdy odstartovala i vlna imigrace. Obyvatelé muslimských zemí přicházeli v té době do Německa pracovat, později se za nimi stěhovaly i jejich rodiny. V Berlíně skutečně existují části v rámci městských obvodů se zvýšenou koncentrací muslimů, patří k nim hl. části obvodů Mitte, Neukölln a Kreuzberg. Celé Německo má přes 82 milionů obyvatel, z nich je kolem 4,8 milionů muslimů. PodleNovinky.cz tvoří Německo spolu s Francií největší základny přistěhovalých muslimů v Evropě. Muslimské čtvrti se nacházejí ve městech nejen v Berlíně, ale i v celém Německu. Turci totiž mají tendenci zachovávat soudržnost a koncentrují se v sociálně slabších čtvrtích města (Hesová 2005). Problémy i protiimigrantské nálady se v Německu skutečně objevují. Zmiňme například německou občanskou iniciativu PEGIDA (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes), která působí od roku 2014 a organizuje demonstrace proti islamizaci Německa. Velký spor představují například zahalené muslimské dívky ve školách. Situace vyvrcholila na jaře v roce 2015, kdy německý ústavní soud zrušil zákaz nošení muslimských šátků. Německou společnost rozděluje také výstavba mešit na území země. Do situace se zapojují i extremistické skupiny, členy jedné z nich zajala policie v květnu 2015 s podezřením na plánované útoky na mešity. Výrok Petra Macha tedy vzhledem ke zjištěním označujeme za pravdivý.

Průměrný výnos obilí za posledních 12 let (2001-2012) se rovná 7,318 milionů tun (.xls.), takže se dá říci, že odhadovaná sklizeň patří mezi průměrné či podprůměrné výnosy. V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992).

Řecko skutečně nesdílí hranici s žádným státem, který by byl součástí Schengenského prostoru. Sousedem Řecka je sice členský stát Evropské unie Bulharsko, to však "schengenským" státem není.

mapa Schengenského prostoru

Nařízení Evropského parlamentu a Rady z března 2006 o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb, tzv. Schengenský kodex (pdf, str. 1, bod 5), říká, že na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé vztahují práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie.

Kodex zároveň v článku 5 stanovuje kritéria, která musí příslušník třetí země při vstupu na území splnit.

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože organizace zastupující seniory požadovala změnou systému valorizace vyrovnat nerovnosti mezi důchody.

Rada seniorů ČR, o.s. na zasedání Kolegia rady seniorů ČR dne 25. června požadovala mimo jiné i "valorizací vykompenzovat diskriminace tzv. “starodůchodců” a středně příjmových tzv. “mladodůchodců”". Toho by se dalo dosáhnout navyšováním důchodů plošně, tedy o pevnou částku, jak také konstatoval předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Výhodu jednotné pevné částky popsal předseda důchodové komise Martin Potůček. "Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc korun valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více."

Vláda tyto požadavky zatím nevyslyšela, i pro rok 2015 valorizuje procentně, konkrétně o 1,8 % (.pdf) ze základu jejich důchodů.