Přehled ověřených výroků

Radim Fiala poukazuje na to, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nevedla k plánu na vybudování čipové továrny tchajwanskou firmou v ČR. Vyjadřuje se tak v souvislosti s plánovanou cestou předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Ta při oznámení plánu mluvila o možném navázání vzájemné spolupráce právě v oblasti výroby čipů. Pracovní cesta, která je plánovaná již od minulého roku a má se uskutečnit v březnu, má za cíl především rozvoj vzájemných ekonomických vztahů.

Předseda Senátu Vystrčil navštívil Tchaj-wan už na konci roku 2020. Pro kontext se hodí zmínit, že stejnou cestu plánoval již jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který však v lednu 2020 náhle zemřel. Cestu tedy vykonal až Miloš Vystrčil, který svou cestu zdůvodňoval mimo jiné tím, že jejím cílem bylo pomoci „podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství“.

Německý kancléř Olaf Scholz navštívil v listopadu 2022 Čínu, kde jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Společně s německým kancléřem do Číny letěli i šéfové velkých německých koncernů jako Volkswagen nebo Bosch. Na rozdíl od Miloše Vystrčila Scholz Tchaj-wan pracovně nenavštívil. Pro úplnost ale doplňme, že Tchaj-wan v roce 2019 a 2022 oficiálně navštívili členové německého parlamentu, včetně zástupců vládních stran.

V roce 2021 tchajwanská společnost TSMC, největší světová firma na výrobu čipů, uvedla, že v Německu zvažuje postavit svou první továrnu v Evropě. V únoru 2022 server Taiwan News napsal, že se objevily spekulace, že TSMC místo Německa uvažuje o České republice. Společnost to ale tehdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. V červnu 2022 následně zástupci TSMC řekli, že ve spojitosti s výstavbou v Evropě společnost nemá žádné konkrétní plány. K žádnému výraznému pokroku s německou stranou tehdy nedošlo.

V prosinci 2022 poté zahraniční média informovala, že TSMC vede jednání o stavbě závodu v Drážďanech. TSMC tehdy na tyto zprávy reagovala prohlášením, že žádnou možnost nevylučuje, v tuto chvíli ovšem nemá „žádný konkrétní plán“. To, že výstavbu v Evropě TSMC zvažuje, zopakovali zástupci této společnosti i v lednu 2023, k oznámení konečného rozhodnutí prozatím ale nedošlo.

Pro úplnost doplňme, že v únoru 2023 média informovala o záměru tchajwanské vlády vytvořit v Česku centrum pro vývoj čipů. Jednalo by se tak o další potenciální projekt, nikoliv o změnu možného plánu TSMC na vybudování továrny na čipy.

Závěrem shrňme, že Markéta Adamová Pekarová skutečně cestu na Tchaj-wan plánuje, v čemž by navázala na předsedu horní komory Miloše Vystrčila, který zemi navštívil v roce 2020. Je také pravda, že německý kancléř v minulém roce navštívil Čínu.

V případě vybudování továrny na čipy je ovšem situace složitější. Největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, vede jednání o postavení továrny v německých Drážďanech. O této možnosti se poprvé zmínila již v roce 2021, přičemž německý kancléř navštívil Čínu až v roce 2022. Spojování těchto skutečností je tedy poměrně zavádějící. Dodejme, že Tchaj-wan v minulých letech oficiálně navštívili zástupci německého parlamentu. TSMC se navíc také vyslovila, že žádný konkrétní plán pro budování továren na čipy v Evropě (tedy včetně Drážďan) nemá a situace je pouze ve stavu jednání. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Radim Fiala (SPD) debatoval s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mj. o její plánované cestě na Tchaj-wan. Z kontextu výroku vyplývá, že Fiala hovoří o oficiální návštěvě německých politických představitelů.

Poslanci německého parlamentu nicméně navštívili v posledních letech Tchaj-wan hned několikrát. V roce 2019 na ostrov vycestovala oficiální delegace parlamentní skupiny Freundeskreis Berlin-Taipei (Přátelé Berlín-Taipei) v čele s Klaus-Peterem Willschem (CDU/CSU). Spolu s ním se návštěvy účastnili např. také poslanci z FDP a z uskupení Spojenectví 90/Zelení. Účelem této cesty bylo posílení vzájemných vztahů mezi parlamenty obou zemí.

Na Taiwan v roce 2019 vycestovala také Daniela Kluckert ze Svobodné demokratické strany (FDP) spolu s jejími spolustraníky. V roce 2022 pak Tchaj-wan navštívila delegace vedená Peterem Heidtem, který je členem stejné strany. Dodejme, že FDP je od roku 2021 součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze.

V roce 2022 cestu na Tchaj-wan podnikli i členové zmíněné parlamentní skupiny. Delegaci, kterou vyslal německý parlament, opět vedl Klaus-Peter Willsch z CDU/CSU. Kromě něj ostrov navštívili i politici ze Sociálnědemokratické strany (SPD), Alternativy pro Německo (AfD) nebo (Die Linke).

Doplňme, že německá delegace parlamentních členů z FDP pak zemi navštívila i na začátku letošního roku. Politici, včetně místopředsedy FDP Johannese Vogela, se při této příležitosti setkali také s prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Co do počtu vytvořených pracovních míst je Tchaj‑wan v Česku skutečně označován za většího investora, než je Čína. Markéta Pekarová Adamová zjevně vychází z čísel státní agentury CzechInvest, která vede statistiky k zahraničním investicím od roku 1993.

Jak v roce 2021 informoval např. server iRozhlas.cz, podle dostupných dat CzechInvestu tato agentura do roku 2020 zprostředkovala celkem 32 investic z Tchaj‑wanu za přibližně 18,8 miliardy korun, díky kterým vzniklo přibližně 24 tisíc pracovních pozic. Investic z Číny se jí ve stejném období podařilo dojednat 26 za přibližně 12 miliard korun. Pracovních míst díky nim mělo vzniknout cca 4 200. Je nicméně potřeba zmínit, že CzechInvest sleduje pouze investice ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech, centrech strategických služeb a centrech vědy a výzkumu, přičemž investice v obchodu či jiných odvětvích pomíjí. 

V českých zdrojích se nám přesné statistiky o souhrnném počtu pracovních míst, která celkově vznikla díky investicím Číny a Tchaj‑wanu, dohledat nepodařilo. V únoru 2020 nicméně server Taiwan News zveřejnil vyjádření tchajwanského ministerstva zahraničí, které uvedlo, že „tchajwanské firmy v České republice vytvořily přibližně 23 000 pracovních míst.” Dne 31. prosince 2019, tedy o necelé dva měsíce dříve, naopak čínské velvyslanectví v ČR v jednom ze svých prohlášení zmínilo, že Čína díky svým investicím v Česku „vytvořila více než 6 000 pracovních míst.”

Markéta Pekarová Adamová tak ve svém výroku správně poukazuje na rozdíl v počtu pracovních míst, která v České republice vznikla díky tchajwanským a čínským investicím. Jelikož o tom, že v Česku vzniklo ve spojitosti s investicemi z Tchaj‑wanu přibližně 23 tisíc pracovních míst, zatímco ve spojitosti s těmi čínskými jen zhruba 6 tisíc míst, mluvili i přímo zástupci těchto zemí, hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. Je však třeba zmínit i to, že celkový objem čínských investic do Česka v posledních letech převyšoval výši investic z Tchaj-wanu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) v debatě mluví o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla provést audit na Pražském hradě. Tento krok Fiala považuje za správný, jelikož je Kancelář prezidenta republiky součástí státního rozpočtu, která se dle jeho slov „kontrolovat musí.“

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu Hradu zahájil v únoru 2022 a závěr předložil ke schválení v prosinci loňského roku. Cílem auditu dle úřadu bylo prověřit, zda Kancelář prezidenta, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány hospodařily s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu „v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy.“

Podnět (.pdf) ke kontrole podala organizace Transparency International již v červenci 2021, a to kvůli velkému množství „podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.“ NKÚ závěry auditu již schválil. Ke dni debaty je ovšem ještě nezveřejnil, jelikož nyní čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení, které si vyžádaly část dokumentů o pracovnících Hradu.

Dodejme, že nově zvolený prezident Petr Pavel po schůzce s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou uvedl, že z dostupných informací je zřejmé, že kontrola našla řadu pochybení, „ale nic tak zásadního, co by mělo přímo vést k trestnímu stíhání.“ Doplňme také, že více informací Kala nemohl poskytnout, protože je v případu vázán mlčenlivostí.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy v roce 2022 provedl audit na Pražském hradě. Konkrétně prověřoval, zda Kancelář prezidenta republiky a další organizace hospodařily v souladu s právními předpisy. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) hovoří o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla pověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením auditu na Pražském hradě. Dále uvádí, že Petr Pavel požaduje, aby byla kontrola dokončena ještě před jeho inaugurací, která proběhne 9. března 2023. Radim Fiala uskutečnění auditu v tak krátké době považuje za nerealizovatelné.

Petr Pavel se o auditu Kanceláře prezidenta republiky vyjádřil již 28. ledna 2023 na tiskové konferenci ve volebním štábu poté, co byl zvolen novou hlavou státu (video, čas: 31:15). Konkrétně řekl (video, čas: 32:42): „Je důležité, aby tam proběhl při předávání hluboký audit. Já si nedokážu představit, že bychom měli převzít úřad s tím, co se tam dělo, zavřít za tím dveře a předstírat, že se nic nestalo. (…) Pokud tam vzniknou jakákoliv podezření, tak samozřejmě budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena a dotažena do konce, protože není možné je nechat bez odpovědi.“ 

Svůj úmysl potvrdil i následující den v rozhovoru pro televizi Nova (video, čas 13:35), kde doplnil důvody k auditu, kterými má být především neoprávněné nakládání s utajovanými dokumenty, včetně jejich skartace. Petr Pavel také uvedl (video, čas: 14:35), že bude mít schůzku s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, na které se ho chce dotázat „jaká je možnost udělat teď nový audit, tak abych mohl mít klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku.“

Tato schůzka následně proběhla 2. února. Miroslav Kala po jednání uvedl, že tak rychlá kontrola není možná. Nejdříve je totiž nutné podat podnět NKÚ, který poté musí projednat kolegium úřadu a případný audit naplánovat. Celý proces přitom dle Kaly trvá několik měsíců.

Petr Pavel později na twitteru zveřejnil, že o možnosti dalšího auditu budou s prezidentem NKŮ Miloslavem Kalou jednat případně až po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření Hradu probíhající v loňském roce. O auditu v Kanceláři prezidenta republiky Petr Pavel znovu hovořil i 3. února na briefingu, kde od úmyslu vyžadovat audit v tak krátkém čase upustil (video, čas: 27:27). Dodal, že očekává, že budou v době inaugurace již zveřejněny výsledky výše zmíněné loňské kontroly.

Nově zvolený prezident tedy skutečně oznámil svůj úmysl pověřit Nejvyšší kontrolní úřad auditem Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel přitom chtěl, aby tato kontrola byla uskutečněna ještě před jeho uvedením do úřadu. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Řehka, současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ve středu 25. ledna v rozhovoru pro ČTK mluvil o dopadech, které by měl na Česko případný konflikt NATO a Ruska na východním křídle Aliance. Dle jeho vyjádření by se Česká republika stala „legitimním cílem“, protože by docházelo k přesunům spojeneckých jednotek přes naše území. Zároveň dodal, že předpokládat, že by se konflikt odehrávající se mimo naše území Česka nijak nedotkl, je „naivní“.

Nynější náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) Karel Řehka byl skutečně ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a to od dubna roku 2020, kdy ve funkci vystřídal Dušana Navrátila, do června roku 2022, kdy byl jmenován náčelníkem Generálního štábu.

Andrej Babiš mluví o výroku Karla Řehky z 22. listopadu 2022. Tehdy Karel Řehka pronesl projev na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR na Ministerstvu obrany. Ve svém projevu skutečně řekl (video, čas 12:36): „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.“

Andrej Babiš cituje v debatě skutečný výrok Karla Řehky z 22. listopadu 2022, který pronesl při příležitosti Velitelského shromáždění. Karel Řehka byl před funkcí NGŠ také ředitelem NÚKIB a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Na madridském summitu lídrů NATO, který probíhal 29. a 30. června, tvořila hlavní agendu témata jako invaze Ruské federace na Ukrajinu či celkové posílení obrany a tzv. strategie odstrašení. Klíčovým výstupem ze setkání je aktualizace Strategické koncepce NATO (.pdf), na kterou také odkazuje právě Petr Pavel. Úplně poprvé se v této koncepci píše i o Číně jakožto bezpečnostní hrozbě pro Alianci, a to hned ve čtyřech odstavcích, konkrétně odstavci 13, 14, 18 a 43. 

Například v odstavci 13 je uvedeno (.pdf, str. 5), že „deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky jsou výzvou pro naše zájmy, bezpečnost a hodnoty“. Čína se podle dokumentu snaží zvýšit svou globální působnost a moc, aniž by byla transparentní ohledně své strategie, záměrů či posilování své armády. Dále je v dokumentu například zmíněno (.pdf, str. 5), že Čína „usiluje o rozvrácení mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, a to i ve vesmírném prostoru, kyberprostoru a námořních oblastech. Kromě toho koncepce také upozorňuje na rostoucí partnerství mezi Čínou a Ruskem (.pdf, str. 5) či na rozšiřování čínského jaderného arzenálu (.pdf, str. 5).

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka se v rozhovoru pro ČTK ze dne 25. ledna 2023 skutečně vyjádřil, že by v případě války NATO s Ruskem muselo Česko provést alespoň částečnou mobilizaci. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu.“ V rozhovoru apeloval mimo jiné také na nutnost poučit se z probíhající války na Ukrajině, kdy obrana musí být věcí celé společnosti.

Ministryně obrany Jana Černochová se po vlně reakcí, kterou Řehkovo vyjádření vyvolalo, vyjádřila na svém twitteru. Tam potvrdila, že v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, a tedy aktivace článku V Washingtonské úmluvy by byla situace věcí „celého státu a společnosti, nikoliv jen profesionální armády.“

Premiér Petr Fiala se ale k celé situaci vůbec v médiích ani na svém facebooku a twitteru nevyjadřoval. Ani v minulosti se o možnosti mobilizace nezmiňoval.

Andrej Babiš tedy korektně popisuje slova Karla Řehky i následnou reakci Jany Černochové. Vládní kolega ministryně obrany Petr Fiala se ale k věci nevyjádřil. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.