Přehled ověřených výroků

Kontext 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o možném rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci nově přijatého snížení valorizace důchodů v červnu 2023. V současnosti hnutí ANO pracuje (video) na stížnosti (resp. návrhu na zrušení zákona), kterou chce napadnout novelu zákona o valorizaci důchodů. K podání se chce přidat i hnutí SPD. 

Uveďme, že kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo nárůstu k „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. 

Opoziční strany mohou návrh podat od 20. března, kdy novela vyšla ve Sbírce zákonů. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové by se návrh k ÚS mohl dostat začátkem května. Místopředseda hnutí Radek Vondráček 19. března uvedl, že by se tak mohlo stát už do měsíce.

Ústavní soud pak po projednání návrhu rozhodne, zda zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavou. V případě, že byl porušen ústavní pořádek, může soud zrušit daný zákon (v tomto případě novelu zákona o nižší valorizaci důchodů) a přikázat příslušnému státnímu orgánu, aby obnovil stav před porušením Ústavy. V minulosti se však stalo, že ačkoliv ÚS rozhodnutí za protiústavní nepovažoval, zveřejnil tzv. obiter dictum, což je neautoritativní vyjádření nad rámec základního odůvodnění (.pdf, str. 11). 

Nález k vyhlášení nouzového stavu

Marian Jurečka zmiňuje judikát, kdy ÚS shledal pochybnosti ve způsobu prodloužení nouzového stavu. Tak se například stalo v březnu 2021. ÚS se tehdy zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení usnesení vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, k němuž došlo bezprostředně poté, co Sněmovnou neprošel návrh na prodloužení předešlého nouzového stavu.

Ústavní soud návrh odmítl (.pdf, str. 1) s tím, že není v jeho kompetenci o takovém návrhu rozhodnout (.pdf, str. 7. 12). Ovšem jako obiter dictum uvedl (.pdf, str. 7), že „nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila“. V rámci obiter dictum tedy Ústavní soud může podat nezávazné vyjádření (.pdf, str. 11) či doporučení k legislativnímu procesu. 

Doplňme, že moderátorka se v debatě ministra Jurečky ptala na variantu B v případě, že by Ústavní soud novelu „smetl“, tedy kdyby ji uznal za protiústavní, a tím pádem přikázal vládě, aby obnovil stav před porušením ústavní soustavy. V takovém případě by se nestala situace, kterou popisuje Marian Jurečka, že by ÚS „neměnil tu podstatu" novely. Jelikož jsou rozhodnutí Ústavního soudu závazná, novelizovaný zákon by se musel vrátit do původní podoby.

Nález k novele pandemického zákona

V roce 2022 Ústavní soud rozhodl (.pdf) v obdobném případu, kdy skupina poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) napadla použití stavu legislativní nouze k projednání novely pandemického zákona (zákon č. 39/2022 Sb.) na začátku roku 2022. Ústavní soud v září 2022 návrh opozičních poslanců zamítl (.pdf, str. 1), ve svém nálezu nicméně uvedl (str. 24), že „proces vedoucí k přijetí zákona č. 39/2022 Sb. nelze považovat – v podústavní rovině – za bezvadný“ a na okraj poznamenal, že „přezkoumávaný legislativní proces a jeho průběh lze považovat za odraz současné politické kultury, jejíž stav je vyznačován mimo jiné četnými obstrukčními jednáními, chaotickým pořadem a průběhem schůzí, jakož i nepružností zákonodárného procesu".

Závěrečné hodnocení  

Marian Jurečka pravdivě uvádí, že v minulosti při zamítnutí návrhů na zrušení zákona Ústavní soud uváděl nezávazná vyjádření, tzv. obiter dictum, ve kterých například shledal pochybnosti v legislativním procesu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o důchodovém pojištění se k mimořádnému zvyšování důchodů přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Tuto hranici inflace přesáhla v lednu 2023. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 tak mělo původně dojít k nárůstu průměrného důchodu o 1 770 Kč.

Vláda ovšem parametry červnové valorizace upravila (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (str. 4–⁠5). Podle vládního plánu tak má průměrný měsíční důchod vzrůst skutečně jen o 760 Kč (.pdf, str. 7).

Dodejme, že navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Uveďme také, že opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Poslanec Patrik Nacher (ANO 2011) poukazuje na to, že se vláda Petra Fialy zrušením elektronické evidence tržeb (EET) připravila o příjmy do státního rozpočtu. Podle něj se kabinet chová nezodpovědně, jelikož chce najít úspory a zároveň se o některé příjmy vlastním rozhodnutím připravuje.

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení EET vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70). Dodejme, že šéf resortu Stanjura také řekl, že státní náklady na EET činily přibližně půl miliardy korun ročně.

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy v době vlády Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že stát příjmy z EET měl, byť určení jejich přesné výše je problematické. Vláda Petra Fialy pak EET skutečně zrušila, čímž se o tyto příjmy připravila, jak správně uvádí poslanec Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet místopředsedů Poslanecké sněmovny a úředníků na Úřadu vlády ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet takových úředníků, místo toho ale počty měli navýšit. Poslanec Nacher dále kritizuje náklady s tímto spojené a podotýká, že kabinet Petra Fialy by mohl alespoň symbolicky ušetřit státní výdaje, pokud by podobných míst bylo obsazeno méně.

Současné Poslanecké sněmovně předsedá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Místopředsedů dolní komory je pak šest. Konkrétně se jedná o Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Skopečka (ODS), Olgu Richterovou (Piráti), Karla Havlíčka (ANO) a Kláru Dostálovou (za ANO), která vystřídala Janu Mračkovou Vildumetzovou. Ta rezignovala v září loňského roku kvůli kauze Dozimetr, jelikož byl jeden z obviněných lidí svědkem na její svatbě. 

Během předchozího funkčního období měl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček místopředsedů pět. Konkrétně se jednalo o Vojtěcha Filipa (KSČM), Petra Fialu (ODS), Tomia Okamuru (SPD) a Vojtěcha Pikala (Piráti). Za ČSSD byl původně místopředsedou Jan Hamáček, kterého ovšem po jmenování ministrem vystřídal jeho stranický kolega Tomáš Hanzel.

Co se týče úředníků na Úřadu vlády, při nástupu vlády Petra Fialy bylo s účinností od ledna 2022 přidáno 74 úřednických míst oproti počtům, které pro zmíněný rok původně navrhovala (.xlsx) vláda Andreje Babiše. Tato místa byla přidána hlavně pro potřeby tří ministrů bez ministerstev (Mikuláše Beka, Heleny Langšádlové a Michala Šalomouna). 

I podle novějších údajů je na Úřadu vlády zaměstnáno více lidí než během působení Babišova kabinetu. V roce 2021 zde například bylo 533 (.xlsx) tzv. systemizovaných míst, zatímco od ledna 2023 je jich dohromady 614 (.xlsx), o čemž rozhodla vláda Petra Fialy (.pdf).

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, července a října 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.xlsx)

Shrňme tedy, že současná Poslanecká sněmovna má o jednoho místopředsedu více než ta v minulém funkčním období, a vláda Petra Fialy již při svém nástupu vytvořila na Úřadu vlády 74 nových míst. V lednu 2023 se počet míst dále zvýšil. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet ministrů a politických náměstků ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet úředníků a slibovali škrty, místo toho ovšem navýšili počty ministrů a politických náměstků.

Co se týče ministrů, současný kabinet jich má skutečně více než vláda Andreje Babiše. Současná vláda má, včetně premiéra, členů osmnáct, zatímco druhá Babišova vláda jich měla patnáct. Fialův kabinet má oproti předchozí vládě navíc ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Ti jsou tzv. ministry bez portfeje, protože neřídí žádné ministerstvo (.pdf, str. 10).

K počtu politických náměstků zmiňme, že před rokem 2015 neexistovala  (.pdf) účinná právní úprava, která by rozlišovala mezi tzv. politickými a ostatními náměstky. Až s přijetím nového služebního zákona přešla většina stávajících náměstků pod režim státní služby a počet ostatních (politických) náměstků byl omezen na dva (.pdf, str. 35). V lednu 2023 pak vešla v účinnost novela služebního zákona, která zrušila funkce odborných náměstků a zrušila omezení počtu politických náměstků (.pdf, str. 9, 30). Dodejme, že návrh novely Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z vládních stran.

Od začátku letošního roku tedy mohou ministři mít i tři a více politických náměstků (přesněji „náměstků člena vlády“). Tři tyto náměstky či náměstkyně má momentálně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (.pdf), ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Oproti svým předchůdcům pak má více politických náměstků i ministr vnitra Vít Rakušan, který má náměstky dva, oproti jednomu náměstkovi Jana Hamáčka. Stejně je tomu v případě ministra financí Zbyňka Stanjury ve srovnání s Alenou Schillerovou a v případě ministra kultury Martina Baxy ve srovnání s jeho předchůdcem ve funkci Lubomírem Zaorálkem.

Ministr dopravy Martin Kupka a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (.pdf) mají náměstky dva, zatímco dvojministr Karel Havlíček měl na těchto ministerstvech náměstky pouze odborné (.pdf). Stejná je situace i u ministra životního prostředí Petra Hladíka, jelikož ministr v Babišově vládě Richard Brabec měl také pouze odborné náměstky.

Po dvou náměstcích pak mají i Helena Langšádlová a Michal Šalomoun, jejichž pozice za vlády Andreje Babiše neexistovaly, jak jsme zmínili výše.

Doplňme, že stejný počet politických náměstků jako v době Babišovy vlády má v současnosti jen ministr zahraničí Jan Lipavský (.pdf, .pdf), ministryně obrany Jana Černochová (.pdf) a ministr školství Vladimír Balaš (.pdf; .pdf).

Shrňme tedy, že vláda Petra Fialy vytvořila tři nové ministerské posty. Každý z těchto nových ministrů je pak doprovázen i několika politickými náměstky. Počet politických náměstků vzrostl i u většiny ostatních ministrů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předvolební slib vlády ohledně počtu státních zaměstnanců

Programové prohlášení koalice SPOLU před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 uvádělo (.pdf, str. 45), že „počet úředníků klesne o 13 %“. V dokumentu (.pdf, str. 8) z července 2021 pak SPOLU uvedlo, že koalice chce „snížit počet státních zaměstnanců o 13 %,“ čímž hodlala snížit státní výdaje.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru

Veřejný sektor České republiky podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Ovšem pouze necelá polovina z nich má platy hrazené ze státního rozpočtu – o těch studie hovoří jako o státních zaměstnancích. Druhá polovina zaměstnanců ve veřejném sektoru je nepřímo placena například z rozpočtů krajů či obcí. Výrok Patrika Nachera interpretujeme tak, že mluví o zaměstnancích ve veřejném sektoru, jejichž platy jsou hrazené ze státního rozpočtu (tedy o státních zaměstnancích), jelikož kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se v této oblasti nesnaží snížit výdaje.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Odborníci z IDEA ve své studii uvádějí (.pdf, str. 3), že za rok 2020 v příspěvkových organizacích (např. regionální školství) pracovalo 265 tisíc lidí. Dalších zbývajících 198 tisíc lidí bylo zaměstnáno v organizačních složkách států, tvořené například policií či ministerstvy.

V různých zdrojích se pak počty státních zaměstnanců mohou lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).

Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru lze najít ve vládních návrzích zákona o státním rozpočtu České republiky. Státní rozpočet na rok 2021, který předložila předchozí vláda Andreje Babiše, počítal s 482 270 státními zaměstnanci (.pdf, str. 136 z 754). Ve skutečnosti však takových zaměstnanců bylo přibližně o 11 tisíc méně (.pdf, str. 130–132 z 516). Rozpočet na rok 2022, který v únoru loňského roku předložila již vláda Petra Fialy, poté plánovaný počet státních zaměstnanců navýšil na 488 879 (.pdf, str. 135 z 534).

Zmiňme, že skutečný počet státních zaměstnanců vychází ze Státních závěrečných účtů (.pdf, str. 25 a 26). Státní závěrečný účet za rok 2022 však stále není dostupný – Státní závěrečný účet za rok 2021 byl např. zveřejněný až v květnu loňského roku.

Národní kontrolní úřad (NKÚ) pak ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 uvedl (.pdf, str. 31), že mezi lety 2018 až 2021 počet zaměstnanců ve vládou regulované sféře vzrostl téměř o 32 tisíc.

Jak je vidět na následujícím grafu, zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2023 pak počítá s téměř 497 tisíci zaměstnanci ve státem regulované sféře (.pdf, str. 132 z 516).

Závěr

Koalice SPOLU tedy před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 slibovala snížení počtu státních zaměstnanců. Z návrhu rozpočtu na rok 2023 nicméně vyplývá, že počet zaměstnanců ve veřejném sektoru roste, a vládní koalice tedy tento svůj slib prozatím nenaplnila. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně zmiňme, že Patrik Nacher hovoří o kritice ze strany tehdejší opozice v době pandemie covidu-19, která u nás začala na začátku března 2020. Podotýká, že nynější vládní koalice Babišovu vládu kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu a za prosazování zákonů ve stavu legislativní nouze.

Kritika schodku státního rozpočtu

V dubnu 2020 vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kterou poté Parlament schválil (.pdf). Zmiňme, že tento zákon má obecně zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda tuto novelu připravila, jelikož předpokládala, že se stát kvůli pandemii covidu-19 bude muset v nadcházejících letech zadlužit víc, než tehdejší podoba zákona dovolovala (.pdf, str. 2-3). Již tuto změnu zákona tehdejší opoziční poslanci kritizovali.

Opoziční poslanci kritizovali vládu také za novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která tehdy zvyšovala schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Tehdejší poslanec a nynější premiér Petr Fiala zvýšení schodku kritizoval a označil ho za „ekonomický zločin“. Schodek kritizoval např. také poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který řekl: „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné.“

Kritice se nevyhnul ani zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který počítal se schodkem státního rozpočtu ve výší 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). Opozice tento návrh také kritizovala s tím, že se vláda nesnaží šetřit. Podle tehdejšího poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) měla vláda „přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize.“ Petr Fiala pak tento rozpočet kritizoval za to, že podle něj neodpovídal realitě, vyčlenil nízké výdaje na investice a naopak se nesnažil najít úspory na provozu státu. Piráti a TOP 09 navíc navrhli, aby byl rozpočet tehdejšímu kabinetu vrácen k přepracování.

Kritizovaný byl také návrh zákona o rozpočtu na rok 2022 (.pdf). Vláda jej schválila 27. září 2021 a o tři dny později ho předložila poslancům. Kvůli sněmovním volbám nicméně Babišův kabinet musel rozpočet předložit znovu. Předpokládaný schodek dosahoval výše 376,6 miliard Kč. Projednávání tohoto rozpočtu však hnutí ANO neprosadilo. Např. tehdejší poslanec za ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura považoval návrh tohoto rozpočtu, za „skandální“. Kritizoval vládu za to, že „promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků.“

Kritika stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je ukotven v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Může být vyhlášen pouze na návrh vlády prostřednictvím předsedy Sněmovny, a to v době, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Dodejme, že poslanci stav legislativní nouze mohou zrušit.

Ve stavu legislativní nouze se měl projednávat např. návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020 (.pdf). Téhož dne tehdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. Proti zmiňovanému postupu se postavila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se dožadovala možnosti předložit pozměňovací návrhy. Samotný návrh zákona kritizovalo i hnutí STAN. Dodejme, že zrychlené projednání návrhu později zamítlo i samotné vládní hnutí ANO.

Opoziční poslanci byli také proti vyhlášení stavu legislativní nouze při projednávání návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh (.pdf) se týkal především uzákonění vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Opozičním stranám se novela zdála nadbytečná a vadilo jim např. další poskytovaní osobních údajů státu. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) např. poznamenal, že „občan má už nyní právo na výpis ze zdravotnické dokumentace.“ Sněmovna stav legislativní nouze nakonec neschválila. Dodejme, že stav legislativní nouze kritizovalo hnutí SPD, které tzv. covid pasy odmítalo úplně.

Závěr

Během tzv. covidové krize počínající březnem 2020 se tehdejší opozice několikrát stavěla proti návrhům státního rozpočtu. Kritika se týkala např. novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a návrhů zákonů o státním rozpočtu na roky 2021 i 2022, kdy opoziční strany kritizovaly příliš vysoké schodky. Opozice pak Babišovu vládu kritizovala i za snahu vyhlásit stav legislativní nouze, např. v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek či návrhu novely zákona o veřejném zdraví. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Michael Kohajda hovoří o rozpočtu na rok 2024 a tvrdí, že předseda vlády Petr Fiala (ODS) sliboval snížení státních výdajů o 70 miliard korun.

O záměru ušetřit 71 mld. Kč na výdajové stránce státního rozpočtu hovořil nejprve Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), a to v listopadu 2022. Zároveň ale upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Premiér Petr Fiala ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí.“

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. V průběhu března se měl kabinet sejít nad návrhy pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle předsedy vlády by v dubnu mělo být zřejmé, kde bude vláda hledat úspory, aby schodek na příští rok snížila o zmiňovaných 70 miliard korun.

Dodejme, že Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Toto vyjádření však Petr Fiala učinil ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Petr Fiala tedy od ledna 2023 skutečně opakovaně hovořil o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které nevypovídají nic o „systémovém“ rozdílu příjmů a výdajů státního rozpočtu. Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Data České národní banky

Prognózu, která zmiňuje strukturální saldo, v únoru 2023 zveřejnila Česká národní banka (.pdf). Ta pro rok 2022 odhaduje (.pdf, str. 30) strukturální schodek na 4,1 % HDP. Pokud budeme vycházet z toho, že podle ČNB byla výše HDP 6,805 bilionu Kč (.pdf, str. 7), činí zmíněný deficit přibližně 279 miliard Kč. Na rok 2023 poté Česká národní banka odhaduje strukturální saldo na 4,3 % HDP, tedy v přepočtu až 320 mld. Kč.

Doplňme, že o strukturálním deficitu, který se nachází „na úrovni kolem 250 miliard“, mluvil na začátku března například i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Data Ministerstva financí

Odhady výše strukturálního deficitu státního rozpočtu lze nalézt i v makroekonomické predikci (.pdf, str. 13), kterou v lednu zveřejnilo Ministerstvo financí. Podle jeho odhadů strukturální deficit státního rozpočtu na konci roku 2022 činil 2,6 % HDP, po přepočtu (str. 28) tedy 175 mld. Kč. V roce 2023 má podle této predikce strukturální saldo dosáhnout 2 % HDP (str. 13), tj. 146 mld. Kč.

Rozdíl mezi daty Ministerstva financí a České národní banky je dán tím, že tyto instituce (.pdf, str. 21) při výpočtu strukturálního salda používají odlišnou metodiku (.pdf, str. 55–56).

Závěr

Data Ministerstva financí a České národní banky se neshodují, jelikož používají odlišné metody výpočtu salda, které mohou vést k odlišným výsledkům (.pdf, str. 15). Podle údajů Ministerstva financí strukturální deficit 250 mld. Kč nedosahuje, zatímco z prognózy ČNB naopak vyplývá, že za celý rok 2022 strukturální deficit odpovídal 279 mld. Kč. Michaelem Kohajdou uváděných 250 mld. Kč se tak ve srovnání s touto hodnotou pohybuje na hranici našeho 10% tolerančního pásma. Výrok proto s ohledem na data ČNB hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že pro rok 2023 ČNB odhaduje strukturální deficit na zhruba 320 mld. Kč.

Poslanec Kohajda mluví o důchodové reformě a kritizuje, že předchozí vláda ANO s ČSSD, ve které Jana Maláčová byla ministryní práce a sociálních věcí, neprosadila změnu důchodového systému. Michael Kohajda také poukazuje na to, že současný kabinet Petra Fialy by kvůli absenci důchodové reformy nemusel být kritizován, pokud by tento krok učinila už minulá vláda.

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uveden jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu neprosadila. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1–2), jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), což bylo označováno jako nultý pilíř. Další, tzv. první pilíř se měl skládat ze zásluhové části důchodu podle předchozího výdělku a délky pojištění či např. z výchovného 500 Kč za každé vychované dítě. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně financí Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku (dlouhodobé udržitelnosti, pozn. Demagog.cz) zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. S předložením reformy ve Sněmovně nepočítala (video, čas 3:54:11) ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.