Přehled ověřených výroků

Patrik Nacher mluví o plakátu, který koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) použila v kampani před sněmovními volbami v říjnu 2021. Koalice se prostřednictvím plakátu vymezovala proti zvyšování daně z nemovitosti, přičemž právě toto sdělení na svém facebooku v srpnu 2021 sdílel Zbyněk Stanjura (ODS). V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.“

Hodí se ovšem doplnit, že se jednalo pouze o stanovisko koalice SPOLU, nikoliv všech stran současné vládnípětikoalice. Například vládní Piráti se před sněmovními volbami k návrhům na zvyšování daně z nemovitosti v určitých případech nestavěli tak odmítavě. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht např. v květnu 2021 vyjádřil podporu zvyšování daně z nemovitosti u velkých firem. V diskuzi na CNN Prima News tehdy uvedl (video, čas 39:55): „Pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, (…) kde nejsou ani zaměstnanci, tak tyto velké společnosti, proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) nebavit.“

Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura se na svých sociálních sítích před sněmovními volbami skutečně stavěl odmítavě ke zvyšování daně z nemovitosti. Naopak letos 15. března řekl, že podle něj by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až dvojnásobně. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je vhodno doplnit, že předseda Pirátů Ivan Bartoš 15. března Stanjurův návrh komentoval slovy, že mezi stranami vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti zatím není shoda.

Poslanec Michael Kohajda v kontextu mluví o návrhu hnutí ANO zmrazit platy politiků, jehož projednávání poslanci vládní koalice neschválili. Později však ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že kabinet jedná o vlastním návrhu na zmrazení platů. Kohajda dále poukazuje na to, že zmrazení platů se v minulosti netýkalo jen politiků, ale i soudců a státních zástupců, kteří s tímto zásahem nesouhlasili.

Platy soudců se stanovují podle platové základny vycházející z průměrné mzdy. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává. Obdobné podmínky mají také státní zástupci.

V srpnu 2020 předložila skupina poslanců návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který Sněmovna na konci listopadu 2020 schválila. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat a prezident návrh podepsal v prosinci zmíněného roku. Od 1. ledna 2021 se tak platy ústavních činitelů (včetně soudců a státních zástupců) nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Soudci a státní zástupci tehdy ze solidarity zmrazení vlastních platů akceptovali, platy se tedy v roce 2021 odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 5–6).

Na přelomu let 2021 a 2022 pak platy ústavních činitelů automaticky vzrostly o 6 %, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6) do konce roku. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Byla tedy postoupena prezidentovi, který ji podepsal. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému navýšení. Dodejme, že ke schválení uvedené změny zákona došlo v rámci procesu legislativní nouze (.pdf).

Problém, který nastal po schválení zmrazení platů v lednu 2022, byl také způsoben tím, že se namísto pouhého zmrazení jednalo o mírné snížení platů. Přesněji u soudců ze 106 986 korun v lednu 2022 na 100 872 korun od února stejného roku, u státních zástupců pak z lednových 96 287 korun na únorových 90 749 korun. Podle některých státních zástupců byl návrh protiústavní. Už v minulosti se přitom soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud, který jejich stížnostem vyhověl.

Kvůli zmrazení platů se někteří soudci obrátili na soudy. Žalobu na toto zmrazení podal například jeden ze soudců ústeckého krajského soudu, který se domáhal vyrovnání rozdílu v platu za únor 2022. Okresní soud, ke kterému soudce žalobu podal, došel k závěru, že novela zákona byla protiústavní kvůli tomu, že nebyly splněny podmínky pro schválení stavu legislativní nouze, návrh navíc nebyl projednán se zástupci justice. Zmrazením platů z roku 2022 se začal zabývat i Ústavní soud.

Platy ústavních činitelů (a tedy i soudců a státních zástupců) byly zmrazeny od začátku roku 2021. Od ledna 2023 pak došlo k jejich automatickému navýšení. Platy se tak nezměnily (s výjimkou ledna 2022) od roku 2020 do roku 2023, tedy tři roky. Z toho ale jen ve dvou letech (2021 a 2022) došlo k jejich zmrazení, vyjádření poslance Kohajdy tak není zcela přesné. Michael Kohajda však správně uvádí, že platy zmrazeny byly a někteří soudci podali žaloby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Michael Kohajda porovnává zmražené platy politiků s podle něj vysokým růstem důchodů, který byl způsoben převážně mimořádnými valorizacemi. Výši penzí totiž v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Upřesněme, že poslanec Kohajda v kontextu výroku časové období dále nevysvětluje a  ani nezmiňuje mimořádnou valorizaci, která proběhne v červnu letošního roku. Data o růstu důchodů pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání rozhovoru tak pochází z ledna 2023, vzhledem k Michaelem Kohajdou zmiňovaným rokem a půl je tak porovnáme s údaji z června 2021.

Jak je patrné z grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %, nikoliv o 38 %. Dodejme, že i kdyby Michael Kohajda ve svém vyjádření počítal s červnovou valorizací, uváděl by také nepřesný údaj. Oproti konci roku 2021 se penze ve druhé polovině letošního roku zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl sice vzrostly, ovšem ne tak výrazně, jak uvádí poslanec Kohajda. Penze se od června 2021 navýšily o 26,3 %, nikoliv o 38 procent. Tento rozdíl nespadá do našeho tolerančního pásma, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Platy ústavních činitelů

Platy ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci, který se týká prezidenta republiky, poslanců a senátorů, členů vlády, soudců a zprostředkovaně i státních zástupců. Podle tohoto zákona se jejich plat odvíjí od průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice (do roku 2021 v nepodnikatelské sféře; .pdf, str. 3), která v posledních letech rostla. Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde, což udělal v minulých letech.

V prvním případě předložila skupina poslanců v srpnu 2020 Sněmovně návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který byl Sněmovnou na konci listopadu 2020 ve znění pozměňovacího návrhu (.pdf) schválen. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat, ta poté putovala k prezidentovi, který ji podepsal na konci prosince 2020. Mezi lety 2020 a 2021 se proto platy ústavních činitelů nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Na přelomu let 2021 a 2022 již platy ústavních činitelů automaticky vzrostly, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února do konce roku 2022 (.pdf, str. 6). Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Prezident ji následně podepsal, a celá novela v únoru 2022 vstoupila v účinnost. Jediným měsícem s vyšší úrovní platů tak byl leden 2022. Platy ústavních činitelů tedy zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému (skokovému) navýšení.

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců tedy byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky (od roku 2020 do roku 2023) zůstaly tyto platy na stejné úrovni.

Platy státních zaměstnanců

Plošné navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 korun od ledna 2022 původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách. I v jejich případě se nicméně nakonec jednalo o nárůst jen o 700 Kč (také v závislosti na platové třídě). Např. pedagogové měli podle plánu Babišovy vlády dostat přidáno 3,5 %, rozhodnutím nové vlády to pak bylo jen 2 %.

Od září 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů o 10 % i u ostatních státních zaměstnanců, kterým nebyl zvýšen plat v lednu. Jednalo se například o zaměstnance ve správních úřadech, nepedagogické pracovníky ve školství či nezdravotnické profese ve zdravotnictví.

Důchody

Co se týče růstu důchodů, je nutné upozornit na valorizaci, která je stanovena zákonem. Ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení.

Ještě za vlády Andreje Babiše v roce 2020 došlo k růstu (.pdf, str. 3, 6) důchodů i nad zákonnou valorizaci, a to díky novele zákona o důchodovém pojištění z roku 2019. Průměrný důchod vzrostl zhruba o 900 Kč měsíčně, tedy přibližně o 150 Kč nad zákonnou valorizaci. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

Pro rok 2021 vycházela valorizace důchodů z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Základní výměra důchodu se od ledna 2021 (.pdf, str. 1) zvýšila o 60 korun měsíčně, procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod se tak od ledna 2021 zvýšil přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a opět mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

Dodejme, že v září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem dále podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Upřesněme, že toto výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Závěr

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky zůstaly tyto platy na stejné úrovni (tj. na úrovni z roku 2020). Platy státních zaměstnanců i důchody v té době skutečně rostly. Výrok Michaela Kohajdy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda odpovídal na otázku moderátorky, která zmiňovala loňské rozmrazení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Ptala se, proč se vládní koalice staví odmítavě k návrhu opozice na zmrazení platů politiků. Svůj výrok přitom Kohajda používá jako argument, proč vláda s opozičním návrhem nesouhlasí.

Zmíněný návrh, který předložil Andrej Babiš, měl být ve Sněmovně projednáván v pátek 10. března. Opoziční hnutí ANO a SPD ovšem neměly dostatečný počet hlasů na to, aby se tento bod na program schůze dolní komory dostal. Andrej Babiš konkrétně navrhoval (.pdf, str. 1) změnit zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, tak, aby platová základna zůstala až do roku 2026 stejná, jako byla v roce 2021 (.pdf, str. 2–3). Soudců a státních zástupců se dané zmrazení podle předloženého návrhu týkat nemá (.pdf, str. 1–2).

Upřesněme, že uvedený zákon č. 236/1995 Sb. upravuje platy jak poslanců, senátorů a soudců, tak i členů vlády, prezidenta, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů. Platy státních zástupců tímto zákonem přímo ošetřeny nejsou. Podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců hraje při výpočtu jejich platů roli platová základna soudců, stanovená právě zákonem o platu představitelů státní moci. Konkrétně je platová základna státních zástupců stanovena jako 90 % platové základny soudců.

Dodejme, že Michaelem Kohajdou udávané počty jsou pak přesné. Počet poslanců stanovuje článek 16 Ústavy České republiky na 200, senátorů na 81. Podle posledních dostupných informací Ministerstva spravedlnosti za rok 2021, byl v daném roce tzv. evidenční počet soudců (tj. všech soudců včetně dlouhodobě nepřítomných, např. nemocných apod.) celkem 3 007 (.pdf, str. 13, 89, 150, 170, 178). Počet státních zástupců podle údajů z roku 2019 činí 1 252. Podobné počty soudců a státních zástupců zmiňuje např. i poslední ucelený přehled, který Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v roce 2014.

Na závěr shrňme, že Michael Kohajda ve svém výroku správně uvádí počty poslanců, senátorů, soudců i státních zástupců. Svůj výrok však uvádí jako argument, proč vláda nesouhlasí s návrhem Andreje Babiše na zmrazení platů některých ústavních činitelů. Daný návrh však navrhuje zmrazit platy především poslanců, senátorů a členů vlády, nikoli platy soudců a v důsledku ani platy státních zástupců. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

Prezident Petr Pavel zmiňoval situaci Řecka ve své odpovědi na otázku, která se týkala hospodaření českého státu. Mluvil o tom, že je nutné reformovat důchodový systém, protože je pro stát finančně neudržitelný, obzvláště s ohledem na prohlubující se deficit státního rozpočtu. V tomto kontextu tedy uvádí, že je nutné systém upravit, protože „nechceme skončit v nějaké nucené správě, jako třeba Řecko“.

Pojem nucená správa označuje situaci, kdy je majetek např. osob či firem (typicky zejména bank), spravován jinou úřední osobou. Jak vysvětluje Česká bankovní asociace, nucená správa je „stav fungování pod ochranou nebo správou nuceného správce”.

O zavedení obdoby nucené správy pro Řecko se na evropské úrovni mluvilo kolem roku 2010, tedy v období, kdy se naplno začala projevovat tzv. řecká dluhová krize. Důvodem této krize byl především způsob hospodaření tamních vlád, které zvyšovaly zadlužení země a zároveň falšovaly zprávy o vládním zadlužení. Tyto zprávy o stavu veřejných financí pomohly Řecku i k přijetí eura v roce 2002. Krize v Řecku pak byla jedním z důvodů hlubší krize eurozóny a celé EU.

V období mezi lety 2010 a 2018 Řecko postupně v několika fázích získalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie půjčky ve výši 260 miliard eur (v současnosti přibližně 6,2 bilionu korun), aby se vyhnulo státnímu bankrotu. Doplňme, že v loňském roce Řecko splatilo poslední část svého dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu. Od roku 2018 si země půjčuje zejména na finančních trzích.

O možnosti uvalení nucené správy na Řecko později v roce 2011 mluvil například i nizozemský premiér Mark Rutte. Podle jeho tehdejšího vyjádření by problematické země, v tomto případě Řecko, měly fungovat pod nucenou správou, kterou by řídil evropský komisař pro dohled nad státními rozpočty, jehož funkce by byla za tímto účelem zřízena. Pro nucenou správu v Řecku se vyslovilo také Německo, země, která na řeckou podporu přispívala největším dílem.

Výměnou za poskytnutí půjček požadoval Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka (tzv. trojka) od Řecka provedení řady reforem. Ve spojitosti s poskytnutými finančními balíčky tato trojka od roku 2010 do roku 2022 prováděla zpřísněný dohled nad řeckým hospodařením. Největší neshody mezi řeckou vládou a trojicí věřitelů nastaly v roce 2015 při vyjednávání podmínek třetího balíčku pomoci. Ten nakonec řecký parlament odsouhlasil v srpnu 2015.

Podle souvisejícího memoranda Řecko souhlasilo s tím, že přijme ještě přísnější dohled nad svým finančním sektorem ze strany MMF, Komise a Evropské centrální banky. Memorandum konkrétně uvádělo, že „všechna legislativní či jiná opatření přijatá během programového období, která mohou mít dopad na operace bank (…), by měla být přijata v úzké spolupráci“ se zmiňovanou trojicí věřitelů. To kritizoval mj. někdejší řecký ministr financí Janis Varufakis (.pdf, str. 28) s tím, že Řecko po dobu „dluhového otroctví“ ztratilo svoji suverenitu.

Doplňme, že například týdeník Respekt v roce 2015 uvedl, že řecký parlament odsouhlasil „faktické zavedení nucené správy státu spolkem věřitelů“, kteří budou v zemi dohlížet na zavádění reforem tak, aby zajistili splacení státního dluhu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v kontextu výroku hovoří o tom, že z pozice prezidenta pro něj nejsou jednání s ministry a hlavami států něčím novým, neboť se takových schůzí již v minulosti pravidelně účastnil jako předseda Vojenského výboru NATO. 

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu celkem třiceti členských států aliance. Výbor je tvořen náčelníky Generálních štábů z jednotlivých zemí. Z vlastních řad si pak Vojenský výbor volí na neveřejném zasedání svého předsedu. Petr Pavel tuto funkci zastával mezi lety 2015 a 2018.

Ze své pozice se prezident Pavel, vedle schůzí výboru samotného, účastnil také jednání Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, kam byl jako zástupce Vojenského výboru zván. Severoatlantická rada se přitom schází na několika úrovních, od schůzí stálých zástupců (velvyslanců) členských zemí, přes schůze ministrů obrany a zahraničí, až po jednání premiérů či hlav států. Tato jednání probíhají alespoň jednou za půl roku.

Petr Pavel byl v roli předsedy Vojenského výboru přítomen například při jednáních ministrů zahraničí v roce 2016(fotografie č. 12), 2017 (fotografie č. 1) a 2018 (fotografie č. 6). Jednání premiérů a hlav členských zemí NATO se pak účastnil například v roce 2016 (fotografie č. 20). 

Předseda Vojenského výboru plní mimo jiné i reprezentativní funkci, v rámci níž podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními představiteli zemí NATO i zemí, se kterými NATO udržuje užší kontakty. Prezident Pavel z titulu funkce předsedy výboru jednal například s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, albánským premiérem Edim Ramou či slovenským ministrem obrany Peterem Gajdošem. Oficiální návštěvu podnikl také například do Gruzie, se kterou NATO úzce spolupracuje. Setkal se jak s tamním ministrem obrany, tak i s premiérem a prezidentem.

Na závěr shrňme, že se Petr Pavel během svého působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO skutečně setkával s ministry, premiéry i hlavami států. Činil tak nejen v rámci schůzí Severoatlantické rady, ale i v rámci samostatné agendy výboru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel reaguje na dotaz, nakolik jej překvapily nedávné kauzy spojené s Hradem, mezi nimi pak jmenovitě trestní oznámení na některé představitele Správy Pražského hradu a Lánské obory. Pro úplnost dodejme, že Správa Pražského hradu i Lesní správa Lány jsou příspěvkové organizace spadající pod Kancelář prezidenta republiky (KPR).

Petr Pavel a jeho vyjádření k aktivitám hradních úředníků

Současný prezident v minulosti opakovaně mluvil o tom, že chce udělat hloubkový audit prezidentské kanceláře. V rozhovoru pro Prostor X, zveřejněném 31. ledna, uvedl (video, čas 26:05), že „je evidentní, že Kancelář prezidenta už dávno neplnila ten účel, který měla, už dávno ztratila jakoukoli sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, a v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně, ne-li přímo za hranou zákona.“ Na následující přímou otázku moderátora, zda by tyto aktivity mohly vést až k trestnímu oznámení, odpověděl kladně.

Pro Deník N pak 2. února Petr Pavel mluvil o některých konkrétních podezřelých záležitostech, které by dle něj bylo nutné prošetřit. Uvedl (audio, čas 9:05), že na Hradě působí soukromá bezpečnostní agentura, která má nestandardní podmínky přístupu do prostor Hradu. Zmínil (audio, čas 11:05) i dříve odsouzeného a Milošem Zemanem omilostněného bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka a jeho snahu pokračovat v těžbě kamene v Lánské oboře.

Reakce Hradu

Hrad se krátce nato vůči Pavlovým slovům na svých stránkách skutečně ohradil. Mluvčí prezidenta Zemana, Jiří Ovčáček, zde 3. února zveřejnil prohlášení, které však bylo poměrně neurčité. Pavlova vyjádření mluvčí například spojoval s Pavlovou schůzkou s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, která se konala 30. ledna, a uvedl, že po této schůzce Petr Pavel pronesl „řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu“, která by měl nějak doložit. Daná obvinění nicméně Jiří Ovčáček v textu nijak neupřesnil a nelze tedy určit, proti kterým výrokům se Hrad konkrétně vymezoval.

O den později pak reagovala na stránkách Hradu i Kancelář prezidenta republiky (KPR), která se ohradila vůči Pavlovým vyjádřením o tom, že na Hradě působní soukromá bezpečnostní agentura.

Zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou Petr Pavel zmiňuje, Hrad nicméně ani v jedné z reakcí neargumentoval. Ovčáčkovo prohlášení obsahuje pouze větu, že „prezident republiky Miloš Zeman nebyl ze strany BIS, jiné zpravodajské služby nebo Policie ČR informován o žádném bezpečnostním riziku.“

O hospodaření KPR následně Petr Pavel mluvil i s Milošem Zemanem na schůzce v Lánech, která se konala 13. února. Podle Pavlových slov dosluhující prezident „zpochybnil vůbec oprávněnost hovořit o možném trestním stíhání, když ještě nebyly žádné podklady“, souhlasil nicméně s poskytnutím protokolu z kontroly NKÚ týkající se hospodaření KPR a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Výsledky kontroly tehdy ještě NKÚ nemohl zveřejnit, protože čekal na souhlas policie, která si vyžádala část dokumentů o pracovnících Hradu.

Trestní oznámení

6. března KPR vedená Vratislavem Mynářem informovala o tom, že podá trestní oznámení kvůli hospodaření Správy Pražského hradu. Z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušení povinnosti při správě cizího majetku, krádeže, zpronevěry a podvodu měli být podle KPR podezřelí bývalý ředitel Správy Hradu Ivo Velíšek, jím jmenovaná bývalá ředitelka Odboru zámek Lány Michaela Javůrková a další dosud nezjištění pachatelé.

K páchání trestné činnosti mělo podle vyjádření KPR konkrétně docházet v souvislosti s rekonstrukcí objektu Vikárky, evidencí výběru a svozu peněz v hotovosti v areálu Pražského hradu, s hospodařením se dřevem v areálech Pražského hradu a zámku Lány či v rámci evidence alkoholu ve skladu. Podání trestního oznámení následně potvrdil hradní advokát Marek Nespala.

Závěr

Petr Pavel tedy opravdu v minulosti připustil, že by na hradní úředníky mohlo být podáno trestní oznámení; stejně tak platí, že Kancelář prezidenta republiky v čele s kancléřem Mynářem později informovala o tom, že podá trestní oznámení na některé pracovníky Správy Pražského hradu. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť ačkoliv se Hrad zaštitoval BIS, jinými zpravodajskými službami a Policií ČR, konkrétně zprávu NKÚ jako argument pro svou obhajobu nepoužil.

Petr Pavel se v průběhu kampaně vůči populismu vymezoval několikrát. Podle jeho vyjádření z roku 2022 byly obavy z populismu také jedním z důvodů, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta.

Proti populismu Petr Pavel vystoupil například v srpnu loňského roku, kdy v rozhovoru pro Deník.cz řekl: „Mými největšími soupeři jsou ti, kteří reprezentují populismus. Ten vnímám na stejné úrovni jako vnější hrozby.“ Nejčastěji spojoval s populismem přímo svého protikandidáta v prezidentských volbách Andreje Babiše. V říjnu se zase vyhradil proti rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat na prezidenta. Pavel to tehdy označil za hrozbu pro ČR, a to „kvůli populismu”, který podle něj Andrej Babiš zosobňuje.

Podobně se Pavel vyjadřoval i v listopadu 2022 v rozhovoru pro deník Forum 24: „Z prezidentských kandidátů, kteří mají šanci uspět, je nejvýraznějším provozovatelem populismu Andrej Babiš. U ostatních, ať už jde o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou, nebo Marka Hilšera, takové riziko nevidím.“ 

Během prezidentské debaty před prvním kolem voleb na TV Nova Petr Pavel za populistické taktéž označil kroky vlády Andreje Babiše: „Jeho vláda neměla odvahu realizovat řadu projektů (…). Byla zmíněna důchodová reforma, byla zmíněna reforma daní. K tomu samozřejmě bylo zapotřebí nejenom odvahy, ale také zdrojů, a v době, kdy ty zdroje byly, tak vláda Andreje Babiše je rozhazovala, aby si získala podporu. Tohle je pro mě populismus, nic jiného.“ (video, čas 51:31)

Dále se na adresu Andreje Babiše vyjádřil i po prvním kole prezidentských voleb v polovině ledna pro Lidovky.cz: „(…)ne jednorázově všem přidat, abych si koupil jejich přízeň a zadlužil státní rozpočet, který budou příští generace muset dlouho napravovat. Toto jsou charakteristické znaky populismu, které Andrej Babiš uplatňuje celou dobu.“

Proti populismu se Petr Pavel ve své prezidentské kampani vymezoval několikrát, ať už v obecné, nebo i konkrétní rovině, kdy často jmenoval svého protikandidáta Andreje Babiše. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.