Přehled ověřených výroků

Poslanec Michael Kohajda hovoří o rozpočtu na rok 2024 a tvrdí, že předseda vlády Petr Fiala (ODS) sliboval snížení státních výdajů o 70 miliard korun.

O záměru ušetřit 71 mld. Kč na výdajové stránce státního rozpočtu hovořil nejprve Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), a to v listopadu 2022. Zároveň ale upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Premiér Petr Fiala ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí.“

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. V průběhu března se měl kabinet sejít nad návrhy pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle předsedy vlády by v dubnu mělo být zřejmé, kde bude vláda hledat úspory, aby schodek na příští rok snížila o zmiňovaných 70 miliard korun.

Dodejme, že Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Toto vyjádření však Petr Fiala učinil ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Petr Fiala tedy od ledna 2023 skutečně opakovaně hovořil o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně zmiňme, že Patrik Nacher hovoří o kritice ze strany tehdejší opozice v době pandemie covidu-19, která u nás začala na začátku března 2020. Podotýká, že nynější vládní koalice Babišovu vládu kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu a za prosazování zákonů ve stavu legislativní nouze.

Kritika schodku státního rozpočtu

V dubnu 2020 vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kterou poté Parlament schválil (.pdf). Zmiňme, že tento zákon má obecně zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda tuto novelu připravila, jelikož předpokládala, že se stát kvůli pandemii covidu-19 bude muset v nadcházejících letech zadlužit víc, než tehdejší podoba zákona dovolovala (.pdf, str. 2-3). Již tuto změnu zákona tehdejší opoziční poslanci kritizovali.

Opoziční poslanci kritizovali vládu také za novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která tehdy zvyšovala schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Tehdejší poslanec a nynější premiér Petr Fiala zvýšení schodku kritizoval a označil ho za „ekonomický zločin“. Schodek kritizoval např. také poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který řekl: „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné.“

Kritice se nevyhnul ani zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který počítal se schodkem státního rozpočtu ve výší 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). Opozice tento návrh také kritizovala s tím, že se vláda nesnaží šetřit. Podle tehdejšího poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) měla vláda „přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize.“ Petr Fiala pak tento rozpočet kritizoval za to, že podle něj neodpovídal realitě, vyčlenil nízké výdaje na investice a naopak se nesnažil najít úspory na provozu státu. Piráti a TOP 09 navíc navrhli, aby byl rozpočet tehdejšímu kabinetu vrácen k přepracování.

Kritizovaný byl také návrh zákona o rozpočtu na rok 2022 (.pdf). Vláda jej schválila 27. září 2021 a o tři dny později ho předložila poslancům. Kvůli sněmovním volbám nicméně Babišův kabinet musel rozpočet předložit znovu. Předpokládaný schodek dosahoval výše 376,6 miliard Kč. Projednávání tohoto rozpočtu však hnutí ANO neprosadilo. Např. tehdejší poslanec za ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura považoval návrh tohoto rozpočtu, za „skandální“. Kritizoval vládu za to, že „promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků.“

Kritika stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je ukotven v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Může být vyhlášen pouze na návrh vlády prostřednictvím předsedy Sněmovny, a to v době, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Dodejme, že poslanci stav legislativní nouze mohou zrušit.

Ve stavu legislativní nouze se měl projednávat např. návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020 (.pdf). Téhož dne tehdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. Proti zmiňovanému postupu se postavila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se dožadovala možnosti předložit pozměňovací návrhy. Samotný návrh zákona kritizovalo i hnutí STAN. Dodejme, že zrychlené projednání návrhu později zamítlo i samotné vládní hnutí ANO.

Opoziční poslanci byli také proti vyhlášení stavu legislativní nouze při projednávání návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh (.pdf) se týkal především uzákonění vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Opozičním stranám se novela zdála nadbytečná a vadilo jim např. další poskytovaní osobních údajů státu. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) např. poznamenal, že „občan má už nyní právo na výpis ze zdravotnické dokumentace.“ Sněmovna stav legislativní nouze nakonec neschválila. Dodejme, že stav legislativní nouze kritizovalo hnutí SPD, které tzv. covid pasy odmítalo úplně.

Závěr

Během tzv. covidové krize počínající březnem 2020 se tehdejší opozice několikrát stavěla proti návrhům státního rozpočtu. Kritika se týkala např. novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a návrhů zákonů o státním rozpočtu na roky 2021 i 2022, kdy opoziční strany kritizovaly příliš vysoké schodky. Opozice pak Babišovu vládu kritizovala i za snahu vyhlásit stav legislativní nouze, např. v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek či návrhu novely zákona o veřejném zdraví. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předvolební slib vlády ohledně počtu státních zaměstnanců

Programové prohlášení koalice SPOLU před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 uvádělo (.pdf, str. 45), že „počet úředníků klesne o 13 %“. V dokumentu (.pdf, str. 8) z července 2021 pak SPOLU uvedlo, že koalice chce „snížit počet státních zaměstnanců o 13 %,“ čímž hodlala snížit státní výdaje.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru

Veřejný sektor České republiky podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Ovšem pouze necelá polovina z nich má platy hrazené ze státního rozpočtu – o těch studie hovoří jako o státních zaměstnancích. Druhá polovina zaměstnanců ve veřejném sektoru je nepřímo placena například z rozpočtů krajů či obcí. Výrok Patrika Nachera interpretujeme tak, že mluví o zaměstnancích ve veřejném sektoru, jejichž platy jsou hrazené ze státního rozpočtu (tedy o státních zaměstnancích), jelikož kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se v této oblasti nesnaží snížit výdaje.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Odborníci z IDEA ve své studii uvádějí (.pdf, str. 3), že za rok 2020 v příspěvkových organizacích (např. regionální školství) pracovalo 265 tisíc lidí. Dalších zbývajících 198 tisíc lidí bylo zaměstnáno v organizačních složkách států, tvořené například policií či ministerstvy.

V různých zdrojích se pak počty státních zaměstnanců mohou lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).

Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru lze najít ve vládních návrzích zákona o státním rozpočtu České republiky. Státní rozpočet na rok 2021, který předložila předchozí vláda Andreje Babiše, počítal s 482 270 státními zaměstnanci (.pdf, str. 136 z 754). Ve skutečnosti však takových zaměstnanců bylo přibližně o 11 tisíc méně (.pdf, str. 130–132 z 516). Rozpočet na rok 2022, který v únoru loňského roku předložila již vláda Petra Fialy, poté plánovaný počet státních zaměstnanců navýšil na 488 879 (.pdf, str. 135 z 534).

Zmiňme, že skutečný počet státních zaměstnanců vychází ze Státních závěrečných účtů (.pdf, str. 25 a 26). Státní závěrečný účet za rok 2022 však stále není dostupný – Státní závěrečný účet za rok 2021 byl např. zveřejněný až v květnu loňského roku.

Národní kontrolní úřad (NKÚ) pak ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 uvedl (.pdf, str. 31), že mezi lety 2018 až 2021 počet zaměstnanců ve vládou regulované sféře vzrostl téměř o 32 tisíc.

Jak je vidět na následujícím grafu, zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2023 pak počítá s téměř 497 tisíci zaměstnanci ve státem regulované sféře (.pdf, str. 132 z 516).

Závěr

Koalice SPOLU tedy před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 slibovala snížení počtu státních zaměstnanců. Z návrhu rozpočtu na rok 2023 nicméně vyplývá, že počet zaměstnanců ve veřejném sektoru roste, a vládní koalice tedy tento svůj slib prozatím nenaplnila. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet ministrů a politických náměstků ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet úředníků a slibovali škrty, místo toho ovšem navýšili počty ministrů a politických náměstků.

Co se týče ministrů, současný kabinet jich má skutečně více než vláda Andreje Babiše. Současná vláda má, včetně premiéra, členů osmnáct, zatímco druhá Babišova vláda jich měla patnáct. Fialův kabinet má oproti předchozí vládě navíc ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Ti jsou tzv. ministry bez portfeje, protože neřídí žádné ministerstvo (.pdf, str. 10).

K počtu politických náměstků zmiňme, že před rokem 2015 neexistovala  (.pdf) účinná právní úprava, která by rozlišovala mezi tzv. politickými a ostatními náměstky. Až s přijetím nového služebního zákona přešla většina stávajících náměstků pod režim státní služby a počet ostatních (politických) náměstků byl omezen na dva (.pdf, str. 35). V lednu 2023 pak vešla v účinnost novela služebního zákona, která zrušila funkce odborných náměstků a zrušila omezení počtu politických náměstků (.pdf, str. 9, 30). Dodejme, že návrh novely Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z vládních stran.

Od začátku letošního roku tedy mohou ministři mít i tři a více politických náměstků (přesněji „náměstků člena vlády“). Tři tyto náměstky či náměstkyně má momentálně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (.pdf), ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Oproti svým předchůdcům pak má více politických náměstků i ministr vnitra Vít Rakušan, který má náměstky dva, oproti jednomu náměstkovi Jana Hamáčka. Stejně je tomu v případě ministra financí Zbyňka Stanjury ve srovnání s Alenou Schillerovou a v případě ministra kultury Martina Baxy ve srovnání s jeho předchůdcem ve funkci Lubomírem Zaorálkem.

Ministr dopravy Martin Kupka a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (.pdf) mají náměstky dva, zatímco dvojministr Karel Havlíček měl na těchto ministerstvech náměstky pouze odborné (.pdf). Stejná je situace i u ministra životního prostředí Petra Hladíka, jelikož ministr v Babišově vládě Richard Brabec měl také pouze odborné náměstky.

Po dvou náměstcích pak mají i Helena Langšádlová a Michal Šalomoun, jejichž pozice za vlády Andreje Babiše neexistovaly, jak jsme zmínili výše.

Doplňme, že stejný počet politických náměstků jako v době Babišovy vlády má v současnosti jen ministr zahraničí Jan Lipavský (.pdf, .pdf), ministryně obrany Jana Černochová (.pdf) a ministr školství Vladimír Balaš (.pdf; .pdf).

Shrňme tedy, že vláda Petra Fialy vytvořila tři nové ministerské posty. Každý z těchto nových ministrů je pak doprovázen i několika politickými náměstky. Počet politických náměstků vzrostl i u většiny ostatních ministrů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet místopředsedů Poslanecké sněmovny a úředníků na Úřadu vlády ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet takových úředníků, místo toho ale počty měli navýšit. Poslanec Nacher dále kritizuje náklady s tímto spojené a podotýká, že kabinet Petra Fialy by mohl alespoň symbolicky ušetřit státní výdaje, pokud by podobných míst bylo obsazeno méně.

Současné Poslanecké sněmovně předsedá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Místopředsedů dolní komory je pak šest. Konkrétně se jedná o Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Skopečka (ODS), Olgu Richterovou (Piráti), Karla Havlíčka (ANO) a Kláru Dostálovou (za ANO), která vystřídala Janu Mračkovou Vildumetzovou. Ta rezignovala v září loňského roku kvůli kauze Dozimetr, jelikož byl jeden z obviněných lidí svědkem na její svatbě. 

Během předchozího funkčního období měl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček místopředsedů pět. Konkrétně se jednalo o Vojtěcha Filipa (KSČM), Petra Fialu (ODS), Tomia Okamuru (SPD) a Vojtěcha Pikala (Piráti). Za ČSSD byl původně místopředsedou Jan Hamáček, kterého ovšem po jmenování ministrem vystřídal jeho stranický kolega Tomáš Hanzel.

Co se týče úředníků na Úřadu vlády, při nástupu vlády Petra Fialy bylo s účinností od ledna 2022 přidáno 74 úřednických míst oproti počtům, které pro zmíněný rok původně navrhovala (.xlsx) vláda Andreje Babiše. Tato místa byla přidána hlavně pro potřeby tří ministrů bez ministerstev (Mikuláše Beka, Heleny Langšádlové a Michala Šalomouna). 

I podle novějších údajů je na Úřadu vlády zaměstnáno více lidí než během působení Babišova kabinetu. V roce 2021 zde například bylo 533 (.xlsx) tzv. systemizovaných míst, zatímco od ledna 2023 je jich dohromady 614 (.xlsx), o čemž rozhodla vláda Petra Fialy (.pdf).

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, července a října 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.xlsx)

Shrňme tedy, že současná Poslanecká sněmovna má o jednoho místopředsedu více než ta v minulém funkčním období, a vláda Petra Fialy již při svém nástupu vytvořila na Úřadu vlády 74 nových míst. V lednu 2023 se počet míst dále zvýšil. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO 2011) poukazuje na to, že se vláda Petra Fialy zrušením elektronické evidence tržeb (EET) připravila o příjmy do státního rozpočtu. Podle něj se kabinet chová nezodpovědně, jelikož chce najít úspory a zároveň se o některé příjmy vlastním rozhodnutím připravuje.

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení EET vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70). Dodejme, že šéf resortu Stanjura také řekl, že státní náklady na EET činily přibližně půl miliardy korun ročně.

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy v době vlády Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že stát příjmy z EET měl, byť určení jejich přesné výše je problematické. Vláda Petra Fialy pak EET skutečně zrušila, čímž se o tyto příjmy připravila, jak správně uvádí poslanec Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o svém rozhovoru s Milošem Zemanem, který vedli během společného oběda v den inaugurace. Při této příležitosti mu Miloš Zeman předal klíč od korunovačních klenotů a také ho údajně seznámil se státními vyznamenáními. Ty má Petr Pavel, jakožto prezident, dle Zemana, propůjčené.

Podle Stanov Řádu bílého lva, které jsou přílohou zákona o státních vyznamenáních, je prezidentovi v den převzetí funkce propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garriguea Masaryka. Prezident Petr Pavel složil slib 9. března 2023 okolo druhé hodiny odpolední, čímž se www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#f1471254">ujal úřadu a automaticky mu tak byly poskytnuty zmíněné řády.

Oba řády mu po skončení mandátu můžou být na základě usnesení obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně. V minulosti se této pocty dostalo pouze Václavu Havlovi v roce 2003. Václavu Klausovi Parlament řády doživotně nepropůjčil. Řád bílého lva nicméně Václav Klaus později dostal od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Petr Pavel porovnává své dojmy z prezidentské inaugurace s předáváním státních vyznamenání v roce 1995, kdy měl podle svých slov od prezidenta Václava Havla převzít první medaili za hrdinství v České republice. Obě dvě události se odehrály ve Vladislavském sále a Petr Pavel je považuje za slavnostní a velmi silné. Rozdíl vidí v tom, že na předávání státních vyznamenání byl jen jedním z mnoha oceněných, zatímco při inauguraci byla veškerá pozornost upřena jen na něj.

Petr Pavel převzal (video, čas 26:34) z rukou prezidenta Václava Havla medaili za hrdinství 28. října 1995. Jelikož se jednalo o první předávání státních vyznamenání od schválení zákona o státních vyznamenáních v červenci 1994, byl Petr Pavel mezi prvními třemi osobami, které od Václava Havla medaili za hrdinství obdržely, a vůbec prvním, komu ji Václav Havel předal. Doplňme, že dalším dvěma oceněným byla medaile udělena in memoriam (Lidové noviny, 30. října 1995, str. 24).

Zmiňme, že medaile za hrdinství je státním vyznamenáním, které udílí prezident republiky osobám, „které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot.“

O toto vyznamenání se Petr Pavel zasloužil, když se jako výsadkář účastnil mírové mise spojených národů UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, kde se v lednu 1993 podílel na záchraně 53 francouzských vojáků, kteří byli v chorvatském obklíčení. Pavel za tento čin obdržel i francouzský Válečný kříž.

Petr Pavel se v průběhu kampaně vůči populismu vymezoval několikrát. Podle jeho vyjádření z roku 2022 byly obavy z populismu také jedním z důvodů, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta.

Proti populismu Petr Pavel vystoupil například v srpnu loňského roku, kdy v rozhovoru pro Deník.cz řekl: „Mými největšími soupeři jsou ti, kteří reprezentují populismus. Ten vnímám na stejné úrovni jako vnější hrozby.“ Nejčastěji spojoval s populismem přímo svého protikandidáta v prezidentských volbách Andreje Babiše. V říjnu se zase vyhradil proti rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat na prezidenta. Pavel to tehdy označil za hrozbu pro ČR, a to „kvůli populismu”, který podle něj Andrej Babiš zosobňuje.

Podobně se Pavel vyjadřoval i v listopadu 2022 v rozhovoru pro deník Forum 24: „Z prezidentských kandidátů, kteří mají šanci uspět, je nejvýraznějším provozovatelem populismu Andrej Babiš. U ostatních, ať už jde o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou, nebo Marka Hilšera, takové riziko nevidím.“ 

Během prezidentské debaty před prvním kolem voleb na TV Nova Petr Pavel za populistické taktéž označil kroky vlády Andreje Babiše: „Jeho vláda neměla odvahu realizovat řadu projektů (…). Byla zmíněna důchodová reforma, byla zmíněna reforma daní. K tomu samozřejmě bylo zapotřebí nejenom odvahy, ale také zdrojů, a v době, kdy ty zdroje byly, tak vláda Andreje Babiše je rozhazovala, aby si získala podporu. Tohle je pro mě populismus, nic jiného.“ (video, čas 51:31)

Dále se na adresu Andreje Babiše vyjádřil i po prvním kole prezidentských voleb v polovině ledna pro Lidovky.cz: „(…)ne jednorázově všem přidat, abych si koupil jejich přízeň a zadlužil státní rozpočet, který budou příští generace muset dlouho napravovat. Toto jsou charakteristické znaky populismu, které Andrej Babiš uplatňuje celou dobu.“

Proti populismu se Petr Pavel ve své prezidentské kampani vymezoval několikrát, ať už v obecné, nebo i konkrétní rovině, kdy často jmenoval svého protikandidáta Andreje Babiše. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel reaguje na dotaz, nakolik jej překvapily nedávné kauzy spojené s Hradem, mezi nimi pak jmenovitě trestní oznámení na některé představitele Správy Pražského hradu a Lánské obory. Pro úplnost dodejme, že Správa Pražského hradu i Lesní správa Lány jsou příspěvkové organizace spadající pod Kancelář prezidenta republiky (KPR).

Petr Pavel a jeho vyjádření k aktivitám hradních úředníků

Současný prezident v minulosti opakovaně mluvil o tom, že chce udělat hloubkový audit prezidentské kanceláře. V rozhovoru pro Prostor X, zveřejněném 31. ledna, uvedl (video, čas 26:05), že „je evidentní, že Kancelář prezidenta už dávno neplnila ten účel, který měla, už dávno ztratila jakoukoli sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, a v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně, ne-li přímo za hranou zákona.“ Na následující přímou otázku moderátora, zda by tyto aktivity mohly vést až k trestnímu oznámení, odpověděl kladně.

Pro Deník N pak 2. února Petr Pavel mluvil o některých konkrétních podezřelých záležitostech, které by dle něj bylo nutné prošetřit. Uvedl (audio, čas 9:05), že na Hradě působí soukromá bezpečnostní agentura, která má nestandardní podmínky přístupu do prostor Hradu. Zmínil (audio, čas 11:05) i dříve odsouzeného a Milošem Zemanem omilostněného bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka a jeho snahu pokračovat v těžbě kamene v Lánské oboře.

Reakce Hradu

Hrad se krátce nato vůči Pavlovým slovům na svých stránkách skutečně ohradil. Mluvčí prezidenta Zemana, Jiří Ovčáček, zde 3. února zveřejnil prohlášení, které však bylo poměrně neurčité. Pavlova vyjádření mluvčí například spojoval s Pavlovou schůzkou s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, která se konala 30. ledna, a uvedl, že po této schůzce Petr Pavel pronesl „řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu“, která by měl nějak doložit. Daná obvinění nicméně Jiří Ovčáček v textu nijak neupřesnil a nelze tedy určit, proti kterým výrokům se Hrad konkrétně vymezoval.

O den později pak reagovala na stránkách Hradu i Kancelář prezidenta republiky (KPR), která se ohradila vůči Pavlovým vyjádřením o tom, že na Hradě působní soukromá bezpečnostní agentura.

Zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou Petr Pavel zmiňuje, Hrad nicméně ani v jedné z reakcí neargumentoval. Ovčáčkovo prohlášení obsahuje pouze větu, že „prezident republiky Miloš Zeman nebyl ze strany BIS, jiné zpravodajské služby nebo Policie ČR informován o žádném bezpečnostním riziku.“

O hospodaření KPR následně Petr Pavel mluvil i s Milošem Zemanem na schůzce v Lánech, která se konala 13. února. Podle Pavlových slov dosluhující prezident „zpochybnil vůbec oprávněnost hovořit o možném trestním stíhání, když ještě nebyly žádné podklady“, souhlasil nicméně s poskytnutím protokolu z kontroly NKÚ týkající se hospodaření KPR a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Výsledky kontroly tehdy ještě NKÚ nemohl zveřejnit, protože čekal na souhlas policie, která si vyžádala část dokumentů o pracovnících Hradu.

Trestní oznámení

6. března KPR vedená Vratislavem Mynářem informovala o tom, že podá trestní oznámení kvůli hospodaření Správy Pražského hradu. Z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušení povinnosti při správě cizího majetku, krádeže, zpronevěry a podvodu měli být podle KPR podezřelí bývalý ředitel Správy Hradu Ivo Velíšek, jím jmenovaná bývalá ředitelka Odboru zámek Lány Michaela Javůrková a další dosud nezjištění pachatelé.

K páchání trestné činnosti mělo podle vyjádření KPR konkrétně docházet v souvislosti s rekonstrukcí objektu Vikárky, evidencí výběru a svozu peněz v hotovosti v areálu Pražského hradu, s hospodařením se dřevem v areálech Pražského hradu a zámku Lány či v rámci evidence alkoholu ve skladu. Podání trestního oznámení následně potvrdil hradní advokát Marek Nespala.

Závěr

Petr Pavel tedy opravdu v minulosti připustil, že by na hradní úředníky mohlo být podáno trestní oznámení; stejně tak platí, že Kancelář prezidenta republiky v čele s kancléřem Mynářem později informovala o tom, že podá trestní oznámení na některé pracovníky Správy Pražského hradu. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť ačkoliv se Hrad zaštitoval BIS, jinými zpravodajskými službami a Policií ČR, konkrétně zprávu NKÚ jako argument pro svou obhajobu nepoužil.