Přehled ověřených výroků

Klára Dostálová v debatě mluvila o možných variantách reformy důchodového systému. Řekla, že je otázka, zda „svěřit peníze všech našich občanů do rukou soukromých penzijních fondů“, protože vláda Petra Fialy říká, že „může krachnout státní důchodový účet“. Poté zmiňovala, že když existuje pravděpodobnost, že „krachne“ státní důchodový účet, mohl by stejně dopadnout i „státní penzijní fond“.

Termín „důchodový účet“

Uveďme, že např. Ministerstvo financí běžně používá výraz „deficit důchodového účtu“ (.pdf, str. 120 z 516), kterým se označuje schodek v hospodaření důchodového systému. Konkrétně se jedná o vyčíslení (.pdf, str. 170–171) rozdílu mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému.

Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze. Takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. Zmínka o tomto účtu se objevila např. v textu Otakara Zmítka z roku 2012, který vyšel v komunistických Haló novinách. Vůči Zmítkově článku se již tehdy ohradilo Ministerstvo financí, které uvedlo, že žádný důchodový fond neexistuje:

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu," vysvětlil rezort financí způsob financování penzí.

Ministerstvo financí se k domnělému účtu vyjádřilo (.pdf) i v roce 2020, kdy uvedlo, že „žádný důchodový účet ani fond nebyl zřízen, důchody se rozpočtovaly a vyplácely průběžně jako jiné výdaje státu“ (str. 1).

Vyjádření představitelů vládních stran

Ačkoli neexistuje důchodový účet, na kterém by se shromažďovaly peníze, někteří představitelé vládních stran mluvili o tom, že by se v budoucnu mohl zhroutit důchodový systém.

Podle serveru iROZHLAS.cz např. senátor za ODS Tomáš Goláň v březnu ve spojitosti s úpravami valorizačního mechanismu řekl, že bez systémových změn se „v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí“. Poukazoval přitom na to, že výdaje důchodového systému převyšují jeho příjmy.

V únoru také Deník N uvedl, že podle premiéra Fialy by v roce 2050 mohl být dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun ročně, což by stát nedokázal ufinancovat. Předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný k reformě důchodového systému tehdy řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Závěr

Pojem „důchodový účet“ se běžně používá při popisu stavu příjmů a výdajů důchodového systému, který funguje na průběžném principu. Daný výraz tak např. neoznačuje oddělený účet či fond, ve kterém by se shromažďovaly peníze. Přímo členové vlády o možném krachu nemluvili, někteří představitelé vládních stran nicméně skutečně uváděli, že bez penzijní reformy může v budoucnosti dojít ke „zhroucení“ či „zkolabování“ důchodového systému, protože stát nebude mít prostředky, jak vyplatit všechny důchody. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zde reaguje na slova Kláry Dostálové (za ANO), která v debatě uvedla, že „vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet“. Proti tomuto tvrzení se pak Jurečka vymezuje právě výrokem, že „nikdo z vlády“ o krachu důchodového účtu nemluvil. Dále k tomu dodává, že vláda mluvila jen o tom, že v roce 2050 bude schodek důchodového účtu každoročně dosahovat přibližně 5 % HDP.

Termín „důchodový účet“

Na začátek je vhodné upřesnit, že se pojem „důchodový účet“ běžně používá při vyčíslení deficitu důchodového systému  (.pdf, str. 120 z 516). „Deficit důchodového účtu“ konkrétně popisuje rozdíl mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému (.pdf, str. 170–171). Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze – takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. 

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu,“ vysvětluje Ministerstvo financí způsob financování penzí.

Vyjádření členů vládní pětikoalice

O tom, že by v budoucnu mohly schodky důchodového účtu dosahovat 300 miliard Kč ročně, mluvil na začátku února 2023 například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souvislosti s nutností provést důchodovou reformu tehdy uvedl: „Ta demografická křivka je neúprosná. Všichni vidíme, jak to vypadá, pokud neuděláme nic, tak za nějakých 15 let bude jenom na důchodovém účtu ročně schodek pět procent HDP, to znamená, v dnešních cenách si představme, že jenom na důchodovém účtu by byl schodek 300 miliard ročně.“

Přímo rok 2050 zmiňoval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vyjádření z února. „Čelíme (…) problému, že v roce 2050 bychom mohli mít dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun, což nejde zaplatit. Reforma zajistí, že jako Česká republika budeme vyplácet důstojné penze i lidem mladším 40 let,“ komentoval reformu předseda vlády.

Sám Marian Jurečka také ve Sněmovně na začátku března uváděl, že pokud vláda nic neudělá, bude se deficit důchodového účtu přibližně v roce 2050 dostávat „už pod minus 5 %“ HDP.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat vyjádření, ve kterých by o možném „krachu“ důchodového účtu mluvili přímo členové vlády. O zhroucení či kolapsu důchodového systému nicméně mluvili někteří zástupci vládních stran.

Poslanec za ODS Libor Turek například ve svém komentáři na webu ODS napsal, že pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, „výsledkem by byl deficit důchodového účtu po roce 2050 až 5 % HDP, to znamená 300–350 mld. Kč“. Kvůli tomu by poté podle něj následoval „krach důchodového systému, rozvrat veřejných financí“ a penze by mohly klesnout i o „50 % v důsledku insolvence, bez ohledu na demografický vývoj“.

O možném zhroucení důchodového systému už kolem roku 2030 mluvili mj. senátor za ODS Tomáš Goláň nebo předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Ten v únoru k reformě důchodového systému řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Odhady deficitu důchodového účtu

Doplňme, že lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje, že v roce 2022 činil hrubý domácí produkt 6,749 bilionu Kč, pro rok 2023 odhaduje HDP na 7,308 bilionu Kč. Pokud bychom tedy vycházeli z dat za uplynulý rok, odpovídalo by 5 % HDP přibližně 337 miliardám Kč. Uvedený přepočet se tak pohybuje okolo 300 mld. Kč, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka.

Informace o předpokládaném vývoji důchodového deficitu popisuje např. Národní rozpočtová rada (NRR), což je nezávislý odborný orgán v oblasti rozpočtové politiky, ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf) ze září 2022.

V dokumentu stojí (.pdf, str. 26), že důchodový systém bude v nejbližších letech vykazovat mírné deficity. Od roku 2030 ale naroste počet důchodců, kvůli čemuž se schodky budou prohlubovat, přičemž kolem roku 2059 mají dle predikce dosahovat zhruba 4 % HDP. Kolem roku 2050, který ministr Marian Jurečka zmiňuje, by deficit důchodového účtu měl dle predikce NRR představovat 3,6 % HDP. Dodejme, že deník E15 v říjnu loňského roku psal o tom, že v polovině století by schodek důchodového systému mohl dosahovat 4 % HDP, což by v tehdejších cenách znamenalo 250 až 300 miliard korun.

Mírně odlišnou, aktuálnější predikci popisuje Filip Pertold, ekonom, zástupce ředitele think-tanku IDEA a poradce (.pdf, str. 2) ministra práce a sociálních věcí (video, čas 0:10). Ten na začátku března uvedl (video, čas 15:38), že demografická krize ovlivňující důchodový systém bude vrcholit ve 40. letech a schodek systému bude činit přibližně „5 % HDP“, což je „v současných cenách 350 miliard Kč“.

Závěr

Na závěr shrňme, že premiér Petr Fiala v únoru uváděl, že v roce 2050 by deficit důchodového účtu každoročně mohl dosahovat 300 miliard Kč. Podobně se vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by za 15 let, tj. zhruba kolem roku 2040, mohl schodek důchodového účtu činit 5 % HDP, což vyčísloval právě na cca 300 miliard korun.

Marian Jurečka má pravdu v tom, že o krachu důchodového účtu nemluvili přímo členové vlády. O krachu či zhroucení důchodového systému nicméně ve spojitosti s neudržitelností 300miliardových deficitů mluvili zástupci stran vládní pětikoalice, např. poslanec za ODS Libor Turek. O možném kolapsu důchodového systému v případě, že by nedošlo k reformním krokům, mluvil mj. i předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Z těchto důvodů výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již v únoru zmiňoval, že se v rámci plánované důchodové reformy nebude měnit nic pro lidi, kteří se narodili před rokem 1973. O několik dní později se ministr Jurečka vyjádřil i směrem k mladším generacím: „Kdybychom pokračovali a neudělali nic tak, jako to udělali naši předchůdci, tak prostě mladí lidé slušnou penzi mít nebudou.“

Podobně se v únoru pro Českou televizi vyjadřoval i předseda vlády Petr Fiala, který konkrétně hovořil o případném posunu odchodu do důchodu: „Nemůže se to týkat lidí, kteří mají před penzí. To je vyloučeno. (…) Muselo by to být dlouhodobé – pro lidi, kteří půjdou do penze třeba za dvacet, třicet let.“

O důchodové reformě mluvil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Interview ČT24, a to už v lednu, kdy konkrétně řekl (video, čas 27:57): „Nebude se to pravděpodobně, případná změna pravidel, týkat lidí, kteří mají pár let do penze, protože (…) nedostanou dostatek času, aby například změnili své chování, například víc šetřili. Bude se to týkat generace především asi 50 mínus, možná 45 mínus.“

Poslankyně Klára Dostálová obviňuje Mariana Jurečku z toho, že si protiřečí, když na jedné straně mluví o tom, že je pro něj důležité, aby se do důchodové reformy „otiskl důraz na výchovu dětí“, a na straně druhé připouští debaty o tom, že by došlo k úpravám tzv. výchovného, tedy příplatku k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.

Současná legislativa s valorizací výchovného počítá –⁠ částka se má zvyšovat v závislosti na řádné i mimořádné valorizaci důchodů. Výchovné se má tedy od roku 2024 zvýšit stejným způsobem jako procentní výměry penzí. Současný ministr práce a sociálních věcí Jurečka v médiích opakovaně připouštěl ochotu k jednání o tom, zdali – a případně jak – by měl být tento příspěvek valorizován. Zdůrazňoval však, že výchovné nehodlá rušit.

Marian Jurečka tedy skutečně vyjádřil ochotu jednat o úpravě výchovného, a to konkrétně o změně jeho valorizace. To lze označit za úpravu, která by v budoucnosti mohla vést k menší vyplácené částce, než jakou stanovuje současná podoba zákona. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tímto výrokem reaguje na slova Kláry Dostálové, že si protiřečí ve svých vyjádřeních pro média, co se týče tzv. výchovného (video, čas 16:35). Dostálová v debatě kritizovala také to, že Jurečka na jedné straně mluví o tom, že je v rámci důchodového systému důležité ocenit rodičovství, na druhé je ale o úpravě výchovného ochotný jednat.

Upřesněme, že výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení ve Sněmovně prosadila ještě v roce 2021 ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění.

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace). Pokud v předchozím roce došlo i k mimořádné valorizaci důchodů, k počtu procent navýšení výchovného se dále přičítá ještě tolik procent, o kolik se v uvedeném mimořádném termínu zvýšila zásluhová část penzí.

Marian Jurečka o tom, že výchovné vláda zachová, mluvil v médiích opakovaně. Zrušení příspěvku kabinetu na konci října 2022 doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), ministr Jurečka nicméně 3. listopadu v rozhovoru pro DVTV tento návrh odmítl (video, čas 14:36). Stejně se vyjádřil 18. prosince 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 47:53) poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v médiích opakovaně mluvil o svém záměru výchovné omezit.

22. února 2023 server iDNES.cz zveřejnil článek s titulkem Jurečka přiznal, že kvůli vysokým nákladům může koalice přehodnotit výchovné. V něm redakce vycházela z Jurečkových vyjádření na tiskové konferenci, která se ten den konala po jednání vlády. Na otázku, jestli vláda bude projednávat „úvahy o změně příspěvku na výchovné“, tehdy Jurečka odpověděl, že kabinet o tom jednat bude a dodal: „My si musíme říct, jestli tento krok chceme, nebo nechceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu do budoucna.“ Právě tuto citaci pak použil server iDNES.cz. Jurečka nicméně na konferenci také dále řekl: „Klíčové je to, že výchovné tady dnes je. Ten institut bude platit i v budoucnu. To, jak naložíme s otázkou valorizace, a je tam možných několik variant, které můžeme zvolit, tak to si (…) nechám na ta jednání s koaličními partnery.“

Právě na znění titulku uváděného článku pak Jurečka reagoval 25. února 2023 ve svém příspěvku pro Deník.cz, ve kterém mj. napsal: „Říkám zcela jednoznačně a odpovědně, že žádné rušení výchovného vláda nechystá. A to ani po důchodové reformě, kterou nyní projednáváme a brzy podrobně představíme veřejnosti.“ Zároveň tehdy znovu připustil, že je ochotný vést jen diskuzi o tom, zda, případně jak, by měl být příspěvek valorizován.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka tedy skutečně řekl, že vláda výchovné rušit nebude, a že připouští pouze jednání týkající se úpravy mechanismu jeho valorizace. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda odpovídal na otázku moderátorky, která zmiňovala loňské rozmrazení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Ptala se, proč se vládní koalice staví odmítavě k návrhu opozice na zmrazení platů politiků. Svůj výrok přitom Kohajda používá jako argument, proč vláda s opozičním návrhem nesouhlasí.

Zmíněný návrh, který předložil Andrej Babiš, měl být ve Sněmovně projednáván v pátek 10. března. Opoziční hnutí ANO a SPD ovšem neměly dostatečný počet hlasů na to, aby se tento bod na program schůze dolní komory dostal. Andrej Babiš konkrétně navrhoval (.pdf, str. 1) změnit zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, tak, aby platová základna zůstala až do roku 2026 stejná, jako byla v roce 2021 (.pdf, str. 2–3). Soudců a státních zástupců se dané zmrazení podle předloženého návrhu týkat nemá (.pdf, str. 1–2).

Upřesněme, že uvedený zákon č. 236/1995 Sb. upravuje platy jak poslanců, senátorů a soudců, tak i členů vlády, prezidenta, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů. Platy státních zástupců tímto zákonem přímo ošetřeny nejsou. Podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců hraje při výpočtu jejich platů roli platová základna soudců, stanovená právě zákonem o platu představitelů státní moci. Konkrétně je platová základna státních zástupců stanovena jako 90 % platové základny soudců.

Dodejme, že Michaelem Kohajdou udávané počty jsou pak přesné. Počet poslanců stanovuje článek 16 Ústavy České republiky na 200, senátorů na 81. Podle posledních dostupných informací Ministerstva spravedlnosti za rok 2021, byl v daném roce tzv. evidenční počet soudců (tj. všech soudců včetně dlouhodobě nepřítomných, např. nemocných apod.) celkem 3 007 (.pdf, str. 13, 89, 150, 170, 178). Počet státních zástupců podle údajů z roku 2019 činí 1 252. Podobné počty soudců a státních zástupců zmiňuje např. i poslední ucelený přehled, který Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v roce 2014.

Na závěr shrňme, že Michael Kohajda ve svém výroku správně uvádí počty poslanců, senátorů, soudců i státních zástupců. Svůj výrok však uvádí jako argument, proč vláda nesouhlasí s návrhem Andreje Babiše na zmrazení platů některých ústavních činitelů. Daný návrh však navrhuje zmrazit platy především poslanců, senátorů a členů vlády, nikoli platy soudců a v důsledku ani platy státních zástupců. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy ústavních činitelů

Platy ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci, který se týká prezidenta republiky, poslanců a senátorů, členů vlády, soudců a zprostředkovaně i státních zástupců. Podle tohoto zákona se jejich plat odvíjí od průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice (do roku 2021 v nepodnikatelské sféře; .pdf, str. 3), která v posledních letech rostla. Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde, což udělal v minulých letech.

V prvním případě předložila skupina poslanců v srpnu 2020 Sněmovně návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který byl Sněmovnou na konci listopadu 2020 ve znění pozměňovacího návrhu (.pdf) schválen. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat, ta poté putovala k prezidentovi, který ji podepsal na konci prosince 2020. Mezi lety 2020 a 2021 se proto platy ústavních činitelů nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Na přelomu let 2021 a 2022 již platy ústavních činitelů automaticky vzrostly, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února do konce roku 2022 (.pdf, str. 6). Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Prezident ji následně podepsal, a celá novela v únoru 2022 vstoupila v účinnost. Jediným měsícem s vyšší úrovní platů tak byl leden 2022. Platy ústavních činitelů tedy zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému (skokovému) navýšení.

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců tedy byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky (od roku 2020 do roku 2023) zůstaly tyto platy na stejné úrovni.

Platy státních zaměstnanců

Plošné navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 korun od ledna 2022 původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách. I v jejich případě se nicméně nakonec jednalo o nárůst jen o 700 Kč (také v závislosti na platové třídě). Např. pedagogové měli podle plánu Babišovy vlády dostat přidáno 3,5 %, rozhodnutím nové vlády to pak bylo jen 2 %.

Od září 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů o 10 % i u ostatních státních zaměstnanců, kterým nebyl zvýšen plat v lednu. Jednalo se například o zaměstnance ve správních úřadech, nepedagogické pracovníky ve školství či nezdravotnické profese ve zdravotnictví.

Důchody

Co se týče růstu důchodů, je nutné upozornit na valorizaci, která je stanovena zákonem. Ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení.

Ještě za vlády Andreje Babiše v roce 2020 došlo k růstu (.pdf, str. 3, 6) důchodů i nad zákonnou valorizaci, a to díky novele zákona o důchodovém pojištění z roku 2019. Průměrný důchod vzrostl zhruba o 900 Kč měsíčně, tedy přibližně o 150 Kč nad zákonnou valorizaci. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

Pro rok 2021 vycházela valorizace důchodů z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Základní výměra důchodu se od ledna 2021 (.pdf, str. 1) zvýšila o 60 korun měsíčně, procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod se tak od ledna 2021 zvýšil přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a opět mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

Dodejme, že v září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem dále podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Upřesněme, že toto výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Závěr

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky zůstaly tyto platy na stejné úrovni (tj. na úrovni z roku 2020). Platy státních zaměstnanců i důchody v té době skutečně rostly. Výrok Michaela Kohajdy proto hodnotíme jako pravdivý.

Michael Kohajda porovnává zmražené platy politiků s podle něj vysokým růstem důchodů, který byl způsoben převážně mimořádnými valorizacemi. Výši penzí totiž v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Upřesněme, že poslanec Kohajda v kontextu výroku časové období dále nevysvětluje a  ani nezmiňuje mimořádnou valorizaci, která proběhne v červnu letošního roku. Data o růstu důchodů pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání rozhovoru tak pochází z ledna 2023, vzhledem k Michaelem Kohajdou zmiňovaným rokem a půl je tak porovnáme s údaji z června 2021.

Jak je patrné z grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %, nikoliv o 38 %. Dodejme, že i kdyby Michael Kohajda ve svém vyjádření počítal s červnovou valorizací, uváděl by také nepřesný údaj. Oproti konci roku 2021 se penze ve druhé polovině letošního roku zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl sice vzrostly, ovšem ne tak výrazně, jak uvádí poslanec Kohajda. Penze se od června 2021 navýšily o 26,3 %, nikoliv o 38 procent. Tento rozdíl nespadá do našeho tolerančního pásma, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Michael Kohajda v kontextu mluví o návrhu hnutí ANO zmrazit platy politiků, jehož projednávání poslanci vládní koalice neschválili. Později však ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že kabinet jedná o vlastním návrhu na zmrazení platů. Kohajda dále poukazuje na to, že zmrazení platů se v minulosti netýkalo jen politiků, ale i soudců a státních zástupců, kteří s tímto zásahem nesouhlasili.

Platy soudců se stanovují podle platové základny vycházející z průměrné mzdy. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává. Obdobné podmínky mají také státní zástupci.

V srpnu 2020 předložila skupina poslanců návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který Sněmovna na konci listopadu 2020 schválila. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat a prezident návrh podepsal v prosinci zmíněného roku. Od 1. ledna 2021 se tak platy ústavních činitelů (včetně soudců a státních zástupců) nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Soudci a státní zástupci tehdy ze solidarity zmrazení vlastních platů akceptovali, platy se tedy v roce 2021 odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 5–6).

Na přelomu let 2021 a 2022 pak platy ústavních činitelů automaticky vzrostly o 6 %, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6) do konce roku. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Byla tedy postoupena prezidentovi, který ji podepsal. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému navýšení. Dodejme, že ke schválení uvedené změny zákona došlo v rámci procesu legislativní nouze (.pdf).

Problém, který nastal po schválení zmrazení platů v lednu 2022, byl také způsoben tím, že se namísto pouhého zmrazení jednalo o mírné snížení platů. Přesněji u soudců ze 106 986 korun v lednu 2022 na 100 872 korun od února stejného roku, u státních zástupců pak z lednových 96 287 korun na únorových 90 749 korun. Podle některých státních zástupců byl návrh protiústavní. Už v minulosti se přitom soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud, který jejich stížnostem vyhověl.

Kvůli zmrazení platů se někteří soudci obrátili na soudy. Žalobu na toto zmrazení podal například jeden ze soudců ústeckého krajského soudu, který se domáhal vyrovnání rozdílu v platu za únor 2022. Okresní soud, ke kterému soudce žalobu podal, došel k závěru, že novela zákona byla protiústavní kvůli tomu, že nebyly splněny podmínky pro schválení stavu legislativní nouze, návrh navíc nebyl projednán se zástupci justice. Zmrazením platů z roku 2022 se začal zabývat i Ústavní soud.

Platy ústavních činitelů (a tedy i soudců a státních zástupců) byly zmrazeny od začátku roku 2021. Od ledna 2023 pak došlo k jejich automatickému navýšení. Platy se tak nezměnily (s výjimkou ledna 2022) od roku 2020 do roku 2023, tedy tři roky. Z toho ale jen ve dvou letech (2021 a 2022) došlo k jejich zmrazení, vyjádření poslance Kohajdy tak není zcela přesné. Michael Kohajda však správně uvádí, že platy zmrazeny byly a někteří soudci podali žaloby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.