Přehled ověřených výroků

Pravda
Prezident Pavel opravdu jmenoval sedm ústavních soudců. Jsou jimi Josef Baxa, Jan Wintr, Daniela Zemanová, Kateřina Ronovská, Veronika Křesťanová, Lucie Dolanská Bányaiová a Zdeněk Kühn. Baxu později jmenoval také předsedou Ústavního soudu.
Pravda
Petr Pavel rozhodl o vrácení agendy udělování milostí z Ministerstva spravedlnosti zpět do rukou Kanceláře prezidenta republiky, a to od 1. ledna 2024. Této pravomoci se Miloš Zeman částečně vzdal v roce 2013.
Pravda
Podle makroekonomických predikcí České národní banky a Ministerstva financí by mělo v Česku v roce 2024 dojít ke snížení inflace, růstu reálných mezd i celkovému růstu ekonomiky.
Pravda
Česká republika se k přijetí společné evropské měny skutečně zavázala při vstupu do Evropské unie, a to podpisem přístupové smlouvy v dubnu 2003. Znění této smlouvy následně v červnu odsouhlasili občané ČR v celostátním referendu zhruba 77 procenty hlasů.
Pravda
Česká republika se zavázala vynakládat 2 % HDP na obranu už během přístupových rozhovorů do NATO v roce 1999. Státní rozpočet na rok 2024 alokoval na obranu necelých 160 mld. Kč, a výdaje na obranu se tak letos opravdu mají vyšplhat na hranici 2 % HDP.
Nepravda
Německý velvyslanec v Česku Andreas Künne uvedené tvrzení dle dostupných zdrojů nikdy neřekl. Slova pocházejí z vědeckého článku z roku 1990, jehož autorem je současný předseda SDEU Koen Lenaerts.
Nepravda
V usnesení, které v listopadu přijal Evropský parlament, se zmiňuje pouze rozsudek evropského soudu z roku 1964, kterým bylo stanoveno, že je evropské právo nadřazené národnímu právu členských států. Ani judikát, ani usnesení ovšem o zrušení národních států nemluví.
Pravda
Ivan David správně cituje německého velvyslance v Česku Andrease Künneho. Ten uvedené tvrzení řekl v listopadovém rozhovoru pro server iDNES.cz, kdy mluvil o roli Německa a celé Evropy v současném světě.
Pravda
V usnesení Evropského parlamentu z listopadu 2023 se skutečně uvádí, že žádná z hlavních evropských smluv (tedy včetně Maastrichtské smlouvy, jinak zvané Smlouvy o EU) výslovně nezahrnuje zásadu přednosti práva EU před právem členských států.
Zavádějící
EU byla založena Smlouvou o EU, kde pochopitelně nebyla smluvní stranou. Smlouvou se však musí řídit, navíc se od většiny mezinárodních organizací liší tím, že na ni členské státy přenesly část své suverenity.