Přehled ověřených výroků

Josef Středula odpovídá (video, čas 12:18) na otázku, zdali „si nespletl volby“ kvůli svému programu, kde dle moderátorky „lidem sliboval právo na důstojnou mzdu, teplo, energii, bydlení.“ Předseda ČMKOS Středula výrokem nastiňuje, že prezident má šanci ovlivnit podobu přijatých zákonů i přesto, že nemá zákonodárnou moc.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Senátu i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022. Schůze Senátu se pak účastnil v dubnu 2013, kdy horní komora jednala o jmenování ústavních soudců, které navrhl právě Miloš Zeman.

Josef Středula v debatě Blesku mluvil o tom, že by jako prezident upozorňoval na problémy ve společnosti. Jako jeden z problémů rovnou zmínil pracovní nabídku společnosti Vodňanská drůbež, a.s., kterou vlastní společnost AGROFERT, a.s., toho času ve svěřenských fondech dalšího prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Podle Středuly jde o nabídku Vodňanské drůbeže, závod Modřice, jež se má nacházet na webu Úřadu práce.

V den debaty Blesku, tedy 3. ledna 2023, nebyly na webu Úřadu práce dohledatelné inzeráty s takovým popisem, jaký uvádí Josef Středula. Nicméně ještě 21. prosince 2022 byl na webu prace.cz dohledatelný dnes již neaktivní inzerát Vodňanské drůbeže, který výše popisovanou práci dělníka či dělnice ve výrobě za mzdu 16 380 Kč nabízel: „Práce na lince při zpracování a balení drůbežího masa a výrobků, skládání na tácky, pásová výroba. Požadujeme zodpovědnost, pracovitost, ochotu pracovat na 2 směny, občas i v sobotu nebo o svátcích.“ V listopadu 2020 byl na prace.cz zveřejněn také druhý inzerát na stejnou pozici za 16 380 Kč, který zmiňoval i „vlhké a chladné prostředí“ s teplotou cca 8 stupňů Celsia.

Vzhledem k tomu, že pracovní nabídky na oficiálním webu Úřadu práce nejsou archivovány, nedokážeme zjistit, jestli tyto inzeráty z webu prace.cz byly zveřejněny také na Úřadu práce. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Úřadu práce, zatím jsme však nedostali odpověď. V současnosti jsou na webu úřadu dohledatelné dvě nabídky obdobných pozic dělníka či dělnice ve výrobě. Za tuto práci zaměstnavatel nenabízí měsíční mzdu 16 380 Kč, ale mzdu v rozmezí, které začíná od 17 900 či 17 940 Kč.

Zmíněné dva inzeráty na webu Úřadu práce jsou průběžně aktualizovány a nemůžeme tak vyloučit, že přímo u některého z nich byla skutečně původně nabízena mzda ve výši 16 380 Kč. Bezprostředně po výroku Josefa Středuly již ale Vodňanská drůbež inzerovala tyto pozice za mzdu vyšší.

Vodňanská drůbež nicméně ještě v prosinci 2022 nabízela pracovní pozici uvedenou Josefem Středulou a nemůžeme vyloučit, že taková nabídka byla i na oficiálním webu Úřadu práce. S ohledem na to, že společnost Andreje Babiše i na začátku roku 2023 nabízela pracovní pozici s obdobným popisem a mzdou vyšší jen o 8 %, hodnotíme výrok Josefa Středuly jako pravdivý s výhradou.

Jako reálná mzda, o které mluví Danuše Nerudová, se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci. Reálná mzda tedy zohledňuje to, kolik si toho za vydělané peníze koupíme. 

Přestože průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí roku 2022 vzrostla oproti stejnému období v minulém roce o 7,2 %, průměrná reálná mzda v tomto období podle dat Českého statistického úřadu klesla o 3,5 % (.xlsx). V případě reálné mzdy se tak jedná o nejmarkantnější pokles od roku 1998. 

Poslední dostupná data o průměrných mzdách popisují situaci z 3. čtvrtletí roku 2022. V tomto období vzrostla průměrná nominální mzda oproti loňskému roku o 6,1 % na 39 858 Kč. Spotřebitelské ceny, tj. inflace, se v tomto období ale zvýšily o 17,6 %, a reálná mzda tak ve skutečnosti klesla o 9,8 %. 

Podle dat (.xlsx) Českého statického úřadu nastal největší propad reálné mzdy v ČR za posledních dvacet let právě v roce 2022. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý.

Danuše Nerudová tímto výrokem reagovala na otázku, zda bude dávat část svého prezidentského platu na charitu. Dodala, že v přispívání na různé charitativní projekty hodlá i nadále pokračovat.

Nadace Dobrý anděl Danuši Nerudovou ani jejího muže Roberta Nerudu ve zveřejněném seznamu dárců neuvádí. Oslovili jsme tedy výkonnou ředitelku nadace Šárku Procházkovou, která nám s písemným souhlasem Danuše Nerudové potvrdila, že manželé Nerudovi jsou dlouhodobými pravidelnými dárci Dobrého anděla.

Kontaktovali jsme rovněž Nadační fond dětské onkologie Krtek. Jeho ředitelka Sylva Richterová nám potvrdila, že manželé Nerudovi fond podporují již několik let.

Obě dotázané nadace tedy potvrdily dlouhodobou finanční podporu ze strany Danuše Nerudové a jejího manžela. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Platy ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci, který se týká prezidenta republiky, poslanců a senátorů Parlamentu, členů vlády a soudců. Podle tohoto zákona se jejich plat odvíjí od průměrné mzdy v celé ekonomice, která v posledních letech rostla. Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde, což udělal v minulých letech.

V prvním případě předložila skupina poslanců v srpnu 2020 Sněmovně návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který byl Sněmovnou na konci listopadu 2020 ve znění pozměňovacího návrhu (.pdf) schválen. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Ta následně byla odeslána k podpisu prezidenta, který tak na konci prosince učinil. Mezi lety 2020 a 2021 se proto platy ústavních činitelů nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Na přelomu let 2021 a 2022 již platy ústavních činitelů automaticky vzrostly, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahuje (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6). Jediným měsícem s vyšší úrovní platů tak byl leden 2022. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Ta byla tedy postoupena prezidentovi k podpisu, který tak učinil. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému (skokovému) navýšení.

Pavel Fischer tedy správně poukazuje na to, že se platy vrcholných politiků a dalších ústavních činitelů naposledy (kromě měsíčního výkyvu v lednu 2022) zvýšily na začátku roku 2020. Sám však dodává, že i přes tuto stagnaci platů považuje (video, čas 20:13) současné skokové navýšení za necitlivé. 

Pavel Fischer má na mysli pravděpodobně Nadační fond Loďka. Ten vznikl v roce 2018 na podporu multidisciplinárního týmu odborníků paliativní péče z Fakultní nemocnice Motol, který se věnuje rodinám těžce nemocných dětí. Cílem fondu je pomáhat dětským pacientům a jejich rodinám při cestě „nelehkým životním obdobím tak, aby jejich kvalita života zůstala důstojná po celou dobu.“

Klára Fischerová (manželka Pavla Fischera) je podle webových stránek daného fondu jednou ze tří zakladatelek, společně s Lucií Veličkovou a Danou Ipserovou.

O svém nadačním fondu mluvila na podzim 2022 například v rozhovoru pro Rakovnický deník nebo pro server iDNES.cz. Jedním z důvodů, proč nadační fond Loďka založila, je dle jejího vyjádření i fakt, že její syn zemřel právě na nevyléčitelnou nemoc.

Odborový předák a současný prezidentský kandidát Josef Středula se v prezidentské debatě v Blesku vyjádřil k navýšení platů politiků. Téma vycházelo z tvrzení ekonomky Jany Matesové (video, 15:10), podle níž zvýšení platů přišlo v nejméně vhodnou chvíli. Moderátorka se poté Josefa Středuly zeptala, jaký na to má názor. Kandidát podle svých slov považuje zvýšení platů politiků „za neuvěřitelné přehlížení“. Zároveň dodal, že tento postup kritizuje celou dobu.

Platy ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů, ministrů, ale i například soudců a státních zástupců, v důsledku automatického mechanismu vzrostly od ledna 2023. Jednalo se o první nárůst po dvouletém zmrazení platů. Poslanci z vládních stran již v létě 2022 dávali najevo, že (nejen) své platy pro rok 2023 už neplánují zmrazit. Mimo jiné právě na to reagoval 11. července Josef Středula. „Ve srovnání s paní kuchařkou, paní uklízečkou, nebo se školníkem, kteří nedostali vůbec nic, protože v prosinci se rozhodlo, že nedostanou ani korunu a do dnešních dnů ani korunu nedostali, si je politici navýšili tolik, že pokud by se navýšilo například paní kuchařce, tak nedostane tak vysoké navýšení za celý rok jako politici za jeden měsíc,“ popsal v červenci minulého roku pro server iportaL24.cz a dodal, že podle něj vláda nemá morální právo se o navýšení svých platů bavit.

Podobně se Středula vyjádřil i v prosinci loňského roku na svém twitteru:

Kritika i v minulosti

Josef Středula za navyšování platů politiků nekritizoval pouze současnou vládu, ale podobně do médií promlouval i v roce 2019. Za vlády Andreje Babiše měl výhrady, že plat státních zaměstnanců měl růst o 3 procenta, zatímco plat poslanců o více než 10 procent. V rozhovoru pro server INFO.cz narážel na to, že z tohoto pohledu si státní zaměstnanci a ústavní činitelé nejsou rovni. Podobně se vyjadřoval i v roce 2021, kdy nebyl spokojený s možným zvýšením platů od ledna roku 2022. „Jestliže ústavním činitelům včetně obou dam (Jana Maláčová, Alena Schillerová) z naprosto rozdílného základu poroste plat automatem o šest procent od 1. 1. 2022, nevidím důvod, proč by státním zaměstnancům, kteří pro ně pracují, měl růst jejich příjem o 3,5 procenta,“ řekl podle serveru Blesk.cz. 

Odmítavý postoj k navyšování platů politiků Středula zaujímal například i v roce 2014, kdy poslanci navrhovali navýšení platů ústavních činitelů o 14 procent. „Není akceptovatelné, aby si politici takto zvyšovali platy. Je to neskutečný výsměch lidem,“ řekl tehdy podle serveru iDNES.cz. 

Z výše uvedených mediálních výstupů je tak vidět, že navyšování platů politiků Středula kritizoval nejen ve spojitosti se současnou vládou, ale i v minulosti. Jeho výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý. 

Uveďme nejdříve kontext výroku. Josef Středula zde reaguje na slova senátora Pavla Fischera, kterého se moderátorka ptala (video, čas 20:40) na situaci, kdy v roce 2021 Senát odmítl „zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022“ a „nakonec byl přehlasován“. 

Výši platů ústavních činitelů stanovuje zákon č. 236/1995 Sb., podle něhož se platy vypočítávají jako násobek hodnoty průměrné hrubé nominální mzdy „podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Uváděné „zmrazení platů“ pak znamená, že Parlament prostřednictvím novely rozhodne o zmrazení této platové základny, ačkoli by podle zákonem stanovených pravidel měla růst. K tomu došlo např. v roce 2020, kdy Parlamentem prošel návrh na zastavení růstu platů pro rok 2021.

V průběhu minulého volebního období bylo ve Sněmovně předloženo několik novel zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci. Zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022 navrhovala novela (.pdf, str. 1–2, 4), kterou poslancům předložila tehdejší vláda Andreje Babiše 20. září 2021. Sněmovna ji tehdy schválila už v prvním čtení 5. října 2021. 

O pár dní později, 8. a 9. října, se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Po volbách se tímto návrhem zákona zabýval Senát, který návrh zamítl. Při hlasování tehdy nebyl přítomný Pavel Fischer, jak ve své otázce zmiňovala moderátorka předvolební debaty (video, čas 20:40). Sněmovna už poté nemohla rozhodnutí Senátu přehlasovat, protože projednávání novely bylo s koncem jejího funkčního období zastaveno.

Od 1. ledna 2022 se proto platová základna, podle tehdejšího znění zákona o platu představitelů státní moci, oproti roku 2021 zvýšila. Tím tak došlo k navýšení platů poslanců a senátorů, na což poukazuje Josef Středula, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že už v lednu 2022 předložila ve Sněmovně vláda Petra Fialy návrh na navrácení výše platů ústavních činitelů v roce 2022 (.pdf, str. 2) na úroveň z roku 2021. Daná novela byla vyhlášena jako zákon č. 18/2022 Sb. s účinností od 1. února 2022.

Pavel Fischer mluví o utajované zprávě, která se týkala pozadí útoku ve Vrběticích. Zpráva měla obsahovat informace o tom, proč policie při vyšetřování výbuchu pojala podezření vůči dvěma příslušníkům ruské vojenské zpravodajské služby GRU. V lednu 2022 přišla na Pražský hrad policie, aby zkontrolovala, zda se na dokumentu nenacházejí otisky prstů či stopy DNA někoho, kdo neměl k přístupu k dokumentu příslušné oprávnění. Když ale kriminalisté chtěli utajovaný dokument vydat, pracovníci Kanceláře prezidenta republiky (KPR) jim sdělili, že zpráva byla omylem skartována.

Kancelář prezidenta republiky na svém webu následně vydala prohlášení, ve kterém informovala o tom, že mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2021 Hrad skartoval vyřazené utajované písemnosti z minulých let. V prohlášení dále ujišťovala veřejnost, že mezi skartovanými dokumenty nebyl žádný, který by byl určen k archivaci a se kterým by nakládal někdo nepovolaný. Podle KPR však zpráva o Vrběticích k archivaci určena nebyla. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář její skartaci ani nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Situaci následně řešil sněmovní výbor pro bezpečnost na popud poslance a místopředsedy tohoto výboru Šimona Hellera (KDU‑ČSL). Bezpečnostní výbor v usnesení (.pdf) z února 2022 doporučil archivní a spisové službě Ministerstva vnitra i Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ), aby prošetřily dodržování požadavků na ochranu utajovaných informací na Hradě mezi 1. lednem 2021 a 3. únorem 2021, tedy datem jednání výboru. Cílem mělo být zjistit, zda ze strany Kanceláře prezidenta republiky nedošlo k pochybení. Ministerstvo vnitra prověřovalo postup Kanceláře prezidenta republiky v únoru 2022, NBÚ pak v březnu.

Obě instituce v postupu Kanceláře prezidenta republiky shledaly pochybení. NBÚ uložil pokutu ve výši čtyři tisíce korun zaměstnanci zahraničního odboru Pražského hradu kvůli „evidenci dokumentu, který se týkal setkání s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Kche‑čchin.“ Na základě kontroly Ministerstva vnitra pak Kancelář prezidenta republiky dostala pokutu 60 tisíc korun za dva přestupky. Ministerstvo vnitra nicméně neuvedlo, jakých konkrétních pochybení se Kancelář prezidenta republiky dopustila.

Několik dokumentů včetně zprávy o pozadí útoku ve Vrběticích bylo, jak ukazují dostupné informace, Kanceláří prezidenta republiky skutečně skartováno. Výrok Pavla Fischera proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Fischer hovoří o trzích konajících se v areálu Pražského hradu. Upozorňuje přitom na jejich problematičnost, a to jak z hlediska umístění, tak způsobu, jakým byla v době Zemanova prezidentského úřadování vybírána jejich pořádající firma.

Tou je konkrétně společnost Astacus podnikatele Michala Pechana. O to, aby mohl využívat část prostor Pražského hradu k pořádání vánočních trhů, si zažádal v roce 2015. Bylo to měsíc poté, co Jana Bendová, manažerka z Pechanova klubu Theatro, věnovala Straně práv občanů Zemanovci (SPOZ) částku 200 tisíc korun. Kancelář prezidenta republiky vedená Vratislavem Mynářem, bývalým předsedou SPOZ z let 2010 až 2013, žádost o dva dny později doporučila přijmout. Sám kancléř Mynář podle novináře Václava Dolejšího na povolení trhů výrazně tlačil.

Analytik organizace Transparency International Milan Eibl shrnul celou situaci následovně: „Impulz, aby se pořádaly trhy, přichází přímo od společnosti, která to nabízí Správě Pražského hradu. Následně za to ještě lobbuje sám kancléř, který je napojený na stranu, kterou ta firma sponzoruje. Dostáváme se tady do určitého trojúhelníku, který přímo vybízí k tomu, že to jsou účelové dary a účelové odměňování jednotlivých sponzorů politické strany.“

Pechanova firma dostávala na Hradě zakázky i v následujících letech; SPOZ zase inkasovala od Pechanových zaměstnanců další dary v řádech statisíců. Je třeba zmínit, že místopředsedou strany zodpovědným za financování byl zároveň Zemanův poradce Martin Nejedlý.

V březnu roku 2016 například Astacus získal smlouvu na pořádání velikonočních trhů; o dva měsíce později darovali tři Pechanovi zaměstnanci SPOZ celkem půl milionu korun. V únoru 2017 Správa Pražského hradu s Pechanem uzavřela smlouvy o tom, že bude moci trhy pořádat i po následující tři roky v prostoru u katedrály sv. Víta. V červenci 2018 pak firma získala smlouvu na pronájem restaurace Lví dvůr u vchodu do areálu Pražského hradu. Nedlouho nato dva trenéři z Pechanova fitcentra darovali SPOZ 130 tisíc korun v hotovosti.

V roce 2022 se vánoční trhy na Pražském hradě pořádané firmou Astacus ještě rozšířily o prostor druhého nádvoří Hradu. 

Již v roce 2018 zpravodajský server ČT24 informoval o tom, že Pechanovy firmy vyšetřuje policie kvůli podezření z krácení daní. O dva roky později se pak v této souvislosti Pechanovi věnovaly i Hospodářské noviny a Aktuálně.cz, když se zabývaly tématem bílých koňů, kteří obchodovali se sponzory SPOZ.

Je otázkou, nakolik má Michal Pechan blízko k samotnému Miloši Zemanovi, veřejně dostupné informace nicméně svědčí o jeho silných vazbách na přinejmenším prezidentovo okolí a stranu, která jej finančně podporovala během prezidentských voleb. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.