Přehled ověřených výroků

Francie

Ve Francii momentálně existují dvě hranice odchodu do důchodu. Základní věk odchodu do penze je stanoven na 62 let, plnou výši důchodu přitom lidé dostanou v případě, že pojištění platili určený počet čtvrtletí. Francouzi narození v roce 1961 (kterým bude 62 let v roce 2023) tak například musí do systému přispívat minimálně 168 čtvrtletí, tedy 42 let. Délka nutné doby pojištění se pro další ročníky zvyšuje, podle současných pravidel tak budou lidé narození v roce 1973 a později moci odejít do důchodu v 62 letech, jestliže do systému přispívali minimálně 43 let. Druhou hranicí je věk 67 let, kdy je plná penze vyplácena v každém případě.

Itálie

V Itálii je základní věk odchodu do důchodu stanovený na 67 let s podmínkou, že minimální doba pojištění je alespoň 20 let. Pro rok 2023 nicméně také platí tzv. kvóta 103, dle níž mohou do důchodu odejít lidé v 62 letech, pokud do důchodového systému přispívali nejméně 41 let. Výše důchodu se jim v takovém případě nekrátí jako u klasického předčasného odchodu do penze, do jejich 67 let ale nemůže přesáhnout pětinásobek minimálního důchodu, tedy dohromady 2 700 eur za měsíc (tj. přibližně 64 tisíc Kč).

Pro úplnost je vhodné zmínit, že průměrná výše italského důchodu v roce 2022 odpovídala přibližně 1 200 eur měsíčně. Dle dostupných dat z roku 2020 pobíralo téměř 90 % italských důchodců penzi nepřevyšující 2 580 eur. Věk 62 let tak lze s určitou výhradou označit jako italskou hranici odchodu do důchodu.

Řecko

V Řecku je zákonná úprava podobná jako ve Francii. V 62 letech je vyplácena plná penze při splnění podmínky 40 let (12 000 dní) pojištění. V 67 letech začíná být důchod v plné výši vyplácen lidem, kteří splní podmínku pojištění alespoň 15 let (4 500 dní).

Slovensko

Na Slovensku závisí věk odchodu do důchodu na roku narození, pohlaví a počtu vychovaných dětí. Tato data zveřejňuje web slovenské sociální pojišťovny a jsou též obsahem zákona o sociálním pojištění. 

Muži narození v roce 1960 mohou dle stávajících pravidel odejít do důchodu v 63 letech, stejně tak bezdětné ženy. U žen s dětmi se hranice odchodu do penze pohybuje dle počtu vychovaných dětí v rozmezí od 60,5 do 62,5 let. Podle posledních dostupných informací by měli slovenští muži narození v roce 1966 odcházet do důchodu v 64 letech, ženy s dětmi v rozmezí 62,5 až 63,5 let.

Závěr

Ve Francii a v Řecku odpovídá základní hranice odchodu do důchodu 62 rokům. Na Slovensku se mění dle roku narození a počtu vychovaných dětí a pohybuje se přibližně kolem 63 let. V Itálii je základní hranice stanovena na 67 let, v roce 2023 mohou ale lidé odcházet do důchodu i v 62 letech, výše důchodu se jim přitom nekrátí, pouze nemůže přesáhnout hranici 2 700 eur (64 000 Kč). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že vláda Petra Fialy neplní programové prohlášení a vymlouvá se na válku na Ukrajině. Naznačuje tak, že výmluvy nejsou na místě, neboť podle něj vlivem války neklesá v Česku hrubý domácí produkt (HDP). To se dle jeho názoru naopak dělo za jeho vlády kvůli pandemii covidu-19.

Podle tehdejších odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP skutečně v roce 2020 klesl, tedy právě v době pandemie koronaviru. První pokles ČSÚ zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2020, tedy v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Jak lze vidět na následujícím grafu ČSÚ, HDP v meziročním srovnání klesal po celý rok 2020 a ještě v 1. čtvrtletí roku 2021. Od 2. čtvrtletí již český HDP meziročně rostl, přičemž po většinu roku 2021 ještě vládl kabinet Andreje Babiše.

Petr Fiala byl do premiérské funkce jmenován 28. listopadu 2021, o několik dní později pak byli jmenováni i ministři jeho vlády. Podle předběžného odhadu, který ČSÚ publikoval ke konci letošního ledna, HDP navzdory dopadům války na Ukrajině v roce 2022 skutečně ani v jednom čtvrtletí neklesl. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že pokles ekonomického výkonu se v době pandemie netýkal pouze Česka. Například mezinárodní měnový fond (MMF) v roce 2020 hovořil o takzvaném velkém lockdownu a největšímu úpadku světové ekonomiky od začátku Velké hospodářské krize v roce 1929. MMF v dubnu 2020 odhadoval pokles světového HDP o 3 %, podle dat Světové banky za rok 2020 světová ekonomika poklesla o 3,1 %.

Nejprve uveďme, že inflaci se kromě vlády snaží zmírnit také Česká národní banka (ČNB). I vláda však svými kroky inflaci ovlivňuje, jak řekl např. bývalý člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Vláda dle něj „může svými politikami přímo ovlivnit důchodovou pozici domácností, což je klíčový faktor poptávky v ekonomice“. Podle vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) z února 2022 neplnila fiskální politika v předchozích letech svou stabilizační funkci, přičemž úspory ve státních výdajích mohou dle NRR inflaci utlumit. V neposlední řadě se pak do ceny výrobků promítají i daně (.pdf, str. 1), např. zvyšování spotřební daně.

Meziroční inflace v prosinci 2021 (tedy v posledním měsíci vlády Andreje Babiše) dle dat Českého statistického úřadu dosáhla hodnoty 6,6 % a byla o 0,6 procentního bodu vyšší než v předchozím měsíci. Jak ukazuje následující graf, meziroční míra inflace nepřetržitě stoupala již od června 2021, a nedá se tedy mluvit o „sražení“ inflace. Meziroční nárůst spotřebitelských cen pak v lednu 2023 činil 17,5 procenta.

Téměř totožný vývoj zaznamenal v popisovaném období i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá evropský statistický úřad Eurostat (.pdf). Podle jeho dat HICP v prosinci 2021 meziročně vrostl o 5,4 %, v lednu 2023 to bylo už 19,1 %.

Odlišnost od údajů ČSÚ je v tomto případě dána mírně rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který například zahrnuje i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38). I podle těchto dat Eurostatu spotřebitelské ceny od června 2021 rostly a hodnota v prosinci 2021 byla nejvyšší za celou dobu vlády Andreje Babiše.

Dodejme, že v listopadu 2021 došlo k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se dle dat ČSÚ jednalo o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. Český statistický úřad k tomu uvedl: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“ Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října tehdejší ministryně financí Babišova kabinetu Alena Schillerová.

Přestože tedy Andrej Babiš uvádí správnou hodnotu inflace k lednu 2023, jeho vláda meziroční nárůst cen v prosinci 2021 nesnížila. Inflace naopak rostla nepřetržitě už od června 2021. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš ve svém výroku zmiňuje částku 137 miliard korun, o kterou se podle něj díky inflaci navýšily příjmy státního rozpočtu. Předseda hnutí ANO zde přitom zjevně mluví o navýšení za rok 2022, tedy v prvním roce vlády Petra Fialy, v níž post ministra financí zastává Zbyněk Stanjura. 

Jak vysvětluje např. ekonom Lukáš Kovanda, vyšší inflace znamená vyšší ceny v ekonomice, tudíž i vyšší příjem státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty či z daní z příjmu.

Při schvalování státního rozpočtu na rok 2022 vláda vycházela (.pdf, str. 1–2) z makroekonomické predikce z ledna 2022, která předpokládala průměrnou míru inflace pro rok 2022 8,5 %. Schválený rozpočet tak počítal s tím, že v roce 2022 budou celkové daňové příjmy ve státním rozpočtu odpovídat částce (.xlsx) 1,360 bilionu korun. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu 2022 (.pdf) předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, predikce (.pdf) ze srpna následně počítala s nárůstem na 16,2 %. V lednu tohoto roku pak Ministerstvo financí uvedlo, že za rok 2022 odpovídala inflace v Česku 15,1 %.

V listopadu 2022 Parlament schválil novelizovanou verzi rozpočtu, která počítala (.xlsx) s daňovými příjmy 1,411 bilionu Kč. Podle dat Ministerstva financí nakonec daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení) tuto částku ještě překročily a ve skutečnosti činily 1,427 bilionu Kč (.xlsx). V porovnání s první schválenou verzí rozpočtu tedy rozdíl činí 66,6 mld. Kč.

Kdybychom se zaměřili na všechny (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu, oproti jeho původní verzi (.xlsx) došlo k navýšení o 11,2 mld. Kč (.xlsx). 

K číslu, které se pohybuje okolo 130 miliard korun, se nicméně dostaneme, když srovnáme skutečné daňové příjmy za rok 2021 (.xlsx) se skutečně vybranými daňovými příjmy za rok 2022. V tomto případě došlo ke zvýšení o 131,7 miliardy Kč. Suma 137 miliard Kč pak představuje částku, o kterou se v meziročním srovnání s rokem 2021 zvýšily celkové (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu (.pdf, str. 8).

Dodejme, že inflace ovlivňuje také výdaje státního rozpočtu. Na základě zákona dochází např. k mimořádnému zvýšení důchodů, pokud růst indexu spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Fialova vláda pak kvůli vysoké inflaci v roce 2022 zvýšila i životní a existenční minimum, a to hned třikrát.

Na závěr tedy shrňme, že oproti roku 2021, kdy byl ještě premiérem Andrej Babiš, stát v roce 2022 na daních vybral o 131,7 miliardy Kč více. Hlavním důvodem je přitom právě vysoká inflace. Celkové příjmy se pak zvýšily o 137 mld. korun. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dřívější vyjádření Petra Fialy

Andrej Babiš odkazuje na postoj premiéra Fialy (ODS) vůči rozhodnutí EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 Petr Fiala skutečně řekl (video), že tento zákaz není správný, Česká republika se mu musí postavit a „snažit se vyjednat něco jiného“. 

Plán EU pak Petr Fiala v prosinci 2021 kritizoval následovně: „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu.“ Dodejme, že v době pronesení těchto slov už byl Petr Fiala premiérem.

Současný předseda vlády tehdy také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. V červnu 2022, tedy ještě před začátkem českého předsednictví v Radě EU, pak Petr Fiala uvedl, že chce během předsednictví usilovat o zmírnění zákazu.

Plán Evropské unie

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody (.pdf) dosáhly na konci října loňského roku, tedy během českého předsednictví. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti“. Evropský parlament návrh schválil 14. února 2023, formálně jej však musí schválit ještě Rada EU.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Podle návrhu bude od roku 2035 sankcionován prodej nových osobních automobilů a dodávek poháněných fosilními palivy. Automobilky tedy mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět a cenu sankcí započítat do výsledné ceny produktu. V návrhu je pak také výjimka pro nákladní automobily a pro auta spalující bezemisní syntetická paliva. Dodejme, že podle jiného návrhu Evropské komise by i nákladní vozy měly emise postupně omezovat.

Role českého předsednictví

České předsednictví v Radě Evropské unie probíhalo od 1. července do 31. prosince loňského roku. Ke zmíněné dohodě z října 2022 mezi Evropským parlamentem a Radou tedy došlo za českého předsednictví. Předsednický stát má přitom „fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník“ a mezi jeho hlavní povinnosti patří určování priorit a agend na jednáních Rady. Předsednická země je tedy spíše vyjednavač. S tím se pojí i možnost urychlit či naopak zpomalit projednávání určitých témat.

Na úrovni Rady za českého předsednictví sice nedošlo k oficiálnímu schválení balíčku Fit for 55, Rada EU a Evropský parlament se nicméně v říjnu 2022 předběžně dohodly na podobě návrhu, kterým by mělo dojít k zákazu prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory. Europarlament pak návrh schválil v únoru 2023, tedy po konci českého předsednictví, Rada EU jej teprve musí schválit. Ministři Fialovy vlády ovšem dohodu podporovali.

Závěr

Shrňme tedy, že Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 skutečně vymezoval proti návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Toto stanovisko poté zopakoval i ve funkci premiéra, a to necelé dva týdny před zahájením českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je také pravda, že během českého předsednictví došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou EU o finální podobě návrhu na zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který je součástí balíčku Fit for 55.

Upřesněme, že české předsednictví návrh vysloveně nepřipravilo, jelikož jej představila Evropská komise, a to už v červenci 2021. Během předsednictví však Fialova vláda, jakožto vyjednavač, mohla ovlivnit finální podobu dosáhnuté dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Emisní povolenky

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti musí na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry.

Emisní povolenky vydává EU každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. Část povolenek získávají některá zařízení zdarma, část musejí provozovatelé zařízení získat formou aukcí. Od začátku roku 2023 přitom ceny emisních povolenek vystoupaly na rekordních 100,7 eur za tunu. 

Sliboval Petr Fiala snížení ceny?

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v roce 2021 řekl, že se příští vláda „musí soustředit na ceny emisních povolenek“ a poukazoval přitom na jejich vysokou cenu. V říjnu 2021 pak uvedl, že se musí upravit trh tak, aby ceny nestoupaly příliš rychle. Na svém twitteru Petr Fiala napsal, že bude Evropskou Komisi tlačit, „aby uvolnila emisní povolenky, což zlevní energie.“

O snaze snížit cenu emisních povolenek se předseda vlády zmínil např. i v listopadu loňského roku po setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni na konferenci o změně klimatu COP27. S italskou političkou Fiala konkrétně mluvil o tom, jak snížit ceny emisních povolenek.

Dohoda EU o rozšíření emisních povolenek

Zmiňme, že systém pro obchodování s emisemi se v průběhu let rozšiřuje a je rozdělený do několika fází. Současná, čtvrtá, fáze začala v roce 2021. Evropská komise pak v červenci 2021 navrhla rozšíření EU ETS., o kterém mluví Andrej Babiš. Daný návrh europoslanci v prvním čtení odhlasovali v červnu 2022. Podobu a úpravy (.pdf) tohoto rozšíření, jež dle návrhu zahrnuje i spalování paliv v odvětví budov (.pdf, str. 20, 57), od července 2021 také opakovaně projednávala Rada EU. Ke konečnému schválení rozšíření EU ETS nicméně zatím nedošlo a nové nařízení tak není v platnosti.

V prosinci 2022 se ale na změně pravidel systému obchodování s povolenkami předběžně dohodla Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se zástupci Evropského parlamentu. Upravený systém se bude skutečně vztahovat také na vytápění budov a silniční dopravu, tedy i na pohonné hmoty, které se jejich vlivem mohou zdražit.

Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Pokud by však přetrvávaly výjimečně vysoké ceny energií, zavedení povolenek na vytápění budov by mělo platit až od roku 2028. V prvních letech rozšíření by pak měla být zajištěna nízká cena povolenek, respektive zastropování na 45 eurech za povolenku. Část výnosů z prodeje povolenek se pak má vložit do Sociálního fondu pro klimatická opatření, z něhož budou čerpat zranitelné domácnosti nebo mikropodniky.

Závěr

Na závěr shrňme, že o návrhu na rozšíření systému emisních povolenek oficiálně hlasoval jen Evropský parlament v prvním čtení. V Radě EU ještě schválení návrhu nařízení neproběhlo. Zástupci Evropského parlamentu a Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se nicméně domluvili na předběžné dohodě, podle níž by mělo dojít k rozšíření současného systému emisních povolenek.

Lze tedy říci, že české předsednictví „prosadilo“ rozšíření emisních povolenek i na budovy a silniční dopravu. Premiér Petr Fiala přitom v minulosti opakovaně tvrdil, že chce snížit cenu emisních povolenek. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Hranice odchodu do důchodu

O zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu se Petr Fiala zmínil v listopadu minulého roku v rozhovoru (video, 12:02) pro Blesk.cz či pro Deník.cz, kde konkrétně řekl: „Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou pro to ani důvody.“

V posledních dnech už je jeho přístup k případnému posunu důchodového věku jiný. Na tiskové konferenci konané 14. února 2023 zmiňoval důchodovou reformu, kterou podle něj vláda musí udělat. Zde už mluvil o tom, že by se případné zvýšení věku odchodu týkalo lidí, kteří půjdou do penze za 20 až 30 let. Zároveň zdůraznil, že zatím nechce prozrazovat žádné podrobnosti, protože vláda tou dobou ještě o ničem nerozhodla.

Zvyšování daní

V rozhovoru pro Blesk.cz v listopadu 2022 Fiala také řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. 

Pár dní nato už ale Petr Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by šlo o „krok ke zjednodušení daňového systému“. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 % by mohla platit jedna sazba 13 nebo 14 %. To by podle odhadů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ve výsledku vedlo k průměrnému zvýšení DPH, a to v závislosti na zvolené výši jednotné sazby. Dále by chtěl Fiala například mírně navýšit daň z nemovitostí, která je nyní podle jeho slov „mimořádně nízká“.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zastával post ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky od ledna 2014 do května 2017, kdy jej nahradil Ivan Pilný (za ANO). V našem odůvodnění se tedy podíváme na to, jestli byl dluh České republiky v tomto období opravdu nejnižší, jak tvrdí Andrej Babiš. Vzhledem k tomu, že předseda hnutí ANO nespecifikuje, co konkrétně myslí pojmem „zadlužení“, zaměříme se na několik ukazatelů týkajících se zadlužení státu, ať už v časovém či mezinárodním srovnání.

Vývoj českého zadlužení v čase

Jak ukazuje graf níže, od roku 2013 státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) kontinuálně klesal, a to až do roku 2019, tedy i v prvních letech, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Nejedná se však o historicky nejnižší zadlužení, jak bývalý premiér tvrdí. Před rokem 2009 byla hodnota dluhu ku HDP vždy nižší než v době Babišovy vlády.

Celkový státní dluh byl v prvních letech působení Andreje Babiše nižší než v předcházejících letech, ovšem opět nebyl nejnižší. Dodejme, že dluh vzrostl v roce 2020 i kvůli pandemii covidu-19. Nejvyšší kontrolní úřad však v dubnu 2022 vydal zprávu za rok 2021, po jehož valnou většinu stála v čele země Babišova vláda. V dokumentu se v souvislosti s tempem zadlužování státu píše (.pdf, str. 12), že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“.

Mezinárodní srovnání

Pokud se podíváme na výši vládního dluhu v poměru k HDP, můžeme jej porovnat za sledované období s ostatními členskými státy EU. Upřesněme, že státní a vládní dluh se od sebe liší. Státní dluh tvoří státní finanční pasiva, kterými jsou dluhy státu odpovídající hodnotám jím vydaných dluhopisů a vystavených směnek, dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů. Obecně tedy dluhy státu.

Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí, zahrnuje tedy více subjektů. Jsou v něm obsažena jejich pasiva jako půjčky a cenné papíry. Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu též operace státních fondů, Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy, část ústředně řízených příspěvkových organizací, místní rozpočty nebo zdravotní pojišťovny. Jsou to tedy dluhy nejen státu, ale také dalších subjektů veřejného sektoru.

Jak je vidět na grafu níže, v letech, kdy byl Andrej Babiš ministr financí, se Česko pohybovalo mezi státy s nízkým poměrem vládního dluhu k HDP v EU. Nicméně ani v tomto srovnání nebyla v letech 2014–⁠2017 ČR zemí s celkově nejnižším dluhem. Dodejme, že ani v porovnání s předchozími českými vládami nebyl vládní dluh nejnižší, před rokem 2009 nikdy nepřesáhl 30 % HDP.

Když bychom se zaměřili na tempo, jakým se v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí či premiérem, snižoval vládní dluh, ani v tomto případě nebylo Česko na prvním místě. Jak je vidět v následujícím grafu, mezi lety 2014 a 2021 se vládní dluh ku HDP snížil o 1,9 procentního bodu, přičemž 11 z 26 ostatních států EU své zadlužení snížilo výrazněji. Ani v kratším období, kdy byl Andrej Babiš ministrem nebo v letech 2014–2019 (období před pandemií covidu-19), Česko nebylo zemí s nejrychleji se snižujícím zadlužením.

Ani z jednoho z výše zmíněných ukazatelů tak nevyplývá, že Česko mělo nejnižší dluh během období, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Zadlužení České republiky nebylo v době působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí a následně v premiérské funkci nikdy „nejnižší“. To platí jak ve srovnání s absolutní či relativní výší státního dluhu v minulosti, tak v mezinárodním srovnání výše i tempa růstu ukazatele vládního dluhu ku HDP. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí pak ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen (tedy inflace) dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února, meziměsíční inflace dle nich dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí však uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun, a celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů vzrostl na zhruba 80 miliard korun. Jelikož tedy Miloš Vystrčil ve výroku uváděl nepřesné, nižší číslo vycházející z tehdy již neaktuálních odhadů, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že na Vystrčilova slova o 60 miliardách Kč v debatě reagovala Alena Schillerová. Upozorňovala na to, že deficit důchodového účtu bude vyšší, a to „80 miliard“, což po její poznámce uznal i sám Vystrčil (video, čas 20:42).

11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Alena Schillerová zde reaguje na výrok Miloše Vystrčila o výši schodku důchodového účtu na konci roku 2023. Podle Miloše Vystrčila bude tento schodek přes 60 mld. Kč.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února a meziměsíční inflace dle něj dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí nicméně uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun. Celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů skutečně činil zhruba 80 miliard korun. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr je vhodno doplnit, že 11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.