Přehled ověřených výroků

První vládní post Andrej Babiš získal ve vládě Bohuslava Sobotky, ve které od ledna 2014 do května 2017 zastával pozici ministra financí. Doplňme, že v tehdejším kabinetu, složeném z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, resort Ministerstva obrany řídil Martin Stropnický (za hnutí ANO). Po konci této vlády se Andrej Babiš v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021.

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Návrh zákona počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6).

Návrh následně putoval do Sněmovny, která v té době nicméně byla následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší o 730 milionů korun (.pdf, str. 6), a dosahovaly tak výše 42 miliard korun. K úpravě této částky nedošlo ani následnou novelizací zákona o státním rozpočtu z konce roku 2014.

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf), který předložila menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v říjnu 2020, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Tehdejší poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh následně schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy měly dle rozpočtu dosahovat částky 75,4 miliardy korun.

V lednu 2021 nicméně vláda rozhodla (.pdf) o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet tedy dosahoval výše 85,4 miliardy korun.

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Rozpočet Ministerstva obrany tedy v roce 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí, dosahoval 42 mld Kč. V roce 2021, po přesunech 10 miliard zpět do rozpočtu resortu financí, celková částka odpovídala 85,4 mld. Kč Údaje zmiňované Andrejem Babišem se od těchto čísel liší jen mírně a pohybují se v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Někteří opoziční poslanci za hnutí ANO, stejně jako např. Tomio Okamura označují vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu za „vládního cenzora“. Andrej Babiš tak ve výroku zjevně odkazuje právě na něj.

Je třeba upozornit, že v rámci našeho ověření nehodnotíme, zda je Michal Klíma „cenzor“, jak o něm mluví předseda hnutí ANO. Zabývat se budeme jen tím, zda Michal Klíma skutečně označil předvolební billboardy Andreje Babiše za problematické.

Zmiňované billboardy, které byly také jedním z témat předvolební debaty (video, čas 01:01), obsahují text: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.”      

Michal Klíma tyto poutače 17. ledna v rozhovoru (video, čas 00:33) pro DVTV označil za dezinformační. V rozhovoru také řekl: „Jedna z definic dezinformací dokonce připouští, že i pravdivá informace může sloužit jako dezinformace, pokud je dána do nějakých souvislostí, kde vytváří nějaký dojem něčeho, což je tento případ“. 

Michal Klíma nikde přesně nezmiňuje, že by šlo doslova o „obrovský problém“, nicméně označuje billboard za dezinformační. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) odhaduje, že se ve světě nachází přibližně 13 tisíc jaderných hlavic. Většinou z nich disponují Rusko a Spojené státy, Francie je pak po Číně čtvrtou největší jadernou velmocí na světě (.pdf, str. 342).

Francie má k dispozici přibližně 48 nukleárních balistických střel odpalovaných z ponorek a 50 leteckých střel s plochou dráhou letu. Její inventář nukleárních zbraní celkem čítá 290 jaderných hlavic (.pdf, str. 375). Spolu s Čínou, Ruskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy je podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (.pdf) (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) oficiálně vedena jako jeden ze „států vlastnících jaderné zbraně”. Tyto státy se v roce 2000 zavázaly ke snaze úplně zlikvidovat své jaderné arzenály (.pdf, str. 14).

Zbývající státy, které podle SIPRI (.pdf, str. 342) disponují nukleárními zbraněmi – Indie, Izrael, Pákistán a Severní Korea (KLDR), přitom dle NPT jako země vlastnící jaderné zbraně vedeny nejsou. KLDR, která smlouvu podepsala v roce 1985, od ní odstoupila v roce 2003.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2020 ve spojitosti s francouzským jaderným arzenálem zmiňoval solidaritu s ostatními evropskými státy a uvedl, že „životní zájmy Francie mají nyní evropský rozměr“. Zároveň navrhl otevření strategického dialogu s evropskými partnery o „roli francouzského jaderného odstrašování v naší kolektivní bezpečnosti“ (.pdf, str. 12–13).

Na závěr dodejme, že jaderné hlavice se nachází (.pdf, str. 352) i na území jiných členských států EU. V Belgii, Itálii, Německu a Nizozemsku jsou umístěny americké zbraně. V Itálii se nachází přibližně čtyřicet jaderných hlavic a každá ze zbývajících zemí poskytuje prostor přibližně dvaceti americkým nukleárním zbraním. Těmi vlastními však v rámci členských zemí EU skutečně disponuje pouze Francie, která je navíc čtvrtou největší jadernou velmocí na světě. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. 

Andrej Babiš se stal premiérem 6. prosince 2017 a na této pozici skončil 17. prosince 2021. Předtím byl od roku 2014 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na vyjádření Petra Pavla mezi lety 2014–2021. Dodejme, že Petr Pavel byl předsedou vojenského výboru NATO, a to od června 2015 do června 2018. Předtím zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, 14:42). Zároveň ale dodal, že v České republice je migrace uměle nadhodnocována. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video, 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty. Zjevně pouze poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost doplňme, že Petr Pavel nevyčítal (video) přístup k migraci ani vládě Bohuslava Sobotky.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel se tedy k ilegální migraci v minulosti vyjadřoval. V rozhovorech ani na svých sociálních sítích nicméně vládu Andreje Babiše za nepřijímání ilegálních syrských migrantů nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, čas 14:42). Zároveň ale dodal, že v Česku je migrace uměle vytvořený problém. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, čas 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty, zjevně poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost je vhodné dodat, že Andrej Babiš působil i ve vládě Bohuslava Sobotky, kde od ledna 2014 do května 2017 vykonával funkci ministra financí. Petr Pavel ani této vládě její politiku vůči migraci nevyčítal (video).

Současný postoj Petra Pavla k migraci lze najít na jeho webu. Zdůrazňuje, že je nutné nekompromisně chránit svou zem a hrozbu nelegální migrace dle něj nesmíme podceňovat. Na druhou stranu akcentuje jak potřebu solidarity s lidmi, kteří se dostali do potíží, tak potřebu tyto lidi integrovat. Dále uvádí, že je nutné nastavit v této oblasti jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování, aby nedošlo k rozdělování společnosti populistickými politiky.

Petr Pavel tedy vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů pocházejících ze Sýrie či z jiných zemí veřejně nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku mluví o tom, že podle něj „vláda dělá kampaň“ Petru Pavlovi a pomáhá mu tak ke zvolení. Jako příklad této podpory uvedl vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS). Zjevně tak odkazuje na jeho tiskovou konferenci (video) k výsledkům prvního kola, ve kterém Andrej Babiš dostal necelé dva miliony hlasů.

Předseda vlády Petr Fiala o druhém kole prezidentských voleb konkrétně řekl (video, čas 1:00): „Bude to nelehký souboj. Bude to souboj mezi hodnotami. Na jedné straně bude stát populismus, lži a příklon k Rusku a na druhé straně bude stát demokracie, Ústava, respektive respekt k Ústavě, a jasná prozápadní orientace.“ Dále uvedl, že Petr Pavel pro něj tyto hodnoty zosobňuje a vyzval lidi, aby jej volili v druhém kole. Voliče Andreje Babiše však proruskými nenazval. 

Petr Fiala nehovořil ani o nedemokratických voličích. Při odpovědi na dotaz, jak vnímá volební výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, použil slovní spojení „demokratičtí voliči“ pro popis voličů, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla dle koalice SPOLU preferovaná a „odpovídalo to tomu, jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice.“ Petr Fiala tedy označil voliče Petra Pavla za demokratické. Lze tak dovodit, že ostatní voliči „demokratičtí“ nejsou. Přímo však Petr Fiala takové označení nepoužil.

Premiér voliče za proruské či nedemokratické neoznačil ani na svých sociálních sítích, ani ve svém projevu na půdě Poslanecké sněmovny, který přednesl v rámci debaty o vyslovení nedůvěry vládě. Dodejme, že žádné takové vyjádření jsme nenalezli ani v mediální databázi Newton.

Petr Fiala tedy voliče proruskými ani nedemokratickými nenazval. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel v debatě mluvil (video, čas 8:08) o souhrnném doporučení, které měl „ke konci první vlny“ pandemie covidu-19 předat tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Doporučení se mělo týkat připravenosti a zvládání krizí. Zároveň Petr Pavel dodal, že na doporučení měla pracovat minimálně stovka expertů z různých oblastí. 

Petr Pavel na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií. V září 2020 tato iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf). Dokument navrhoval mj. zřídit funkci státního tajemníka pro bezpečnost, jenž by stanul v čele sekretariátu Bezpečnostní rady státu (str. 3). Tajemník by také fungoval jako „pravá ruka“ premiéra, který je zároveň předsedou zmíněné rady (.pdf, str. 2).

K setkání Petra Pavla a Andreje Babiše došlo v listopadu 2020. Petr Pavel prosazoval zejména vytvoření integrovaného bezpečnostního systému, a to tak, „aby byl průřezový a fungoval v reakci na krize pronikající všemi sférami společnosti“. Postoj tehdejšího předsedy vlády popsal Pavel tak, že „premiér se vyjádřil, když ho budu nepřesně parafrázovat, že se mu to zamlouvá a dává mu to smysl. Za stávající situace to ale považuje za politicky těžko průchozí.“ O schůzce informoval Petr Pavel také na twitteru:

V doporučení iniciativy je uvedeno celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16). Kromě nich se na doporučení podíleli (str. 6) také účastníci krajských kulatých stolů, kterých bylo celkem 92 a šlo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–⁠19).

Petr Pavel se tedy skutečně setkal s Andrejem Babišem a předal mu souhrnné doporučení pro zvládání krizí, které vypracoval ve spolupráci s expertním týmem, jenž kroky konzultoval (.pdf, str. 6) s dalšími lidmi z různých oborů. Celkově na doporučení pracovalo 101 osob. Z těchto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš v debatě chválil práci své někdejší vlády a složek zapojených do boje proti epidemii covidu-19. Uvedl, že jeho kabinet podle něj při zvládání koronavirové krize „dělal maximum“, což ilustruje právě tvrzením, že tehdy vláda zasedala i několikrát denně.

Při ověření výroku vycházíme z informací o tiskových konferencích po jednání vlády, které lze nalézt na webu vlády, kde jsou dostupné i veškeré přepisy z těchto konferencí.

První případy nákazy koronavirem se v Česku potvrdily 1. března 2020. Minulá vláda poté 12. března 2020 vyhlásila nouzový stav a začala tak pravidelně jednat o podobě nutných opatření. Vedle toho však musela jednat i o běžných záležitostech, popřípadě musela opatření řešit se zástupci různých odvětví. Pravidelně se scházela například i tripartita, tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů.

Z tohoto důvodu se skutečně několikrát v letech 2020 a 2021 stalo, že Babišova vláda, popřípadě její jednotliví zástupci, museli jednat i dvakrát denně. V některých případech dokonce třikrát. Například 10. března 2020 ve stejný den jednala vláda v rámci Bezpečnostní rady státu, dále s řediteli krajských hygienických stanic a poté se zástupci nemocnic.

Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku, kde jsou uvedeny všechny dny, kdy se vláda nynějšího prezidentského kandidáta Babiše sešla více než jednou za den. Vycházíme ze zmíněných tiskových konferencí konaných po každém jednání zástupců vlády.

Co se týče jen jednání vlády samotné, sešel se kabinet Andreje Babiše v roce 2020 dohromady na 82 jednáních, v roce 2021 jich bylo 90, zejména právě kvůli jednáním o opatřeních souvisejících s epidemií. Ještě v roce 2018 i 2019, tedy v době před koronavirem, se počet jednání pohyboval kolem 50. Podobně tomu bylo i v roce 2022 už za vlády Petra Fialy, která se na jednání sešla celkem měla 58×.

Z výše uvedených informací je patrné, že se Babišova vláda scházela intenzivněji než v letech před epidemií covidu-19 a zasedala i vícekrát než jednou denně, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš navštívil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Elysejském paláci v úterý 10. ledna 2023. Schůzka podle Babišových slov trvala zhruba 40 minut a týkala se zejména „evropské agendy“. Bývalý premiér uvedl, že s Macronem hovořil o ukončení války na Ukrajině a řešení energetické krize. Dodejme, že francouzská strana uvedla, že nemělo jít o formu podpory v prezidentské kampani.

Ještě před schůzkou s prezidentem se Andrej Babiš stihl setkat s Bernardem Arnaultem, který je podle časopisu Forbes i agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě. Arnaultova skupina LVHM zastřešuje přes 70 luxusních značek jako např. Louis Vuitton, Dior, či Fendi.