Přehled ověřených výroků

Pravda
Přesná statistika o Češích žijících v zahraničí není dostupná. Ministerstvo zahraničních věcí ale odhaduje, že v zahraničí pobývá zhruba 600 000 českých občanů s volebním právem, kterých by se korespondenční volba týkala.
Pravda
V některých státech funguje korespondenční volba dlouhodobě. Velká Británie zavedla první formu takového hlasování už v roce 1918, a to pro vojáky, kteří se po první světové válce stále nacházeli v zahraničí. Desítky let mohou poštou hlasovat např. i občané Německa či Rakouska.
Pravda
První volby do slovenské Národní rady, v nichž mohli slovenští občané volit ze zahraničí, se uskutečnily v roce 2006. Hlasy ze zahraničí v nich představovaly pouze 0,14 % z celkového počtu. V posledních volbách v roce 2023 volila ze zahraničí pouze necelá 2 % Slováků.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí (v parlamentních či prezidentských volbách) umožňuje zhruba 60 % evropských států, ve zbývajících 40 % zemí tato možnost zavedena stále není. V případě EU tento způsob hlasování neumožňuje kromě ČR dalších 8 států, tedy cca 30 % států EU.
Pravda
V některých zemích se skutečně může stát, že český občan k nejbližšímu zastupitelskému úřadu musí cestovat více než tisíc kilometrů, aby mohl odvolit. Jde např. o USA, Austrálii, Indii nebo Čínu.
Nepravda
Podle dat OECD a Světové banky Španělsko nepředstihlo Českou republiku během vlády Petra Fialy v HDP na jednoho obyvatele. Itálie sice Česko překonala, stalo se tak ale ještě v posledním roce vládnutí Babišova kabinetu.
Pravda
Dle poslední zprávy Eurostatu bylo Česko ve druhém čtvrtletí roku 2023 devátou nejméně zadluženou zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. V roce 2022, tedy v prvním roce vládnutí Fialova kabinetu, byla ČR na osmém místě.
Pravda
Vláda Andreje Babiše opravdu snížila daň z příjmu, když prosadila zrušení superhrubé mzdy. U některých položek snížila také sazbu DPH a zrušila daň z nabytí nemovitosti.
Pravda
Za vlády Petra Nečase dokonce nedošlo k zahájení žádných staveb, které by prodlužovaly dálniční síť, začaly se budovat jen dvě mimoúrovňové křižovatky na stávající trase dálnice D46. Výstavba nového 800m úseku byla zahájena krátce po odchodu Nečasova kabinetu.
Pravda
Petr Fiala ke konci roku 2023 zmínil, že se za jeho vlády staví 200 km dálnic. Ačkoliv je momentálně rozestavěných asi 190 km, na přípravě většiny z nich se podílel už předchozí, Babišův, kabinet. Za vlády Petra Fialy tak skutečně dojde „pouze“ k jejich dokončení.